Salaška

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 22. 7. 2016, 08:53

Potok Salaška (2011)

Potok Salaška je pravostranný přítok Moravy v okrese Uherské Hradiště. Odvodňuje spolu se Zlechovským potokem a Dlouhou řekou jihovýchodní část Chřibů. Náleží k povodí Moravy.

Průběh toku

Pramení v Chřibech ve vzdálenosti jednoho kilometru jihovýchodně od poměrně frekventované turistické křižovatky Vlčáku v nadmořské výšce 490 m n. m. a teče jihovýchodním směrem podél cesty partyzánské skupiny Olga kolem památníků partyzánům 1. čs. partyzánské brigády Jana Žizky a památníku obětem salašské tragédie přes obec Salaš, Velehrad, podél jižního okraje obce Modrá do Starého Města, kde ústí přes bývalé koryto a vyschlé mrtvé rameno do Moravy v 177,3 m n. m. Průměrný sklon toku je 17 ‰. Délka toku je 17,8 km, plocha povodí 49,6 km². Průměrný průtok u ústí 0,18 m³/s.

Přítoky

Na svém toku přijímá přítoky Modranský a Bunčovský potok, oba zleva.

Zajímavosti

V roce 1979 byla objevena v místě, kde původní koryto Salašky vtékalo do Starého Města, archeologická zajímavost. Jednalo se o dřevěnou propusť s věží, která chránila místo průtoku potoka Salaška tělesem velkomoravského opevnění tzv. Christinova valu.

Potok Salašku překlenuje kamenný most na Velehradě, který prochází rozsáhlou opravou, je chráněnou kulturní památkou a zároveň nejstarším mostem na silnicích Zlínského kraje. Počátkem července roku 2011 při průzkumu kamenného barokního mostu přes potok Salaška v obci Velehrad zjistili archeologové Slováckého muzea v Uherském Hradišti, že most je daleko starší, než se původně předpokládalo. Našly se důkazy, že nejstarší část mostu pochází z vrcholného středověku, tedy ze 14. až 15. století. Existenci mostu přes Salašku staršího než barokního mají archeologové doloženu pouze na jedné vedutě Velehradu z roku 1667, na níž je most přes Salašku evidentně na pilířích, s největší pravděpodobností kamenných. Zbytky starších pilířů a zdiva byly druhotně použity do vyzdění a zpevnění oblouku z vnější strany barokního mostu.

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
+[[Soubor:Salaš (UH), Salaška.jpg|thumb|240px|Potok Salaška (2011)]]
 Potok '''Salaška''' je pravostranný přítok [[Morava (řeka)|Moravy]] v [[okres Uherské Hradiště|okrese Uherské Hradiště]]. Odvodňuje spolu se Zlechovským potokem a Dlouhou řekou jihovýchodní část [[Chřiby|Chřibů]]. Náleží k [[povodí]] Moravy.
 == Průběh toku ==
-Pramení v [[Chřiby|Chřibech]] ve vzdálenosti jednoho [[kilometr]]u jihovýchodně od poměrně frekventované turistické křižovatky [[Vlčák (Chřiby)|Vlčáku]] v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 490 m n. m. a teče jihovýchodním směrem podél cesty [[partyzánský oddíl Olga|partyzánské skupiny Olga]] kolem památníků partyzánům 1. čs. [[partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova|partyzánské brigády Jana Žizky]] a památníku obětem salašské tragédie přes obec [[Salaš]], [[Velehrad]], podél jižního okraje obce [[Modrá]] do [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Starého Města]], kde ústí přes bývalé koryto a vyschlé mrtvé rameno do [[Morava (řeka)|Moravy]] v 177,3 [[metr|m]] n. m. Průměrný sklon toku je 17 ‰. Délka toku je 17,8 km, plocha povodí 49,6 [[kilometr čtvereční|km<sup>2</sup>]]. Průměrný [[průtok (hydrologie)|průtok]] u [[ústí]] 0,18 [[metr krychlový za sekundu|m<sup>3</sup>/s]].
+Pramení v [[Chřiby|Chřibech]] ve vzdálenosti jednoho [[kilometr]]u jihovýchodně od poměrně frekventované turistické křižovatky [[Vlčák (Chřiby)|Vlčáku]] v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 490 m n. m. a teče jihovýchodním směrem podél cesty [[partyzánský oddíl Olga|partyzánské skupiny Olga]] kolem památníků partyzánům 1.&nbsp;čs.&nbsp;[[partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova|partyzánské brigády Jana Žizky]] a památníku obětem salašské tragédie přes obec [[Salaš]], [[Velehrad]], podél jižního okraje obce [[Modrá]] do [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Starého Města]], kde ústí přes bývalé koryto a vyschlé mrtvé rameno do [[Morava (řeka)|Moravy]] v 177,3 [[metr|m]] n. m. Průměrný sklon toku je 17 ‰. Délka toku je 17,8 km, plocha povodí 49,6 [[kilometr čtvereční|km<sup>2</sup>]]. Průměrný [[průtok (hydrologie)|průtok]] u [[ústí]] 0,18 [[metr krychlový za sekundu|m<sup>3</sup>/s]].
 == Přítoky ==
@@ Řádka 11: / Řádka 12: @@
 Potok Salašku překlenuje kamenný most na [[Velehrad]]ě, který prochází rozsáhlou opravou, je chráněnou kulturní památkou a zároveň nejstarším mostem na silnicích Zlínského kraje.
-Počátkem července roku [[2011]] při průzkumu kamenného barokního mostu přes potok Salaška v obci Velehrad zjistili [[archeolog]]ové [[Slovácké muzeum|Slováckého muzea]] v [[Uherské Hradiště|Uherském Hradišti]], že most je daleko starší, než se původně předpokládalo. Našly se důkazy, že nejstarší část mostu pochází z vrcholného [[středověk]]u, tedy ze [[14. století|14]]. až 15. století. Existenci mostu přes Salašku staršího než barokního mají archeologové doloženu pouze na jedné [[veduta|vedutě]] Velehradu z roku 1667, na níž je most přes Salašku evidentně na pilířích, s největší pravděpodobností kamenných. Zbytky starších pilířů a zdiva byly druhotně použity do vyzdění a zpevnění oblouku z vnější strany [[baroko|barokního]] mostu.
+Počátkem července roku [[2011]] při průzkumu kamenného barokního mostu přes potok Salaška v obci Velehrad zjistili [[archeolog]]ové [[Slovácké muzeum|Slováckého muzea]] v [[Uherské Hradiště|Uherském Hradišti]], že most je daleko starší, než se původně předpokládalo. Našly se důkazy, že nejstarší část mostu pochází z vrcholného středověku, tedy ze 14.&nbsp;až 15.&nbsp;století. Existenci mostu přes Salašku staršího než barokního mají archeologové doloženu pouze na jedné [[veduta|vedutě]] Velehradu z roku 1667, na níž je most přes Salašku evidentně na pilířích, s největší pravděpodobností kamenných. Zbytky starších pilířů a zdiva byly druhotně použity do vyzdění a zpevnění oblouku z vnější strany [[baroko|barokního]] mostu.