V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Viking 1

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(Update)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 14: Řádka 14:
kategorie=planetární sonda|
kategorie=planetární sonda|
hmotnost=2325 kg
hmotnost=2325 kg
-
}}
+
}}[[Soubor:Titan 3E-Centaur launches with Viking 1.jpg|thumb|220px|Start mise Viking 1 (srpen 1975)]]
'''Viking 1''' byla [[NASA|americká]] [[kosmická sonda|planetární sonda]] z [[Program Viking|programu Viking]] určená pro průzkum [[Mars (planeta)|Marsu]] v roce 1975. Mise byla velmi úspěšná.
'''Viking 1''' byla [[NASA|americká]] [[kosmická sonda|planetární sonda]] z [[Program Viking|programu Viking]] určená pro průzkum [[Mars (planeta)|Marsu]] v roce 1975. Mise byla velmi úspěšná.
==Průběh letu==
==Průběh letu==
-
Vyslána byla [[20. srpen|20. srpna]] [[1975]] pomocí nosiče [[Titan (raketa)|Titan IIIE Centaur]] z kosmodromu Easter Test Range na Floridě. Celková váha sondy při startu byla 3446 kg. V katalogu COSPAR obdržela číslo 1975-075A. Zprvu se dostala na oběžnou dráhu kolem Slunce. Po absolvování poloviny oběhu byla provedena příkazem ze [[Země]] 27. srpna 1975 první korekce dráhy. V té době byla od Země vzdálena 3 miliony km. Po 10 měsících cesty se dostala do blízkosti planety, 7. června 1976 byla provedena druhá korekce dráhy. Pět dní před přistáním modulu na povrchu začala sonda pořizovat globální snímky planety, které mohly být později použity pro vytvoření prvních podrobných geologických map planety a pro vyčlenění základní [[Stratigrafie Marsu|stratigrafie]]. Dne 14.června byla provedena další, jemnější korekce dráhy zapálením motoru na 38 minut. Rozborem fotografií bylo zjištěno, že původně uvažované místo k přistání je nevhodné a proto došlo k řadě dalších úprav dráhy, až bylo vhodné místo nalezeno.  
+
Vyslána byla [[20. srpen|20. srpna]] [[1975]] pomocí nosiče [[Rakety Titan|Titan IIIE Centaur]] z kosmodromu Easter Test Range na Floridě. Celková váha sondy při startu byla 3446 kg. V katalogu COSPAR obdržela číslo 1975-075A. Zprvu se dostala na oběžnou dráhu kolem Slunce. Po absolvování poloviny oběhu byla provedena příkazem ze [[Země]] 27. srpna 1975 první korekce dráhy. V té době byla od Země vzdálena 3 miliony km. Po 10 měsících cesty se dostala do blízkosti planety, 7. června 1976 byla provedena druhá korekce dráhy. Pět dní před přistáním modulu na povrchu začala sonda pořizovat globální snímky planety, které mohly být později použity pro vytvoření prvních podrobných geologických map planety a pro vyčlenění základní [[Stratigrafie Marsu|stratigrafie]]. Dne 14.června byla provedena další, jemnější korekce dráhy zapálením motoru na 38 minut. Rozborem fotografií bylo zjištěno, že původně uvažované místo k přistání je nevhodné a proto došlo k řadě dalších úprav dráhy, až bylo vhodné místo nalezeno.  
   
   
-
Družicová část sondy pokračovala ve snímkování planety i po odletu přistávacího modulu (pouzdra)
+
Družicová část sondy pokračovala ve snímkování planety i po odletu přistávacího modulu (pouzdra) a na Zem odeslala 51 539 snímků jak Marsu, tak i obou jeho měsíců.
-
a na Zem odeslala 51 539 snímků jak Marsu, tak i obou jeho měsíců.
+
   
