Souhvězdí Labutě

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 10. 8. 2021, 10:06

Souhvězdí Labutě

Latinský název	Cygnus
Latinský genitiv	Cygni
Latinská zkratka	`Cyg`
Rektascenze	21 h
Deklinace	+42°
Rozloha	804 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce	+90° až -35°
Nejlepší pozorovatelnost	Září
Počet hvězd jasnějších než 3^m	4
Nejjasnější hvězda, Velikost	Deneb (α Cyg) (1,25)
Sousední souhvězdí	Cefeus Drak Lyra Lištička Pegas Ještěrka

Labuť (latinsky: Cygnus) je souhvězdí na severní obloze. Sousedními souhvězdími jsou Cefeus, Drak, Lyra, Lištička, Pegas a Ještěrka. Patří mezi 48 souhvězdí, která zavedl řecký astronom Ptolemaios. Labuť se rozprostírá v bohaté oblasti Mléčné dráhy. Dá se poměrně snadno najít, jelikož její nejjasnější hvězda, Deneb, tvoří jeden z vrcholů letního trojúhelníku. Labuti se někdy říká Severní kříž. V našich zeměpisných šířkách jde zčásti o cirkumpolární souhvězdí. Souhvězdí je viditelné po celý rok. Za zimních večerů je Labuť v nejhorším pozorovacím postavení - dolní kulminace probíhá 12. února - souhvězdí klesá pomalu pod severní obzor, zůstane viditelný pouze Deneb. Ale v průběhu zimních nocí pomalu zvyšuje svoji výšku, dokud není opět viditelná celá. V průběhu roku Labuť stoupá po východním obzoru. Nejlepší pozorovací podmínky nastávají za letních nocí (horní kulminace je 13. srpna), kdy je souhvězdí viditelné celou noc. Směrem do souhvězdí Labutě se rychlostí 220 km/s pohybuje naše Sluneční soustava.

Původ jména

Labuť od Hevelia

Podle legendy se v labuť proměňoval Zeus, když se chtěl podívat mezi lidi. V této podobě navštívil i spartskou královnu Ledu, o kterou se zajímal pro její krásu. Aby se k ní mohl přiblížit, nechal se pronásledovat obrovským orlem, před kterým ho spartská královna zachránila. Po Diově návštěvě Leda porodila blížence Castora a Polluxe, byla také matkou dvou dcer - Klytaimnéstry a krásné Heleny, kvůli které vypukla Trojská válka. Castorův a Klytaimnéstřin otec byl Ledin manžel Tyndareos, otcem Poluxe a Heleny byl Zeus.

Hvězdy

Nejjasnější hvězdou je Deneb (alfa Cygni). Jméno v překladu znamená chvost, neboť Deneb tvoří ocas Labutě. Deneb je modrobílý veleobr (Spektrální třída: A2Ia) a patří k nejzářivějším známým hvězdám - je od Slunce vzdálený asi 3 000 světelných tel a má jasnost 1,2. Tvoří vrchol letního trojúhelníku. U nás je Deneb cirkumpolární. Beta Cygni neboli Albireo (3,1 mag) je dvojhvězda složená z červeného obra a modrého souputníka. Albireo zobrazuje předek labutě (jméno v překladu znamená zobák). Hruď Labutě tvoří gama Cygni neboli Sadr (2,2 mag). Pravé křídlo Labutě tvoří hvězdy epsilon a zeta Cygni. Levé křídlo je tvořeno hvězdami delta a kappa Cygni. Epsilon Cygni neboli Gienah je dvojhvězda s jasností 2,9 mag. Na hranici viditelnosti pouhým okem je hvězda 61 Cygni. Je to první hvězda, u které byla změřena její vzdálenost. V Labuti je známo přes 400 proměnných hvězd, mezi nimi tři novy. Jednou z nejzajímavějších je kappa Cygni, což je hvězda typu Mira Ceti. Další jasné proměnné hvězdy jsou U Cygni, P Cygni, SS Cygni, R Cygni, RT Cygni, W Cygni, Z Cygni a V 456 Cygni.

Objekty vzdáleného vesmíru

NGC 7000 – velmi známá mlhovina v Souhvězdí Labutě (2021)

Labutí prochází Mléčná dráha, která je uprostřed Labutě rozdělena temným pruhem prachu, který je znám jako Velká trhlina v Labuti nebo Severní pytel s uhlím. Temný pruh pokračuje přes Orla a končí v Hadonoši. V souhvězdí se nachází několik otevřených hvězdokup. Jednou z nich je Messier 29, která leží poblíž hvězdy Sadr. M29 má jasnosti 7,1 mag. Pouhým okem je viditelná hvězdokupa Messier 39, která má jasnost 4,6 mag. Labuť je velmi bohatá na emisní a planetární mlhoviny. Severně od hvězdy Deneb se nachází NGC 7000, což je emisní mlhovina známá také jako Severní Amerika. Svým vzhledem opravdu připomíná jeden z pozemských kontinentů. Dosahuje jasnosti 6,0 mag a je tedy na hranici viditelnosti pouhým okem. Pouhým okem se ale jeví jako slabá tečka. Při použití triedru vypadá jako rozmazaná šmouha. Dodnes nevíme, která hvězda ionizuje plyn v mlhovině. Pravděpodobně je to hvězda Deneb. V oblasti pravého křídla Labutě, poblíž hvězdy Gineah leží emisní mlhovina Plachta (NGC 6992), která má jasnost 7,0 mag. Zajímavá je také planetární mlhovina NGC 6826, která má jasnost 9,8 mag. Často se jí říká Blikající planetární mlhovina. V Labuti se nachází radiový zdroj Cygnus A, který je po Slunci a Cassiopeie A nejjasnější radiový zdroj na obloze. Cygnus X-1 je silný zdroj rentgenového záření, první zdroj objevený v Labuti. Pravděpodobně se jedná o černou díru.

Související články

Seznam souhvězdí

Reference

Josip Kleczek (1986), Naše souhvězdí – Albatros, Praha
RNDr. Oldřich Hlad, Ing. Jaroslav Pavlousek (1984), Přehled astronomie – SNTL, Praha
Kevin Tildsley, Philip Eagles (2005), Noční obloha – Slovart
Joachim Herrmann (2005), Která je to hvězda? – Pavel Dobrovský - BETA a Jiří Ševčík
Martin Rees (2006), Vesmír – Euromedia Group k. s.

