PHP

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 23. 2. 2014, 22:43

PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, „PHP: Hypertextový preprocesor“, původně Personal Home Page) je skriptovací programovací jazyk, určený především pro programování dynamických internetových stránek. Nejčastěji se začleňuje přímo do struktury jazyka HTML, XHTML či WML, což je velmi výhodné pro tvorbu webových aplikací. PHP lze ovšem také použít i k tvorbě konzolových a desktopových aplikací.

Samotné Multimediaexpo.cz je kompletně naprogramováno v PHP.

PHP skripty jsou prováděny na straně serveru, k uživateli je přenášen až výsledek jejich činnosti. Syntaxe jazyka kombinuje hned několik programovacích jazyků (Perl, C, Pascal a Java). PHP je nezávislý na platformě, skripty fungují bez úprav na mnoha různých operačních systémech. Obsahuje rozsáhlé knihovny funkcí pro zpracování textu, grafiky, práci se soubory, přístup k většině databázových serverů (mj. MySQL, ODBC, Oracle, PostgreSQL, MSSQL), podporu celé řady internetových protokolů (HTTP, SMTP, SNMP, FTP, IMAP, POP3, LDAP, …)

PHP se stalo velmi oblíbeným především díky jednoduchosti použití a tomu, že kombinuje vlastnosti více programovacích jazyků a nechává tak vývojáři částečnou svobodu v syntaxi. V kombinaci s databázovým serverem (především s MySQL nebo PostgreSQL) a webovým serverem Apache je často využíván k tvorbě webových aplikací. Díky velmi častému nasazení na serverch se vžila zkratka LAMP – tedy spojení Linux, Apache, MySQL a PHP nebo Perl.

S verzí PHP 5 se výrazně zlepšil přístup k objektově orientovanému programování podobný Javě.

Historie

Od roku 1994 je PHP jedním z nejpoužívanějších způsobů tvorby dynamicky generovaných WWW stránek. Jeho tvůrce (Rasmus Lerdorf) jej vytvořil pro svou osobní potřebu přepsáním z Perlu do jazyka C. Sada skriptů byla vydána ještě v témže roce pod názvem Personal Home Page Tools, zkráceně PHP.

V polovině roku se systém PHP spojil s programem Form Interpreter stejného autora. Tak vzniklo PHP/FI 2.0. Zeev Suraski a Andi Gutmans v roce 1997 přepsali parser a zformovali tak základ PHP3. Současně byl název změněn na dnešní podobu PHP hypertext procesor. PHP3 vyšlo v roce 1998, bylo rychlejší, obsahovalo více funkcí. Také běželo i pod operačním systémem Windows.

V roce 2000 vychází PHP verze 4, o čtyři roky později pak verze 5 s vylepšeným objektovým přístupem, podobným jazyku Java. Zatím poslední verzí je 5.2.1 z roku 2007.

Ukázka kódu

Takto v PHP vypadá skript Hello world:

<?php
	echo "Ahoj, světe!";
?>

Můžeme text ale přenášet i přes proměnnou:

<?php
	$promenna = "ahoj, světe!";
	echo $promenna;
?>

Typické vlastnosti jazyka PHP

• Jazyk PHP je dynamicky typový, tzn. že datový typ proměnné se určí v okamžiku přiřazení hodnoty.
• Díky tomu má PHP dva typy porovnání, '==' stejný jako v C, a '===' který platí jen když jsou oba dva výrazy stejného typu.
• Pole jsou heterogenní, mohou tedy obsahovat jakékoli údaje, stejně tak jako jejich indexy.
• Řetězce lze v PHP zapsat 4 různými způsoby, dva z nich jsou: uzavírat do uvozovek (při vyhodnocení se provede nahrazení proměnných uvnitř) nebo do apostrofů (nahrazuje se jen escape sekvence \').
• Kromě proměnných, které lze vytvářet i rušit, lze definovat konstanty. Proměnné mají své úrovně viditelnosti a pravidla pro jejich perzistenci (např. proměnná vytvořená ve funkci nebo metodě je po jejím vykonání automaticky zrušena, naproti tomu, proměnná vytvořená např. v cyklu nebo vloženém souboru bude viditelná do skončení programu). Konstanty jsou viditelné ze všech úrovní a po jejich definování je nelze zrušit.
• PHP podporuje reference, pomocí kterých lze do proměnných ukládat odkazy na libovolnou jinou proměnnou, nebo i prvek jejího pole. Jako reference lze volat i parametry funkce. U každé proměnné PHP eviduje, kolik na ni směřuje referencí, a podle toho se rozhoduje, kdy může kterou proměnnou zrušit.

// Zde je v proměnné string (tečka je operátor spojování řetězců)
$retez = "Ahoj, světe" . ', mám se dobře' . " a nevadí, že střídám oddělovače";
 
// Zde je v proměnné číslo (int)
$cislo = 100;
 
// Do proměnné je možné dát pole, které obsahuje jak čísla, tak znaky či další pole
$pole = array('a', 'b', 1, 2, array('první' => 'podpole', 'vytištěno'));
 
// Nenahlásí chybu (jenom varování) a vytiskne 'Array'
print($pole);
 
// Vytiskne obsah proměnné pole
print_r($pole);
 
// Test porovnání
$cislo = 100;
$retez = '100';
 
// Toto porovnání ('==') platí díky automatické typové konverzi
if ($retez == $cislo)
{
  echo 'Jsou stejné';
}
 
// Ale porovnání pomocí '===' neplatí, neboť nejsou stejné typy
if ($retez === $cislo)
{
  echo 'Jsou stejné';
}
else
{
  echo 'To by nešlo';
}

• PHP do verze 4.2.0 automaticky přejímalo veškeré proměnné (považovalo je za globální) poslané jakoukoliv metodou (POST, GET, COOKIE, ale i SESSION) (pokud administrátor serveru tuto funkci nevypnul) a umožňovalo s nimi dále pracovat.
• od verze 4.2.0 lze hodnotu získat ze superglobálních proměnných s garancí původu informace (máme zaručeno, že data byla odeslána požadovanou metodou). Administrátor serveru má stále možnost používání globálních proměnných povolit, ale z bezpečnostních důvodů se to silně nedoporučuje.

// odešlu formulář metodou POST, kde do pole s názvem jmeno vepíšu 'Tom'
echo $jmeno; // vrátí 'Tom', funguje pouze v případě povolených globálních proměnných
echo $_POST['jmeno']; // vrátí 'Tom', superglobální proměnné fungují i při vypnutých globálních proměnných
echo $_GET['jmeno'];  // vypíše chybu úrovně 'notice' o neexistenci proměnné a vrátí NULL
// NULL je zvláštní hodnota libovolného typu proměnných pro stav 'nedefinováno'

Významné projekty implementované v PHP

• Software MediaWiki – například tato encyklopedie Multimediaexpo.cz
• phpBB – balík pro provoz webového fóra.
• WordPress – publikační systém pro provoz blogů a podobných aplikací.
• Adminer – webová aplikace pro správu databázového systému MySQL.
• phpMyAdmin – oblíbená webová aplikace pro správu databázového systému MySQL.
• Texy! – překladač intuitivní syntaxe pro formátování textu na HTML.
• Nette Framework – framework pro tvorbu webových aplikací v PHP 5.

Historie jazyka PHP

PHP bylo původně označení pro Personal Home Page,^[1] tedy osobní domácí stránky. Vše začalo v roce 1994, kdy byla napsána binární část Common Gateway Interface (CGI) v programovacím jazyku C. Tuto prvotní část napsal dánský/grónský programátor Rasmus Lerdorf. Lerdorf zpočátku vytvořil tyto nástroje pro osobní domácí stránky (Personal Home Page) za účelem možné záměny s malou skupinou skriptů v Perlu, které chtěl používat pro údržbu osobní domovské stránky. Nástroje měly zajistit běh úloh jako například zobrazení résumé (obsahu) a zaznamenávání návštěvnosti jeho stránek.^[1] Tento binární kód ještě tentýž rok skloubil s jiným programem, který sám napsal. Po spojení s Form Interpreter tak vznikla kombinace PHP/FI, která měla mnohem větší funkčnost. PHP/FI obsahovala širokou implementaci pro programovací jazyk C a navíc tato verze mohla komunikovat s databázemi, což umožnilo tvorbu prvních jednoduchých dynamických webových aplikací. Lerdorf veřejně vydal PHP 8. června 1995, aby mohl najít co nejvíce chyb a tak zdokonalil kód.^[2] Tato verze byla pojmenována jako PHP verze 2 a již měla základní funkčnost jako má dnešní PHP. To zahrnuje například proměnné ve stylu Perlu, zpracování formulářů a možnost vložit HTML kód. Syntaxe byla obdobná jako u Perlu, ale byla omezenější, jednodušší a méně konzistentní.^[1]

Zeev Suraski a Andi Gutmans, dva Izraelští vývojáři na Technion IIT, přepsali parser v roce 1997, vytvořili tak základ PHP 3 a změnili název jazyka na rekurzivní zkratku PHP = PHP: Hypertext Preprocessor.^[1] Tým vývojářů oficiálně vydal PHP/FI 2 v Listopadu 1997 po měsíčním testování beta verze. Poté začalo veřejné testování PHP 3, a její oficiální uvolnění přišlo v červnu 1998. Zeev Suraski a Andi Gutmans poté začali opětovné přepisování jádra PHP a vydali Zend Engine v roce 1999.^[3] Založili firmu Zend Technologies v Ramat Gan, Izrael.^[1]

