Čekání na nový webový server Multimediaexpo.cz skončilo !
Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4)
.

Bajkal

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Vylepšení)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 22: Řádka 22:
|státy={{vlajka a název|Rusko}}
|státy={{vlajka a název|Rusko}}
|světadíl=[[Asie]]
|světadíl=[[Asie]]
-
}}
+
}}[[Soubor:Karte baikal2.png|thumb|270px|<center>Mapa jezera Bajkal (2004)</center>]]
-
[[Soubor:Karte baikal2.png|thumb|270px|<center>Mapa jezera Bajkal (2004)</center>]]
+
'''Bajkal''' (rusky: ''Байкал'') je [[jezero]] v jižní části Východní [[Sibiř]]e v [[Rusko|Rusku]]. Obvyklé vysvětlení původu jména ''Bajkal'' je z [[turkické jazyky|turkického]] ''Баикуль'' - ''bohaté na ryby'', není však vědecky doloženo. Je možné, že jde o slovo [[mongolština|mongolského]] původu. Jezero se rozkládá v [[Burjatsko|Burjatské republice]] a v [[Irkutská oblast|Irkutské oblasti]]. Je to největší jezero na [[Sibiř]]i a po [[Kaspické moře|Kaspickém moři]] druhé největší v ''Rusku'' a nejhlubší jezero na [[Země|Zemi]]. ''Bajkal'' je tvořen hlubokou [[příkopová propadlina|příkopovou propadlinou]] na rozhraní dvou [[tektonická deska|tektonických desek]] ([[eurasijská deska|eurasijské]] a [[amurská deska|amurské]]), které se každým rokem rozestupují zhruba o 2&nbsp;cm. Jde o nejstarší jezero na ''Zemi'', jeho stáří se odhaduje na 25 až 30 milionů let. Je obklopený [[horský hřbet|horskými hřbety]] vysokými až 2000 m nad jeho hladinou. Má rozlohu 31&nbsp;500&nbsp;[[kilometr čtvereční|km²]]. Je 636&nbsp;[[Metr#Kilometr|km]] dlouhé a šířka se pohybuje v rozmezí od 27 do 79,4&nbsp;km. Průměrnou hloubku má 730&nbsp; [[metr|m]] a maximální 1680&nbsp;m (ve střední části, kotliny). Rozloha [[povodí]] je 557&nbsp;000&nbsp;km². Celkový objem vody je 23&nbsp;000&nbsp;[[krychlový kilometr|km<sup>3</sup>]]. V ''Bajkalu'' je soustředěna jedna pětina světových zásob povrchové sladké vody. Průměrná [[nadmořská výška]] hladiny jezera je 456&nbsp;m.
-
'''Bajkal''' (rusky: ''Байкал'') je [[jezero]] v jižní části Východní [[Sibiř]]e v [[Rusko|Rusku]]. Obvyklé vysvětlení původu jména ''Bajkal'' je z [[turkické jazyky|turkického]] ''Баикуль'' - ''bohaté na ryby'', není však vědecky doloženo. Je možné, že jde o slovo [[mongolština|mongolského]] původu. Jezero se rozkládá v [[Burjatsko|Burjatské republice]] a v [[Irkutská oblast|Irkutské oblasti]]. Je to největší jezero na [[Sibiř]]i a po [[Kaspické moře|Kaspickém moři]] druhé největší v ''Rusku'' a nejhlubší jezero na [[Země|Zemi]]. ''Bajkal'' je tvořen hlubokou [[příkopová propadlina|příkopovou propadlinou]] na rozhraní dvou [[tektonická deska|tektonických desek]] ([[eurasijská deska|eurasijské]] a [[amurská deska|amurské]]), které se každým rokem rozestupují zhruba o 2&nbsp;cm. Jde o nejstarší jezero na ''Zemi'', jeho stáří se odhaduje na 25 až 30 milionů let. Je obklopený [[horský hřbet|horskými hřbety]] vysokými až 2000 m nad jeho hladinou. Má rozlohu 31&nbsp;500&nbsp;[[kilometr čtvereční|km²]]. Je 636&nbsp;[[Metr#Kilometr|km]] dlouhé a šířka se pohybuje v rozmezí od 27 do 79,4&nbsp;km. Průměrnou hloubku má 730&nbsp; [[metr|m]] a maximální 1680&nbsp;m (ve střední části, kotliny). Rozloha [[povodí]] je 557&nbsp;000&nbsp;km². Celkový objem vody je 23&nbsp;000&nbsp;[[krychlový kilometr|km³]]. V ''Bajkalu'' je soustředěna jedna pětina světových zásob povrchové sladké vody. Průměrná [[nadmořská výška]] hladiny jezera je 456&nbsp;m.
