Šablona:Článek dne/2019/13
Z Multimediaexpo.cz
m (+ Optimalizace) |
m (Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
Nýtovaná korba tanku M3 vycházela z předchozího typu M2A4, byla však o několik centimetrů delší a užší. Její [[pancéřování]] bylo zesíleno až na 44 mm, což však znamenalo zvýšení hmotnosti oproti předchozímu typu. Nýtovaná oválná věž byla později nahrazena věží svařovanou. Věž byla vybavena novým systémem zpětného nárazu, jehož konstrukce již nezasahovala před čelní kryt věže, což bylo pro typ M2A4 velmi specifické. Osazena byla [[kanón]]em M5 ráže 37 mm a s ním spřaženým [[kulomet]]em M1919A4. Zbývající výzbroj tanku pak zahrnovala stejný typ kulometu. Jeden byl na zadní straně věže na protiletadlové lafetě, další byl v kulovité lafetě v přední části korby. Změnou v konstrukci prošel i podvozek. Díky úpravám v odpružení kol se stroj v terénu dobře pohyboval. Na mnoha vozidlech, především v [[Afrika|Africe]], pak bylo zavěšení kol chráněno pancéřovými kryty. Tank byl poháněn benzinovým motorem Continental W-670-9A o výkonu 250 koňských sil. Na silnici pak stroj dosahoval maximální rychlosti 58 km/h s dojezdem kolem 120 km. Mohl být vybaven i dvojicí 95 litrových přídavných nádrží, čímž se dojezd zvyšoval. | Nýtovaná korba tanku M3 vycházela z předchozího typu M2A4, byla však o několik centimetrů delší a užší. Její [[pancéřování]] bylo zesíleno až na 44 mm, což však znamenalo zvýšení hmotnosti oproti předchozímu typu. Nýtovaná oválná věž byla později nahrazena věží svařovanou. Věž byla vybavena novým systémem zpětného nárazu, jehož konstrukce již nezasahovala před čelní kryt věže, což bylo pro typ M2A4 velmi specifické. Osazena byla [[kanón]]em M5 ráže 37 mm a s ním spřaženým [[kulomet]]em M1919A4. Zbývající výzbroj tanku pak zahrnovala stejný typ kulometu. Jeden byl na zadní straně věže na protiletadlové lafetě, další byl v kulovité lafetě v přední části korby. Změnou v konstrukci prošel i podvozek. Díky úpravám v odpružení kol se stroj v terénu dobře pohyboval. Na mnoha vozidlech, především v [[Afrika|Africe]], pak bylo zavěšení kol chráněno pancéřovými kryty. Tank byl poháněn benzinovým motorem Continental W-670-9A o výkonu 250 koňských sil. Na silnici pak stroj dosahoval maximální rychlosti 58 km/h s dojezdem kolem 120 km. Mohl být vybaven i dvojicí 95 litrových přídavných nádrží, čímž se dojezd zvyšoval. | ||
| - | Tank M3 se začal sériově vyrábět teprve v březnu [[1941]] a k prvnímu bojovému nasazení došlo v listopadu téhož roku v britské armádě, kam byl dodáván v rámci programu „Lend-Lease“. Vozidlo použito v bojích o přístavní město [[Tobruk]]. Britští vojáci však nebyli z tohoto tanku moc nadšeni. Kritizován byl především příliš slabý 37 mm [[kanón]]. Na druhou stranu posádky chválily rychlost a spolehlivost. Od léta roku 1942, kdy dostávala britská armáda nové americké střední tanky, byly Stuarty postupně stahovány z předních bojových linií. | + | Tank M3 se začal sériově vyrábět teprve v březnu [[1941]] a k prvnímu bojovému nasazení došlo v listopadu téhož roku v britské armádě, kam byl dodáván v rámci programu „Lend-Lease“. Vozidlo použito v bojích o přístavní město [[Tobruk]]. Britští vojáci však nebyli z tohoto tanku moc nadšeni. Kritizován byl především příliš slabý 37 mm [[kanón]]. Na druhou stranu posádky chválily rychlost a spolehlivost. Od léta roku 1942, kdy dostávala britská armáda nové americké střední tanky, byly Stuarty postupně stahovány z předních bojových linií a začaly se používat především k průzkumu. |
První bojové nasazení v armádě USA proběhlo v bojích o Filipíny, začátkem roku [[1942]]. Japonci pak ukořistěné tanky používaly pod svým označením. Koncem roku 1942 se americká armáda vylodila v severní Africe, kde lehké tanky M3 tvořily velkou část jejich obrněných sil. Po drtivé porážce v Kasserinském průsmyku, kdy M3 čelily německým tankům [[Panzerkampfwagen IV|PzKpfw IV]] a těžkým [[Tiger]]ům, rozpustila americká armáda své obrněné prapory lehkých tanků a dále je používala pouze k průzkumným účelům. | První bojové nasazení v armádě USA proběhlo v bojích o Filipíny, začátkem roku [[1942]]. Japonci pak ukořistěné tanky používaly pod svým označením. Koncem roku 1942 se americká armáda vylodila v severní Africe, kde lehké tanky M3 tvořily velkou část jejich obrněných sil. Po drtivé porážce v Kasserinském průsmyku, kdy M3 čelily německým tankům [[Panzerkampfwagen IV|PzKpfw IV]] a těžkým [[Tiger]]ům, rozpustila americká armáda své obrněné prapory lehkých tanků a dále je používala pouze k průzkumným účelům. | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
Dalším odběratelem tanků M3 byl v rámci programu Lend-Lease [[Sovětský svaz]]. Ani představitelé [[Rudá armáda|Rudé armády]] nebyli z tohoto stroje nijak nadšeni kvůli slabé výzbroji a pancéřování. U sovětských tankistů nebyl Stuart oblíben kvůli benzínovému pohonu, který byl více náchylný ke vznícení. V letech 1942–1943 bylo do [[Sovětský svaz|SSSR]] dodáno 1 665 tanků M3A1, které tam sloužily do roku [[1944]]. | Dalším odběratelem tanků M3 byl v rámci programu Lend-Lease [[Sovětský svaz]]. Ani představitelé [[Rudá armáda|Rudé armády]] nebyli z tohoto stroje nijak nadšeni kvůli slabé výzbroji a pancéřování. U sovětských tankistů nebyl Stuart oblíben kvůli benzínovému pohonu, který byl více náchylný ke vznícení. V letech 1942–1943 bylo do [[Sovětský svaz|SSSR]] dodáno 1 665 tanků M3A1, které tam sloužily do roku [[1944]]. | ||
| - | V bojích v [[Itálie|Itálii]] a v západní [[Evropa|Evropě]] potkal tanky M3 stejný osud, jako jinde. Byla jim přisouzena vedlejší role zejména při průzkumu, protože byl na jakýkoliv střední německý tank příliš slabý. | + | V bojích v [[Itálie|Itálii]] a v západní [[Evropa|Evropě]] potkal tanky M3 stejný osud, jako jinde. Byla jim přisouzena vedlejší role zejména při průzkumu, protože byl na jakýkoliv střední německý tank příliš slabý. Kromě [[Spojené státy americké|USA]], Velké Británie a [[Sovětský svaz|SSSR]] měla během války ve své výzbroji Stuarty také [[Francie]], [[Čína]], země [[Commonwealth]]u, používaly je partyzánské jednotky v [[Jugoslávie|Jugoslávii]]. Po druhé světové válce bylo množství tanků M3 Stuart prodáno do různých zemí. V některých jihoamerických státech byly Stuarty série M3 ve službě ještě v 80. a 90. letech. |
| - | <noinclude>[[Kategorie: | + | Celkem bylo od roku 1941 vyrobeno 13 859 kusů stroje M3 a všech jeho variant, což z této série dělá nejpočetnější lehký tank druhé světové války. |
| + | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> | ||
Aktuální verze z 6. 1. 2022, 16:24
M3 Stuart byl americký lehký tank, používaný během 2. světové války americkou, britskou a dalšími spojeneckými armádami.
