Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Alpha Oumar Konaré
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Vylepšení) |
||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Konaré byl synem učitele. V rámci rozvojové pomoci získal stipendium na studium historie na [[Varšava|Varšavské]] universitě v [[Polsko|Polsku]]. Disertaci na téma dějiny zemědělství v oblasti horního [[Niger (řeka)|Niger]]u obhájil v roce [[1975]] a získal titul doktora historie. Po návratu do vlasti vyučoval historii a stal se vedoucím oddělení historického a etnografického dědictví na ministerstvu kultury. | Konaré byl synem učitele. V rámci rozvojové pomoci získal stipendium na studium historie na [[Varšava|Varšavské]] universitě v [[Polsko|Polsku]]. Disertaci na téma dějiny zemědělství v oblasti horního [[Niger (řeka)|Niger]]u obhájil v roce [[1975]] a získal titul doktora historie. Po návratu do vlasti vyučoval historii a stal se vedoucím oddělení historického a etnografického dědictví na ministerstvu kultury. | ||
Roku 1979 byl jmenován do vlády prezidenta [[Moussa Traoré|Traoré]]ho jako ministr mládeže, umění a kultury, avšak po roce svoji funkci po rozepřích s prezidentem opustil a navrátil se k akademické práci. | Roku 1979 byl jmenován do vlády prezidenta [[Moussa Traoré|Traoré]]ho jako ministr mládeže, umění a kultury, avšak po roce svoji funkci po rozepřích s prezidentem opustil a navrátil se k akademické práci. | ||
+ | |||
Konaré se stal pevným zastáncem demokracie. Když v roce [[1990]] sílily protesty proti režimu Moussy Traorého, založil Alliance pour la Démocratie au Mali – [[ADEMA]] (Aliance za demokracii v Mali). | Konaré se stal pevným zastáncem demokracie. Když v roce [[1990]] sílily protesty proti režimu Moussy Traorého, založil Alliance pour la Démocratie au Mali – [[ADEMA]] (Aliance za demokracii v Mali). | ||
+ | |||
Vojenská diktatura padla v březnu roku [[1991]] poté, kdy začaly být protivládní demonstrace potlačovány silou a zahynulo několik set lidí. Krveprolití zastavil dalším krveprolitím vojenský převrat, při kterém bylo zabito několik desítek osob a který vedl [[Amadou Toumani Touré]]. Byla zrušena ústava, rozpuštěna vláda a zakázána vládní strana. Na rozdíl od předchozího vojenského převratu tentokrát armáda vyplnila své prohlášení, že nemá v úmyslu zůstat u moci. | Vojenská diktatura padla v březnu roku [[1991]] poté, kdy začaly být protivládní demonstrace potlačovány silou a zahynulo několik set lidí. Krveprolití zastavil dalším krveprolitím vojenský převrat, při kterém bylo zabito několik desítek osob a který vedl [[Amadou Toumani Touré]]. Byla zrušena ústava, rozpuštěna vláda a zakázána vládní strana. Na rozdíl od předchozího vojenského převratu tentokrát armáda vyplnila své prohlášení, že nemá v úmyslu zůstat u moci. | ||
Začátkem roku [[1992]] šli občané Mali celkem šestkrát k volebním urnám. Jako nejsilnější strana vzešla z voleb ADEMA a prezidentem se stal Alpha Oumar Konaré. V dalším období došlo k řadě rekonstrukcí vlády a obměnám vládní koalice a byla odhalena spiknutí za účelem odstranění Konarého. | Začátkem roku [[1992]] šli občané Mali celkem šestkrát k volebním urnám. Jako nejsilnější strana vzešla z voleb ADEMA a prezidentem se stal Alpha Oumar Konaré. V dalším období došlo k řadě rekonstrukcí vlády a obměnám vládní koalice a byla odhalena spiknutí za účelem odstranění Konarého. | ||
Konaré byl s jasnou převahou znovu zvolen roku [[1997]], v rušných ale dle mezinárodních pozorovatelů spravedlivých volbách. Volby roku [[2002]], kdy již Konaré nemohl dle ústavy kandidovat, proběhly v mnohem klidnějším duchu a prezidentem se stal Touré. Konaré, který měl, jak už to někdy bývá, více příznivců v zahraničí než doma, vyměnil malijskou politiku za politiku celoafrickou – v srpnu [[2003]] zaujal předsednické křeslo v [[Komise Africké unie|Komisi Africké unie]]. Malijci jsou na svého exprezidenta v nové významné funkci náležitě hrdí i přesto, že mnozí z nich již byli unaveni Konarého dlouhým prezidentstvím a často manipulativním způsobem vlády a uvítali jeho odchod z prezidentské funkce. | Konaré byl s jasnou převahou znovu zvolen roku [[1997]], v rušných ale dle mezinárodních pozorovatelů spravedlivých volbách. Volby roku [[2002]], kdy již Konaré nemohl dle ústavy kandidovat, proběhly v mnohem klidnějším duchu a prezidentem se stal Touré. Konaré, který měl, jak už to někdy bývá, více příznivců v zahraničí než doma, vyměnil malijskou politiku za politiku celoafrickou – v srpnu [[2003]] zaujal předsednické křeslo v [[Komise Africké unie|Komisi Africké unie]]. Malijci jsou na svého exprezidenta v nové významné funkci náležitě hrdí i přesto, že mnozí z nich již byli unaveni Konarého dlouhým prezidentstvím a často manipulativním způsobem vlády a uvítali jeho odchod z prezidentské funkce. | ||
+ | |||
+ | == Externí odkazy == | ||
+ | |||
{{posloupnost| | {{posloupnost| | ||
co = Prezident Mali| | co = Prezident Mali| | ||
Řádka 12: | Řádka 17: | ||
pred= [[Moussa Traoré]]| | pred= [[Moussa Traoré]]| | ||
po= [[Amadou Toumani Touré]]}} | po= [[Amadou Toumani Touré]]}} | ||
+ | |||
+ | {{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Prezidenti Mali|Konaré, Alpha Oumar]] | [[Kategorie:Prezidenti Mali|Konaré, Alpha Oumar]] | ||
[[Kategorie:Žijící lidé|Konaré, Alpha Oumar]] | [[Kategorie:Žijící lidé|Konaré, Alpha Oumar]] |
Aktuální verze z 18. 6. 2015, 15:01
Alpha Oumar Konaré (* 2. února 1946, Kayes, Francouzský Súdán) byl třetím prezidentem Mali a v současné době je prezidentem Komise Africké unie (Africké komise). Konaré byl synem učitele. V rámci rozvojové pomoci získal stipendium na studium historie na Varšavské universitě v Polsku. Disertaci na téma dějiny zemědělství v oblasti horního Nigeru obhájil v roce 1975 a získal titul doktora historie. Po návratu do vlasti vyučoval historii a stal se vedoucím oddělení historického a etnografického dědictví na ministerstvu kultury. Roku 1979 byl jmenován do vlády prezidenta Traorého jako ministr mládeže, umění a kultury, avšak po roce svoji funkci po rozepřích s prezidentem opustil a navrátil se k akademické práci.
Konaré se stal pevným zastáncem demokracie. Když v roce 1990 sílily protesty proti režimu Moussy Traorého, založil Alliance pour la Démocratie au Mali – ADEMA (Aliance za demokracii v Mali).
Vojenská diktatura padla v březnu roku 1991 poté, kdy začaly být protivládní demonstrace potlačovány silou a zahynulo několik set lidí. Krveprolití zastavil dalším krveprolitím vojenský převrat, při kterém bylo zabito několik desítek osob a který vedl Amadou Toumani Touré. Byla zrušena ústava, rozpuštěna vláda a zakázána vládní strana. Na rozdíl od předchozího vojenského převratu tentokrát armáda vyplnila své prohlášení, že nemá v úmyslu zůstat u moci. Začátkem roku 1992 šli občané Mali celkem šestkrát k volebním urnám. Jako nejsilnější strana vzešla z voleb ADEMA a prezidentem se stal Alpha Oumar Konaré. V dalším období došlo k řadě rekonstrukcí vlády a obměnám vládní koalice a byla odhalena spiknutí za účelem odstranění Konarého. Konaré byl s jasnou převahou znovu zvolen roku 1997, v rušných ale dle mezinárodních pozorovatelů spravedlivých volbách. Volby roku 2002, kdy již Konaré nemohl dle ústavy kandidovat, proběhly v mnohem klidnějším duchu a prezidentem se stal Touré. Konaré, který měl, jak už to někdy bývá, více příznivců v zahraničí než doma, vyměnil malijskou politiku za politiku celoafrickou – v srpnu 2003 zaujal předsednické křeslo v Komisi Africké unie. Malijci jsou na svého exprezidenta v nové významné funkci náležitě hrdí i přesto, že mnozí z nich již byli unaveni Konarého dlouhým prezidentstvím a často manipulativním způsobem vlády a uvítali jeho odchod z prezidentské funkce.
Externí odkazy
Prezident Mali | ||
---|---|---|
Předchůdce: Moussa Traoré | 1992–2002 Alpha Oumar Konaré | Nástupce: Amadou Toumani Touré |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |