Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Neutron
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“) |
m (Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“) |
||
Řádka 25: | Řádka 25: | ||
Ve [[fyzika|fyzice]] je '''neutron''' jedna ze základních stavebních částic [[atomové jádro|atomového jádra]], [[subatomární částice]] bez [[elektrický náboj|elektrického náboje]] (tzn. [[neutrální částice]]) a o [[klidová hmotnost|hmotnosti]] 940 [[MeV]]/[[rychlost světla|c]]<sup>2</sup> (jen mírně víc než [[proton]] se svými 1,7 × 10<sup>-27</sup> [[kilogram|kg]]). | Ve [[fyzika|fyzice]] je '''neutron''' jedna ze základních stavebních částic [[atomové jádro|atomového jádra]], [[subatomární částice]] bez [[elektrický náboj|elektrického náboje]] (tzn. [[neutrální částice]]) a o [[klidová hmotnost|hmotnosti]] 940 [[MeV]]/[[rychlost světla|c]]<sup>2</sup> (jen mírně víc než [[proton]] se svými 1,7 × 10<sup>-27</sup> [[kilogram|kg]]). | ||
Mimo [[atomové jádro]] je neutron [[nestabilní částice|nestabilní]] se [[Střední doba života|střední dobou života]] 885,7 ± 0,8 [[sekunda|sekund]]<ref name="PDG">C. Amsler et al., The Review of Particle Physics. Physics Letters '''B667''', 1 (2008) [http://www-pdg.lbl.gov/2008/tables/rpp2008-tab-baryons-N.pdf]</ref>, přičemž se [[rozpad částice|rozpadá]] na [[proton]], [[elektron]] a elektronové [[antineutrino]]. Tento proces (tzv. [[beta rozpad]]) způsobuje [[radioaktivita|radioaktivní]] přeměnu některých jader. | Mimo [[atomové jádro]] je neutron [[nestabilní částice|nestabilní]] se [[Střední doba života|střední dobou života]] 885,7 ± 0,8 [[sekunda|sekund]]<ref name="PDG">C. Amsler et al., The Review of Particle Physics. Physics Letters '''B667''', 1 (2008) [http://www-pdg.lbl.gov/2008/tables/rpp2008-tab-baryons-N.pdf]</ref>, přičemž se [[rozpad částice|rozpadá]] na [[proton]], [[elektron]] a elektronové [[antineutrino]]. Tento proces (tzv. [[beta rozpad]]) způsobuje [[radioaktivita|radioaktivní]] přeměnu některých jader. | ||
- | Neutron je [[hmotná částice]] se [[spin]]em <big>\(\frac{1}{2}</ | + | Neutron je [[hmotná částice]] se [[spin]]em <big>\(\frac{1}{2}\)</big> a [[izospin]]em <big>\(\frac{1}{2}\)</big>. Neutron se řadí mezi [[fermion]]y a [[baryon]]y. Skládá se ze dvou [[kvark]]ů ''[[kvark d|d]]'' a jednoho ''[[kvark u|u]]'', které se přitahují [[silná interakce|silnou interakcí]], zprostředkovanou [[gluon]]y. [[Antičástice|Antičásticí]] neutronu je [[antineutron]]. [[Proton]]y a neutrony se často označují společným názvem jako tzv. [[nukleon]]y. |
Neutron je společně s [[proton]]em a [[elektron]]em základní stavební částicí veškeré známé [[hmota|hmoty]], neboť má vliv na vlastnosti [[atom]]u. | Neutron je společně s [[proton]]em a [[elektron]]em základní stavební částicí veškeré známé [[hmota|hmoty]], neboť má vliv na vlastnosti [[atom]]u. | ||
[[Atomové jádro|Jádra]] všech [[atom]]ů vyjma nejběžnějšího [[izotop]]u [[vodík]]u se skládají z protonů a neutronů. | [[Atomové jádro|Jádra]] všech [[atom]]ů vyjma nejběžnějšího [[izotop]]u [[vodík]]u se skládají z protonů a neutronů. |
Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:52
Ve fyzice je neutron jedna ze základních stavebních částic atomového jádra, subatomární částice bez elektrického náboje (tzn. neutrální částice) a o hmotnosti 940 MeV/c2 (jen mírně víc než proton se svými 1,7 × 10-27 kg). Mimo atomové jádro je neutron nestabilní se střední dobou života 885,7 ± 0,8 sekund[1], přičemž se rozpadá na proton, elektron a elektronové antineutrino. Tento proces (tzv. beta rozpad) způsobuje radioaktivní přeměnu některých jader. Neutron je hmotná částice se spinem \(\frac{1}{2}\) a izospinem \(\frac{1}{2}\). Neutron se řadí mezi fermiony a baryony. Skládá se ze dvou kvarků d a jednoho u, které se přitahují silnou interakcí, zprostředkovanou gluony. Antičásticí neutronu je antineutron. Protony a neutrony se často označují společným názvem jako tzv. nukleony. Neutron je společně s protonem a elektronem základní stavební částicí veškeré známé hmoty, neboť má vliv na vlastnosti atomu. Jádra všech atomů vyjma nejběžnějšího izotopu vodíku se skládají z protonů a neutronů.
Obsah |
Historie
Ač byl neutron teoreticky předpovězen už na přelomu 19. a 20. století, experimentální důkaz včetně vysvětlení podal až James Chadwick v roce 1932. Publikoval jej v Nature 2. února. Měření, která neutron detekovala provedli před tím i další fyzikové, ale mylně je interpretovali jako gama záření.
Dělení neutronů
Neutrony se mohou dělit podle energie na:
- chladné neutrony <0,002 eV
- tepelné neutrony 0,002 – 0,5 eV
- rezonanční neutrony 0,5 – 1000 eV
- neutrony středních energií 1 keV – 500 keV
- rychlé neutrony500 keV – 10 MeV
- neutrony s vysokými energiemi 10 MeV – 50 MeV
- neutrony s velmi vysokými energiemi >50 MeV
Reference
Související články
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |