Scanner
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 37: | Řádka 37: | ||
== Parametry scannerů == | == Parametry scannerů == | ||
| - | [[Soubor:NBSFirstScanImage.jpg|thumb| | + | [[Soubor:NBSFirstScanImage.jpg|thumb|200px|left|První [[fotografie]] naskenovaná do [[počítač]]e, [[1957]]]] |
=== Barevná hloubka === | === Barevná hloubka === | ||
| Řádka 49: | Řádka 49: | ||
=== Denzita === | === Denzita === | ||
| - | [[Hustota zčernání|Denzita]] je dekadickým logaritmem opacity < | + | [[Hustota zčernání|Denzita]] je dekadickým logaritmem opacity <big>\(D = log O\)</big>, kde D je denzita a O [[opacita]]. V případě scannerů, které snímají odrazem světla od předlohy je opacita poměrem intenzity dopadajícího světla ku intenzitě odraženého světla. |
Udávají se 2 hodnoty denzity: | Udávají se 2 hodnoty denzity: | ||
Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:53
Scanner, skener (anglicky scanner, výslovnost [skenr], někdy též nesprávně [skener]; doslovný překlad snímač) je hardwarové vstupní zařízení umožňující převedení fyzické 2D nebo 3D předlohy do digitální podoby pro další využití, většinou pomocí počítače.
Obsah |
Historie
1957 – První digitální snímek udělaný na počítači Russellem Kirschem na U.S. National Bureau of Standards, dnes známý jako Národní institut pro standardy a technologie (National Institute of Standards and Technology, nebo NIST).[1]
Dělení scannerů podle konstrukce
Čtečky čárových kódů
Dělí se na 1D a 2D podle typu čárového kódu. Využívají paprsku laseru nebo laserové diody. Mohou být ruční (tzv. „pistole“), nebo zabudované (např. v pokladnách).
Ruční (hand-held)
Tímto scannerem je nutno ručně přejíždět po snímané předloze. Nevýhodou je malá kvalita nasnímaného obrazu způsobená jak nízkým rozlišením snímače, tak nutností přesného ovládání ze strany uživatele. Používá se tam, kde je třeba rychle snímat malé plochy, případně při nemožnosti umístění předlohy do stolního scanneru. Dnes téměř vymizel vzhledem k masivnímu rozšíření stolního typu.
Stolní (flatbed)
Předloha se pokládá na sklo, pod nímž projíždí strojově ovládané snímací rameno, princip je tedy podobný jako u kopírovacího stroje. Dnes jsou už velmi levné (od cca 1000,- Kč) a proto se staly naprosto běznou součástí všech domácností. Nevýhodou je zejména možnost snímání jen relativně tenkých předloh. Velkoformátové scannery jsou schopné snímat předlohu po sloupcích. Dražší modely často snímají pomocí přídavných nástavců také diapozitivy a negativy.
Bubnové (drum)
Předloha je nalepena na rotujícím válci a je snímána paprskem. Jejich nevýhodou je vysoká cena, a proto jsou využívány zejména pro snímání velmi velkých předloh, případně tam, kde je potřeba velice vysoká kvalita výsledku (např. z předlohy – diapozitivu je potřeba vytisknout plakát rozměru A2). Tato technologie je zároveň nejstarší.
Filmové
Slouží pro snímání jednotlivých políček filmu. Vzhledem ke svému specifickému účelu jsou vesměs používány pouze profesionálně.
Např. systém Flextight a High-End skener Hasselblad Flextight X5.
3D
Nová technologie umožňující pomocí laserových paprsků nasnímat i trojrozměrný objekt. Velice nákladná technologie pouze pro profesionální využití.
Parametry scannerů
Barevná hloubka
Udává množství odstínů barev, které je schopen skener nasnímat. Dříve obvyklou barevnou hloubkou je 24 bitů (8 bitů na každý barevný kanál), což znamená možnost záznamu v 16 777 216 odstínů. U současných přístrojů dosahuje barevná hloubka nejčastěji 48 bitů (16 bitů na kanál) (281 474 976 710 655 odstínů).
Rozlišení obrazu
Udává se obvykle v DPI (počet tiskových bodů na palec) a znamená jemnost snímacího rastru a potažmo s tím spojenou datovou velikost výsledného obrazu. S větším rozlišením se tato velikost zvyšuje. Rozděluje se na hardwarové (ovlivněné vlastní optickou sestavou a snímačem) a softwarové (ovlivněné ovladačem), které je vždy vyšší (zpravidla dvojnásobně), ale kvalita už může být kolísavá. Pro některé účely je příliš velké rozlišení zbytečné. Dnes používaná rozlišení se pohybují mezi 1 200 a 5 900 DPI.
Maximální velikost snímané předlohy
Čtečky a filmové scannery jsou jednotné – snímají standardní čárové kódy, resp. standardní filmové pásy. Ruční scannery zvládají (potenciálně) nekonečný pruh o šířce do cca 210 mm, stolní modely bývají do formátu A3.
Denzita
Denzita je dekadickým logaritmem opacity \(D = log O\), kde D je denzita a O opacita. V případě scannerů, které snímají odrazem světla od předlohy je opacita poměrem intenzity dopadajícího světla ku intenzitě odraženého světla.
Udávají se 2 hodnoty denzity:
- maximální denzita Dmax. Dmax udává maximální rozlišitelnou hodnotu denzity. V praxi se význam této hodnoty vysvětluje na snímání černé plochy s jemnou tmavou kresbou. Tam kde scannery s vysokou hodnotou Dmax ještě sejmou kresbu, levné scannery s nízkou hodnotou Dmax (např. 1D či 2D) sejmou jen jednolitou černou plochu.
- dynamický rozsah denzit (Dmax-Dmin). V podstatě se jedné o rozsah denzit, které je scanner schopen sejmout.
Digital ICE
Digital ICE je technologie odstraňující kombinací softwarových a hardwarových prostředků prach a škrábance při digitalizaci průhledných předloh (pozitivních a negativních filmů).
Reference
Externí odkazy
- Mustek – Informace o skenování
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |