Bajkal

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(Historie: Vylepšení)
(+ Vylepšení)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.)
Řádka 22: Řádka 22:
|státy={{vlajka a název|Rusko}}
|státy={{vlajka a název|Rusko}}
|světadíl=[[Asie]]
|světadíl=[[Asie]]
-
}}
+
}}[[Soubor:Karte baikal2.png|thumb|270px|<center>Mapa jezera Bajkal (2004)</center>]]
-
[[Soubor:Karte baikal2.png|thumb|270px|<center>Mapa jezera Bajkal (2004)</center>]]
+
'''Bajkal''' (rusky: ''Байкал'') je [[jezero]] v jižní části Východní [[Sibiř]]e v [[Rusko|Rusku]]. Obvyklé vysvětlení původu jména ''Bajkal'' je z [[turkické jazyky|turkického]] ''Баикуль'' - ''bohaté na ryby'', není však vědecky doloženo. Je možné, že jde o slovo [[mongolština|mongolského]] původu. Jezero se rozkládá v [[Burjatsko|Burjatské republice]] a v [[Irkutská oblast|Irkutské oblasti]]. Je to největší jezero na [[Sibiř]]i a po [[Kaspické moře|Kaspickém moři]] druhé největší v ''Rusku'' a nejhlubší jezero na [[Země|Zemi]]. ''Bajkal'' je tvořen hlubokou [[příkopová propadlina|příkopovou propadlinou]] na rozhraní dvou [[tektonická deska|tektonických desek]] ([[eurasijská deska|eurasijské]] a [[amurská deska|amurské]]), které se každým rokem rozestupují zhruba o 2&nbsp;cm. Jde o nejstarší jezero na ''Zemi'', jeho stáří se odhaduje na 25 až 30 milionů let. Je obklopený [[horský hřbet|horskými hřbety]] vysokými až 2000 m nad jeho hladinou. Má rozlohu 31&nbsp;500&nbsp;[[kilometr čtvereční|km²]]. Je 636&nbsp;[[Metr#Kilometr|km]] dlouhé a šířka se pohybuje v rozmezí od 27 do 79,4&nbsp;km. Průměrnou hloubku má 730&nbsp; [[metr|m]] a maximální 1680&nbsp;m (ve střední části, kotliny). Rozloha [[povodí]] je 557&nbsp;000&nbsp;km². Celkový objem vody je 23&nbsp;000&nbsp;[[krychlový kilometr|km<sup>3</sup>]]. V ''Bajkalu'' je soustředěna jedna pětina světových zásob povrchové sladké vody. Průměrná [[nadmořská výška]] hladiny jezera je 456&nbsp;m.
-
'''Bajkal''' (rusky: ''Байкал'') je [[jezero]] v jižní části Východní [[Sibiř]]e v [[Rusko|Rusku]]. Obvyklé vysvětlení původu jména ''Bajkal'' je z [[turkické jazyky|turkického]] ''Баикуль'' - ''bohaté na ryby'', není však vědecky doloženo. Je možné, že jde o slovo [[mongolština|mongolského]] původu. Jezero se rozkládá v [[Burjatsko|Burjatské republice]] a v [[Irkutská oblast|Irkutské oblasti]]. Je to největší jezero na [[Sibiř]]i a po [[Kaspické moře|Kaspickém moři]] druhé největší v ''Rusku'' a nejhlubší jezero na [[Země|Zemi]]. ''Bajkal'' je tvořen hlubokou [[příkopová propadlina|příkopovou propadlinou]] na rozhraní dvou [[tektonická deska|tektonických desek]] ([[eurasijská deska|eurasijské]] a [[amurská deska|amurské]]), které se každým rokem rozestupují zhruba o 2&nbsp;cm. Jde o nejstarší jezero na ''Zemi'', jeho stáří se odhaduje na 25 až 30 milionů let. Je obklopený [[horský hřbet|horskými hřbety]] vysokými až 2000 m nad jeho hladinou. Má rozlohu 31&nbsp;500&nbsp;[[kilometr čtvereční|km²]]. Je 636&nbsp;[[Metr#Kilometr|km]] dlouhé a šířka se pohybuje v rozmezí od 27 do 79,4&nbsp;km. Průměrnou hloubku má 730&nbsp; [[metr|m]] a maximální 1680&nbsp;m (ve střední části, kotliny). Rozloha [[povodí]] je 557&nbsp;000&nbsp;km². Celkový objem vody je 23&nbsp;000&nbsp;[[krychlový kilometr|km³]]. V ''Bajkalu'' je soustředěna jedna pětina světových zásob povrchové sladké vody. Průměrná [[nadmořská výška]] hladiny jezera je 456&nbsp;m.