   
==Přistávací modul==
==Přistávací modul==
-
[[Soubor:Mars Viking 11h016.png|thumb|left|Okolí přistávacího modulu Viking 1]]
+
[[Soubor:Mars Viking 11h016.png|thumb|220px|Okolí přistávacího modulu Viking 1]]
Přistávací modul sondy dosedl řízený palubním počítačem lehce do oblasti [[Chryse Planitia]] v 11:53:06 UT [[20. červen|20. června]] [[1976]] a už několik minut po svém přistání pořídil a na Zemi vyslal první z fotografií. Pomocí mechanické ruky byly měsíc po přístání odebrány první vzorky horniny a byla provedena i jejich analýza. Modul vysílal svá vědecké pozorování až do [[13. listopad]]u [[1982]], kdy po špatně zadaném příkazu ze Země byl ztracen kontakt.<ref>http://www.unmannedspaceflight.com/lofiversion/index.php/t3217.html</ref>
Přistávací modul sondy dosedl řízený palubním počítačem lehce do oblasti [[Chryse Planitia]] v 11:53:06 UT [[20. červen|20. června]] [[1976]] a už několik minut po svém přistání pořídil a na Zemi vyslal první z fotografií. Pomocí mechanické ruky byly měsíc po přístání odebrány první vzorky horniny a byla provedena i jejich analýza. Modul vysílal svá vědecké pozorování až do [[13. listopad]]u [[1982]], kdy po špatně zadaném příkazu ze Země byl ztracen kontakt.<ref>http://www.unmannedspaceflight.com/lofiversion/index.php/t3217.html</ref>
-
<br clear="right">
 
{{Infobox - kosmické těleso|
{{Infobox - kosmické těleso|
obrázek=Image:Viking lander model.jpg|
obrázek=Image:Viking lander model.jpg|
Řádka 57: Řádka 55:
| místo = Praha
| místo = Praha
}}
}}
-
 
+
== Reference ==
 +
<references/>
== Externí zdroje ==
== Externí zdroje ==
* http://slunecnisoustava.wz.cz/Mars.htm
* http://slunecnisoustava.wz.cz/Mars.htm

Aktuální verze z 14. 12. 2016, 11:13

Start mise Viking 1 (srpen 1975)

Viking 1 byla americká planetární sonda z programu Viking určená pro průzkum Marsu v roce 1975. Mise byla velmi úspěšná.

Obsah

Průběh letu

Vyslána byla 20. srpna 1975 pomocí nosiče Titan IIIE Centaur z kosmodromu Easter Test Range na Floridě. Celková váha sondy při startu byla 3446 kg. V katalogu COSPAR obdržela číslo 1975-075A. Zprvu se dostala na oběžnou dráhu kolem Slunce. Po absolvování poloviny oběhu byla provedena příkazem ze Země 27. srpna 1975 první korekce dráhy. V té době byla od Země vzdálena 3 miliony km. Po 10 měsících cesty se dostala do blízkosti planety, 7. června 1976 byla provedena druhá korekce dráhy. Pět dní před přistáním modulu na povrchu začala sonda pořizovat globální snímky planety, které mohly být později použity pro vytvoření prvních podrobných geologických map planety a pro vyčlenění základní stratigrafie. Dne 14.června byla provedena další, jemnější korekce dráhy zapálením motoru na 38 minut. Rozborem fotografií bylo zjištěno, že původně uvažované místo k přistání je nevhodné a proto došlo k řadě dalších úprav dráhy, až bylo vhodné místo nalezeno.

Družicová část sondy pokračovala ve snímkování planety i po odletu přistávacího modulu (pouzdra) a na Zem odeslala 51 539 snímků jak Marsu, tak i obou jeho měsíců.

Přistávací modul

Okolí přistávacího modulu Viking 1

Přistávací modul sondy dosedl řízený palubním počítačem lehce do oblasti Chryse Planitia v 11:53:06 UT 20. června 1976 a už několik minut po svém přistání pořídil a na Zemi vyslal první z fotografií. Pomocí mechanické ruky byly měsíc po přístání odebrány první vzorky horniny a byla provedena i jejich analýza. Modul vysílal svá vědecké pozorování až do 13. listopadu 1982, kdy po špatně zadaném příkazu ze Země byl ztracen kontakt.[1]



Literatura

  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.  

Reference

  1. ↑ http://www.unmannedspaceflight.com/lofiversion/index.php/t3217.html

Externí zdroje


Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Viking_1“