Průzkum veřejného mínění
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(Velké vylep.) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | + | '''Průzkum veřejného mínění''' je druh [[sociologie|sociologického výzkumu]], jehož cílem je zjistit rozložení určitých názorů v [[populace|populaci]] či konkrétní části společnosti. Provádí ho zejména specializované agentury (v [[Česká republika|Česku]] např. STEM nebo SC & C, z vědeckých ústavů zabývajících se tímto výzkumem např. [[Centrum pro výzkum veřejného mínění]]) většinou pro [[média]], politiky nebo větší firmy, kteří jeho výsledků hojně využívají. Používá se také k účelům čistě vědeckým. | |
| + | Provádí se tím způsobem, že vyškolený pracovník agentury (tzv. tazatel) předloží vybraným lidem (tzv. respondentům) otázku a nabídne možnosti odpovědi (většinou jsou to: ''ano - spíše ano - ne - spíše ne - nevím''). Spolehlivost průzkumu závisí na výběru respondentů, to je buď zcela náhodně (někdy i zastavováním lidí na ulici - tzv. bleskový průzkum), nebo tak, aby rozložení některých vlastností respondentů (např. [[věk]], [[vzdělání]], [[náboženství]], [[bydliště]] apod.) v jejich počtu odpovídalo rozložení těchto vlastností v populaci. Respondentů obvykle bývá kolem tisíce, u bleskových průzkumů, které jsou méně spolehlivé, i kolem tří set. | ||
| + | |||
| + | Méně fundovanou formou průzkumu veřejného mínění, kterou užívají a obvykle si i samy vytváří většinou média, kde není kladen takový důraz na výběr respondentů, je [[anketa]]. | ||
| + | |||
| + | == Externí odkazy == | ||
| + | |||
| + | {{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Marketing]] | [[Kategorie:Marketing]] | ||
[[Kategorie:Sociologická metodologie]] | [[Kategorie:Sociologická metodologie]] | ||
[[Kategorie:Statistika]] | [[Kategorie:Statistika]] | ||
Aktuální verze z 14. 6. 2015, 13:32
Průzkum veřejného mínění je druh sociologického výzkumu, jehož cílem je zjistit rozložení určitých názorů v populaci či konkrétní části společnosti. Provádí ho zejména specializované agentury (v Česku např. STEM nebo SC & C, z vědeckých ústavů zabývajících se tímto výzkumem např. Centrum pro výzkum veřejného mínění) většinou pro média, politiky nebo větší firmy, kteří jeho výsledků hojně využívají. Používá se také k účelům čistě vědeckým.
Provádí se tím způsobem, že vyškolený pracovník agentury (tzv. tazatel) předloží vybraným lidem (tzv. respondentům) otázku a nabídne možnosti odpovědi (většinou jsou to: ano - spíše ano - ne - spíše ne - nevím). Spolehlivost průzkumu závisí na výběru respondentů, to je buď zcela náhodně (někdy i zastavováním lidí na ulici - tzv. bleskový průzkum), nebo tak, aby rozložení některých vlastností respondentů (např. věk, vzdělání, náboženství, bydliště apod.) v jejich počtu odpovídalo rozložení těchto vlastností v populaci. Respondentů obvykle bývá kolem tisíce, u bleskových průzkumů, které jsou méně spolehlivé, i kolem tří set.
Méně fundovanou formou průzkumu veřejného mínění, kterou užívají a obvykle si i samy vytváří většinou média, kde není kladen takový důraz na výběr respondentů, je anketa.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |