Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
X Window System
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „IBM“ textem „IBM“) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:GNOME 3-14 v Debian Linuxu 8.0 Jessie-27-04-2015.png|thumb|220px|[[GNOME]] verze 3.14.1]] |
| - | [[ | + | [[Soubor:KDE 4.png|thumb|220px|[[KDE]] verze 4.3]] |
| - | [[Soubor: | + | |
[[Soubor:Xfce-4.4.png|thumb|220px|[[Xfce]] verze 4.4]] | [[Soubor:Xfce-4.4.png|thumb|220px|[[Xfce]] verze 4.4]] | ||
| - | '''X Window System''' (též '''X11''' nebo jen '''X''') je v [[Informatika | + | [[Soubor:X-Window-System.png|thumb|250px|Historická ukázka prostředí X Window System v letech 1986–1994]] |
| + | '''X Window System''' (též '''X11''' nebo jen '''X''') je v [[Informatika|informatice]] souhrnné označení pro [[software]], které umožňuje vytvořit [[grafické uživatelské rozhraní]] (GUI). Používá se zejména v [[UN*X|unixových systémech]], kde se stalo [[standard]]em. Využívá model [[klient-server]], skládá se z několika komponent, které jsou navzájem nezávislé (zejména X Server, X protokol, knihovna Xlib) a je [[Portace softwaru|portován]] na mnoho [[Počítačová platforma|platforem]] ([[UN*X|unixové systémy]] – [[Linux]], [[BSD]], [[Mac OS X]], [[Solaris]], ale též [[Microsoft Windows]]). Mezi nejznámější [[Desktopové prostředí|desktopová prostředí]] postavená nad X Window System patří [[KDE]] a [[GNOME]]. | ||
== Charakteristika == | == Charakteristika == | ||
| Řádka 12: | Řádka 12: | ||
Knihovna Xlib umožňuje [[programátor]]ovi interakci s X Serverem bez toho, aby musel znát detaily X protokolu, avšak velmi málo aplikací používá přímo knihovnu Xlib. Většina aplikací místo toho používá [[Ovládací prvek (počítač)|widgety]] z různých nadstavbových [[framework]]ů ([[GTK+]], [[Qt (knihovna)|Qt]], [[Motif]] atd.), které poskytují vyšší míru abstrakce (menu, tlačítka, dialogy). | Knihovna Xlib umožňuje [[programátor]]ovi interakci s X Serverem bez toho, aby musel znát detaily X protokolu, avšak velmi málo aplikací používá přímo knihovnu Xlib. Většina aplikací místo toho používá [[Ovládací prvek (počítač)|widgety]] z různých nadstavbových [[framework]]ů ([[GTK+]], [[Qt (knihovna)|Qt]], [[Motif]] atd.), které poskytují vyšší míru abstrakce (menu, tlačítka, dialogy). | ||
| - | V grafickém uživatelském prostředí jsou aplikace tradičně zobrazovány v podobě [[Okno (počítačové)|oken]], což je umožňuje od sebe odlišit a mít jich na obrazovce více najednou (výjimkou je typicky menu a panel s vestavěnými aplikacemi, jako například hodiny). X Server však nezajišťuje logickou obsluhu zobrazovaných informací, a proto je pro správu zobrazených oken jednotlivých aplikací používán samostatný [[ | + | V grafickém uživatelském prostředí jsou aplikace tradičně zobrazovány v podobě [[Okno (počítačové)|oken]], což je umožňuje od sebe odlišit a mít jich na obrazovce více najednou (výjimkou je typicky menu a panel s vestavěnými aplikacemi, jako například hodiny). X Server však nezajišťuje logickou obsluhu zobrazovaných informací, a proto je pro správu zobrazených oken jednotlivých aplikací používán samostatný [[správce oken]] ({{Vjazyce|en|}}: ''window manager''). Správce oken umožňuje uživateli organizovat zobrazené aplikace, resp. jejich okna (přesun a změna velikosti okna, horní lišta oken, ohraničení oken, překrývání atp.). Z hlediska X Serveru je správce oken jen další aplikace (klient), a proto je snadno zaměnitelný. Vzorová implementace X Window System (X.Org) obsahuje pouze jednoduchého správce oken ([[TWM]]). Existuje mnoho dalších správců oken, přičemž mezi nejznámějším patří [[IceWM]], [[FVWM]], [[Sawfish]], [[Window Maker]], [[Kwm]], [[Metacity]], [[Fluxbox]], [[Compiz]] a další. |
