Šablona:Článek dne/2014/38

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 17. 12. 2014, 08:56

Vánoce jsou v křesťanské tradici oslavou narození Ježíše Krista. Spolu s Velikonocemi a Letnicemi patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Slaví se od 25. prosince do první neděle po 6. lednu. Již ve 3. století někteří křesťanští teologové uvadějí 25. prosinec jako datum Kristova narození, oslava tohoto narození je dosvědčena poprvé v Římě kolem roku 336.

V Česku je však za vrchol Vánoc považován Štědrý den, 24. prosinec, coby předvečer samotné slavnosti, do Vánoc je někdy zahrnována i doba adventní, která Vánocům předchází. K Vánocům se pojí nejrůznější tradice, k nimž se řadí vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které nosí Ježíšek, či vánoční cukroví; některé z těchto tradic pocházejí již z předkřesťanských dob a souvisí s oslavou slunovratu, který na tyto dny též připadá. V současné době se však původní, náboženský význam Vánoc vytrácí a Vánoce se považují i za jeden z nejvýznamnějších občanských svátků.

Vánoce jsou považovány za nejdůležitější svátek i pro nekřesťany, kteří ho spojují se zakončením roku a s trávením času s v rodinném kruhu. Vánoce jsou slaveny 24., 25. a 26. prosince, ale předchází jim v křesťanském pojetí čtyř týdenní období zvané advent. Všechny tři dny jsou oficiálním státním svátkem.

S vánočním slavením je spojeno množství místních či národních zvyklostí. U nás je zřejmě nejrozšířenějším zvykem vztyčení vánočního stromu či stromku, který se zdobí vánočními ozdobami, a pod který se v rodinách kladou dárky. Počátkem 18. století se součástí dekorace stalo i osvětlení a vánoční stromek se z Německa šíří dál. V českých zemích poprvé vánoční stromek připravil pro své přátele v roce 1812 ředitel Stavovského divadla J. K. Liebich na svém libeňském zámečku. Nový zvyk se poté začal prosazovat v bohatých pražských měšťanských rodinách a teprve později i do venkovských stavení.

Rovněž bývá zvykem na Vánoce stavět jesličky neboli betlém: v Čechách se tento zvyk objevuje roku 1560 v kostele sv. Klimenta v Praze. Charakter Vánoc do značné míry ovlivňují také koledy, česká tradice koled je pak zvláště bohatá. 24. prosince bývá tradicí, že se schází celá rodina na slavnostní večeři. Samotná večeře se tradičně skládala z rybí polévky, bramborového salátu s kaprem a během její konzumace se dodržovaly jisté zvyklosti. Od štědrovečerní tabule se obvykle směla vzdalovat pouze hospodyně. Po večeři bývá zvykem rozbalovat vánoční dárky, které dětem v českých zemích přináší Ježíšek. Štědrý den tradičně vrcholí půlnoční mší.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-[[Soubor:Evstafiev-solzhenitsyn.jpg|right|160px]]
+[[Soubor:Merry HDR Christmas.jpg|right|160px]]
-'''[[Alexandr Solženicyn|Alexandr Isajevič Solženicyn]]''' (* [[11. prosinec|11.&nbsp;prosince]] [[1918]], †&nbsp;[[3. srpen|3.&nbsp;srpna]] [[2008]]) byl významný ruský spisovatel, publicista a&nbsp;politický činitel.
+'''[[Vánoce]]''' jsou v [[křesťanství|křesťanské]] [[tradice|tradici]] [[svátek|oslavou]] narození Ježíše Krista. Spolu s [[Velikonoce]]mi a Letnicemi patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Slaví se od [[25. prosinec|25. prosince]] do první neděle po [[6. leden|6. lednu]]. Již ve 3.&nbsp;století někteří [[křesťan]]ští [[teolog]]ové uvadějí 25. prosinec jako datum Kristova narození, oslava tohoto narození je dosvědčena poprvé v [[Řím]]ě kolem roku 336.
-Po střední škole začal studovat na dvou fakultách rostovské univerzity (fyzikálně matematické a filozofické), na začátku [[druhá světová válka|druhé světové války]] se však dobrovolně přihlásil do armády a poté odešel bojovat na frontu (byl důstojníkem dělostřelectva [[Rudá armáda|Rudé armády]] a dvakrát byl vyznamenán za statečnost). Za kritiku J. V. Stalina v dopise svému příteli byl zatčen a odeslán do trestného tábora, a v různých táborech pak strávil celkem osm let. Propuštěn byl roku [[1953]] a v letech [[1953]]–[[1956]] byl ve vyhnanství v [[Kazachstán]]u. Po rehabilitaci v roce [[1957]] se vrátil do středního Ruska a pracoval jako učitel.
+V [[Česká republika|Česku]] je však za vrchol Vánoc považován [[Štědrý den]], [[24. prosinec]], coby předvečer samotné slavnosti, do Vánoc je někdy zahrnována i doba [[advent]]ní, která Vánocům předchází. K Vánocům se pojí nejrůznější tradice, k nimž se řadí [[vánoční stromek]], [[jesličky]] (betlém), vánoční dárky, které nosí [[Ježíšek]], či [[vánoční cukroví]]; některé z těchto tradic pocházejí již z předkřesťanských dob a souvisí s oslavou [[slunovrat]]u, který na tyto dny též připadá. V současné době se však původní, [[náboženství|náboženský]] význam Vánoc vytrácí a Vánoce se považují i za jeden z nejvýznamnějších občanských svátků.
-V roce [[1968]] by vyloučen ze Svazu spisovatelů. Roku [[1970]] byl [[Andrej Dmitrijevič Sacharov|Andrejem Dmitrijevičem Sacharovem]] navržen na [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]], která mu byla udělena, nicméně on si ji nevyzvedl z obavy, že by ho ruské úřady nepustily zpět do země. Poté, co na Západě vyšlo jeho nejslavnější dílo [[Souostroví Gulag|Souostroví GULAG]]. GULAG je akronym, označující hlavní správu táborů nápravných prací. Solženicyn sama sebe považuje za kronikáře Gulagu mezi roky 1918–1956. Sám uvádí, že knihu píše pouze z povinnosti vůči lidem, kteří zde byli mučeni, zemřeli, nebo byli neprávem zadržováni. Jedná se o dílo, které je založeno na vlastních zkušenostech, na vzpomínkách spoluvězňů. Přestože se ne vše, co je zde popsáno, podařilo dokázat, jedná se o věrohodný popis moci stalinismu v SSSR. V roce [[1974]] byl přesto zbaven občanství a násilně vypovězen ze země. Odjel nejprve do západního Německa, později se usadil v [[Spojené státy americké|USA]]. V roce [[1983]] obdržel [[Templetonova cena|Templetonovu cenu]]. Do Ruska se vrátil v roce [[1994]] a roku [[1997]] byl zvolen řádným členem Ruské akademie věd. Zemřel [[3. srpen|3.&nbsp;srpna]] [[2008]] v&nbsp;[[Moskva|Moskvě]] na srdeční infarkt.
+Vánoce jsou považovány za nejdůležitější svátek i pro nekřesťany, kteří ho spojují se zakončením roku a s trávením času s v rodinném kruhu. Vánoce jsou slaveny [[24. prosinec|24.]], [[25. prosinec|25.]] a [[26. prosinec|26. prosince]], ale předchází jim v křesťanském pojetí čtyř týdenní období zvané [[advent]]. Všechny tři dny jsou oficiálním státním svátkem.
+S vánočním slavením je spojeno množství místních či národních zvyklostí. U nás je zřejmě nejrozšířenějším zvykem vztyčení vánočního stromu či stromku, který se zdobí [[Vánoční stromeček|vánočními ozdobami]], a pod který se v rodinách kladou dárky. Počátkem 18.&nbsp;století se součástí dekorace stalo i osvětlení a vánoční stromek se z Německa šíří dál. V českých zemích poprvé vánoční stromek připravil pro své přátele v roce 1812 ředitel Stavovského divadla J. K. Liebich na svém libeňském zámečku. Nový zvyk se poté začal prosazovat v bohatých pražských měšťanských rodinách a teprve později i do venkovských stavení.
+Rovněž bývá zvykem na Vánoce stavět [[jesličky]] neboli betlém: v Čechách se tento zvyk objevuje roku 1560 v kostele sv. Klimenta v Praze. Charakter Vánoc do značné míry ovlivňují také [[koleda|koledy]], česká tradice koled je pak zvláště bohatá.
+.&nbsp;prosince bývá tradicí, že se schází celá [[rodina]] na slavnostní večeři. Samotná večeře se tradičně skládala z [[rybí polévka|rybí polévky]], [[bramborový salát|bramborového salátu]] s [[kapr]]em a během její konzumace se dodržovaly jisté zvyklosti. Od štědrovečerní tabule se obvykle směla vzdalovat pouze hospodyně. Po večeři bývá zvykem rozbalovat vánoční dárky, které dětem v českých zemích přináší [[Ježíšek]]. Štědrý den tradičně vrcholí půlnoční [[mše|mší]].
 <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>