V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Šablona:Článek dne HL/2021/13

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Stránka Šablona:Článek dne HL/2018/72 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2019/72: Nahrazení textu „Článek dne HL/2018/“ textem „Článek dne HL/2019/“)
m (Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“)
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí.)
Řádka 1: Řádka 1:
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-
[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+
[[Soubor:KRNOV Prudnik 2016X133.jpg|right|160px|Prudnik Town Hall (2016)]]
-
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+
'''[[Prudník]]''' (polsky: '''[[Prudník|Prudnik]]''') je město v jižním [[Polsko|Polsku]] v [[Opolské vojvodství|Opolském vojvodství]], sídlo okresu&nbsp;Prudník a&nbsp;[[Gmina Prudnik|stejnojmenné&nbsp;gminy]] zahrnující město a&nbsp;10&nbsp;okolních vesnic. Leží na soutoku [[Prudník (řeka)|řeky Prudník]] a [[Złoty Potok|Zlatého potoku]] (''Złoty Potok'') na historickém území [[Horní Slezsko|Horního Slezska]] (ve středověku na [[Morava|Moravě]]) v bezprostřední blízkosti [[česko-polská státní hranice|česko-polské státní hranice]] (hraničí s obcí [[Jindřichov (okres Bruntál)|Jindřichov]]). Z&nbsp;geomorfologického hlediska se rozkládá na pomezí [[Opavská pahorkatina|Opavské pahorkatiny]] a [[Zlatohorská vrchovina|Zlatohorské vrchoviny]].
-
V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+
V červnu 2020 zde žilo 20&nbsp;887 obyvatel.
-
FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+
V roce [[1945]] byl do polského úředního styku zprvu zaveden název ''Prądnik''. K&nbsp;oficiálnímu přejmenování na ''Prudnik'' došlo 7.&nbsp;května [[1946]]. Předcházela tomu mnohaměsíční debata v&nbsp;místním tisku a&nbsp;oba tvary existovaly ještě nějakou dobu souběžně.
-
Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+
Za zakladatele města a iniciátora stavby hradu zvaného ''Wogendrüssel'' (nebo ''Wogendrossel'', ''Woggendrossel'') se považuje Vok&nbsp;I. z&nbsp;Rožmberka, který zde působil kolem roku 1255. V zakladatelské činnosti pokračoval jeho syn Jindřich&nbsp;I. z&nbsp;Rožmberka a&nbsp;rok 1279 se&nbsp;běžně uvádí jako datum, kdy proběhla lokace Prudníku/Neustadtu podle magdeburského práva.
-
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+
 
 +
Původně byl součástí [[Opavské knížectví|Opavského knížectví]], které se tehdy ještě počítalo k [[Morava|Moravě]]. 6.&nbsp;ledna 1337 prodal Jan Lucemburský prudnické panství Boleslavovi&nbsp;I. Falkenberskému za dva tisíce hřiven [[pražský groš|pražských grošů]]. Od&nbsp;té doby sdílelo osudy [[Falkenberské knížectví|Falkenberského]], [[Opolské knížectví|Opolského]] a Opolsko-Ratibořského knížectví v rámci [[Slezsko|Slezska]]. Po&nbsp;smrti Vladislava II. Opolského došlo k vyčlenění hornohlohovsko-prudnického knížectví, v&nbsp;němž vládl od roku 1424 Boleslav&nbsp;V. Heretik („pán na Horním Hlohově a Prudníku“), který po dobytí [[Horní Hlohov|Horního Hlohova]] oddíly Prokopa Holého v roce 1428 přilnul k&nbsp;husitům. Kníže sekularizoval církevní majetek ve svém panství. Po&nbsp;Boleslavově smrti sjednotil Mikuláš I. Opolský Hornohlohovsko a Prudnicko opět s&nbsp;Opolským knížectvím.
 +
 
 +
V důsledku rozdělení Slezska po první slezské válce v roce 1742 Prudník připadl [[Pruské království|Prusku]] a ocitl se v těsné blízkosti nové prusko-rakouské hranice. Stal se sídlem okresu (''Landkreis Neustadt O.S''), který od správní reformy roku 1815 byl součástí [[vládní obvod Opolí|vládního obvodu Opolí]] v rámci [[Pruské Slezsko|provincie Slezsko]]. Roku 1806 vyhořel prudnický hrad až na [[bergfrit]] dnes známý jako Vokova věž.
 +
 
 +
V době industrializace se do dějin města obzvlášť významně zapsal Samuel Fränkel, židovský podnikatel z nedaleké [[Biała|Bělé]], který zde v roce 1845 založil přádelnu lnu. V severozápadní částí města na obou stranách dnešní ulice Nyska vznikl postupně rozlehlý průmyslový komplex a firma ''S. Fränkel'' se stala významným výrobcem textilu v evropském měřítku s pobočkami mj. v [[Berlín]]ě a [[Augsburg]]u. Rodina Fränklových výrazně poznamenala veřejný život v Prudníku na přelomu 19.&nbsp;a 20.&nbsp;století, Samuelův syn Hermann byl kromě jiného jedním z fundátorů městského parku v roce 1880 a vnuk Max Pinkus vytvořil ve své vile vzácnou Slezskou knihovnu se 25&nbsp;tisíci svazků. Roku 1938 rodina byla nucena k emigraci a podnik byl arizován jako ''Schlesische Feinweberei AG Neustadt O.S''.
 +
 
 +
V roce 1876 získal Prudník železniční spojení s [[Kandřín-Kozlí|Kandřínem]] a [[Nysa|Nisou]] a v roce 1896 s Gogolinem přes Bělou a Krapkowice. Počet obyvatel se v druhé polovině 19. století ztrojnásobil: ze 6&nbsp;125 v roce 1840 stoupl na 17&nbsp;577 v roce 1890. Podle sčítání lidu z roku 1910 žilo ve městě 18&nbsp;856 osob, z toho 95,8&nbsp;% německojazyčných a 85,5&nbsp;% katolíků. 703 osoby patřily k vojenské posádce. V&nbsp;té&nbsp;době Prudník dosahoval svého předválečného maxima. Do roku 1939 populace klesla na 16&nbsp;937.
 +
 
 +
[[Rudá armáda|Rudou armádou]] byl Prudník obsazen 18.&nbsp;března 1945, nicméně až do konce války v květnu se nacházel poblíž frontové linie. 23.&nbsp;března shodila sovětská letadla bomby na historické centrum včetně hlavního náměstí, pravděpodobně se jednalo o omyl. Na základě [[Jaltská konference|Jaltské]] a [[Postupimská dohoda|Postupimské dohody]] došlo k připojení města k&nbsp;[[Polsko|Polsku]]. Odsunutou německou populaci nahradili polští přesídlenci z&nbsp;východních území postoupených SSSR a&nbsp;osadníci z&nbsp;polského vnitrozemí.  
 +
<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Aktuální verze z 12. 1. 2023, 11:52

Prudnik Town Hall (2016)

Prudník (polsky: Prudnik) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Prudník a stejnojmenné gminy zahrnující město a 10 okolních vesnic. Leží na soutoku řeky Prudník a Zlatého potoku (Złoty Potok) na historickém území Horního Slezska (ve středověku na Moravě) v bezprostřední blízkosti česko-polské státní hranice (hraničí s obcí Jindřichov). Z geomorfologického hlediska se rozkládá na pomezí Opavské pahorkatiny a Zlatohorské vrchoviny.

V červnu 2020 zde žilo 20 887 obyvatel.

V roce 1945 byl do polského úředního styku zprvu zaveden název Prądnik. K oficiálnímu přejmenování na Prudnik došlo 7. května 1946. Předcházela tomu mnohaměsíční debata v místním tisku a oba tvary existovaly ještě nějakou dobu souběžně.