Nýtovaná korba tanku M3 vycházela z předchozího typu M2A4, byla však o několik centimetrů delší a užší. Její pancéřování bylo zesíleno až na 44 mm, což však znamenalo zvýšení hmotnosti oproti předchozímu typu. Nýtovaná oválná věž byla později nahrazena věží svařovanou. Věž byla vybavena novým systémem zpětného nárazu, jehož konstrukce již nezasahovala před čelní kryt věže, což bylo pro typ M2A4 velmi specifické. Osazena byla kanónem M5 ráže 37 mm a s ním spřaženým kulometem M1919A4. Zbývající výzbroj tanku pak zahrnovala stejný typ kulometu. Jeden byl na zadní straně věže na protiletadlové lafetě, další byl v kulovité lafetě v přední části korby. Změnou v konstrukci prošel i podvozek. Díky úpravám v odpružení kol se stroj v terénu dobře pohyboval. Na mnoha vozidlech, především v Africe, pak bylo zavěšení kol chráněno pancéřovými kryty. Tank byl poháněn benzinovým motorem Continental W-670-9A o výkonu 250 koňských sil. Na silnici pak stroj dosahoval maximální rychlosti 58 km/h s dojezdem kolem 120 km. Mohl být vybaven i dvojicí 95 litrových přídavných nádrží, čímž se dojezd zvyšoval.
Tank M3 se začal sériově vyrábět teprve v březnu 1941 a k prvnímu bojovému nasazení došlo v listopadu téhož roku v britské armádě, kam byl dodáván v rámci programu „Lend-Lease“. Vozidlo použito v bojích o přístavní město Tobruk. Britští vojáci však nebyli z tohoto tanku moc nadšeni. Kritizován byl především příliš slabý 37 mm kanón. Na druhou stranu posádky chválily rychlost a spolehlivost. Od léta roku 1942, kdy dostávala britská armáda nové americké střední tanky, byly Stuarty postupně stahovány z předních bojových linií a začaly se používat především k průzkumu.
První bojové nasazení v armádě USA proběhlo v bojích o Filipíny, začátkem roku 1942. Japonci pak ukořistěné tanky používaly pod svým označením. Koncem roku 1942 se americká armáda vylodila v severní Africe, kde lehké tanky M3 tvořily velkou část jejich obrněných sil. Po drtivé porážce v Kasserinském průsmyku, kdy M3 čelily německým tankům PzKpfw IV a těžkým Tigerům, rozpustila americká armáda své obrněné prapory lehkých tanků a dále je používala pouze k průzkumným účelům.
Dalším odběratelem tanků M3 byl v rámci programu Lend-Lease Sovětský svaz. Ani představitelé Rudé armády nebyli z tohoto stroje nijak nadšeni kvůli slabé výzbroji a pancéřování. U sovětských tankistů nebyl Stuart oblíben kvůli benzínovému pohonu, který byl více náchylný ke vznícení. V letech 1942–1943 bylo do SSSR dodáno 1 665 tanků M3A1, které tam sloužily do roku 1944.
V bojích v Itálii a v západní Evropě potkal tanky M3 stejný osud, jako jinde. Byla jim přisouzena vedlejší role zejména při průzkumu, protože byl na jakýkoliv střední německý tank příliš slabý. Kromě USA, Velké Británie a SSSR měla během války ve své výzbroji Stuarty také Francie, Čína, země Commonwealthu, používaly je partyzánské jednotky v Jugoslávii. Po druhé světové válce bylo množství tanků M3 Stuart prodáno do různých zemí. V některých jihoamerických státech byly Stuarty série M3 ve službě ještě v 80. a 90. letech. Celkem bylo od roku 1941 vyrobeno 13 859 kusů stroje M3 a všech jeho variant, což z této série dělá nejpočetnější lehký tank druhé světové války.