Tsunami

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 28. 2. 2015, 14:56

Tsunami na thajském pobřeží, 26. prosince 2004 – dočasný ústup vody před příchodem vlny.

Tsunami na thajském pobřeží, 26. prosince 2004 – vlna přichází

Animovaná verze průběhu šíření tsunami

Japonská výstraha před Tsunami (2008)

Tsunami (nebo též cunami; z japonského 津波 znamenajícího vlna v přístavu) je jedna nebo několik po sobě jdoucích vln na hladině moře, které vznikají při silném zemětřesení pod hladinou moře, podmořském sesuvu nebo dopadu meteoritu do moře nebo jeho blízkosti. Místo tsunami je někdy nesprávně používán termín přílivová vlna, ale z vědeckého pohledu se jedná o různé děje.

Fyzika tsunami

Energie tsunami je konstantní a závisí na její rychlosti a čtverci výšky. Když vlna dorazí k pobřeží, její rychlost klesá třením o dno a výška roste s druhou mocninou. Vlnová délka tsunami je velmi velká, v řádu stovek km, což určuje její chování. Vlna s tak dlouhou vlnovou délkou se chová i na širém oceánu jako na mělké vodě. Tsunami získá na hlubokém moři rychlost až 900 km za hodinu. U pobřeží se ale vlna třením o dno značně zpomalí. Zatímco na hlubokém moři je tsunami těžko pozorovatelná (obvykle má výšku v cm až desítkách cm), u pobřeží nahromaděná energie zvedá vlnu až do výšky desítek metrů. Díky velmi dlouhé vlnové délce na hlubokém moři může tsunami putovat tisíce kilometrů bez větších ztrát energie.

Nutno poznamenat, že z pohledu pozorovatele na břehu se spíše než o vodní stěnu, jak je často vyobrazována, jedná o náhlou záplavu. I když vlna u pobřeží zpomalí až stokrát, stále má vlnovou délku v řádu kilometrů. Během několika minut stoupne hladina moře až o desítky metrů a po několika minutách voda zase opadne. V některých místech se díky špatnému odtoku může udržet i delší dobu. Ohromné množství proudící vody pochopitelně páchá rozsáhlé škody. Při pronikání přes překážky vytváří dojem silných vln. Čelo vlny bývá viditelné z břehu. Jeho výška je ale jen předzvěstí toho, co přijde během následujících minut.

Varovné systémy

Mnoho měst na pobřeží Tichého oceánu, hlavně v Japonsku, USA a Kanadě, má výstražný systém a připravené evakuační plány pro případ vážné tsunami. Tsunami mohou být předpovězeny seismologickými observatořemi rozmístěnými po celém světě a jejich vývoj sledován satelity z oběžné dráhy.

Ačkoli tsunami je zničující pohroma, na přechod přes Tichý oceán z Japonska na západní pobřeží USA by potřebovala okolo 18 hodin, takže obyvatelstvo může být varováno s dostatečným předstihem, pokud je tsunami zaznamenána.

Jeden z varovných systémů je projekt CREST (angl. Consolidated Reporting of Earthquakes and Tsunamis) na západním pobřeží Severní Ameriky a Havaji. Náhlá tsunami ale nemůže být předpovězena žádným podobným systémem.

Katastrofální tsunami v dějinách

Tisíce Portugalců, kteří přežili velké Lisabonské zemětřesení v roce 1755, zemřely krátce poté, když dorazila vlna tsunami. Když voda ustoupila, v přístavu zbyly jen vraky lodí...

V roce 1883 explodoval sopečný ostrov Krakatoa v Indonésii. Série velkých tsunami o výšce přes 40 m (u pobřeží) se šířila celým světem. Tsunami byly pozorovány v Indickém, Tichém i Atlantském oceánu.

15. června 1896 zasáhla japonský ostrov Honšú obrovská tsunami. Rybáři, kteří byli pouhých 30 km od pobřeží ji vůbec nezaznamenali, ale na ostrově zabila 28 000 lidí a zničila 275 km pobřeží.

V roce 1908 zasáhlo Itálii v oblasti Messinského průlivu zemětřesení o síle 7,5 stupně Richterovy škály. Desetimetrová vlna zaplavila pobřežní sídla včetně Messiny a zanechala za sebou přes 200 000 mrtvých.

Silné zemětřesení o síle 9,6 stupně Richterovy škály v Chile 22. května 1960 vyvolalo tsunami, která způsobila rozsáhlé škody na Havaji a zasáhla i 16 800 km vzdálené Japonsko, kde zabila stovky lidí.

Devastující tsunami, která byla důsledkem zemětřesení 12. července 1993 o síle 7,8 zabila na malém japonském ostrově Okuširi poblíž ostrova Hokkaidó 202 lidí a stovky dalších zranila.

Další náhlá tsunami zasáhla pobřeží jihovýchodní Asie (Indie, Šrí Lanka, Maledivy, Bangladéš, Myanmar, Thajsko, Malajsie a Indonésie) ráno 26. prosince 2004. Později zasáhla i další ostrovy v Indickém oceánu (Madagaskar, Seychely, Réunion a Mauricius) a také východní pobřeží Afriky (Somálsko, Tanzanie a Keňa). Zabila přes tři sta tisíc a postihla miliony lidí a způsobila rozsáhlé škody na tisících km pobřeží. Pocházela z podmořského zemětřesení o síle 8,9 stupňů Richterovy stupnice u severního cípu ostrova Sumatra.

30. září 2009 byla tsunami vyvolána zemětřesením o síle 8,3 stupně Richterovy škály u souostroví Samoa v Tichém oceánu. Je pravděpodobné, že většina lidí byla vlnou spláchnuta do moře. Konečný počet obětí je okolo 150. Byly stovky zraněných, ale většina z 220 000 ohrožených stihla utéct na bezpečné vyvýšeniny.

Další drobné poznámky

Existují důkazy, že se mohou také vyskytnout megatsunami způsobené například zřícením ostrova do oceánu.

Jiné vlny příbuzné k tsunami jsou podvodní vlny. Zemětřesení obvykle způsobují jak tsunami, tak podvodní vlny. Byl dokonce pozorován i vznik podvodních vln způsobených tsunami.

Související články

• Megatsunami

Externí odkazy (anglicky)

• Počítačem vytvořené animace tsunami
• Animace tsunami vzniklé po zemětřesení v Chile v roce 1960
• Americké centrum pro varování před tsunami
• Obrázky následků tsunami na Okuširi
• Další stránka o tsunami na Okuširi
• Mezinárodní informační centrum o tsunami
• Mapy, animace a informace New York Times o tsunami v Indickém oceánu, prosinec 2004