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Souhvězdí Labutě

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Souhvězdí Labutě

Seznam 88 souhvězdí moderní astronomie
Andromeda • Beran (Aries) • Blíženci (Gemini) • Býk (Taurus) • Cefeus (Cepheus) • Chameleon (Chamaeleon) • Dalekohled (Telescopium) • Delfín (Delphinus) • Drak (Draco) • Eridanus • Fénix (Phoneix) • Had (Serpens) • Hadonoš (Ophiuchus) • Havran (Corvus) • Herkules (Hercules) • Hodiny (Horologium) • Holubice (Columba) • Honicí psi (Canes Vanatici) • Hydra • Indián (Indus) • Jednorožec (Monoceros) • Jeřáb (Grus) • Ještěrka (Lacerta) • Jižní koruna (Corona Australis) • Jižní kříž (Crux) • Jižní ryba (Piscis Austrinus) • Jižní trojúhelník (Triangulum Australis) • Kasiopeja (Cassiopeia) • Kentaur (Centaurus) • Kompas (Pyxis) • Koníček (Equuleus) • Kozoroh (Capricornus) • Kružítko (Circinus) • Labuť (Cygnus) • Lev (Leo) • Lištička (Vulpecula) • Lodní kýl (Carina) • Lodní záď (Puppis) • Lyra • Létající ryba (Volans) • Malíř (Pictor) • Malý lev (Leo Minor) • Malý medvěd (Ursa Minor) • Malý pes (Canis Minor) • Malý vodní had (Hydrus) • Mečoun (Dorado) • Mikroskop (Microscopium) • Moucha (Musca) • Oktant (Octans) • Oltář (Ara) • Orel (Aquila) • Orion • Panna (Virgo) • Pastýř (Bootes) • Páv (Pavo) • Pec (Fornax) • Pegas (Pegasus) • Perseus • Plachty (Vela) • Pohár (Crater) • Pravítko (Norma) • Rajka (Apus) • Rak (Cancer) • Ryby (Pisces) • Rydlo (Caelum) • Rys (Lynx) • Severní koruna (Corona Borealis) • Sextant (Sextans) • Sochař (Sculptor) • Střelec (Sagittarius) • Síť (Reticulum) • Šíp (Sagitta) • Štír (Scorpius) • Štít (Scutum) • Tabulová hora (Mensa) • Trojúhelník (Triangulum) • Tukan (Tucana) • Váhy (Libra) • Velká medvědice (Ursa Major) • Velký pes (Canis Major) • Velryba (Cetus) • Vlasy Bereniky (Coma Berenices) • Vlk (Lupus) • Vodnář (Aquarius) • Vozka (Auriga) • Vývěva (Antlia) • Zajíc (Lepus) • Žirafa (Camelopardalis)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 33: / Řádka 33: @@
 [[Soubor:Cygnus.jpg|left|thumb|Labuť od Hevelia]]
 Podle legendy se v labuť proměňoval [[Zeus]], když se chtěl podívat mezi lidi. V této podobě navštívil i spartskou královnu [[Leda|Ledu]], o kterou se zajímal pro její krásu. Aby se k ní mohl přiblížit, nechal se pronásledovat obrovským orlem, před kterým ho spartská královna zachránila. Po Diově návštěvě Leda porodila blížence [[Kastor|Castora]] a [[Pollux|Polluxe]], byla také matkou dvou dcer -  [[Klytaimnéstra|Klytaimnéstry]] a krásné [[Helena (mytologie)|Heleny]], kvůli které vypukla Trojská válka. Castorův a Klytaimnéstřin otec byl Ledin manžel Tyndareos, otcem Poluxe a Heleny byl Zeus.
 ==Hvězdy==
-[[Soubor:Sun deneb comparison.jpg|thumb|Srovnání Denebu a Slunce]]
 Nejjasnější hvězdou je [[Deneb]] (alfa Cygni). Jméno v překladu znamená chvost, neboť Deneb tvoří ocas Labutě. Deneb je modrobílý [[veleobr]] ([[Spektrální třída]]: A2Ia) a patří k nejzářivějším známým hvězdám - je od [[Slunce]] vzdálený asi 3 000 světelných tel a má jasnost 1,2. Tvoří vrchol [[letní trojúhelník|letního trojúhelníku]]. U nás je Deneb cirkumpolární. Beta Cygni neboli [[Albireo]] (3,1 mag) je [[dvojhvězda]] složená z [[červený obr|červeného obra]] a  modrého souputníka. Albireo zobrazuje předek labutě (jméno v překladu znamená zobák). Hruď Labutě tvoří gama Cygni neboli [[Sadr]] (2,2 mag). Pravé křídlo Labutě tvoří hvězdy [[Epsilon Cygni|epsilon]] a [[zeta Cygni]]. Levé křídlo je tvořeno hvězdami [[Delta Cygni|delta]] a [[kappa Cygni]]. Epsilon Cygni neboli [[Gienah]] je dvojhvězda s jasností 2,9 mag. Na hranici viditelnosti pouhým okem je hvězda [[61 Cygni]]. Je to první [[hvězda]], u které byla změřena její vzdálenost. V Labuti je známo přes 400 [[proměnná hvězda|proměnných hvězd]], mezi nimi tři [[nova|novy]]. Jednou z nejzajímavějších je kappa Cygni, což je hvězda typu [[Mira Ceti]]. Další jasné proměnné hvězdy jsou [[U Cygni]], [[P Cygni]], [[SS Cygni]], [[R Cygni]], [[RT Cygni]], [[W Cygni]], [[Z Cygni]] a [[V 456 Cygni]].
