Šablona:Článek dne HL/2019/09

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 6. 1. 2022, 16:24

Puška, někdy také ručnice je dlouhá palná zbraň patřící mezi ruční zbraně. Na rozdíl od krátkých palných zbraní – pistole a revolveru – je při střelbě většinou ovládána oběma rukama.

V Evropě se první palné zbraně objevují ve 14. století spolu s rozšířením černého střelného prachu. Nejprve vznikaly první děla a posléze i první ruční palné zbraně. Tyto zbraně byly zpočátku velmi primitivní a konstrukčně se příliš nelišily od tehdejších děl. Jednalo se o železné nebo bronzové roury, buď spojené z jednotlivých pásů nebo vykované z jediného kusu. Jeden konec roury byl uzavřen a někdy zakončen tyčí přecházející vzadu do dřevěné násady. Někdy byly tyto hlavně připevňovány k primitivní pažbě z hrubě opracovaného dřevěného špalíku. Před výstřelem se nasypal střelný prach do vývrtu hlavně a poté dovnitř umístila železná nebo olověná koule jako projektil. Střelec uchopil zbraň a zamířil na cíl. Střelec nebo jeho pomocník potom zapálil střelný prach přiložením zapáleného doutnáku nebo rozžhaveného želízka. Tyto zbraně byly nazývány v západních zemích jako ruční bombardy nebo petronely.

V první čtvrtině 15. století se objevují první zdokonalení ručních palných zbraní. Hlavně se začínají prodlužovat, pažby jsou zahnutější a zápalné kanálky s pánvičkou na střelný prach jsou umisťovány na boční stěnu hlavně namísto horní plochy. Vznikají první primitivní mířidla.
V počátečním období převládaly mezi ručními palnými zbraněmi hradební pušky používané při obraně opevněných míst. Při střelbě byly opírány o pevnou podpěru pomocí dolního výstupku – háku, z čehož vznikl jejich název hákovnice. Účinnost střelby byla značně nízká a manipulace velmi komplikovaná.

Koncem 15. století se poprvé objevil doutnákový zámek s pružinou. U tohoto typu zámku se vztyčený kohout s doutnákem sklápěl k zápalnému kanálku pomocí předem stlačené pružiny po stisknutí knoflíkové spouště. Do původního postavení se kohout vracel ručně. Mechanizmus byl časem ještě zdokonalen a krátce poté se široce rozšířil doutnákový zámek, u něhož bylo dosaženo relativně rychlého pohybu kohoutu. Pružina sloužila u tohoto typu zámku pouze pro vracení součástek mechanizmu do původní polohy. Zbraně s tímto zámkem byly dvou typů – lehčí arkebuza a těžší mušketa.

Použití palných zbraní způsobilo převrat ve vojenské taktice a zapříčinilo postupný konec nadvlády rytířské obrněné jízdy. Od počátku 16. století se mušketýři stali stálou součástí armád. Jejich úloha neustále vzrůstala a koncem 16. století již tvořili polovinu celé pěchoty...