Dne 22. května 2000 byla vydána verze PHP 4 postavená na Zend Engine 1.0. Dne 13. června 2004 byla představena verze PHP 5, která již stojí na novém Zend Engine II.^[1] PHP 5 obsahuje nové rysy jako je vylepšená podpora pro objektově orientované programování, PHP Data Objects extension (ta definuje lehké a konzistentní rozhraní pro napojení k databázím) a nesčetné množství výkonových vylepšení.^[4] PHP 4 se již dále nevyvíjí a pro tuto verzi se nebudou vydávat ani žádné bezpečnostní aktualizace.^[5][6]

V roce 2008 se stává PHP 5 jedinou stabilní verzí, která se vyvíjí. Později se zjistilo, že zde chybí static binding a bude přidáno v PHP 5.3.^[7][8] PHP 6 se bude zároveň vyvíjet s verzí PHP 5. Mezi hlavní změny patří odebrání register_globals,^[9] magické uvozovky^[10] a safe mode.^[5][11]

PHP ještě plně nepodporuje Unicode nebo multibyte strings; podpora unicode bude zahrnuta až do verze PHP 6. Spousta kvalitních open sourcových projektů pozastavilo podporu PHP 4 ve svých nových kódech od 5. února 2008. Aby jim konsorcium vývojářů PHP usnadnilo přechod na PHP 5 poskytlo jim přechodovou verzi z PHP 4 na PHP 5.^[12][13]

PHP 5 běží jak ve 32bitovém tak i v 64bitovém prostředí, ale jedinou oficiální verzí pro Windows je 32bitová verze, vyžadující 32bitový mód kompatibility Windows při použití IIS v 64bitovém prostředí Windows. K dispozici je verze třetí strany,^[14] která je určena pro 64-bitové Windows.

Vydání hlavních verzí

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5} History of PHP and related projects [online]. The PHP Group, [cit. 2008-02-25]. Dostupné online.  
2. ↑ Lerdorf, Rasmus. Announce: Personal Home Page Tools (PHP Tools) [online]. [cit. 2006-09-17]. Dostupné online.  
3. ↑ Zend Engine version 2.0: Feature Overview and Design [online]. Zend Technologies Ltd., [cit. 2006-09-17]. Dostupné online.  
4. ↑ Trachtenberg, Adam. Why PHP 5 Rocks! [online]. O'Reilly, 2004-07-15, [cit. 2008-02-22]. Dostupné online.  
5. ↑ ^{5,0 5,1} php.net 2007 news archive [online]. The PHP Group, 2007-07-13, [cit. 2008-02-22]. Dostupné online.  
6. ↑ Kerner, Sean Michael. PHP 4 is Dead—Long Live PHP 5 [online]. InternetNews, 2008-02-01, [cit. 2008-03-16]. Dostupné online.  
7. ↑ Late Static Binding in PHP [online]. Digital Sandwich, 2006-02-23, [cit. 2008-03-25]. Dostupné online.  
8. ↑ Static Keyword [online]. The PHP Group, [cit. 2008-03-25]. Dostupné online.  
9. ↑ Using Register Globals [online]. PHP, [cit. 2008-04-04]. Dostupné online.  
10. ↑ http://en.wikipedia.org/wiki/Magic_quotes
11. ↑ Prepare for PHP 6 [online]. CorePHP, 2005-11-23, [cit. 2008-03-24]. Dostupné online.  
12. ↑ GoPHP5. PHP projects join forces to Go PHP 5 [PDF]. [cit. 2008-02-23]. (GoPHP5 Press Release.) Dostupné online.  
13. ↑ GoPHP5 [online]. GoPHP5, [cit. 2008-02-22]. Dostupné online.  
14. ↑ Fusion-X LAN. The PHPx64 Project [online]. [cit. 2008-05-05]. (Fusion-X LAN.) Dostupné online.  

Externí odkazy

• www.php.net – Oficiální stránky PHP
  • cz.php.net – Částečně přeložený český mirror
  • talks.php.net – Různé prezentace o PHP
• Seriál o PHP na serveru linuxsoft.cz
• Články o PHP na serveru Interval.cz
• Knihovna PHP – příručka PHP pro každého (česky)
• Objektově orientované programování (OOP) v PHP – kompletní příručka založená na PHP5 (česky)
• PHP pro začátečníky na serveru Jakpsatweb.cz
• PHP triky – Weblog o elegantním programování v PHP pro mírně pokročilé