Šablona:Článek dne/2022/12

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Stránka Šablona:Článek dne/2020/68 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2021/43: 2021)
(++)
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí.)
Řádka 1: Řádka 1:
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-
[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+
[[Soubor:Praha-Bubenec-2019-5-048.JPG|right|160px|Kateřina Siniaková (2. 5. 2019)]]
-
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+
'''<big>[[Kateřina Siniaková]]</big>''' (* [[10. květen|10. května]] [[1996]]) je [[Česká republika|česká]] profesionální [[tenis]]tka.  
-
V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+
Spolu s [[Barbora Krejčíková|Barborou Krejčíkovou]] vyhrála ženskou čtyřhru na French Open v letech 2018 a ve Wimbledonu 2018. V&nbsp;juniorské&nbsp;kategorii společně získaly tři deblové Grand Slamy, když triumfovaly na French Open 2013, ve Wimbledonu 2013 a&nbsp;US&nbsp;Open 2013. Jako&nbsp;poražená finalistka skončila na juniorce Australian Open&nbsp;2013 a&nbsp;[[Orange Bowl (tenis)|Orange Bowlu]]&nbsp;2012.
-
FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+
Ve&nbsp;své dosavadní kariéře na okruhu [[Ženská tenisová asociace|WTA&nbsp;Tour]] vyhrála dva singlové tituly, nejdříve na lednovém Shenzhen Open 2017 a poté na bastadském Swedish Open 2017. K nim přidala jedenáct deblových triumfů. Jako poražené finalistky s&nbsp;Krečíkovou dohrály na&nbsp;Turnaji mistryň 2018 a Australian Open 2021. V&nbsp;rámci [[Ženský okruh ITF|okruhu ITF]] získala sedm titulů ve&nbsp;dvouhře a čtyři ve&nbsp;čtyřhře. Domovským oddílem je [[Tenisový klub Sparta Praha]].
-
Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+
V letech 2018–2019 byla třicet tři týdnů světovou jedničkou ve čtyřhře žen, kterou se s [[Barbora Krejčíková|Barborou Krejčíkovou]] staly společně jako pátá a šestá Češka, respektive čtyřicátá a čtyřicátá první hráčka od zavedení klasifikace v roce 1984. V&nbsp;deblovém žebříčku tak vytvořily čtrnáctou dvojici na vrcholu pořadí. Na žebříčku WTA byla ve&nbsp;dvouhře nejvýše klasifikována v&nbsp;říjnu 2018 na&nbsp;'''31.&nbsp;místě''' a&nbsp;ve&nbsp;čtyřhře pak v&nbsp;témže měsíci na '''1.&nbsp;místě'''. V&nbsp;prosinci 2012 figurovala na juniorském kombinovaném žebříčku ITF na druhé příčce. Trenérský tým, jehož členkou byla také [[Helena Suková]], vede otec Dmitrij Siniakov.
-
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+
 
 +
V&nbsp;českém fedcupovém týmu [[debut]]ovala v roce 2017 čtvrtfinálem světové skupiny proti [[Fedcupový tým Španělska|Španělsku]], v&nbsp;němž za rozhodnutého stavu prohrála po boku [[Lucie Šafářová|Šafářové]] čtyřhru s párem [[María José Martínezová Sánchezová|Martínezová Sánchezová]] a [[Sara Sorribesová Tormová|Sorribesová Tormová]]. Češky zvítězily 3:2 na zápasy. Jedničkou se poprvé stala v následném semifinále se [[Fedcupový tým Spojených států amerických|Spojenými státy]], v&nbsp;němž porazila [[Shelby Rogersová|Rogersovou]] a poražena odešla od [[Coco Vandewegheová|Vandewegheové]], stejně tak i z rozhodující čtyřhry. Američanky postoupily po výhře 3:2 na zápasy. V&nbsp;roce 2018 se stala členkou vítězného družstva. V&nbsp;pražském finále proti Spojeným státům vyhrála obě dvouhry a Češky triumfovaly 3:0&nbsp;na zápasy.
 +
 
 +
Do června 2021 v&nbsp;[[Billie Jean King Cup|soutěži]] nastoupila k&nbsp;pěti mezistátním utkáním s&nbsp;bilancí 4–2&nbsp;ve dvouhře a 1–3&nbsp;ve čtyřhře. Ženská tenisová asociace vyhlásila Siniakovou s&nbsp;Krejčíkovou deblovým párem roku pro sezónu 2018.
 +
 
 +
Tenisovou kariéru začínala v&nbsp;oddíle TK Tenis-centrum Hradec Králové. V&nbsp;roce 2010 se probojovala do finále dvouhry mistrovství Evropy kategorie čtrnáctiletých, v&nbsp;němž prohrála s&nbsp;Nizozemkou De Vroomeovou. Na stejné události se stala mistryní Evropy jako členka českého vítězného týmů. V&nbsp;letech 2008 a&nbsp;2009 obdržela cenu Naděje královéhradeckého sportu.
 +
 
 +
Na podzim 2012 triumfovala na turnaji v&nbsp;[[Ósaka|Ósace]]. Na konci roku se probojovala do finále dvouhry na floridském [[Orange Bowl (tenis)|Orange Bowlu]] v&nbsp;kategorii osmnáctiletých, kde podlehla chorvatské hráčce [[Ana Konjuhová|Aně Konjuhové]]. Dne 10.&nbsp;prosince 2012 dosáhla na 2.&nbsp;místo v&nbsp;singlové klasifikaci světového žebříčku ITF juniorek.
 +
 
 +
Jako turnajová dvojka nastupovala do juniorské dvouhry Australian Open 2013, kde došla do finále. V&nbsp;něm nestačila opět na [[Ana Konjuhová|Anu Konjuhovou]].
 +
 
 +
Z pozice druhé nasazené dvojice hrála s krajankou [[Barbora Krejčíková|Barborou Krejčíkovou]] juniorskou čtyřhru na French Open 2013. V celém průběhu turnaje neztratily ani jednu sadu. Ve finále zdolaly ekvádorsko-brazilský pár [[Doménica Gonzálezová]] a [[Beatriz Haddad Maiová]] ve dvou setech.
 +
 
 +
Roli favoritky potvrdila i na kurtech All England Clubu, kdy spolu s [[Barbora Krejčíková|Barborou Krejčíkovou]] ve čtyřhře, coby nasazené jedničky, zdolaly ve finále ukrajinsko-běloruský pár [[Anhelina Kalininová]] a [[Irina Šimanovičová]] ve dvou sadách. Jako první nasazená nastupovala spolu s krajankou [[Barbora Krejčíková|Barborou Krejčíkovou]] i do posledního juniorského turnaje v kariéře [[US Open 2013 – čtyřhra juniorek|na US Open 2013]]. V celém průběhu turnaje neztratily ani jednu sadu a suverénně si dokráčely pro třetí společný grandslamový titul v tomto roce...
 +
<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Aktuální verze z 3. 1. 2024, 19:41

Kateřina Siniaková (2. 5. 2019)

Kateřina Siniaková (* 10. května 1996) je česká profesionální tenistka.

Spolu s Barborou Krejčíkovou vyhrála ženskou čtyřhru na French Open v letech 2018 a ve Wimbledonu 2018. V juniorské kategorii společně získaly tři deblové Grand Slamy, když triumfovaly na French Open 2013, ve Wimbledonu 2013 a US Open 2013. Jako poražená finalistka skončila na juniorce Australian Open 2013 a Orange Bowlu 2012.

Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva singlové tituly, nejdříve na lednovém Shenzhen Open 2017 a poté na bastadském Swedish Open 2017. K nim přidala jedenáct deblových triumfů. Jako poražené finalistky s Krečíkovou dohrály na Turnaji mistryň 2018 a Australian Open 2021. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře. Domovským oddílem je Tenisový klub Sparta Praha.

V letech 2018–2019 byla třicet tři týdnů světovou jedničkou ve čtyřhře žen, kterou se s Barborou Krejčíkovou staly společně jako pátá a šestá Češka, respektive čtyřicátá a čtyřicátá první hráčka od zavedení klasifikace v roce 1984. V deblovém žebříčku tak vytvořily čtrnáctou dvojici na vrcholu pořadí. Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2018 na 31. místě a ve čtyřhře pak v témže měsíci na 1. místě. V prosinci 2012 figurovala na juniorském kombinovaném žebříčku ITF na druhé příčce. Trenérský tým, jehož členkou byla také Helena Suková, vede otec Dmitrij Siniakov.

V českém fedcupovém týmu debutovala v roce 2017 čtvrtfinálem světové skupiny proti Španělsku, v němž za rozhodnutého stavu prohrála po boku Šafářové čtyřhru s párem Martínezová Sánchezová a Sorribesová Tormová. Češky zvítězily 3:2 na zápasy. Jedničkou se poprvé stala v následném semifinále se Spojenými státy, v němž porazila Rogersovou a poražena odešla od Vandewegheové, stejně tak i z rozhodující čtyřhry. Američanky postoupily po výhře 3:2 na zápasy. V roce 2018 se stala členkou vítězného družstva. V pražském finále proti Spojeným státům vyhrála obě dvouhry a Češky triumfovaly 3:0 na zápasy.

Do června 2021 v soutěži nastoupila k pěti mezistátním utkáním s bilancí 4–2 ve dvouhře a 1–3 ve čtyřhře. Ženská tenisová asociace vyhlásila Siniakovou s Krejčíkovou deblovým párem roku pro sezónu 2018.

Tenisovou kariéru začínala v oddíle TK Tenis-centrum Hradec Králové. V roce 2010 se probojovala do finále dvouhry mistrovství Evropy kategorie čtrnáctiletých, v němž prohrála s Nizozemkou De Vroomeovou. Na stejné události se stala mistryní Evropy jako členka českého vítězného týmů. V letech 2008 a 2009 obdržela cenu Naděje královéhradeckého sportu.

Na podzim 2012 triumfovala na turnaji v Ósace. Na konci roku se probojovala do finále dvouhry na floridském Orange Bowlu v kategorii osmnáctiletých, kde podlehla chorvatské hráčce Aně Konjuhové. Dne 10. prosince 2012 dosáhla na 2. místo v singlové klasifikaci světového žebříčku ITF juniorek.

Jako turnajová dvojka nastupovala do juniorské dvouhry Australian Open 2013, kde došla do finále. V něm nestačila opět na Anu Konjuhovou.

Z pozice druhé nasazené dvojice hrála s krajankou Barborou Krejčíkovou juniorskou čtyřhru na French Open 2013. V celém průběhu turnaje neztratily ani jednu sadu. Ve finále zdolaly ekvádorsko-brazilský pár Doménica Gonzálezová a Beatriz Haddad Maiová ve dvou setech.

Roli favoritky potvrdila i na kurtech All England Clubu, kdy spolu s Barborou Krejčíkovou ve čtyřhře, coby nasazené jedničky, zdolaly ve finále ukrajinsko-běloruský pár Anhelina Kalininová a Irina Šimanovičová ve dvou sadách. Jako první nasazená nastupovala spolu s krajankou Barborou Krejčíkovou i do posledního juniorského turnaje v kariéře na US Open 2013. V celém průběhu turnaje neztratily ani jednu sadu a suverénně si dokráčely pro třetí společný grandslamový titul v tomto roce...