Multimediaexpo.cz:Článek dne/Archiv

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 20. 1. 2025, 13:40

Zde je archiv článků DNE pro rok 2025, které již byly zveřejněné na naší hlavní stránce (aby nedocházelo k častému opakování).

Všechny články se vkládají pomocí šablon.

• Další staré články pro rok 2024 najdete v archivu : Archiv pro Článek dne 2024
• Další staré články pro rok 2023 najdete v archivu : Archiv pro Článek dne 2023
• Další staré články pro rok 2022 najdete v archivu : Archiv pro Článek dne 2022
• Další staré články pro rok 2021 najdete v archivu : Archiv pro Článek dne 2021
• Další staré články pro rok 2020 najdete v archivu : Archiv pro Článek dne 2020
• Další staré články pro rok 2019 najdete v archivu : Archiv pro Článek dne 2019
• Další staré články pro rok 2018 najdete v archivu : Archiv pro Článek dne 2018
• Další staré články pro rok 2017 najdete v archivu : Archiv pro Článek dne 2017
• Další staré články pro rok 2016 najdete v archivu : Archiv pro Článek dne 2016
• Další staré články pro rok 2015 najdete v archivu : Archiv pro Článek dne 2015
• Další staré články pro rok 2014 najdete v archivu : Archiv pro Článek dne 2014
• Další staré články pro rok 2013 najdete v archivu : Archiv pro Článek dne 2013
• Další staré články pro rok 2012 najdete v archivu : Archiv pro Článek dne 2012
• Další staré články pro rok 2011 najdete v archivu : Archiv pro Článek dne 2011
• Další staré články pro rok 2010 najdete v archivu : Archiv pro Článek dne 2010
• Další staré články pro rok 2009 najdete v archivu : Archiv pro Článek dne 2009
• Další staré články pro rok 2008 najdete v archivu : Archiv pro Článek dne 2008

Ann Lennox, OBE, známá jako Annie Lennox (* 25. prosince 1954), je britská zpěvačka, politická aktivistka a filantropka. Známou se stala již v 70. letech 20. století s hudební skupinou The Tourists, ale největší mezinárodní úspěch jí přineslo až působení ve skupině Eurythmics v 80. letech s hudebníkem Davidem A. Stewartem. Se ziskem osmi cen je nejvíce oceňovanou zpěvačkou v historii cen britské populární hudby BRIT Awards. Někdy bývá označována jako „Brits Champion of Champions“.

Annie Lennoxová působila od roku 1976 v kapele Dragon's Playground, kde hrála na flétnu. V kapele působila ještě v době, než se Dragon's Playground proslavili v britské talent show New Faces. V letech 1977 až 1980 byla frontmankou nepříliš známé skupiny The Tourists, kde také navázala spolupráci se zpěvákem Davidem A. Stewartem. V době, kdy hráli společně ve skupině The Tourists, měli spolu milostný vztah. Ten ale skončil v období, kdy založili slavnou skupinu Eurythmics.

Spolupráce Lennoxové a Stewarta pokračovala dále i v 80. letech. V roce 1980 založili slavné zpěvácké duo Eurythmics. Lennoxová se v Eurythmics proslavila svým stylem oblékání a také tím, že jednou zosobnila Elvise Presleyho. Během 80. let vydali Eurythmics celou řadu singlů. Ačkoliv se Eurythmics oficiálně nikdy nerozpadli, vydala se Lennoxová od roku 1990 na sólovou dráhu.

Ve druhé polovině 90. let obnovila Lennoxová spolupráci se Stewartem a Eurythmics vydali nové album Peace.

Lennoxová obdržela celkem osm cen BRIT Awards a stala se nejvíce oceňovanou zpěvačkou v historii.

V roce 1988 nazpívala společně s Alem Greenem singl „Put a Little Love in Your Heart“ (jednalo se o coververzi stejnojmenného songu Jackie DeShannon z roku 1969). Píseň byla nahrána jako soundtrack k filmu Strašidelné Vánoce. Singl se vyšplhal na druhou příčku hitparády US Adult Contemporary chart, na devátou příčku americké hitparády Billboard Hot 100 a ve Spojeném království se umístil mezi top 40 hity. Lenoxová nahrála také song „Ev'ry Time We Say Goodbye“, původně píseň Cola Portera, která se objevila ve filmu Edward II. V roce 1992 hostovala na koncertě The Freddie Mercury Tribute Concert na stadionu Wembley v Londýně, kde nazpívala společně s Davidem Bowiem a zbývajícími členy skupiny Queen píseň „Under Pressure“.

V roce 1992 začala Lennoxová pracovat společně se Stephenem Lipsonem na svém debutovém albu Diva. Jednalo se o komerčně velmi úspěšné album, ve Spojeném království se umístilo na prvním místě, v Německu na šesté příčce a v USA skončilo na 23. příčce hitparád alb, kde získalo dvojité platinové ocenění. Součástí alba byly také dva úspěšné singly „Why“ a „Walking on Broken Glass“. Singl „Why“ získal ocenění MTV Video Music Awards za nejlepší ženský videoklip roku 1992. Ve videoklipu k singlu „Walking on Broken Glass“ si zahráli herci Hugh Laurie a John Malkovich. Song „Little Bird“ se stal, společně s písní „Love Song for a Vampire“, součástí soundtracku k filmu Drákula, který v roce 1992 natočil Francis Ford Coppola. Její song „Step by Step“ posloužil v roce 1996 ke vzniku coververze, kterou nazpívala Whitney Houston. Song Whitney Houstonové se stal později hitem jako soundtrack k filmu Kazatelova žena. Píseň „Keep Young and Beautiful“ byla na CD zařazena jako bonusová skladba, původní vinylová deska měla jen deset songů.

Album vstoupilo do britské hitparády alb na první pozici a od té doby se ho prodalo přes 1,2 milionů kopií v samotném Spojeném království. Deska získala čtyřnásobné platinové ocenění. Album zaznamenalo velký úspěch také v USA, kde se ho prodalo přes 2,7 milionů kopií. V roce 1993 bylo zařazeno mezi 50 nejlepších alb roku 1992 podle magazínu Q. Magazín Rolling Stone zařadil album v roce 1999 na seznam základních nahrávek 90. let 20. století. V roce 1993 získalo album Diva na udílení cen BRIT Awards ocenění za nejlepší britské album roku.

V březnu 1995 byla vydáno její druhé sólové album Medusa. Album zahrnovalo pouze převzaté písně mužských umělců, včetně songů Boba Marleye nebo skupiny The Clash. Do britské hitparády hudebních desek vstoupilo album Medusa na prvním místě, zatímco v USA se umístilo nejvýše na 11. pozici. V hitparádě Billboard 200 zůstalo album 60 týdnů. Jak ve Spojeném království, tak v USA získalo album dvojité platinové ocenění.

523. článek dne...(do 8. ledna 2025)

Interstellar je americký vědeckofantastický film režiséra Christophera Nolana z roku 2014.

Děj filmu se odehrává v blízké budoucnosti. Koncentrace dusíku v atmosféře Země nezvratně roste, což vede ke zhoršování klimatu a hrozí zánik lidské civilizace. Bývalý pilot NASA a současný farmář Cooper žije s dcerou, synem a tchánem na farmě v americkém vnitrozemí, které trpí neúrodou a prachovými bouřemi. Desetiletá dcera Murph tvrdí, že její pokoj navštěvuje duch a shazuje knihy z police. Cooper jí ze začátku nevěří, ale po jedné silné prachové bouři si všimne pravidelných prachových obrazců na podlaze dětského pokoje. Zdá se, že je má na svědomí tentýž "duch" – Cooper však zjistí, že se jedná o gravitační anomálii, a vydedukuje z obrazců souřadnice. Jede spolu s Murph na místo určené souřadnicemi a objeví tajné středisko NASA.

Vedoucí střediska profesor Brand a jeho kolegové objevili před pár lety v oblasti orbity planety Saturn červí díru, která umožňuje rychlý přesun do jiné galaxie. NASA se domnívá, že tento průchod tam umístili "Oni" – neznámá vyspělá civilizace, aby umožnila lidstvu záchranu a nalezení nové obyvatelné planety. Přestože veškeré vesmírné výzkumy byly už před lety vládou zastaveny z důvodu nedostatku zdrojů, NASA byla tajně toutéž vládou povolána zpět a zahájila projekt Lazar, kdy vyslala červí dírou do vzdálené galaxie dvanáct jednočlenných výprav. Ty měly za úkol najít obyvatelnou exoplanetu, kterou však kvůli svým vzletu neschopným modulům opustit nemohly. Po objevení vhodné planety měly vyslat hlášení, uložit se do hibernace a čekat na případnou další výpravu ze Země; nebo, pokud jejich planeta obyvatelná nebyla, se smířit se svým osudem a čekat na smrt. Tři z nalezených planet jsou podle hlášení slibné ke kolonizaci, pojmenované podle svých objevitelů jako Miller, Edmunds a Mann. Cooper dostal nabídku, aby další výpravu vedl on a spolu se zbytkem elity astronautů NASA zjistil, která ze tří planet je nejslibnější. Profesor Brand má dva plány. Hlavní plán A spočívá v kontaktování výprav a prověření signálů, zatímco bude profesor na Zemi zkoumat možnost přesunu zbytku populace ze Země na vhodnou planetu. Plán B představuje zásoba genetického materiálu (oplodněná zmrazená vajíčka), kterou veze výprava s sebou a z níž může na příhodné planetě založit kolonii, zatímco zbytek obyvatel Země bude obětován a ponechán k postupnému dožití.

