Americký dolar

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 7. 10. 2022, 09:06

Americký dolar (v hovorové angličtině též buck nebo řídčeji greenie) je oficiální měna Spojených států amerických i některých dalších zemí (Panama, Ekvádor, Salvador a Východní Timor se tak rozhodly nezávisle, některé státy dřívějších amerických teritorií v Tichomořských ostrovech si po získání nezávislosti nepřijaly vlastní měnu), další státy pak mají svou měnu pevně vázánu na kurs amerického dolaru. Americký dolar je nejvíce používaná měna v mezinárodních transakcích, v mnoha ostatních státech je také široce používána jako bankovní rezerva. V dubnu 2004 bylo v oběhu téměř 700 miliard dolarů, z čehož asi dvě třetiny mimo Spojené státy. Důvodem je, že jej mnohé centrální banky drží společně se zlatem jako rezervu (hlavně v oblastech Blízkého východu).

Definice amerického dolaru

Dolar podle definice Mint Act.

Ve Spojených státech byl americký dolar zaveden 6. července 1785^[1] a 2. dubna 1792 byl redefinován v rámci výnosu Mint Act (též Coinage Act of 1792). Ten jej definuje jako stříbrnou minci specifikované hmotnosti, ražený státní mincovnou. Spolu s dolarem definoval i zlaté mince, tzv. eagly. Hodnotu dolaru spjal s hodnotou stříbra a zlata v poměru:

1 USD = 371 až 416 grainů stříbra,

10 USD = 247 až 270 grainů zlata,

přičemž rozsah hmotností daných kovů závisel s jejich ryzostí. Stříbrné mince měly ve znaku zosobnění svobody (anglicky: Liberty) a nápis „LIBERTY“; zlaté mince měly vyražený znak amerického orla (ta se nazývá Eagle). The Coinage Act spolu s mince jiných objemů (hmotností) – dvoudolar (double dollar nebo double eagle), půldolar (později fiftycent), čtvrtdolar (quater), „desetník“ (dime) a pěticent (five cents, nickel).

V roce 1834 byly v rámci zlatého standardu hmotnostní poměry upraveny na 23,2 a později 23,22 grainů. Svázání amerického dolaru se stříbrem trvalo do roku 1900, od té doby se pojil pouze se zlatem; nicméně, ražení stříbrných mincí pokračovalo až do roku 1969 (s přechodným obdobím od roku 1964, kdy bylo stříbro odstraněno ze čtvrťáků a desetníků a z 3/5 i z půldolarů). Zlaté mince byly z oběhu staženy po Velké hospodářské krizi v roce 1933, v rámci tzv. Gold seizure. Hmotnost zlata za dolar byla tehdy změněna na 13,71 grainů (tj. 35 dolarů za trojskou unci) a tento standard vydržel až do roku 1968. V roce 1945 vstoupil v platnost tzv. Brettonwoodský měnový systém, ve kterém hrál americký dolar roli světové měny a který cizím vládám zajišťoval jeho směnitelnost za zlato. Tento systém byl zrušen 15. srpna 1971. Spolu s ním ztratil dolar i vazbu na zlato, ale místo něj získal mezi lety 1973–2000 statut tzv. „petroměny“. Od 1. ledna 1975 vstoupil americký dolar do éry tzv. plovoucích (měnových) kurzů na měnových trzích. Nominální hodnota vůči troyské unci zlata od tohoto dne do současnosti vzrostla z 42,22 na přibližně 1000 USD/unci. Obdobně, kupní síla dolaru od roku 1913 (vznik Federálního rezervního systému) do současnosti klesla na tehdejší cca 4 centy.^[2]

Název a označení

Název dolar historicky pochází až z jáchymovského tolaru. Americký dolar se běžně označuje symbolem písmene S přeškrnutého jednou či dvěma svislými čarami – $. Kód amerického dolaru podle ISO 4217 je USD. Mezinárodní měnový fond také používá označení US$.

Používání dolaru mimo USA

Americký dolar, euro a měny na ně vázané v zemích světa

Americký dolar je zákonnou měnou v několika nezávislých státech a závislých území:

• Nezávislé státy
  • Palau
  • Mikronésie
  • Marshallovy ostrovy
  • Salvador
  • Východní Timor používá dolarové bankovky i mince, ale souběžně používá vlastní mince
  • Ekvádor používá dolarové bankovky i mince, ale souběžně používá vlastní mince
  • Panama má vlastní měnu balbou, která má však směnný kurs k dolaru 1:1 a dolar je uznán jako druhá měna

• Britská zámořská teritoria
  • Britské Panenské ostrovy
  • Turks a Caicos

• Autonomní státy volně přidružené k USA
  • Americká Samoa
  • Portoriko
  • Americké Panenské ostrovy
  • Guam
  • Severní Mariany

Monetární indexy peněžní zásoby USA

Vývoj peněžních agregátů USA

Spojené státy americké měří množství svého oběživa následujícími indexy (řídčeji zvané „monetární agregáty“):

• M0 = veškeré fyzické oběživo + peníze na účtech Centrální banky, které mohou proměněny ve fyzické oběživo.
• M1 = ty části M0, které jsou drženy v trezorech + objem transakčních depozitních účtů (v nichž jsou soustředěny například peníze pro platbu šeky)
• M2 = M1 + většina spořících účtů, účtů trhu penez, malých termínovaných vkladů a vkladových certifikátů do 100 000 dolarů.
• M3 = M2 + ostatní vkladové certifikáty, vklady eurodolarů a skupní dohody. Index M3 dává nejlepší obrázek o množství amerického oběživa ve světě, ale 23. dubna 2006 bylo nařízeno přestat jej zveřejňovat. Oficiální důvod byl ten, že zjišťování samo o sobě stojí mnoho peněz; někteří komentátoři však dávají zákaz do souvislosti s uvažovaným otevřením íránské ropné burzy, která měla začít éru obchodování s důležitými fosilními palivy striktně bez účasti amerického dolaru, což by s velmi jistě vedlo k postupné devalvaci dolaru (její - nakonec neuskutečněné - otevření bylo naplánováno na 20. dubna - pouhé tři dny před ukončení zveřejňování M3).^[3][4][5][6]

Dolar jako rezervní měna

Vývoj ceny zlata v amerických dolarech. V určitých historických obdobích byl definován přímo ve vztahu k množství zlata (1792 – 1,6 g, 1900 – 1,505 g, 1933 – 1/35 oz). Dalšími milníky jsou roky 1913 – Federal Reserve Act, 1933 – „Gold seizure“; 1945 – Brettonwoodský systém, 1971 – „Uzavření zlatého okna)“

Od konce 18. století do konce druhé světové války byl dolar „kryt“ zlatem, resp. jeho hodnota byla na množství zlata vázána. Od konce 1. světové války, po které některé evropské země zaznamenaly finanční krize a hyperinflaci, navíc jeho význam celosvětově vzrostl. Brettonwoodskou dohodou se z dolaru stala oficiální světová rezervní měna a všechny ostatní měny od ní byly odvozeny. Měnový systém, který byl v Bretton Woods ustanovený a který byl variantou zlatého standardu, trval do srpna 1971. Poté, co přestal platit princip krytí dolaru zlatem, zaznamenala tato měna skokový pokles zájmu (který se časově kryl s prvním celosvětovým ropným šokem). Nixonova administrativa hledala cestu, jak žádanost a zájem o svoji národní měnu upevnit.

Po dvou rozhodnutí OPECu (z počátku 70. let, kterému předcházely bilaterální dohody mezi USA a Saúdskou Arábií) se americký dolar stal jedinou měnou, v které byla obchodována ropa, zemní plyn a ostatní fosilní paliva (tzv. petrodolar). To většinu zemí nutilo opatřit si a spravovat dolarové rezervy k nakupování s ropou (americký dolar je z jejich pohledu jejich rezervní měna). Americký dolar tak absolvoval cyklus, kdy jím bylo v ropných burzách zaplaceno zemím vyvážejícím ropu, které za ně většinou investovaly za služby nebo výrobky, částečně i v jiných zemí nebo na udržení nebo expanzi své ropné produkce. To, jak se ropná naleziště vyčerpávají a ropa se stává dražší, především ale neustále se zvyšující objem spotřebované ropy a uvolňování dluhopisů ze strany americké státní pokladny (které fakticky snižují počet emitovaných dolarů) zajišťovalo americkému dolaru jeho pevnost a stále se zvyšující poptávku po něm coby měně nutné k nákupu potřebné ropy. Na základě této poptávky si americká státní pokladna mohla pravidelně dovolit emitovat nové dolary, které do celosvětového oběhu zařadila tím, že za ně nakoupila produkty nebo služby v zahraničí. Toto je také důvod dlouhodobé nevyrovnané obchodní bilance Spojených států ve prospěch importu, která se v tomto období vytvořila (k roku 2007 rozdíl činí nominálně asi 800 mld dolarů).^[7] Změna světového statutu dolaru by pak americkou ekonomiku uvrhla do stavu, kdy by byla postavena před problém, jak „přes noc“ vyrovnat saldo obchodní bilance, která byla v diskurzu posledních téměř 40 let.

Úpadek významu amerického dolaru

Význam amerického dolaru a petrodolarový cyklus byl narušen až na přelomu 20. století. O platbě za ropu v jiné měně než americkém dolaru poprvé začal hovořit Írán (v roce 1999) a Venezuela (2000); a prvním, kdo začal za ropu přijímat jinou měnu než dolary (euro, za program Food for Oil), byl Saddám Hussain, 6. listopadu 2000.^[8] Dva měsíce po invazi do Iráku byl prodej irácké ropy „přepnut“ zpět na americký dolar, ale než se tak stalo, jak Irák, tak Venezuela, tak v největší míře Írán započaly trend diverzifikace rezervní měny v podobě amerických dolarů, inicializovaly a podporovaly úvahy o nahrazení dolaru něčím jiným (nejčastěji: jinou měnou, krytou komoditním košem), a začaly bilaterálně jednat s jinými zeměmi (typicky těmi, které nejsou v OPEC) i významnými soukromými subjekty o nákupu ropy za jejich lokální měnu. Írán patrně zašel nejdále – (byť se zpožděním oproti původnímu plánu) otevřel mezinárodní ropnou burzu obchodující s ropou a deriváty s vyloučením amerického dolaru, který explicitně nepřijímá při platbách, zbavil se více než 85 % dolarů coby rezervní měny, zbavil se bezprostředních transakcí s americkými bankami a vyjednal mnoho kontraktů na dodávky íránské ropy v jiných měnách.

Samotné vystoupení výše zmíněných zemí proti privilegiu amerického dolaru motivovala další státy a spustila změnu paradigmatu, která sama o sobě má takovou hybnost, že není jisté, zda-li Spojené státy budou schopny tento (pro ně nepříznivý) trend zvrátit a opět nastolit petrodolarový cyklus (ten podle dat z roku 2008 „běží“ jen na 68 procent^[9]). Faktorem v této transformaci je i to, že mnoho ostatních zemí je sesazení dolaru z privilegované pozice petroměny nakloněno.^[10][11] Taktéž, zejména během druhého prezidentského období George W. Bushe, volil Federální rezervní systém taktiku masívního tisku nových bankovek a jejich distribuce do peněžního systému,^[12] což mělo největší vliv na další inflaci dolaru, s reálnou hrozbou rozběhnutí hyperinflace.^[13][14][15] Další okolností, která tomu nenasvědčuje, je skutečnost, že americký dolar mezi lety 2000 a 2007 ztratil cca 3/4 své hodnoty vůči euru a mnohé státy přehodnotily pozici dolaru coby rezervní měny a začaly diverzifikovat, nejčastěji na euro.

O změně systému s jednou státní měnou, která je současně světovou rezervní měnou, mluvil v lednu 2009 v Davosu Vladimir Putin, o dva měsíce později guvernér čínské centrální banky Čou Siao-čchuan navrhl vytvoření světové rezervní měny namísto dolaru a později dodal, že „[N]áklady, které svět nese za existující měnový systém, už možná předčily jeho zisky“. V září téhož roku se ve zprávě OSN ke Konferenci o trhu a rozvoji (UNCTAD) píše, že „finanční systém, kde je dolar jedinou rezervní měnou, by měl projít celkovým přehodnocením“, a mezitím deník The Independent přinesl zprávu o jednáních centrálních bank Číny, Ruska, Francie, Brazílie a států OPEC v oblasti Perského zálivu o nahrazení dolaru v pozici světové měny. Se sesazením dolaru se ztotožnili i významní ekonomové ze samotných Spojených států jako Josef Stiglitz, Paul Volker nebo George Soros, a dokonce i Mezinárodní měnový fond^[16] či ředitel Světové banky, Robert Zoelick.^[17]

Mince a bankovky

Mince jsou raženy v nominálních hodnotách 1, 2, 5, 10, 25, 50 centů a 1 dolar. Sooučasné bankovky dolaru mají hodnoty 1, 5, 10, 20, 50, 100 dolarů.

Hodnota (lidový název)	Aversní strana	Reversní strana	Vyobrazená osoba	Motiv reversní strany	Váha	Průměr	Tloušťka	Materiál
1 cent (Penny)			Abraham Lincoln	Lincolnův památník	2,50 g	19,05 mm	1,55 mm	97,5 % Zn 2,5 % Cu
5 centů (Nickel)			Thomas Jefferson	Monticello	5,00 g	21,21 mm	1,95 mm	75 % Cu 25 % Ni
10 centů (Dime)			Franklin D. Roosevelt	olivová ratolest, pochodeň, dubová větvička	2,27 g	17,91 mm	1,35 mm	91,67 % Cu 8,33 % Ni
25 centů (Quarter)			George Washington	Orel bělohlavý	5,67 g	24,26 mm	1,75 mm	91,67 % Cu 8,33 % Ni
50 centů (Half)			John F. Kennedy	prezidentská pečeť	11,34 g	30,61 mm	2,15 mm	91,67 % Cu 8,33 % Ni
1 dolar			Susan B. Anthony	logo Apollo 11	8,10 g	26,50 mm	2,00 mm	91,67 % Cu 8,33 % Ni
1 dolar			Sacagawea dollar	letící orel bělohlavý	8,10 g	26,50 mm	2,00 mm	77 % Cu 12 % Zn 7 % Mn 4 % Ni
1 dolar			Sacagawea dollar	původní obyvatelé (2013)	8,10 g	26,50 mm	2,00 mm	77 % Cu 12 % Zn 7 % Mn 4 % Ni
1 dolar			Sacagawea dollar	američtí indiáni (2014)	8,10 g	26,50 mm	2,00 mm	77 % Cu 12 % Zn 7 % Mn 4 % Ni

Nominální hodnota	Aversní strana	Reversní strana	Vyobrazená osoba
1 dolar			George Washington
2 dolary			Thomas Jefferson
5 dolarů			Abraham Lincoln
10 dolarů			Alexander Hamilton
20 dolarů			Andrew Jackson
50 dolarů			Ulysses S. Grant
100 dolarů			Benjamin Franklin

Amero

Hlavní článek: Severoamerická měnová unie

Již v roce 1999, soudobně se vznikem eura začaly některé americké think-tanky zpracovávat koncepci o společné měnové unii nejdříve USA, Kanady a Mexika, později eventuálně všech států Severní Ameriky. V roce 2005 a 2007 proběhla předběžná jednání hlav výše uvedených států. Instituce by měla nést jméno Severoamerická měnová unie a její měna byla nazvána Amero.

Reference

1. ↑ http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?ammem/hlaw:@field(DOCID+@lit(jc0295))
2. ↑ http://encyclopedia.thefreedictionary.com/United+States+dollar
3. ↑ http://zlomropy.blogspot.com/search?q=M3
4. ↑ http://www.zvedavec.news/clanky_1483.htm?rok=2006
5. ↑ http://www.zvedavec.news/clanky_1822.htm?&rok=2006
6. ↑ http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=1271&pjmeno=&kredit=&p1=
7. ↑ http://www.counterpunch.org/roberts10022008.html
8. ↑ http://edition.cnn.com/2000/WORLD/meast/10/30/iraq.un.euro.reut/
9. ↑ http://www.worldpress.org/Mideast/2314.cfm#down
10. ↑ http://ultimitt.org/index.php?option=com_fireboard&Itemid=0&func=view&catid=15&id=4388
11. ↑ http://biz.yahoo.com/rf/030616/energy_euro_2.html
12. ↑ Fed to Pump $1.2 Trillion Into Markets, Washington Post
13. ↑ Federal Reserve sets stage for Weimar-style Hyperinflation, 25. prosince 2008, Centrum pro výzkum globalizace
14. ↑ Expecting Hyper-Inflation: Fed Chooses to Monetize America's Debt
15. ↑ The Coming Fed U.S. Hyperinflation, 23. srpna 2009, The Market Oracle
16. ↑ Dolar čelí "globálnímu spiknutí" kdysi chudých zemí, aktuálně.cz, 22. prosince 2009
17. ↑ Zoellick cautions on dollar supremacy

Související články

• Seznam měn s pevným směnným kurzem
• Seznam měn
• Petrodolar
• Hegemonie dolaru

Externí odkazy

• Články o americkém dolaru na peníze.cz
• Portál Mince a bankovky na stránkách amerického ministerstva financí (anglicky)
• Výstava Americká měna na stránkách americké rezervní banky v San Franciscu (anglicky)
• Obrázky všech platných bankovek na stránkách amerického ministerstva financí (anglicky)
• Obrázky starých bankovek amerického dolaru
• Where Is All the U. S. Currency Hiding? (anglicky)
• Čína hospodářsky hrozí Spojeným státům
• Dolar už není, co býval. Státy chtějí novou měnu, aktuálně.cz, 4. dubna 2009
• Britské listy – Americké impérium bankrotuje: Tento týden znamená konec dolaru jako rezervní měny (2009)