+
== Pobřeží ==
== Pobřeží ==
-
[[Soubor:-26 swiatoinos.JPG.JPG|thumb|left|Pobřeží jezera Bajkal]]
+
[[Soubor:26 swiatoinos.jpg|thumb|230px|Východní pobřeží jezera Bajkal]]
-
Pobřeží je jen mírně členité. Je přibližně 2100 km dlouhé. Jeho největší záhyby jsou [[záliv]]y [[Barguzinský]], [[Čivyrkujský]] a [[Velký Proval]], [[zátoka|zátoky]] [[Ajaja]] a [[Frolicha]] a [[poloostrov]] [[Svatý nos]].
+
Pobřeží je jen mírně členité. Je přibližně 2&nbsp;100 km dlouhé. Jeho největší záhyby jsou [[záliv]]y [[Barguzinský]], [[Čivyrkujský]] a&nbsp;[[Velký Proval]], [[zátoka|zátoky]] [[Ajaja]] a [[Frolicha]] a [[poloostrov]] [[Svatý nos]].
== Dno ==
== Dno ==
-
Kotlina jezera se rozkládá přímo uprostřed [[Bajkalská riftová soustava|Bajkalské riftové soustavy]]. Podle geofyzikálního výzkumu se pod vodní masou v různých částech kotliny nacházejí usazené vrstvy o tloušťce až 6000 m. Za začátek vytváření bajkalské propadliny a jejího zaplňování vodou považuje většina vědců konec paleocénu a raný neocén (tzn. celkový věk jezera je přibližně 25 milionů let). Tektonické pohyby pokračují i v současné době, o čemž svědčí mnohá [[zemětřesení]] v oblasti, která jsou někdy doprovázena viditelným propadem částí břehů a dna jezera. V roce 1862 se v severní části [[říční delta|delty]]  [[Selenga|Selengy]] propadl do hloubky 10&nbsp;m pod vodu kus pobřežní souše o rozloze 200&nbsp;km² a na jeho místě vznikl záliv ''Velký Proval''.
+
Kotlina jezera se rozkládá přímo uprostřed [[Bajkalská riftová soustava|Bajkalské riftové soustavy]]. Podle geofyzikálního výzkumu se pod vodní masou v různých částech kotliny nacházejí usazené vrstvy o tloušťce až 6&nbsp;000 m. Za začátek vytváření bajkalské propadliny a jejího zaplňování vodou považuje většina vědců konec paleocénu a raný neocén (tzn. celkový věk jezera je přibližně 25 milionů let). Tektonické pohyby pokračují i v současné době, o čemž svědčí mnohá [[zemětřesení]] v oblasti, která jsou někdy doprovázena viditelným propadem částí břehů a dna jezera. V roce 1862 se v severní části [[říční delta|delty]]  [[Selenga|Selengy]] propadl do hloubky 10&nbsp;m pod vodu kus pobřežní souše o rozloze 200&nbsp;km² a na jeho místě vznikl záliv ''Velký Proval''.
Kotlina ''Bajkalu'' se vyznačuje nesouměrností příčného řezu. Velká prudkost pobřežních a podvodních svahů na západním břehu je v kontrastu s mírnějšími východními břehy s nevelkými plochami mělčin. Pobřežní části s hloubkou do 50&nbsp;m tvoří pouze okolo 8 % rozlohy dna.
Kotlina ''Bajkalu'' se vyznačuje nesouměrností příčného řezu. Velká prudkost pobřežních a podvodních svahů na západním břehu je v kontrastu s mírnějšími východními břehy s nevelkými plochami mělčin. Pobřežní části s hloubkou do 50&nbsp;m tvoří pouze okolo 8 % rozlohy dna.