+
== Pobřeží ==
== Pobřeží ==
-
[[Soubor:-26 swiatoinos.JPG.JPG|thumb|left|Pobřeží jezera Bajkal]]
+
[[Soubor:26 swiatoinos.jpg|thumb|230px|Východní pobřeží jezera Bajkal]]
-
Pobřeží je jen mírně členité. Je přibližně 2100 km dlouhé. Jeho největší záhyby jsou [[záliv]]y [[Barguzinský]], [[Čivyrkujský]] a [[Velký Proval]], [[zátoka|zátoky]] [[Ajaja]] a [[Frolicha]] a [[poloostrov]] [[Svatý nos]].
+
Pobřeží je jen mírně členité. Je přibližně 2&nbsp;100 km dlouhé. Jeho největší záhyby jsou [[záliv]]y [[Barguzinský]], [[Čivyrkujský]] a&nbsp;[[Velký Proval]], [[zátoka|zátoky]] [[Ajaja]] a [[Frolicha]] a [[poloostrov]] [[Svatý nos]].
== Dno ==
== Dno ==
-
Kotlina jezera se rozkládá přímo uprostřed [[Bajkalská riftová soustava|Bajkalské riftové soustavy]]. Podle geofyzikálního výzkumu se pod vodní masou v různých částech kotliny nacházejí usazené vrstvy o tloušťce až 6000 m. Za začátek vytváření bajkalské propadliny a jejího zaplňování vodou považuje většina vědců konec paleocénu a raný neocén (tzn. celkový věk jezera je přibližně 25 milionů let). Tektonické pohyby pokračují i v současné době, o čemž svědčí mnohá [[zemětřesení]] v oblasti, která jsou někdy doprovázena viditelným propadem částí břehů a dna jezera. V roce 1862 se v severní části [[říční delta|delty]]  [[Selenga|Selengy]] propadl do hloubky 10&nbsp;m pod vodu kus pobřežní souše o rozloze 200&nbsp;km² a na jeho místě vznikl záliv ''Velký Proval''.
+
Kotlina jezera se rozkládá přímo uprostřed [[Bajkalská riftová soustava|Bajkalské riftové soustavy]]. Podle geofyzikálního výzkumu se pod vodní masou v různých částech kotliny nacházejí usazené vrstvy o tloušťce až 6&nbsp;000 m. Za začátek vytváření bajkalské propadliny a jejího zaplňování vodou považuje většina vědců konec paleocénu a raný neocén (tzn. celkový věk jezera je přibližně 25 milionů let). Tektonické pohyby pokračují i v současné době, o čemž svědčí mnohá [[zemětřesení]] v oblasti, která jsou někdy doprovázena viditelným propadem částí břehů a dna jezera. V roce 1862 se v severní části [[říční delta|delty]]  [[Selenga|Selengy]] propadl do hloubky 10&nbsp;m pod vodu kus pobřežní souše o rozloze 200&nbsp;km² a na jeho místě vznikl záliv ''Velký Proval''.
Kotlina ''Bajkalu'' se vyznačuje nesouměrností příčného řezu. Velká prudkost pobřežních a podvodních svahů na západním břehu je v kontrastu s mírnějšími východními břehy s nevelkými plochami mělčin. Pobřežní části s hloubkou do 50&nbsp;m tvoří pouze okolo 8 % rozlohy dna.
Kotlina ''Bajkalu'' se vyznačuje nesouměrností příčného řezu. Velká prudkost pobřežních a podvodních svahů na západním břehu je v kontrastu s mírnějšími východními břehy s nevelkými plochami mělčin. Pobřežní části s hloubkou do 50&nbsp;m tvoří pouze okolo 8 % rozlohy dna.
== Ostrovy ==
== Ostrovy ==
-
[[Soubor:Olchon1.jpg|thumb|Ostrov Oľchon]]
+
[[Soubor:Olchon1.jpg|thumb|230px|Ostrov Oľchon]]
Na jezeře je 27 [[ostrov]]ů, z toho 22 stálých a 5 periodicky zaplavovaných. Největší jsou ostrovy [[Oľchon]] (730 km²) a [[Velký Uškanij]] (9,4 km²).
Na jezeře je 27 [[ostrov]]ů, z toho 22 stálých a 5 periodicky zaplavovaných. Největší jsou ostrovy [[Oľchon]] (730 km²) a [[Velký Uškanij]] (9,4 km²).
Řádka 42: Řádka 41:
Do ''Bajkalu'' ústí 336 [[řeka|řek]] a říček, z nichž největší jsou [[Selenga]], [[Barguzin (řeka)|Barguzin]], [[Horní Angara]], [[Turka]] a [[Sněžnaja]]. Odtéká z něj [[Angara]] (''Dolní Angara''), která ústí do [[Jenisej]]e. Roční množství srážek uprostřed jezera a na severu je 200 až 350 [[Metr#Milimetr|mm]], na jihu 500 až 900&nbsp;mm. Je zde mnoho horkých [[pramen]]ů, z nichž některé se využívají ([[Gorjačinsk]], [[Chakusy]]).
Do ''Bajkalu'' ústí 336 [[řeka|řek]] a říček, z nichž největší jsou [[Selenga]], [[Barguzin (řeka)|Barguzin]], [[Horní Angara]], [[Turka]] a [[Sněžnaja]]. Odtéká z něj [[Angara]] (''Dolní Angara''), která ústí do [[Jenisej]]e. Roční množství srážek uprostřed jezera a na severu je 200 až 350 [[Metr#Milimetr|mm]], na jihu 500 až 900&nbsp;mm. Je zde mnoho horkých [[pramen]]ů, z nichž některé se využívají ([[Gorjačinsk]], [[Chakusy]]).
-
[[Soubor:LakeBaikal.png|thumb|left|Bajkal]]
+
[[Soubor:LakeBaikal.png|thumb|230px|Bajkal]]
Hlavní roli ve vodní bilance hrají přítok říčních vod (58,24&nbsp;km³) a [[srážky]] (9,26&nbsp;km³), odtok přes ''Angaru'' (60,07&nbsp;km³) a odpařování (9,45&nbsp;km³). Rozdíl připadá na přítok [[podzemní vody|podzemních vod]]. Přibližně 50 % ročního přítoku připadá na ''Selengu''. Nejvyšší úroveň hladiny jezero dosahuje v srpnu a září a nejnižší v březnu a dubnu. Průměrná roční hodnota kolísání hladiny činí 0,8&nbsp;m, stoletá 3&nbsp;m. Průměrná dlouhodobá úroveň hladiny jezera stoupla přibližně o 1&nbsp;m po postavení [[Irkutská přehrada|Irkutské přehrady]].
Hlavní roli ve vodní bilance hrají přítok říčních vod (58,24&nbsp;km³) a [[srážky]] (9,26&nbsp;km³), odtok přes ''Angaru'' (60,07&nbsp;km³) a odpařování (9,45&nbsp;km³). Rozdíl připadá na přítok [[podzemní vody|podzemních vod]]. Přibližně 50 % ročního přítoku připadá na ''Selengu''. Nejvyšší úroveň hladiny jezero dosahuje v srpnu a září a nejnižší v březnu a dubnu. Průměrná roční hodnota kolísání hladiny činí 0,8&nbsp;m, stoletá 3&nbsp;m. Průměrná dlouhodobá úroveň hladiny jezera stoupla přibližně o 1&nbsp;m po postavení [[Irkutská přehrada|Irkutské přehrady]].
Řádka 57: Řádka 56:
== Fauna a flóra ==
== Fauna a flóra ==
-
[[Soubor:Omul Fish.jpg|thumb|Ryby omul na trhu]]
+
[[Soubor:Omul Fish.jpg|thumb|230px|Ryby omul na trhu]]
Rostlinný a živočišný svět jezera je velmi bohatý. Od hladiny až po nejhlubší místa ho obývá na 600 druhů [[rostliny|rostlin]] a 1&nbsp;200 druhů [[živočichové|živočichů]]. Tři čtvrtiny druhů se vyskytují pouze zde. Z rostlin je to především mnoho druhů [[rozsivky|rozsivek]]. Z [[Prvoci|prvoků]] zde žije mnoho druhů [[nálevníci|nálevníků]] (okolo 300 druhů). Svérázní jsou bajkalští [[houbovci]]. Dále zde žije velké množství [[červ]]ů, [[měkkýši|měkkýšů]], [[chrostíci|chrostíků]] a především [[korýši|korýšů]]. Právě korýši jsou významnou složkou jídelníčku [[ryby|ryb]].
Rostlinný a živočišný svět jezera je velmi bohatý. Od hladiny až po nejhlubší místa ho obývá na 600 druhů [[rostliny|rostlin]] a 1&nbsp;200 druhů [[živočichové|živočichů]]. Tři čtvrtiny druhů se vyskytují pouze zde. Z rostlin je to především mnoho druhů [[rozsivky|rozsivek]]. Z [[Prvoci|prvoků]] zde žije mnoho druhů [[nálevníci|nálevníků]] (okolo 300 druhů). Svérázní jsou bajkalští [[houbovci]]. Dále zde žije velké množství [[červ]]ů, [[měkkýši|měkkýšů]], [[chrostíci|chrostíků]] a především [[korýši|korýšů]]. Právě korýši jsou významnou složkou jídelníčku [[ryby|ryb]].
-
V jezeře žije 50 [[druh (biologie)|druhů]] ryb ze 7 [[řád (biologie)|řádů]]. Nejpočetněji je zastoupena skupina [[hlaváčovití|hlaváčovitých]] (25 druhů). Hlavní průmyslový význam z [[lososovití|lososovitých]] má [[síh omul|omul]], který představuje ⅔ celkového ročního výlovu. Dále následují [[lipan podhorní|lipani]] a [[síh jezerní|sízy]]. Největší představitel vodní fauny je [[jeseter ruský|jeseter]], který dosahuje délky až 180&nbsp; [[Metr#Centimetr|cm]] a váží 100 až 120&nbsp; [[kilogram|kg]]. Z ryb, které se průmyslově neloví, je nejznámější [[comephorus baicalensis|holměnka velká]], živorodá ryba, která patří k endemickému řádu. Ze [[savci|savců]] zde žije [[tuleň]].
+
V jezeře žije 50 [[druh (biologie)|druhů]] ryb ze 7 [[řád (biologie)|řádů]]. Nejpočetněji je zastoupena skupina [[hlaváčovití|hlaváčovitých]] (25 druhů). Hlavní průmyslový význam z [[lososovití|lososovitých]] má [[síh omul|omul]], který představuje ⅔ celkového ročního výlovu. Dále následují [[lipan podhorní|lipani]] a [[síh jezerní|sízy]]. Největší představitel vodní fauny je [[jeseter ruský|jeseter]], který dosahuje délky až 180&nbsp; [[Metr#Centimetr|cm]] a váží 100 až 120&nbsp; [[kilogram|kg]]. Z ryb, které se průmyslově neloví, je nejznámější [[comephorus baicalensis|holměnka velká]], živorodá ryba, která patří k endemickému řádu. Ze [[savci|savců]] zde žije [[Tuleňovití|tuleň]].
Z [[savci|savců]] je nejznámější [[něrpa]] – [[tuleň bajkalský]], v současné době kriticky ohrožený nezákonným [[lov]]em.
Z [[savci|savců]] je nejznámější [[něrpa]] – [[tuleň bajkalský]], v současné době kriticky ohrožený nezákonným [[lov]]em.
Řádka 75: Řádka 74:
== Panorama ==
== Panorama ==
-
<div style="height: 484px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" >
+
{{Panorama1
-
<center>[[Soubor:Panoramic view of the western shore of lake Baikal.jpg|1250px|Panorama jezera]]</center>
+
|Fotovyska=484
-
</div>
+
|Sirkaobrazku=1250
-
<center>'''Panorama západního břehu jezera Bajkal (2010)'''</center><br style="clear:both;"/>
+
|Nazevfoto=Panoramic view of the western shore of lake Baikal.jpg
 +
|Popisek1=Panorama jezera
 +
|Popisek2=Panorama západního břehu jezera Bajkal (2010)}}
 +
 
== Znečištění ==
== Znečištění ==
Ruské úřady v únoru [[2010]] znovu povolili otevření kontroverzní papírnu na břehu jezera, která byla dva roky zavřená, protože do vody vypouštěla nebezpečný odpad bez jakéhokoli čištění.<ref>[http://www.ct24.cz/svet/80982-kontroverzni-bajkalska-papirna-opet-otevre-sve-odpadni-kohouty/ ČT24.cz – Kontroverzní bajkalská papírna opět otevře své odpadní kohouty (14.2. 2010)]</ref>
Ruské úřady v únoru [[2010]] znovu povolili otevření kontroverzní papírnu na břehu jezera, která byla dva roky zavřená, protože do vody vypouštěla nebezpečný odpad bez jakéhokoli čištění.<ref>[http://www.ct24.cz/svet/80982-kontroverzni-bajkalska-papirna-opet-otevre-sve-odpadni-kohouty/ ČT24.cz – Kontroverzní bajkalská papírna opět otevře své odpadní kohouty (14.2. 2010)]</ref>

Aktuální verze z 8. 1. 2017, 15:09

Mapa jezera Bajkal (2004)

Bajkal (rusky: Байкал) je jezero v jižní části Východní Sibiře v Rusku. Obvyklé vysvětlení původu jména Bajkal je z turkického Баикуль - bohaté na ryby, není však vědecky doloženo. Je možné, že jde o slovo mongolského původu. Jezero se rozkládá v Burjatské republice a v Irkutské oblasti. Je to největší jezero na Sibiři a po Kaspickém moři druhé největší v Rusku a nejhlubší jezero na Zemi. Bajkal je tvořen hlubokou příkopovou propadlinou na rozhraní dvou tektonických desek (eurasijské a amurské), které se každým rokem rozestupují zhruba o 2 cm. Jde o nejstarší jezero na Zemi, jeho stáří se odhaduje na 25 až 30 milionů let. Je obklopený horskými hřbety vysokými až 2000 m nad jeho hladinou. Má rozlohu 31 500 km². Je 636 km dlouhé a šířka se pohybuje v rozmezí od 27 do 79,4 km. Průměrnou hloubku má 730  m a maximální 1680 m (ve střední části, kotliny). Rozloha povodí je 557 000 km². Celkový objem vody je 23 000 km3. V Bajkalu je soustředěna jedna pětina světových zásob povrchové sladké vody. Průměrná nadmořská výška hladiny jezera je 456 m.

Obsah

Pobřeží

Východní pobřeží jezera Bajkal

Pobřeží je jen mírně členité. Je přibližně 2 100 km dlouhé. Jeho největší záhyby jsou zálivy Barguzinský, ČivyrkujskýVelký Proval, zátoky Ajaja a Frolicha a poloostrov Svatý nos.

Dno

Kotlina jezera se rozkládá přímo uprostřed Bajkalské riftové soustavy. Podle geofyzikálního výzkumu se pod vodní masou v různých částech kotliny nacházejí usazené vrstvy o tloušťce až 6 000 m. Za začátek vytváření bajkalské propadliny a jejího zaplňování vodou považuje většina vědců konec paleocénu a raný neocén (tzn. celkový věk jezera je přibližně 25 milionů let). Tektonické pohyby pokračují i v současné době, o čemž svědčí mnohá zemětřesení v oblasti, která jsou někdy doprovázena viditelným propadem částí břehů a dna jezera. V roce 1862 se v severní části delty Selengy propadl do hloubky 10 m pod vodu kus pobřežní souše o rozloze 200 km² a na jeho místě vznikl záliv Velký Proval.

Kotlina Bajkalu se vyznačuje nesouměrností příčného řezu. Velká prudkost pobřežních a podvodních svahů na západním břehu je v kontrastu s mírnějšími východními břehy s nevelkými plochami mělčin. Pobřežní části s hloubkou do 50 m tvoří pouze okolo 8 % rozlohy dna.

Ostrovy

Ostrov Oľchon

Na jezeře je 27 ostrovů, z toho 22 stálých a 5 periodicky zaplavovaných. Největší jsou ostrovy Oľchon (730 km²) a Velký Uškanij (9,4 km²).

Vodní režim

Do Bajkalu ústí 336 řek a říček, z nichž největší jsou Selenga, Barguzin, Horní Angara, Turka a Sněžnaja. Odtéká z něj Angara (Dolní Angara), která ústí do Jeniseje. Roční množství srážek uprostřed jezera a na severu je 200 až 350 mm, na jihu 500 až 900 mm. Je zde mnoho horkých pramenů, z nichž některé se využívají (Gorjačinsk, Chakusy).

Bajkal

Hlavní roli ve vodní bilance hrají přítok říčních vod (58,24 km³) a srážky (9,26 km³), odtok přes Angaru (60,07 km³) a odpařování (9,45 km³). Rozdíl připadá na přítok podzemních vod. Přibližně 50 % ročního přítoku připadá na Selengu. Nejvyšší úroveň hladiny jezero dosahuje v srpnu a září a nejnižší v březnu a dubnu. Průměrná roční hodnota kolísání hladiny činí 0,8 m, stoletá 3 m. Průměrná dlouhodobá úroveň hladiny jezera stoupla přibližně o 1 m po postavení Irkutské přehrady.

Kotlina jezera leží v centru Asie, kde je ryze kontinentální klima. Velký objem jezera má zmírňující dopad na klima na pobřeží. Sezónní a denní kolísání teploty a vlhkosti vzduchu je mírně sníženo. Ve srovnání s okolními oblastmi je u Bajkalu mírnější zima a chladnější léto. Průměrná teplota vzduchu v lednu a únoru je okolo - 19  °C a v srpnu okolo 11 °C.

Oblast Bajkalu je charakteristická složitým systémem větrů. Převládají západní a severozápadní větry z břehu na jezero (gornaja a v oblasti ostrova Oľchon sarma). Na podzim a na začátku zimy dosahují větry rychlosti uragánu 30 až 40 m/s. Jižní a jihovýchodní větry se nazývají šelonnik, podélné větry ze severovýchodu věrchovik a barguzin, z jihozápadu kultuk. Větrné vlny dosahují většinou výšky 1 až 3 m, ale někdy 4 až 5 i více. Konvektivní a turbulentní promíchávání zachvacuje horní vrstvy vody až do hloubky 250 m, hlouběji promíchávání slábne. V důsledku větrů v létě dochází k pohybu povrchové teplé vody k protilehlému břehu a ke vzestupu hlubinné chladné vody u břehů, od kterých fouká vítr.

Vlastnosti vody

Teplota vody na povrchu je v srpnu na odkryté části 9 až 12 °C a u břehu někdy až 20 °C. Sezónní kolísání teploty se projevuje do hloubky 250 až 300 m. Hlouběji je teplota stálá 3,2 až 3,5 °С. Ve vrstvách u dna, ve velkých hloubkách, byl zaznamenán vzestup teploty vody v důsledku ohřevu vnitřním teplem Země. Bajkal zamrzá většinou v lednu a rozmrzá v květnu. Tloušťka ledu je 70 až 115  cm.

Voda je velmi průzračná (až 40 m), málo mineralizovaná a mírně alkalická. Celkový obsah soli nepřevyšuje 150  mg/l. Iontové složení je obdobné jako v přítocích. Voda je bohatá na kyslík ve všech vrstvách až do nejhlubších míst. Jeho obsah neklesá pod 9 až 10 mg/l.

Chemické látky obsažené ve vodě Bajkalu a jeho přítoků (několikaletý průměr v mg/l.) jsou hydrogenuhličitany (66,5/79,3), sírany (5,2/6,7), chloridy (0,5/0,8), vápník (15,2/20), hořčík (3,1/4,3), sodík (3,8/3,4), draslík (2,0/1,7), křemík (1,1/4,2), železo (0,02/0,16) a organické látky (3,2/10,3).

Fauna a flóra

Ryby omul na trhu

Rostlinný a živočišný svět jezera je velmi bohatý. Od hladiny až po nejhlubší místa ho obývá na 600 druhů rostlin a 1 200 druhů živočichů. Tři čtvrtiny druhů se vyskytují pouze zde. Z rostlin je to především mnoho druhů rozsivek. Z prvoků zde žije mnoho druhů nálevníků (okolo 300 druhů). Svérázní jsou bajkalští houbovci. Dále zde žije velké množství červů, měkkýšů, chrostíků a především korýšů. Právě korýši jsou významnou složkou jídelníčku ryb.

V jezeře žije 50 druhů ryb ze 7 řádů. Nejpočetněji je zastoupena skupina hlaváčovitých (25 druhů). Hlavní průmyslový význam z lososovitýchomul, který představuje ⅔ celkového ročního výlovu. Dále následují lipani a sízy. Největší představitel vodní fauny je jeseter, který dosahuje délky až 180  cm a váží 100 až 120  kg. Z ryb, které se průmyslově neloví, je nejznámější holměnka velká, živorodá ryba, která patří k endemickému řádu. Ze savců zde žije tuleň.

Z savců je nejznámější něrpatuleň bajkalský, v současné době kriticky ohrožený nezákonným lovem.

Využití

Doprava

Na jezeře je rozvinutá místní lodní doprava a splavování dřeva.

Osídlení pobřeží

Na pobřeží leží města Sljudjanka, Bajkalsk a Babuškin, dále přístavy a obydlená místa Bajkal, Tanchoj, Vydrino, Usť-Barguzin, Nižněangarsk, Chužir a další. Většina z nich se nachází na jižním a jihovýchodním břehu. Ve vesnici Listvjanka je limnologický ústav a ve vesnici Velké Koty hydrobiologická stanice. Na břehu se rovněž nacházejí turistické chaty. V oblasti Bajkalu je rozvinutý těžební a papírenský průmysl, výstavba lodí, zpracovávání ryb a rybolov.

Sport

  • Dálkoví plavci na Bajkalu — Jan Novák (plavec), první člověk, který přeplaval Bajkal.