Murph nesouhlasí s účastí svého otce v expedici z obavy, že se nikdy nevrátí, ale Cooper přesto odlétá. Dalšími členy výpravy jsou dcera profesora Branda Amelie, fyzik Romilly, geograf Doyle a víceúčeloví inteligentní roboti TARS a CASE. Po dvou letech cesty se výprava budí z umělého spánku na orbitě Saturnu a prochází červí dírou do jiné části vesmíru. Posádka řeší dilema, kterou ze tří vhodných planet navštívit. Nakonec se rozhodnou pro planetu Miller.

Planeta Miller se nachází v blízkosti černé díry, a díky časové dilataci jedna hodina na povrchu se rovná sedmi letům na Zemi. Výsadek tvoří Cooper, Amelie a Doyle, Romilly zůstává na oběžné dráze a provádí výzkumy tam. Trojice přistává na místě označeném bójemi v blízkosti trosek první expedice a zjišťuje, že celá planeta je pokrytá po kolena mělkým mořem. Při pohybu po hladině ale přichází obrovská vlna, Cooper a Amelie na poslední chvíli uniknou do modulu, ale Doyle zemře. Po návratu modulu zpět na kosmickou loď uplynulo pro Coopera a Amelii několik hodin, ale Romillyho nacházejí o dost staršího.

Mezitím na Zemi Murph vyrostla, stala se vědkyní a připojila se k týmu profesora Branda. Spolu zatím stále neúspěšně řeší problém masového posílání lidí prostřednictvím defektu časoprostoru. Na smrtelné posteli se profesor přiznává, že celý jeho plán A na spásu lidstva byla jen zástěrka, a že hlavním plánem je plán B. Murph se nechce smířit se zkázou zbytku lidstva. Tuší, že klíč k řešení se skrývá v hlubinách černých děr, kam se ale není možné dostat. Díky jednosměrnému signálu vidí astronauti z výpravy, co se na Zemi děje, ale opačně signál poslat nelze.

Zbytek výpravy Endurance se rozhoduje, na kterou planetu letět, jelikož palivo jim zbylo jen pro návštěvu jediné a potenciální návrat na Zemi. Amelie hlasuje pro planetu Edmund, jejíž objevitel byl na Zemi jejím milencem. Cooper její hlas shledá nekonstruktivním a rozhoduje pro planetu Mann. Po přistání zjišťují, že planeta je studená, nehostinná a pokrytá ledem a atmosféra obsahuje pouze amoniak a kyslík.

524. článek dne...(do 20. ledna 2025)

Robert James „Bobby“ Fischer (* 9. března 1943, † 17. ledna 2008) byl v americký šachista, bývalý mistr světa v šachu v letech 1972–1975 a ke konci svého života islandský občan. Už v 15 letech postoupil do turnaje kandidátů a stal se velmistrem. Titul získal v roce 1972 během zápasu století v Reykjavíku na Islandu. Vyhrál nad sovětským obhájcem Borisem Spasským.
Tento turnaj probíhal během studené války a byl interpretován jako vítězství USA nad Sovětským svazem.

Po tomto zápase se na 20 let odmlčel a nesehrál ani jednu partii. V roce 1975 odmítl obhajovat svůj titul mistra světa, když mezinárodní šachová federace odmítla akceptovat jeho podmínky pro obhajobu titulu. Když už se šachisté smířili s tím, že Fischer již za šachovnici neusedne, překvapil je a v roce 1992 v zápase opět Spasského porazil. Od té doby se Fischer opět turnajů nezúčastňoval.

Bobby Fischer navštěvoval střední školu Erasmus Hall High School, kde v té době studovala i Barbra Streisand, roku 1959 z ní po dosažení šestnácti let odešel. Mnoho učitelů na něj vzpomínalo jako na problémového žáka. Když však dosáhl úspěchů v šachu, školní rada ho za ně ocenila zlatou medailí.

Fischerovým prvním skutečným trumfem bylo vítězství na šampionátu juniorů USA ve Philadelphii v červenci roku 1956, dosáhl výsledku 8,5/10 partií a stal se nejmladším juniorským šampiónem. Tento rekord zůstal nepřekonán dodnes. V roce 1956 na Otevřeném šampionátu USA v Oklahoma City dosáhl výsledku 8,5/12 partií a dělil se o 4.–8. místo, vyhrál Aurhur Bishuier. Následně hrál v prvním kanadském šampionátu v Montrealu roku 1956 s výsledkem 7/10 a dělil 8.–12. místo, zvítězil Larry Evans. V New Yorku roku 1956 sehrál na turnaji Rosenwald Trophy známou partii proti Donaldu Byrnemu, která byla označena za jednu z nejkrásnějších vůbec. Ve věku 12 let získal titul národního mistra jako dosud nejmladší.

V roce 1957 Fischer poprvé úspěšně obhájil svůj titul juniorského šampióna USA výsledkem 8,5/9 partií v San Franciscu. Pak vyhrál Otevřený šampionát USA v Clevelandu v tie-breaku nad Arthurem Bisguitem, výsledek 10/12 stačil k tomu, že se stal a zůstává nejmladším vítězem Otevřeného mistrovství USA. Fischer porazil mladého Filipino Mastera Roolfo Tan Cordoso 6:2 v jejich zápase v New Yorku. Následně vyhrál Otevřené mistrovství New Jersey. Díky těmto trumfům získal vstupenku na Mistrovství USA v New Yorku. Mnozí si mysleli, že je příliš slabý a předpovídali, že skončí poslední. Místo toho vyhrál výsledkem 10,5/13 a stal se tak v lednu 1958 ve věku 14 let nejmladším šampiónem USA všech dob. Tento rekord dosud v roce 2008 trvá. Tímto vítězstvím získal titul mezinárodní mistr – jako nejmladší v té době (rekord již překonán).

Fischerovo vítězství ho kvalifikovalo pro účast v mezipásmovém turnaji v Portoroži, první krok k tomu se účastnit boje o titul mistra světa. Ve svých 15 letech byl nejmladším hráčem mezipásmových turnajů. Prvních šest hráčů z mezipásmového turnaje by se kvalifikovalo to turnaje kandidátů. Pouze málo lidí si myslelo, že by měl nějaké šance. Opět však překvapil znalce a dělil 5.–6. místo výsledkem 12/20 po tvrdém finiši. Tak se stal Fischer nejmladším hráčem turnaje kandidátů, tento rekord trval až do roku 2005, kdy byl překonán Magnusem Carlsenem (avšak v jiném způsobu uspořádání boje o titul). Robert si tak vysloužil titul velmistra a v té době se stal nejmladším velmistrem v historii (rekord již překonán). Před turnajem kandidátů se Fischer účastnil v roce 1959 silných mezinárodních turnajů v Mar del Plata v Argentině, Santiagu v Chile a Curychu ve Švýcarsku. Ve všech třech soutěžích uspěl dobře a prokázal, že jeho titul a síla velmistra byly oprávněné. Ve svých 16 letech Fischer skončil v kandidátském turnaji pořádaném v Bělehradě v Jugoslávii roku 1959 neuvěřitelně pátý z osmi. Dosáhl výsledku 12,5/28, ale byl rozdrcen vítězem turnaje Michalem Talem, který vyhrál všechny čtyři jejich vzájemné partie.

V roce 1960 se Fischer dělil o první místo se sovětskou hvězdou Borisem Spasskym na silném turnaji Mar del Plata v Argentině dva body před zbytkem startovního pole. Jejich výsledek byl 13,5 bodů z 15 partií. Fischer prohrál pouze se Spasskym a to byl začátek jejich vztahu, který začal na přátelské úrovni a tak i přetrval přes Fischerovi problémy na šachovnici proti Spasskemu. Fischer bojoval na následném turnaji v Buenos Aires s výsledkem 8,5/19. Turnaj vyhrál Rus Viktor Korčnoj a Samuel Reshevsky – mnohonásobný šampion USA a jeden z nejsilnějších světových hráčů, kteří oba dosáhli skóre 13/19. To byl jediný neúspěch Fischera v jeho profesionální kariéře.

525. článek dne...(do 20. ledna 2025)