@@ Řádka 5: / Řádka 5: @@
 V [[Evropa|Evropě]] se první [[palná zbraň|palné zbraně]] objevují ve 14. století spolu s rozšířením černého střelného prachu. Nejprve vznikaly první [[dělo|děla]] a posléze i&nbsp;první ruční palné zbraně. Tyto zbraně byly zpočátku velmi primitivní a konstrukčně se příliš nelišily od tehdejších děl. Jednalo se o [[železo|železné]] nebo [[bronz|bronzové]] roury, buď spojené z jednotlivých pásů nebo [[kovářství|vykované]] z jediného kusu. Jeden konec roury byl uzavřen a někdy zakončen tyčí přecházející vzadu do dřevěné násady. Někdy byly tyto [[hlaveň|hlavně]] připevňovány k primitivní [[pažba|pažbě]] z hrubě opracovaného dřevěného špalíku. Před výstřelem se nasypal [[střelný prach]] do vývrtu hlavně a poté dovnitř umístila železná nebo [[olovo|olověná]] koule jako [[projektil]]. Střelec uchopil zbraň a&nbsp;zamířil na cíl. Střelec nebo jeho pomocník potom zapálil střelný prach přiložením zapáleného [[doutnák]]u nebo rozžhaveného želízka. Tyto zbraně byly nazývány v západních zemích jako '''ruční&nbsp;bombardy''' nebo '''petronely'''.
-V první čtvrtině 15.&nbsp;století se objevují první zdokonalení ručních palných zbraní. Hlavně se začínají prodlužovat, [[pažba|pažby]] jsou zahnutější a zápalné kanálky s&nbsp;pánvičkou na&nbsp;[[střelný prach]] jsou umisťovány na boční stěnu hlavně namísto horní plochy. Vznikají první primitivní mířidla.
+V první čtvrtině 15.&nbsp;století se objevují první zdokonalení ručních palných zbraní. Hlavně se začínají prodlužovat, [[pažba|pažby]] jsou zahnutější a zápalné kanálky s&nbsp;pánvičkou na&nbsp;[[střelný prach]] jsou umisťovány na boční stěnu hlavně namísto horní plochy. Vznikají první primitivní mířidla.<br />V počátečním období převládaly mezi ručními palnými zbraněmi hradební pušky používané při obraně opevněných míst. Při střelbě byly opírány o pevnou podpěru pomocí dolního výstupku – háku, z čehož vznikl jejich název '''hákovnice'''. Účinnost střelby byla značně nízká a&nbsp;manipulace velmi komplikovaná.
-V počátečním období převládaly mezi ručními palnými zbraněmi hradební pušky používané při obraně opevněných míst. Při střelbě byly opírány o pevnou podpěru pomocí dolního výstupku –&nbsp;háku, z čehož vznikl jejich název '''hákovnice'''. Nejen hradební pušky, ale i&nbsp;jiné typy byly natolik těžké, že při&nbsp;střelbě vyžadovaly použití podpěry nebo podstavce. Účinnost střelby byla značně nízká a&nbsp;manipulace velmi komplikovaná.
+Koncem 15. století se poprvé objevil [[doutnákový zámek]] s [[pružina|pružinou]]. U tohoto typu zámku se vztyčený kohout s doutnákem sklápěl k zápalnému kanálku pomocí předem stlačené pružiny po stisknutí knoflíkové [[spoušť|spouště]]. Do původního postavení se kohout vracel ručně. Mechanizmus byl časem ještě zdokonalen a krátce poté se široce rozšířil doutnákový zámek, u něhož bylo dosaženo relativně rychlého pohybu kohoutu. Pružina sloužila u tohoto typu zámku pouze pro vracení součástek mechanizmu do&nbsp;původní polohy. Zbraně s&nbsp;tímto zámkem byly dvou typů – lehčí '''arkebuza''' a těžší '''mušketa'''.
-Koncem 15. století se poprvé objevil [[doutnákový zámek]] s [[pružina|pružinou]]. U tohoto typu zámku se vztyčený [[kohout (zbraň)|kohout]] s doutnákem sklápěl k zápalnému kanálku pomocí předem stlačené pružiny po stisknutí knoflíkové [[spoušť|spouště]]. Do původního postavení se kohout vracel ručně. Mechanizmus byl časem ještě zdokonalen a krátce poté se široce rozšířil doutnákový zámek, u něhož bylo dosaženo relativně rychlého pohybu kohoutu nikoliv působením pružiny, ale díky zvolenému poměru různě dlouhých pák vzájemně na sebe působících při stisknutí spouště. Pružina sloužila u tohoto typu zámku pouze pro vracení součástek mechanizmu do&nbsp;původní polohy. Zbraně s&nbsp;tímto zámkem byly dvou typů –&nbsp;lehčí '''arkebuza''' a těžší '''mušketa'''.
-Rané typy ručních palných zbraní mohly jen obtížně soupeřit s&nbsp;jinými druhy [[střelná zbraň|střelných zbraní]] tehdejší doby. Hmotností, přesností a&nbsp;rychlostí palby značně zaostávaly za [[luk]]y i [[kuše]]mi. Dokonce i&nbsp;průbojnost měly kule z&nbsp;arkebuz zpravidla nižší, než [[šipka|šipky]] vystřelené z&nbsp;kvalitních [[kuše|kuší]]. Teprve [[mušketa|muškety]], které se objevily počátkem 16.&nbsp;století, dokázaly průbojností svých střel značně překonat tehdejší kuše a&nbsp;luky. U mušket byla zvětšena hmotnost střel na 50-60 g (asi dvakrát více, než střely z arkebuzy), čehož bylo dosaženo zvětšením [[ráže]] zbraně. Rovněž jejich hlavně byly značně delší, než u&nbsp;arkebuz. Největším nedostatkem mušket bylo jejich zdlouhavé nabíjení. Příprava jednoho výstřelu proto trvala několik minut.
 Použití palných zbraní způsobilo převrat ve [[vojenská taktika|vojenské taktice]] a zapříčinilo postupný konec nadvlády rytířské obrněné jízdy. Od počátku 16.&nbsp;století se [[mušketýr|mušketýři]] stali stálou součástí armád. Jejich úloha neustále vzrůstala a koncem 16.&nbsp;století již tvořili polovinu celé [[pěchota|pěchoty]]...
-<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>