 ==Objekty vzdáleného vesmíru==
-Labutí prochází [[Mléčná dráha]], která je uprostřed Labutě rozdělena temným pruhem prachu, který je znám jako [[Velká trhlina v Labuti]] nebo Severní pytel s uhlím. Temný pruh pokračuje přes Orla a končí v Hadonoši. V souhvězdí se nachází několik [[otevřená hvězdokupa|otevřených hvězdokup]]. Jednou z nich je [[Messier 29]], která leží poblíž hvězdy Sadr. M29 má jasnosti 7,1 mag. Pouhým okem je viditelná [[hvězdokupa]] [[Messier 39]], která má jasnost 4,6 mag. Labuť je velmi bohatá na [[emisní mlhovina|emisní]] a [[planetární mlhovina|planetární mlhoviny]]. Severně od hvězdy Deneb se nachází [[NGC 7000]], což je emisní mlhovina známá také jako Severní Amerika. Svým vzhledem opravdu připomíná jeden z pozemských kontinentů. Dosahuje jasnosti 6,0 mag a je tedy na hranici viditelnosti pouhým okem. Pouhým okem se ale jeví jako slabá tečka. Při použití triedru vypadá jako rozmazaná šmouha. Dodnes nevíme, která hvězda ionizuje plyn v mlhovině. Pravděpodobně je to hvězda Deneb. V oblasti pravého křídla Labutě, poblíž hvězdy Gineah leží emisní mlhovina Plachta ([[NGC 6992]]), která má jasnost 7,0 mag. Zajímavá je také planetární mlhovina [[NGC 6826]], která má jasnost 9,8 mag. Často se jí říká Blikající planetární mlhovina. V Labuti se nachází radiový zdroj [[Cygnus A]], který je po [[Slunce|Slunci]] a Cassiopeie A nejjasnější radiový zdroj na obloze. [[Cygnus X-1]] je silný zdroj rentgenového záření, první zdroj objevený v Labuti. Pravděpodobně se jedná o [[černá díra|černou díru]].
+[[Soubor:North America Nebula (NGC7000)-Flickr.jpg|thumb|240px|[[NGC 7000]] – velmi známá mlhovina v&nbsp;Souhvězdí&nbsp;Labutě (2021)]]
+Labutí prochází [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčná dráha]], která je uprostřed Labutě rozdělena temným pruhem prachu, který je znám jako [[Velká trhlina v Labuti]] nebo Severní pytel s uhlím. Temný pruh pokračuje přes Orla a končí v Hadonoši. V souhvězdí se nachází několik [[otevřená hvězdokupa|otevřených hvězdokup]]. Jednou z nich je [[Messier 29]], která leží poblíž hvězdy Sadr. M29 má jasnosti 7,1 mag. Pouhým okem je viditelná [[hvězdokupa]] [[Messier 39]], která má jasnost 4,6 mag. Labuť je velmi bohatá na [[emisní mlhovina|emisní]] a [[planetární mlhovina|planetární mlhoviny]]. Severně od hvězdy Deneb se nachází [[NGC 7000]], což je emisní mlhovina známá také jako Severní Amerika. Svým vzhledem opravdu připomíná jeden z pozemských kontinentů. Dosahuje jasnosti 6,0 mag a je tedy na hranici viditelnosti pouhým okem. Pouhým okem se ale jeví jako slabá tečka. Při použití triedru vypadá jako rozmazaná šmouha. Dodnes nevíme, která hvězda ionizuje plyn v mlhovině. Pravděpodobně je to hvězda Deneb. V oblasti pravého křídla Labutě, poblíž hvězdy Gineah leží emisní mlhovina Plachta ([[NGC 6992]]), která má jasnost 7,0 mag. Zajímavá je také planetární mlhovina [[NGC 6826]], která má jasnost 9,8 mag. Často se jí říká Blikající planetární mlhovina. V Labuti se nachází radiový zdroj [[Cygnus A]], který je po [[Slunce|Slunci]] a Cassiopeie A nejjasnější radiový zdroj na obloze. [[Cygnus X-1]] je silný zdroj rentgenového záření, první zdroj objevený v Labuti. Pravděpodobně se jedná o [[černá díra|černou díru]].
-==Externí zdroje==
+== Související články ==
 * [[Seznam souhvězdí]]
-* http://vedci.wz.cz/Osobnosti/Bessel_F_W.htm
 == Reference ==
@@ Řádka 55: / Řádka 53: @@
 == Externí odkazy ==
-{{commonscat|Cygnus (constellation)}}{{88 souhvězdí moderní astronomie}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Flickr|Cygnus+constellation}}{{Commonscat|Cygnus (constellation)}}{{88 souhvězdí moderní astronomie}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Souhvězdí|Labuť]]
 [[Kategorie:Souhvězdí Labutě| ]]