Město Touškov

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 3. 6. 2020, 09:34

Město Touškov (v lat. textech Tuscowe, něm. Stadt Tuschkau) je město o více než 2 tisících obyvatelích v okrese Plzeň-sever, kraj Plzeňský, zhruba 10 km na západ od Plzně. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Ve městě se nachází základní škola a též i zvláštní škola. Na jihu podél města teče řeka Mže.

Historie

První písemná zmínka o osadě Touškov pochází z falza o založení benediktinského kláštera v Kladrubech z roku 1115. Podle této listiny daroval rytíř Vojtěch v Touškově Kladrubskému klášteru jeden újezd. Další zmínka pochází z roku 1186 kde český kníže Bedřich potvrzuje předání klášteru dva čeledíny ze vsi Touškov. V další správě z roku 1231 je již Touškov nazýván trhovou vsí, čili městečkem. V roce 1288 je Již Touškov nazýván trhovým městem a je nejvýnosnějším majetkem kladrubského kláštera. V těchto letech prožívá Touškov velký rozkvět a největším městem v širokém dalekém okolí. Těžkou ranou Touškovu bylo založení královského města Plzně Václavem II. v roce 1295. Místní proboštství zůstalo důležitým ekonomickým hráčem v oblasti a nejvýnosnějším majetkem kladrubského kláštera a město dále rostlo, nicméně jeho politický význam výrazně klesl. Do roku 1424 se v Touškově začala rozvíjet kamenná zástavba, město mělo pravděpodobně jednoduché opevnění, tvrz a kamenný střed města s dřevěnou zástavbou na periferii. Touškovská městská zástavba byla však odlišná od většiny českých měst, byla stavěna spíše do šířky a ne jako běžně do výšky, směrem do dvora. Existenci Touškova jako významného města ukončily husitské války. Jan Žižka, rozzuřený neúspěchem při obléhání Plzně, si vybral Touškov jako místo, kdy by si alespoň částečně vynahradil neúspěch a sehnal prostředky na zaplacení svého tažení: 20. května 1424 město dobyl a prakticky zcela zničil, zanikla budova klášterní správy, tvrz a téměř veškerá zástavba. Po této katastrofě už Touškov nikdy nezískal svůj dřívější význam a po celé další století zůstával takřka bezvýznamnou trhovou vsí, jen pomalu se rozšiřující. 12. srpna 1543 král Ferdinand I. Habsburský povýšil Touškov na město. Touškov obdržel privilegia, která mu umožněňovala svobodné rozvíjení řemesel a udělovala pečeť a městský znak. V posledním desetiletí XVI. století se v Touškově zdržoval známý český cestovatel a umělec, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, který v Touškově vlastnil několik domů. Před třicetiletou válkou byl Touškov převážně český, avšak v důsledku války a morových epidemií tehdy počet obyvatel celého Česka klesl o 60 %, přičemž těžce zasažen byl i Touškov. Proto do něj v druhé polovině 17. století přišlo hodně nových, převážně německých obyvatel, hlavně řemeslníků. Touškov během té doby postupně rostl, byť jej postihlo několik katastrof, včetně velkých požárů.

Kostel v Městě Touškově

V 18. století většina obyvatel mluvila německy. V roce 1776 bylo rozhodnuto o stavbě nového kostela, starý byl zbořen a na jeho místě vyrostl nový, pozdně barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele. Jeho stavba byla dokončena v roce 1780. Teprve roku 1856 nechal patron a dobrodinec božího domu Johann Anton von Starck věž kostela sv. Jana Křtitele v Tuschkau dostavět do dnešní podoby.

Znak

Městský znak Touškova je svisle rozpůlený. V pravé zlaté polovině je půl černého orla hledícího vpravo; má červený jazyk a zbroj, je ale bez koruny. V červené levé polovině je bílá věž z kvádrů. V šikmo rozšířeném přízemí má bránu s vytaženou zlatou mříží. V prvním patře je jediné okno, v druhém dvě okna, nad nimi cimbuří se čtyřmi stínkami. Věž kryje modrá špičatá věž se zlatou makovicí.

Osobnosti města

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564-1621) - šlechtic, cestovatel a spisovatel
P. Jiří Mošna (1928-2010) - farář, os. arciděkan
Mons. ICLic. Vladimír Gajdušek (1950) - (současný) farář, soudní vikář
Johann Anton Starck (1808-1883) - šlechtic a podnikatel
Jiří Barhoň (* 1955) - (bývalý) farář, spisovatel a humorista

Reference

Jiří Čarek: Městské znaky v českých zemích, Academia Praha 1985

Kůští | Město Touškov

Města a obce okresu Plzeň-sever
Bdeněves • Bezvěrov • Bílov • Blatnice • Blažim • Bohy • Brodeslavy • Bučí • Čeminy • Černíkovice • Čerňovice • Česká Bříza • Dobříč • Dolany • Dolní Bělá • Dolní Hradiště • Dražeň • Druztová • Heřmanova Huť • Hlince • Hněvnice • Holovousy • Horní Bělá • Horní Bříza • Hromnice • Hvozd • Chotíkov • Chříč • Jarov • Kaceřov • Kaznějov • Kbelany • Kočín • Kopidlo • Koryta • Kozojedy • Kozolupy • Kožlany • Kralovice • Krašovice • Krsy • Křelovice • Kunějovice • Ledce • Líně • Líšťany • Líté • Lochousice • Loza • Manětín • Město Touškov • Mladotice • Mrtník • Myslinka • Nadryby • Nečtiny • Nekmíř • Nevřeň • Nýřany • Obora • Ostrov u Bezdružic • Pastuchovice • Pernarec • Pláně • Plasy • Plešnice • Pňovany • Potvorov • Přehýšov • Příšov • Rochlov • Rybnice • Sedlec • Slatina • Studená • Štichovice • Tatiná • Tis u Blatna • Tlučná • Trnová • Třemošná • Úherce • Újezd nade Mží • Úlice • Úněšov • Úterý • Vejprnice • Velečín • Vochov • Všehrdy • Všeruby • Výrov • Vysoká Libyně • Zahrádka • Zbůch • Zruč-Senec • Žihle • Žilov

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Město Touškov

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 34: / Řádka 34: @@
 Historické jádro města je [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. Ve městě se nachází [[základní škola]] a též i [[Mentální retardace#Zajištění vzdělávání jedinců s mentálním postižením|zvláštní škola]]. Na jihu podél města teče řeka [[Mže]].
 == Historie ==
-První písemná zmínka o osadě Touškov pochází z falza o založení [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] [[Kladrubský klášter|kláštera]] v [[Kladruby (okres Tachov)|Kladrubech]] z roku 1115. Podle této listiny daroval rytíř Vojtěch v Touškově Kladrubskému klášteru jeden újezd. Další zmínka pochází z roku [[1186]] kde český kníže Bedřich potvrzuje předání klášteru dva čeledíny ze vsi Touškov. V další správě z roku 1231 je již Touškov nazýván trhovou vsí, čili městečkem. V roce 1288 je Již Touškov nazýván trhovým městem a je nejvýnosnějším majetkem kladrubského kláštera. V těchto letech prožívá Touškov velký rozkvět a největším městem v širokém dalekém okolí.
+První písemná zmínka o osadě Touškov pochází z falza o založení [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] [[Kladrubský klášter|kláštera]] v [[Kladruby (okres Tachov)|Kladrubech]] z roku 1115. Podle této listiny daroval rytíř Vojtěch v Touškově Kladrubskému klášteru jeden újezd. Další zmínka pochází z roku 1186 kde český kníže Bedřich potvrzuje předání klášteru dva čeledíny ze vsi Touškov. V další správě z roku 1231 je již Touškov nazýván trhovou vsí, čili městečkem. V roce 1288 je Již Touškov nazýván trhovým městem a je nejvýnosnějším majetkem kladrubského kláštera. V těchto letech prožívá Touškov velký rozkvět a největším městem v širokém dalekém okolí.
-Těžkou ranou Touškovu bylo založení královského města [[Plzeň|Plzně]] [[Václav II.|Václavem II.]] v roce [[1295]]. Místní proboštství zůstalo důležitým ekonomickým hráčem v oblasti a nejvýnosnějším majetkem kladrubského kláštera a město dále rostlo, nicméně jeho politický význam výrazně klesl. Do roku 1424 se v Touškově začala rozvíjet kamenná zástavba, město mělo pravděpodobně jednoduché opevnění, tvrz a kamenný střed města s dřevěnou zástavbou na periferii. Touškovská městská zástavba byla však odlišná od většiny českých měst, byla stavěna spíše do šířky a ne jako běžně do výšky, směrem do dvora.
+Těžkou ranou Touškovu bylo založení královského města [[Plzeň|Plzně]] [[Václav II.|Václavem II.]] v roce 1295. Místní proboštství zůstalo důležitým ekonomickým hráčem v oblasti a nejvýnosnějším majetkem kladrubského kláštera a město dále rostlo, nicméně jeho politický význam výrazně klesl. Do roku 1424 se v Touškově začala rozvíjet kamenná zástavba, město mělo pravděpodobně jednoduché opevnění, tvrz a kamenný střed města s dřevěnou zástavbou na periferii. Touškovská městská zástavba byla však odlišná od většiny českých měst, byla stavěna spíše do šířky a ne jako běžně do výšky, směrem do dvora.
 Existenci Touškova jako významného města ukončily husitské války. Jan Žižka, rozzuřený neúspěchem při obléhání Plzně, si vybral Touškov jako místo, kdy by si alespoň částečně vynahradil neúspěch a sehnal prostředky na zaplacení svého tažení: [[20. květen|20. května]] 1424 město dobyl a prakticky zcela zničil, zanikla budova klášterní správy, tvrz a téměř veškerá zástavba. Po této katastrofě už Touškov nikdy nezískal svůj dřívější význam a po celé další století zůstával takřka bezvýznamnou trhovou vsí, jen pomalu se rozšiřující.
-[[12. srpen|12. srpna]] 1543 král [[Ferdinand I. Habsburský]] povýšil Touškov na [[město]]. Touškov obdržel privilegia, která mu umožněňovala svobodné rozvíjení [[řemeslo|řemesel]] a udělovala [[pečeť]] a [[městský znak]]. V posledním desetiletí XVI. století se v Touškově zdržoval známý český cestovatel a umělec, [[Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic]], který v Touškově vlastnil několik domů. Před třicetiletou válkou byl Touškov převážně český, avšak v důsledku války a [[Morové epidemie v Českých zemích|morových epidemií]] tehdy počet obyvatel celého Česka klesl o 60 %, přičemž těžce zasažen byl i Touškov. Proto do něj v druhé polovině 17. století přišlo hodně nových, převážně německých obyvatel, hlavně řemeslníků. Touškov během té doby postupně rostl, byť jej postihlo několik katastrof, včetně velkých požárů.
+[[12. srpen|12. srpna]] 1543 král Ferdinand I. Habsburský povýšil Touškov na [[město]]. Touškov obdržel privilegia, která mu umožněňovala svobodné rozvíjení [[řemeslo|řemesel]] a udělovala [[pečeť]] a [[městský znak]]. V posledním desetiletí XVI. století se v Touškově zdržoval známý český cestovatel a umělec, [[Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic]], který v Touškově vlastnil několik domů. Před třicetiletou válkou byl Touškov převážně český, avšak v důsledku války a [[Morové epidemie v Českých zemích|morových epidemií]] tehdy počet obyvatel celého Česka klesl o 60 %, přičemž těžce zasažen byl i Touškov. Proto do něj v druhé polovině 17. století přišlo hodně nových, převážně německých obyvatel, hlavně řemeslníků. Touškov během té doby postupně rostl, byť jej postihlo několik katastrof, včetně velkých požárů.
 [[Soubor:Mesto Touskov kostel.jpg|thumb|Kostel v Městě Touškově]]
 V 18. století většina obyvatel mluvila německy. V roce 1776 bylo rozhodnuto o stavbě nového kostela, starý byl zbořen a na jeho místě vyrostl nový, pozdně [[baroko|barokní]] [[kostel Narození svatého Jana Křtitele (Město Touškov)|kostel Narození sv. Jana Křtitele]]. Jeho stavba byla dokončena v roce 1780. Teprve roku 1856 nechal patron a dobrodinec božího domu [[ Johann Anton Starck|Johann Anton von Starck]] věž kostela sv. Jana Křtitele v Tuschkau dostavět do dnešní podoby.