Za zakladatele města a iniciátora stavby hradu zvaného Wogendrüssel (nebo Wogendrossel, Woggendrossel) se považuje Vok I. z Rožmberka, který zde působil kolem roku 1255. V zakladatelské činnosti pokračoval jeho syn Jindřich I. z Rožmberka a rok 1279 se běžně uvádí jako datum, kdy proběhla lokace Prudníku/Neustadtu podle magdeburského práva.

Původně byl součástí Opavského knížectví, které se tehdy ještě počítalo k Moravě. 6. ledna 1337 prodal Jan Lucemburský prudnické panství Boleslavovi I. Falkenberskému za dva tisíce hřiven pražských grošů. Od té doby sdílelo osudy Falkenberského, Opolského a Opolsko-Ratibořského knížectví v rámci Slezska. Po smrti Vladislava II. Opolského došlo k vyčlenění hornohlohovsko-prudnického knížectví, v němž vládl od roku 1424 Boleslav V. Heretik („pán na Horním Hlohově a Prudníku“), který po dobytí Horního Hlohova oddíly Prokopa Holého v roce 1428 přilnul k husitům. Kníže sekularizoval církevní majetek ve svém panství. Po Boleslavově smrti sjednotil Mikuláš I. Opolský Hornohlohovsko a Prudnicko opět s Opolským knížectvím.

V důsledku rozdělení Slezska po první slezské válce v roce 1742 Prudník připadl Prusku a ocitl se v těsné blízkosti nové prusko-rakouské hranice. Stal se sídlem okresu (Landkreis Neustadt O.S), který od správní reformy roku 1815 byl součástí vládního obvodu Opolí v rámci provincie Slezsko. Roku 1806 vyhořel prudnický hrad až na bergfrit dnes známý jako Vokova věž.

V době industrializace se do dějin města obzvlášť významně zapsal Samuel Fränkel, židovský podnikatel z nedaleké Bělé, který zde v roce 1845 založil přádelnu lnu. V severozápadní částí města na obou stranách dnešní ulice Nyska vznikl postupně rozlehlý průmyslový komplex a firma S. Fränkel se stala významným výrobcem textilu v evropském měřítku s pobočkami mj. v Berlíně a Augsburgu. Rodina Fränklových výrazně poznamenala veřejný život v Prudníku na přelomu 19. a 20. století, Samuelův syn Hermann byl kromě jiného jedním z fundátorů městského parku v roce 1880 a vnuk Max Pinkus vytvořil ve své vile vzácnou Slezskou knihovnu se 25 tisíci svazků. Roku 1938 rodina byla nucena k emigraci a podnik byl arizován jako Schlesische Feinweberei AG Neustadt O.S.

V roce 1876 získal Prudník železniční spojení s Kandřínem a Nisou a v roce 1896 s Gogolinem přes Bělou a Krapkowice. Počet obyvatel se v druhé polovině 19. století ztrojnásobil: ze 6 125 v roce 1840 stoupl na 17 577 v roce 1890. Podle sčítání lidu z roku 1910 žilo ve městě 18 856 osob, z toho 95,8 % německojazyčných a 85,5 % katolíků. 703 osoby patřily k vojenské posádce. V té době Prudník dosahoval svého předválečného maxima. Do roku 1939 populace klesla na 16 937.

Rudou armádou byl Prudník obsazen 18. března 1945, nicméně až do konce války v květnu se nacházel poblíž frontové linie. 23. března shodila sovětská letadla bomby na historické centrum včetně hlavního náměstí, pravděpodobně se jednalo o omyl. Na základě Jaltské a Postupimské dohody došlo k připojení města k Polsku. Odsunutou německou populaci nahradili polští přesídlenci z východních území postoupených SSSR a osadníci z polského vnitrozemí.