Panorama

Panorama jezera
Panorama západního břehu jezera Bajkal (2010)


Znečištění

Ruské úřady v únoru 2010 znovu povolili otevření kontroverzní papírnu na břehu jezera, která byla dva roky zavřená, protože do vody vypouštěla nebezpečný odpad bez jakéhokoli čištění.[1]

Historie

Mapa jižní části Bajkalu od Semjona Remezova (1701)

Bajkal k sobě odjakživa poutal pozornost. První vědomosti o jezeře byly získány v polovině 17. století (Kurbat Ivanov, Vasilij Kolesnikov, Ivan Pochabov aj.). Ve 2. polovině 17. století bylo jezero poprvé geograficky popsáno a byly učiněny první pokusy o vytvoření mapy (Nikolaj Spafarij, Fjodor Golovon, Ides Izbrandt, Semjon Remezov aj.). V letech 1771 až 1772 provedli účastníci expedice Ruské akademie věd I. Georgi a Aleksander Puškarjov vyměření jezera a v roce 1773 sestavili mapu.

Velkou roli pro výzkum jezera sehrálo založení Východosibiřského oddělení Ruského geografického ústavu (1851), která stála v čele výzkumu Sibiře a Přibajkalí. Známé jsou práce V. Dybovského, V. Godlevského, I. Čerského aj. V letech 1896 až 1902 sestavila hydrografická expedice pod vedením F. K. Driženka atlas a lodní mapu.

V roce 1916 byla sestavena trvalá komise pro výzkum Bajkalu při akademii věd (N. V. Nasonov, V. Č. Dorogostajskij, I. I. Mesjacev, G. J. Vereščagin). Systematický celkový průzkum byl zahájen v roce 1925 stacionářem bajkalského oddělení Akademie věd SSSR, které bylo v roce 1928 reorganizováno na limnologickou stanici v Listvjance. Ta se v roce 1961 změnila na Limnologický ústav Sibiřského oddělení Akademie věd SSSR. V lednu 1969 rada ministrů SSSR přijala speciální usnesení o ochraně a racionálním využití přírodního bohatství povodí Bajkalu.

Roku 1996 bylo jezero Bajkal zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.

Legenda

Do Bajkalu přivádí své vody 336 řek a říček, vytéká z něj však jen jediná - Angara. Sibiřská legenda popisuje romantický příběh o Bajkalu, otci všech těchto řek, Angaře a Jeniseji. Angara se zamilovala do bohatýra Jeniseje, Bajkal ji však nechtěl k němu pustit. Angara tedy za Jenisejem od otce utekla; podle legendy Šaman-kameň, nacházející se uprostřed výtoku Angary z Bajkalu u vesnice Listvjanka (pozor na záměnu se skálou Šaman na Ol´chonu, největším ostrově Bajkalu), hodil rozezlený otec Bajkal za neposlušnou dcerou, aby ji zastavil. Angaře se však přesto podařilo utéci a splynout s Jenisejem ve věčném objetí.

Reference

  1. ČT24.cz – Kontroverzní bajkalská papírna opět otevře své odpadní kohouty (14.2. 2010)

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bajkal
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bajkal
Rusko  Ruská jezera

Bajkal • Bílé jezero • Boloň • Bustach • Čany • Červené jezero • Čudsko-pskovské jezero • Čukčagirské jezero • Chanka • Chantajské jezero • Ilmeň • Imandra • Janisjarvi • Jessej • Kaspické moře • Kereť • Keta • Kizi • Kovdozero • Kronocké jezero • Kubenské jezero • Kulundinské jezero • Kungasalach • Labaz • Lača • Ladožské jezero • Lama • Lovozero • Manyč-Gudilo • Melkoje • Mogotievo • Něrpičje (Kamčatka) • Něrpičje (Sacha) • Ňuk • Oněžské jezero • Orel • Pekuľnejské jezero • Pjaozero • Pjasino • Pjuhjajarvi • Sjamozero • Sartlan • SegozeroSeliger • Střední Kujto • Tajmyrské jezero • Telecké jezero • Topozero • Ubinskoje • Udyľ • Umbozero • Uvs núrVivi • Velké mořské jezero • Vodlozero • Vože • Vygozero

Zde jsou jen přírodní jezera s plochou přes 200 km2 (bez ruských přehrad).