== Ostrovy ==
== Ostrovy ==
-
[[Soubor:Olchon1.jpg|thumb|Ostrov Oľchon]]
+
[[Soubor:Olchon1.jpg|thumb|230px|Ostrov Oľchon]]
Na jezeře je 27 [[ostrov]]ů, z toho 22 stálých a 5 periodicky zaplavovaných. Největší jsou ostrovy [[Oľchon]] (730 km²) a [[Velký Uškanij]] (9,4 km²).
Na jezeře je 27 [[ostrov]]ů, z toho 22 stálých a 5 periodicky zaplavovaných. Největší jsou ostrovy [[Oľchon]] (730 km²) a [[Velký Uškanij]] (9,4 km²).
Řádka 42: Řádka 41:
Do ''Bajkalu'' ústí 336 [[řeka|řek]] a říček, z nichž největší jsou [[Selenga]], [[Barguzin (řeka)|Barguzin]], [[Horní Angara]], [[Turka]] a [[Sněžnaja]]. Odtéká z něj [[Angara]] (''Dolní Angara''), která ústí do [[Jenisej]]e. Roční množství srážek uprostřed jezera a na severu je 200 až 350 [[Metr#Milimetr|mm]], na jihu 500 až 900&nbsp;mm. Je zde mnoho horkých [[pramen]]ů, z nichž některé se využívají ([[Gorjačinsk]], [[Chakusy]]).
Do ''Bajkalu'' ústí 336 [[řeka|řek]] a říček, z nichž největší jsou [[Selenga]], [[Barguzin (řeka)|Barguzin]], [[Horní Angara]], [[Turka]] a [[Sněžnaja]]. Odtéká z něj [[Angara]] (''Dolní Angara''), která ústí do [[Jenisej]]e. Roční množství srážek uprostřed jezera a na severu je 200 až 350 [[Metr#Milimetr|mm]], na jihu 500 až 900&nbsp;mm. Je zde mnoho horkých [[pramen]]ů, z nichž některé se využívají ([[Gorjačinsk]], [[Chakusy]]).
-
[[Soubor:LakeBaikal.png|thumb|left|Bajkal]]
+
[[Soubor:LakeBaikal.png|thumb|230px|Bajkal]]
Hlavní roli ve vodní bilance hrají přítok říčních vod (58,24&nbsp;km³) a [[srážky]] (9,26&nbsp;km³), odtok přes ''Angaru'' (60,07&nbsp;km³) a odpařování (9,45&nbsp;km³). Rozdíl připadá na přítok [[podzemní vody|podzemních vod]]. Přibližně 50 % ročního přítoku připadá na ''Selengu''. Nejvyšší úroveň hladiny jezero dosahuje v srpnu a září a nejnižší v březnu a dubnu. Průměrná roční hodnota kolísání hladiny činí 0,8&nbsp;m, stoletá 3&nbsp;m. Průměrná dlouhodobá úroveň hladiny jezera stoupla přibližně o 1&nbsp;m po postavení [[Irkutská přehrada|Irkutské přehrady]].
Hlavní roli ve vodní bilance hrají přítok říčních vod (58,24&nbsp;km³) a [[srážky]] (9,26&nbsp;km³), odtok přes ''Angaru'' (60,07&nbsp;km³) a odpařování (9,45&nbsp;km³). Rozdíl připadá na přítok [[podzemní vody|podzemních vod]]. Přibližně 50 % ročního přítoku připadá na ''Selengu''. Nejvyšší úroveň hladiny jezero dosahuje v srpnu a září a nejnižší v březnu a dubnu. Průměrná roční hodnota kolísání hladiny činí 0,8&nbsp;m, stoletá 3&nbsp;m. Průměrná dlouhodobá úroveň hladiny jezera stoupla přibližně o 1&nbsp;m po postavení [[Irkutská přehrada|Irkutské přehrady]].
Řádka 57: Řádka 56:
== Fauna a flóra ==
== Fauna a flóra ==
-
[[Soubor:Omul Fish.jpg|thumb|Ryby omul na trhu]]
+
[[Soubor:Omul Fish.jpg|thumb|230px|Ryby omul na trhu]]
Rostlinný a živočišný svět jezera je velmi bohatý. Od hladiny až po nejhlubší místa ho obývá na 600 druhů [[rostliny|rostlin]] a 1&nbsp;200 druhů [[živočichové|živočichů]]. Tři čtvrtiny druhů se vyskytují pouze zde. Z rostlin je to především mnoho druhů [[rozsivky|rozsivek]]. Z [[Prvoci|prvoků]] zde žije mnoho druhů [[nálevníci|nálevníků]] (okolo 300 druhů). Svérázní jsou bajkalští [[houbovci]]. Dále zde žije velké množství [[červ]]ů, [[měkkýši|měkkýšů]], [[chrostíci|chrostíků]] a především [[korýši|korýšů]]. Právě korýši jsou významnou složkou jídelníčku [[ryby|ryb]].
Rostlinný a živočišný svět jezera je velmi bohatý. Od hladiny až po nejhlubší místa ho obývá na 600 druhů [[rostliny|rostlin]] a 1&nbsp;200 druhů [[živočichové|živočichů]]. Tři čtvrtiny druhů se vyskytují pouze zde. Z rostlin je to především mnoho druhů [[rozsivky|rozsivek]]. Z [[Prvoci|prvoků]] zde žije mnoho druhů [[nálevníci|nálevníků]] (okolo 300 druhů). Svérázní jsou bajkalští [[houbovci]]. Dále zde žije velké množství [[červ]]ů, [[měkkýši|měkkýšů]], [[chrostíci|chrostíků]] a především [[korýši|korýšů]]. Právě korýši jsou významnou složkou jídelníčku [[ryby|ryb]].
-
V jezeře žije 50 [[druh (biologie)|druhů]] ryb ze 7 [[řád (biologie)|řádů]]. Nejpočetněji je zastoupena skupina [[hlaváčovití|hlaváčovitých]] (25 druhů). Hlavní průmyslový význam z [[lososovití|lososovitých]] má [[síh omul|omul]], který představuje ⅔ celkového ročního výlovu. Dále následují [[lipan podhorní|lipani]] a [[síh jezerní|sízy]]. Největší představitel vodní fauny je [[jeseter ruský|jeseter]], který dosahuje délky až 180&nbsp; [[Metr#Centimetr|cm]] a váží 100 až 120&nbsp; [[kilogram|kg]]. Z ryb, které se průmyslově neloví, je nejznámější [[comephorus baicalensis|holměnka velká]], živorodá ryba, která patří k endemickému řádu. Ze [[savci|savců]] zde žije [[tuleň]].
+
V jezeře žije 50 [[druh (biologie)|druhů]] ryb ze 7 [[řád (biologie)|řádů]]. Nejpočetněji je zastoupena skupina [[hlaváčovití|hlaváčovitých]] (25 druhů). Hlavní průmyslový význam z [[lososovití|lososovitých]] má [[síh omul|omul]], který představuje ⅔ celkového ročního výlovu. Dále následují [[lipan podhorní|lipani]] a [[síh jezerní|sízy]]. Největší představitel vodní fauny je [[jeseter ruský|jeseter]], který dosahuje délky až 180&nbsp; [[Metr#Centimetr|cm]] a váží 100 až 120&nbsp; [[kilogram|kg]]. Z ryb, které se průmyslově neloví, je nejznámější [[comephorus baicalensis|holměnka velká]], živorodá ryba, která patří k endemickému řádu. Ze [[savci|savců]] zde žije [[Tuleňovití|tuleň]].
Z [[savci|savců]] je nejznámější [[něrpa]] – [[tuleň bajkalský]], v současné době kriticky ohrožený nezákonným [[lov]]em.
Z [[savci|savců]] je nejznámější [[něrpa]] – [[tuleň bajkalský]], v současné době kriticky ohrožený nezákonným [[lov]]em.
Řádka 75: Řádka 74:
== Panorama ==
== Panorama ==
-
<div style="height: 484px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" >
+
{{Panorama1
-
<center>[[Soubor:Panoramic view of the western shore of lake Baikal.jpg|1250px|Panorama jezera]]</center>
+
|Fotovyska=484
-
</div>
+
|Sirkaobrazku=1250
-
<center>'''Panorama západního břehu jezera Bajkal (2010)'''</center><br style="clear:both;"/>
+
|Nazevfoto=Panoramic view of the western shore of lake Baikal.jpg
 +
|Popisek1=Panorama jezera
 +
|Popisek2=Panorama západního břehu jezera Bajkal (2010)}}
 +
 
== Znečištění ==
== Znečištění ==
Ruské úřady v únoru [[2010]] znovu povolili otevření kontroverzní papírnu na břehu jezera, která byla dva roky zavřená, protože do vody vypouštěla nebezpečný odpad bez jakéhokoli čištění.<ref>[http://www.ct24.cz/svet/80982-kontroverzni-bajkalska-papirna-opet-otevre-sve-odpadni-kohouty/ ČT24.cz – Kontroverzní bajkalská papírna opět otevře své odpadní kohouty (14.2. 2010)]</ref>
Ruské úřady v únoru [[2010]] znovu povolili otevření kontroverzní papírnu na břehu jezera, která byla dva roky zavřená, protože do vody vypouštěla nebezpečný odpad bez jakéhokoli čištění.<ref>[http://www.ct24.cz/svet/80982-kontroverzni-bajkalska-papirna-opet-otevre-sve-odpadni-kohouty/ ČT24.cz – Kontroverzní bajkalská papírna opět otevře své odpadní kohouty (14.2. 2010)]</ref>

Aktuální verze z 8. 1. 2017, 15:09

Mapa jezera Bajkal (2004)

Bajkal (rusky: Байкал) je jezero v jižní části Východní Sibiře v Rusku. Obvyklé vysvětlení původu jména Bajkal je z turkického Баикуль - bohaté na ryby, není však vědecky doloženo. Je možné, že jde o slovo mongolského původu. Jezero se rozkládá v Burjatské republice a v Irkutské oblasti. Je to největší jezero na Sibiři a po Kaspickém moři druhé největší v Rusku a nejhlubší jezero na Zemi. Bajkal je tvořen hlubokou příkopovou propadlinou na rozhraní dvou tektonických desek (eurasijské a amurské), které se každým rokem rozestupují zhruba o 2 cm. Jde o nejstarší jezero na Zemi, jeho stáří se odhaduje na 25 až 30 milionů let. Je obklopený horskými hřbety vysokými až 2000 m nad jeho hladinou. Má rozlohu 31 500 km². Je 636 km dlouhé a šířka se pohybuje v rozmezí od 27 do 79,4 km. Průměrnou hloubku má 730  m a maximální 1680 m (ve střední části, kotliny). Rozloha povodí je 557 000 km². Celkový objem vody je 23 000 km3. V Bajkalu je soustředěna jedna pětina světových zásob povrchové sladké vody. Průměrná nadmořská výška hladiny jezera je 456 m.

Obsah

[skrýt]

Pobřeží

Východní pobřeží jezera Bajkal

Pobřeží je jen mírně členité. Je přibližně 2 100 km dlouhé. Jeho největší záhyby jsou zálivy Barguzinský, ČivyrkujskýVelký Proval, zátoky Ajaja a Frolicha a poloostrov Svatý nos.

Dno

Kotlina jezera se rozkládá přímo uprostřed Bajkalské riftové soustavy. Podle geofyzikálního výzkumu se pod vodní masou v různých částech kotliny nacházejí usazené vrstvy o tloušťce až 6 000 m. Za začátek vytváření bajkalské propadliny a jejího zaplňování vodou považuje většina vědců konec paleocénu a raný neocén (tzn. celkový věk jezera je přibližně 25 milionů let). Tektonické pohyby pokračují i v současné době, o čemž svědčí mnohá zemětřesení v oblasti, která jsou někdy doprovázena viditelným propadem částí břehů a dna jezera. V roce 1862 se v severní části delty Selengy propadl do hloubky 10 m pod vodu kus pobřežní souše o rozloze 200 km² a na jeho místě vznikl záliv Velký Proval.

Kotlina Bajkalu se vyznačuje nesouměrností příčného řezu. Velká prudkost pobřežních a podvodních svahů na západním břehu je v kontrastu s mírnějšími východními břehy s nevelkými plochami mělčin. Pobřežní části s hloubkou do 50 m tvoří pouze okolo 8 % rozlohy dna.

Ostrovy

Ostrov Oľchon

Na jezeře je 27 ostrovů, z toho 22 stálých a 5 periodicky zaplavovaných. Největší jsou ostrovy Oľchon (730 km²) a Velký Uškanij (9,4 km²).

Vodní režim

Do Bajkalu ústí 336 řek a říček, z nichž největší jsou Selenga, Barguzin, Horní Angara, Turka a Sněžnaja. Odtéká z něj Angara (Dolní Angara), která ústí do Jeniseje. Roční množství srážek uprostřed jezera a na severu je 200 až 350 mm, na jihu 500 až 900 mm. Je zde mnoho horkých pramenů, z nichž některé se využívají (Gorjačinsk, Chakusy).

Bajkal

Hlavní roli ve vodní bilance hrají přítok říčních vod (58,24 km³) a srážky (9,26 km³), odtok přes Angaru (60,07 km³) a odpařování (9,45 km³). Rozdíl připadá na přítok podzemních vod. Přibližně 50 % ročního přítoku připadá na Selengu. Nejvyšší úroveň hladiny jezero dosahuje v srpnu a září a nejnižší v březnu a dubnu. Průměrná roční hodnota kolísání hladiny činí 0,8 m, stoletá 3 m. Průměrná dlouhodobá úroveň hladiny jezera stoupla přibližně o 1 m po postavení Irkutské přehrady.

Kotlina jezera leží v centru Asie, kde je ryze kontinentální klima. Velký objem jezera má zmírňující dopad na klima na pobřeží. Sezónní a denní kolísání teploty a vlhkosti vzduchu je mírně sníženo. Ve srovnání s okolními oblastmi je u Bajkalu mírnější zima a chladnější léto. Průměrná teplota vzduchu v lednu a únoru je okolo - 19  °C a v srpnu okolo 11 °C.

Oblast Bajkalu je charakteristická složitým systémem větrů. Převládají západní a severozápadní větry z břehu na jezero (gornaja a v oblasti ostrova Oľchon sarma). Na podzim a na začátku zimy dosahují větry rychlosti uragánu 30 až 40 m/s. Jižní a jihovýchodní větry se nazývají šelonnik, podélné větry ze severovýchodu věrchovik a barguzin, z jihozápadu kultuk. Větrné vlny dosahují většinou výšky 1 až 3 m, ale někdy 4 až 5 i více. Konvektivní a turbulentní promíchávání zachvacuje horní vrstvy vody až do hloubky 250 m, hlouběji promíchávání slábne. V důsledku větrů v létě dochází k pohybu povrchové teplé vody k protilehlému břehu a ke vzestupu hlubinné chladné vody u břehů, od kterých fouká vítr.

Vlastnosti vody

Teplota vody na povrchu je v srpnu na odkryté části 9 až 12 °C a u břehu někdy až 20 °C. Sezónní kolísání teploty se projevuje do hloubky 250 až 300 m. Hlouběji je teplota stálá 3,2 až 3,5 °С. Ve vrstvách u dna, ve velkých hloubkách, byl zaznamenán vzestup teploty vody v důsledku ohřevu vnitřním teplem Země. Bajkal zamrzá většinou v lednu a rozmrzá v květnu. Tloušťka ledu je 70 až 115  cm.

Voda je velmi průzračná (až 40 m), málo mineralizovaná a mírně alkalická. Celkový obsah soli nepřevyšuje 150  mg/l. Iontové složení je obdobné jako v přítocích. Voda je bohatá na kyslík ve všech vrstvách až do nejhlubších míst. Jeho obsah neklesá pod 9 až 10 mg/l.

Chemické látky obsažené ve vodě Bajkalu a jeho přítoků (několikaletý průměr v mg/l.) jsou hydrogenuhličitany (66,5/79,3), sírany (5,2/6,7), chloridy (0,5/0,8), vápník (15,2/20), hořčík (3,1/4,3), sodík (3,8/3,4), draslík (2,0/1,7), křemík (1,1/4,2), železo (0,02/0,16) a organické látky (3,2/10,3).

Fauna a flóra

Ryby omul na trhu

Rostlinný a živočišný svět jezera je velmi bohatý. Od hladiny až po nejhlubší místa ho obývá na 600 druhů rostlin a 1 200 druhů živočichů. Tři čtvrtiny druhů se vyskytují pouze zde. Z rostlin je to především mnoho druhů rozsivek. Z prvoků zde žije mnoho druhů nálevníků (okolo 300 druhů). Svérázní jsou bajkalští houbovci. Dále zde žije velké množství červů, měkkýšů, chrostíků a především korýšů. Právě korýši jsou významnou složkou jídelníčku ryb.

V jezeře žije 50 druhů ryb ze 7 řádů. Nejpočetněji je zastoupena skupina hlaváčovitých (25 druhů). Hlavní průmyslový význam z lososovitýchomul, který představuje ⅔ celkového ročního výlovu. Dále následují lipani a sízy. Největší představitel vodní fauny je jeseter, který dosahuje délky až 180  cm a váží 100 až 120  kg. Z ryb, které se průmyslově neloví, je nejznámější holměnka velká, živorodá ryba, která patří k endemickému řádu. Ze savců zde žije tuleň.

Z savců je nejznámější něrpatuleň bajkalský, v současné době kriticky ohrožený nezákonným lovem.

Využití

Doprava

Na jezeře je rozvinutá místní lodní doprava a splavování dřeva.

Osídlení pobřeží

Na pobřeží leží města Sljudjanka, Bajkalsk a Babuškin, dále přístavy a obydlená místa Bajkal, Tanchoj, Vydrino, Usť-Barguzin, Nižněangarsk, Chužir a další. Většina z nich se nachází na jižním a jihovýchodním břehu. Ve vesnici Listvjanka je limnologický ústav a ve vesnici Velké Koty hydrobiologická stanice. Na břehu se rovněž nacházejí turistické chaty. V oblasti Bajkalu je rozvinutý těžební a papírenský průmysl, výstavba lodí, zpracovávání ryb a rybolov.

Sport

  • Dálkoví plavci na Bajkalu — Jan Novák (plavec), první člověk, který přeplaval Bajkal.

Panorama

Panorama jezera
Panorama západního břehu jezera Bajkal (2010)


Znečištění

Ruské úřady v únoru 2010 znovu povolili otevření kontroverzní papírnu na břehu jezera, která byla dva roky zavřená, protože do vody vypouštěla nebezpečný odpad bez jakéhokoli čištění.[1]

Historie

Mapa jižní části Bajkalu od Semjona Remezova (1701)

Bajkal k sobě odjakživa poutal pozornost. První vědomosti o jezeře byly získány v polovině 17. století (Kurbat Ivanov, Vasilij Kolesnikov, Ivan Pochabov aj.). Ve 2. polovině 17. století bylo jezero poprvé geograficky popsáno a byly učiněny první pokusy o vytvoření mapy (Nikolaj Spafarij, Fjodor Golovon, Ides Izbrandt, Semjon Remezov aj.). V letech 1771 až 1772 provedli účastníci expedice Ruské akademie věd I. Georgi a Aleksander Puškarjov vyměření jezera a v roce 1773 sestavili mapu.

Velkou roli pro výzkum jezera sehrálo založení Východosibiřského oddělení Ruského geografického ústavu (1851), která stála v čele výzkumu Sibiře a Přibajkalí. Známé jsou práce V. Dybovského, V. Godlevského, I. Čerského aj. V letech 1896 až 1902 sestavila hydrografická expedice pod vedením F. K. Driženka atlas a lodní mapu.

V roce 1916 byla sestavena trvalá komise pro výzkum Bajkalu při akademii věd (N. V. Nasonov, V. Č. Dorogostajskij, I. I. Mesjacev, G. J. Vereščagin). Systematický celkový průzkum byl zahájen v roce 1925 stacionářem bajkalského oddělení Akademie věd SSSR, které bylo v roce 1928 reorganizováno na limnologickou stanici v Listvjance. Ta se v roce 1961 změnila na Limnologický ústav Sibiřského oddělení Akademie věd SSSR. V lednu 1969 rada ministrů SSSR přijala speciální usnesení o ochraně a racionálním využití přírodního bohatství povodí Bajkalu.

Roku 1996 bylo jezero Bajkal zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.

Legenda

Do Bajkalu přivádí své vody 336 řek a říček, vytéká z něj však jen jediná - Angara. Sibiřská legenda popisuje romantický příběh o Bajkalu, otci všech těchto řek, Angaře a Jeniseji. Angara se zamilovala do bohatýra Jeniseje, Bajkal ji však nechtěl k němu pustit. Angara tedy za Jenisejem od otce utekla; podle legendy Šaman-kameň, nacházející se uprostřed výtoku Angary z Bajkalu u vesnice Listvjanka (pozor na záměnu se skálou Šaman na Ol´chonu, největším ostrově Bajkalu), hodil rozezlený otec Bajkal za neposlušnou dcerou, aby ji zastavil. Angaře se však přesto podařilo utéci a splynout s Jenisejem ve věčném objetí.

Reference

  1. ČT24.cz – Kontroverzní bajkalská papírna opět otevře své odpadní kohouty (14.2. 2010)

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bajkal
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bajkal
[skrýt] Rusko  Ruská jezera

Bajkal • Bílé jezero • Boloň • Bustach • Čany • Červené jezero • Čudsko-pskovské jezero • Čukčagirské jezero • Chanka • Chantajské jezero • Ilmeň • Imandra • Janisjarvi • Jessej • Kaspické moře • Kereť • Keta • Kizi • Kovdozero • Kronocké jezero • Kubenské jezero • Kulundinské jezero • Kungasalach • Labaz • Lača • Ladožské jezero • Lama • Lovozero • Manyč-Gudilo • Melkoje • Mogotievo • Něrpičje (Kamčatka) • Něrpičje (Sacha) • Ňuk • Oněžské jezero • Orel • Pekuľnejské jezero • Pjaozero • Pjasino • Pjuhjajarvi • Sjamozero • Sartlan • SegozeroSeliger • Střední Kujto • Tajmyrské jezero • Telecké jezero • Topozero • Ubinskoje • Udyľ • Umbozero • Uvs núrVivi • Velké mořské jezero • Vodlozero • Vože • Vygozero

Zde jsou jen přírodní jezera s plochou přes 200 km2 (bez ruských přehrad).