Pro vytváření grafických uživatelských prostředí se kromě různých správců oken používají i další různé doplňující aplikace (taskbar, panel, hodiny…), které jsou ze stejných důvodů také zaměnitelné. Proto mohu grafická prostředí postavená nad X Window System vypadat různě. Mezi nejznámější [[Desktopové prostředí|desktopová prostředí]] patří [[KDE]] a [[GNOME]]. | Pro vytváření grafických uživatelských prostředí se kromě různých správců oken používají i další různé doplňující aplikace (taskbar, panel, hodiny…), které jsou ze stejných důvodů také zaměnitelné. Proto mohu grafická prostředí postavená nad X Window System vypadat různě. Mezi nejznámější [[Desktopové prostředí|desktopová prostředí]] patří [[KDE]] a [[GNOME]]. | ||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
Grafické prostředí pro operační systém [[UNIX]] začal vyvíjet institut [[Massachusetts Institute of Technology|MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) v r. [[1984]]. X Window System byl uživatelům k dispozici již následujícího roku ve verzi 9 (X9). Během dvou následujících let byly vyvinuty verze (release) 10 a 11. Označení X11 pak přetrvalo od roku 1987 dodnes a další verze jsou označovány jako revize (revision, např. X11R7.5 z roku 2009). Současná podoba systému oken X se principiálně nemění a nová vydání jsou rozšiřující především z pohledu způsobů implementace dalších rozšíření. | Grafické prostředí pro operační systém [[UNIX]] začal vyvíjet institut [[Massachusetts Institute of Technology|MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) v r. [[1984]]. X Window System byl uživatelům k dispozici již následujícího roku ve verzi 9 (X9). Během dvou následujících let byly vyvinuty verze (release) 10 a 11. Označení X11 pak přetrvalo od roku 1987 dodnes a další verze jsou označovány jako revize (revision, např. X11R7.5 z roku 2009). Současná podoba systému oken X se principiálně nemění a nová vydání jsou rozšiřující především z pohledu způsobů implementace dalších rozšíření. | ||
| - | MIT nezůstal již v 80. letech ve vývoji X osamocen. Na rozsáhlém projektu spolupracovala řada univerzit, renomovaných firem ( | + | MIT nezůstal již v 80. letech ve vývoji X osamocen. Na rozsáhlém projektu spolupracovala řada univerzit, renomovaných firem (DEC, Sun Microsystems, IBM, Hewlett-Packard, [[AT&T]] aj.) a nezávislých odborníků. Spolupracující firmy se také stávají členy skupiny X Consorcium, založené pro podporu a vývoj systému X. Dnes je X považován za průmyslový standard grafického prostředí pracovních stanic a je definován v [[SVID]] jako X11Window System. SVID jako součást téhož svazku definuje i nadstavbu X s označením [[NeWS]] (Network/extensible Window System), integruje distribuované grafické prostředí uživatele a jako mechanizmus používá jazyk [[PostScript]]. Původním autorem NeWS je firma Sun Microsystems. |
| - | Nadace [[X.Org]] vede projekt X se současnou [[referenční implementace|referenční implementací]] X11R7.5 (verzí 11 revizí 7.5 z roku 2009), dostupnou jako [[Svobodný software]] pod licencí MIT a podobnými licencemi. | + | Nadace [[X.Org]] vede projekt X se současnou [[referenční implementace|referenční implementací]] X11R7.5 (verzí 11 revizí 7.5 z roku 2009), dostupnou jako [[Svobodný software]] pod licencí MIT a podobnými licencemi.<ref>[http://ftp.x.org/pub/X11R7.0/doc/html/LICENSE.html X.org – Licenses (anglicky)]</ref> |
| - | <ref>[http://ftp.x.org/pub/X11R7.0/doc/html/LICENSE.html X.org – Licenses (anglicky)]</ref> | + | |
== X Server == | == X Server == | ||
| - | X Server je specifický [[Počítačový program|program]], který ovládá hardware a umožňuje tak vytvořit [[grafické uživatelské | + | X Server je specifický [[Počítačový program|program]], který ovládá hardware a umožňuje tak vytvořit [[grafické uživatelské rozhraní]] (GUI). Obsluhuje jak vstupní zařízení ([[počítačová myš|myš]], [[počítačová klávesnice|klávesnice]], [[touchpad]]), tak zobrazující hardware ([[grafická karta]]), které vytváří viditelný obraz (bitmapu, tzv. X display, včetně [[Počítačová 2D grafika|2D]] a [[Počítačová 3D grafika|3D]] implementací). X Server se skládá z hardwarově nezávislé části (implementace X protokolu) a hardwarově závislé části (ovládání grafické karty a vstupních zařízení). Implementace X Serveru v [[XFree86]] byla monolitická, takže každá grafická karta měla vlastní X Server. Novější implementace v [[X.Org]] používá pro hardwarově závislé části moduly, které jsou v případě potřeby do univerzálního X Serveru zavedeny. |
Velkou nevýhodou X Serveru je, že přímo přistupuje k [[hardware]] (ke grafické kartě), a proto musí v [[UN*X|unixových systémech]] být spuštěn s právy uživatele [[Správce počítače|root]] (správce počítače), což způsobuje bezpečnostní problémy v případě, že je v X Serveru [[programátorská chyba]].<ref>[http://www.phoronix.com/scan.php?page=news_item&px=ODUyMA The High-Profile X.Org / Linux Kernel Security Bug]</ref> Tento nedostatek v [[Linux]]u odstraňuje použití [[KMS]] (Kernel mode-setting), které již bylo v roce [[2009]] nasazeno v [[Linuxová distribuce|distribuci]] [[Projekt Moblin|Moblin]] 2.0 (pokračovatelem Moblinu je distribuce [[MeeGo]]). Připravuje se nasazení i v ostatních distribucích a též se uvažuje o začlenění KMS do [[OpenBSD]]. | Velkou nevýhodou X Serveru je, že přímo přistupuje k [[hardware]] (ke grafické kartě), a proto musí v [[UN*X|unixových systémech]] být spuštěn s právy uživatele [[Správce počítače|root]] (správce počítače), což způsobuje bezpečnostní problémy v případě, že je v X Serveru [[programátorská chyba]].<ref>[http://www.phoronix.com/scan.php?page=news_item&px=ODUyMA The High-Profile X.Org / Linux Kernel Security Bug]</ref> Tento nedostatek v [[Linux]]u odstraňuje použití [[KMS]] (Kernel mode-setting), které již bylo v roce [[2009]] nasazeno v [[Linuxová distribuce|distribuci]] [[Projekt Moblin|Moblin]] 2.0 (pokračovatelem Moblinu je distribuce [[MeeGo]]). Připravuje se nasazení i v ostatních distribucích a též se uvažuje o začlenění KMS do [[OpenBSD]]. | ||
| + | |||
| + | == YouTube == | ||
| + | {| border="4" width="442" align="left" | ||
| + | | {{#widget:YouTube|id=CzljfNdXHqs}} | ||
| + | |- align="center" | ||
| + | | '''MicroNugget: Running X11 Over SSH (anglicky)''' | ||
| + | |} | ||
| + | {| border="4" width="442" align="right" | ||
| + | | {{#widget:YouTube|id=e30t6Q02Jcw}} | ||
| + | |- align="center" | ||
| + | | '''What is Mac X11 (anglicky)''' | ||
| + | |} | ||
| + | <br style="clear: both;" /> | ||
== Souvislející články == | == Souvislející články == | ||
* [[X display manager]] | * [[X display manager]] | ||
| - | * [[Window manager]] | + | * [[Správce oken|Window manager]] |
| - | + | ||
== Reference == | == Reference == | ||
<references /> | <references /> | ||
| Řádka 39: | Řádka 50: | ||
* [http://www.root.cz/x-window-system/ Root.cz – X Window System] | * [http://www.root.cz/x-window-system/ Root.cz – X Window System] | ||
* [http://www.abclinuxu.cz/desktopy Abclinuxu.cz – snímky obrazovek] | * [http://www.abclinuxu.cz/desktopy Abclinuxu.cz – snímky obrazovek] | ||
| + | * [http://permalink.gmane.org/gmane.comp.freedesktop.xorg.announce/2177 Celebrating 30 Years of X (anglicky)] | ||
| Řádka 46: | Řádka 58: | ||
[[Kategorie:Svobodný software]] | [[Kategorie:Svobodný software]] | ||
[[Kategorie:Linux]] | [[Kategorie:Linux]] | ||
| + | [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]] | ||
Aktuální verze z 22. 5. 2015, 12:14
X Window System (též X11 nebo jen X) je v informatice souhrnné označení pro software, které umožňuje vytvořit grafické uživatelské rozhraní (GUI). Používá se zejména v unixových systémech, kde se stalo standardem. Využívá model klient-server, skládá se z několika komponent, které jsou navzájem nezávislé (zejména X Server, X protokol, knihovna Xlib) a je portován na mnoho platforem (unixové systémy – Linux, BSD, Mac OS X, Solaris, ale též Microsoft Windows). Mezi nejznámější desktopová prostředí postavená nad X Window System patří KDE a GNOME.
Obsah |
Charakteristika
X Window System byl vyvinut na MIT v roce 1984 jako snaha o sjednocení GUI prostředí a přenositelnost grafických aplikací. Současná verze X11 pochází z roku 1987. Mezi nejznámější implementace používané na IBM PC dříve patřilo XFree86 a v současné době pak referenční implementace X.Org. X Window System je důsledně zpětně kompatibilní (staré aplikace je možné zobrazovat i v novém prostředí).
X Window System se skládá z několika základních komponent (X Server, X protokol, knihovna Xlib). Od počátku byl navržen jako nezávislý na konkrétní platformě a zároveň jako síťově transparentní, takže spuštěný program (aplikace) může vytvořit svůj výstup na jiném počítači, než na kterém je sám spuštěn (i na více různých počítačích). Využívá model klient-server, kde vstupy a výstupy zajišťuje X Server ovládající příslušný hardware (grafická karta, myš, klávesnice) a klientem jsou jednotlivé aplikace. Pro komunikaci mezi aplikacemi a X Serverem je používán X protokol, který je přenášen pomocí IPC nebo TCP/IP. X Server tedy zajišťuje přímý kontakt s uživatelem a přijímá pokyny pro zobrazování od aplikací. Aplikace od serveru naopak přijímají vstupy od uživatele a využívají zobrazovacích služeb, které jim X Server nabízí.
Knihovna Xlib umožňuje programátorovi interakci s X Serverem bez toho, aby musel znát detaily X protokolu, avšak velmi málo aplikací používá přímo knihovnu Xlib. Většina aplikací místo toho používá widgety z různých nadstavbových frameworků (GTK+, Qt, Motif atd.), které poskytují vyšší míru abstrakce (menu, tlačítka, dialogy).
V grafickém uživatelském prostředí jsou aplikace tradičně zobrazovány v podobě oken, což je umožňuje od sebe odlišit a mít jich na obrazovce více najednou (výjimkou je typicky menu a panel s vestavěnými aplikacemi, jako například hodiny). X Server však nezajišťuje logickou obsluhu zobrazovaných informací, a proto je pro správu zobrazených oken jednotlivých aplikací používán samostatný správce oken (anglicky: window manager). Správce oken umožňuje uživateli organizovat zobrazené aplikace, resp. jejich okna (přesun a změna velikosti okna, horní lišta oken, ohraničení oken, překrývání atp.). Z hlediska X Serveru je správce oken jen další aplikace (klient), a proto je snadno zaměnitelný. Vzorová implementace X Window System (X.Org) obsahuje pouze jednoduchého správce oken (TWM). Existuje mnoho dalších správců oken, přičemž mezi nejznámějším patří IceWM, FVWM, Sawfish, Window Maker, Kwm, Metacity, Fluxbox, Compiz a další.
Pro vytváření grafických uživatelských prostředí se kromě různých správců oken používají i další různé doplňující aplikace (taskbar, panel, hodiny…), které jsou ze stejných důvodů také zaměnitelné. Proto mohu grafická prostředí postavená nad X Window System vypadat různě. Mezi nejznámější desktopová prostředí patří KDE a GNOME.
Historie
Grafické prostředí pro operační systém UNIX začal vyvíjet institut MIT (Massachusetts Institute of Technology) v r. 1984. X Window System byl uživatelům k dispozici již následujícího roku ve verzi 9 (X9). Během dvou následujících let byly vyvinuty verze (release) 10 a 11. Označení X11 pak přetrvalo od roku 1987 dodnes a další verze jsou označovány jako revize (revision, např. X11R7.5 z roku 2009). Současná podoba systému oken X se principiálně nemění a nová vydání jsou rozšiřující především z pohledu způsobů implementace dalších rozšíření.
MIT nezůstal již v 80. letech ve vývoji X osamocen. Na rozsáhlém projektu spolupracovala řada univerzit, renomovaných firem (DEC, Sun Microsystems, IBM, Hewlett-Packard, AT&T aj.) a nezávislých odborníků. Spolupracující firmy se také stávají členy skupiny X Consorcium, založené pro podporu a vývoj systému X. Dnes je X považován za průmyslový standard grafického prostředí pracovních stanic a je definován v SVID jako X11Window System. SVID jako součást téhož svazku definuje i nadstavbu X s označením NeWS (Network/extensible Window System), integruje distribuované grafické prostředí uživatele a jako mechanizmus používá jazyk PostScript. Původním autorem NeWS je firma Sun Microsystems.
Nadace X.Org vede projekt X se současnou referenční implementací X11R7.5 (verzí 11 revizí 7.5 z roku 2009), dostupnou jako Svobodný software pod licencí MIT a podobnými licencemi.[1]
X Server
X Server je specifický program, který ovládá hardware a umožňuje tak vytvořit grafické uživatelské rozhraní (GUI). Obsluhuje jak vstupní zařízení (myš, klávesnice, touchpad), tak zobrazující hardware (grafická karta), které vytváří viditelný obraz (bitmapu, tzv. X display, včetně 2D a 3D implementací). X Server se skládá z hardwarově nezávislé části (implementace X protokolu) a hardwarově závislé části (ovládání grafické karty a vstupních zařízení). Implementace X Serveru v XFree86 byla monolitická, takže každá grafická karta měla vlastní X Server. Novější implementace v X.Org používá pro hardwarově závislé části moduly, které jsou v případě potřeby do univerzálního X Serveru zavedeny.
Velkou nevýhodou X Serveru je, že přímo přistupuje k hardware (ke grafické kartě), a proto musí v unixových systémech být spuštěn s právy uživatele root (správce počítače), což způsobuje bezpečnostní problémy v případě, že je v X Serveru programátorská chyba.[2] Tento nedostatek v Linuxu odstraňuje použití KMS (Kernel mode-setting), které již bylo v roce 2009 nasazeno v distribuci Moblin 2.0 (pokračovatelem Moblinu je distribuce MeeGo). Připravuje se nasazení i v ostatních distribucích a též se uvažuje o začlenění KMS do OpenBSD.
YouTube
| MicroNugget: Running X11 Over SSH (anglicky) |
| What is Mac X11 (anglicky) |
Souvislející články
Reference
Externí odkazy
- Oficiální stránky referenční implementace X.org (anglicky)
- Root.cz – X Window System
- Abclinuxu.cz – snímky obrazovek
- Celebrating 30 Years of X (anglicky)
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |