Ivan Hlinka

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 26. 6. 2014, 20:42

Ivan Hlinka (* 26. ledna 1950, Most, † 16. srpna 2004) přezdívaný Šéf byl český hokejista (střední útočník) a klubový a reprezentační trenér.

V roce 2004 tragicky zemřel na následky autonehody.

Dráha hokejisty

Hokejovou kariéru začal malý Hlinka už v šesti letech, kdy začal hrát za mládežnický tým Litvínova. Do československé hokejové ligy vstoupil v 16 letech rovněž za litvínovský tým. Současně s hokejovou kariérou vystudoval nejdříve průmyslovku a později Vysokou školu ekonomickou v Praze a současně i obor trenérství na Fakultě tělesné výchovy a sportu.

Ve dvaceti letech se stal kapitánem litvínovského hokejového týmu a ve stejném věku také začal hrát za národní reprezentaci. S československým týmem získal Hlinka coby hráč celkem tři tituly mistrů světa: v roce 1972 na šampionátu v Praze, v roce 1976 v polských Katovicích a v roce 1977 v rakouské Vídni. Celkem odehrál jedenáct turnajů na mistrovstvích světa a dva turnaje olympijské (v roce 1972 v japonském Sapporu vybojovali českoslovenští hokejisté bronz a v roce 1976 v rakouském Innsbrucku dokonce stříbro).

Hlinka se za reprezentaci zúčastnil celkem 256 zápasů a zaznamenal 132 gólů, v československé lize odehrál 544 zápasů a zaznamenal 347 gólů.

V letech 1977–1980 byl Hlinka kapitánem reprezentace, v roce 1978 získal Zlatou hokejku.

V roce 1981 legálně opustil Československo a odešel hrát do zámořské NHL, kde až do roku 1983 hrál za tým Vancouver Canucks. Po dvou letech se vrátil do Evropy a v období let 1983–1985 působil ve švýcarském týmu EV Zug.

Od svého návratu do Československa začal působit jako trenér, nejprve v domovském Litvínově, později v německém Freiburgu.

1969 – ME 3. místo (do 19 let)
1970 – MS 3. místo
1971 – MS 2. místo
1972 – MS 1. místo – mistr světa
1972 – ZOH 3. místo
1973 – MS 3. místo
1974 – MS 2. místo
1975 – MS 2. místo
1976 – Kanadský pohár 2. místo
1976 – ZOH 2. místo
1976 – MS 1. místo – mistr světa
1977 – MS 1. místo – mistr světa
1978 – MS 2. místo
1979 – MS 2. místo
1981 – MS 3. místo

Kariéra trenéra

Koučem československé reprezentace se stal v roce 1991 a pod jeho vedením národní tým získal v dalším roce bronzové medaile na olympiádě i na mistrovství světa. O rok později přivedl ke stejnému úspěchu na mistrovství světa českou hokejovou reprezentaci.

V roce 1994 po dvou neúspěšných turnajích reprezentaci opustil a odešel do Itálie (národní tým v tomto roce na světovém mistrovství spadl na sedmé místo, což je jeho historicky nejhorší umístění).

V roce 1997 se Hlinka k české reprezentaci vrátil a pod jeho vedením získal tým na mistrovství v Německu bronzovou medaili.

Poté začala zlatá éra kouče Ivana Hlinky. V roce 1998 na olympiádě v japonském Naganu získal národní tým samostatné České republiky svoji první zlatou medaili. O rok později se čeští hokejisté stali i mistry světa.

Podruhé do NHL odešel Hlinka v roce 2000 jako hlavní kouč týmu Pittsburgh Penguins. Jeho angažmá zde skončilo po několika nepovedených zápasech na začátku dalšího ročníku.

V letech 2001–2002 se Hlinka stal generálním manažerem české hokejové reprezentace. Po olympiádě v Salt Lake City Hlinka jednu sezónu trénoval ruský tým Avangard Omsk.

Mezinárodní hokejová federace IIHF v roce 2002 uvedla Ivana Hlinku do Síně slávy.

V roce 2003 se podílel na dokumentu České televize "Hokej v srdci - Srdce v hokeji".

V srpnu 2004 před Světovým pohárem přijal Ivan Hlinka nabídku opět trénovat národní mužstvo. Před začátkem soutěže však zemřel na následky dopravní nehody.

1992 – 16. ZOH - (Albertville) (Francie) – 3 místo
1992 – 56. MS 1992 (Praha, Bratislava) (ČSSR) – 3 místo
1994 – 17. ZOH - (Lillehammer) (Norsko) – 5 místo
1994 – 58. MS 1994 (Canazei, Bolzano, Milano) (Itálie) - 7 místo Po MS 1994 rezignuje na trenérskou funkci
1997 – 61. MS 1997 (Helsinki, Tampere) (Finsko) - 3 místo V březnu roku 1997 se do funkce vrací s asitentem S. Lenerem
1998 – 18. ZOH (Nagáno) (Japonsko) - 1 místo
1999 – 63. MS 1999 (Oslo, Hamar, Lillehammer) (Norsko) - mistr světa
2000 – Odchází do NHL 7. února 2000 podepisuje smlouvu s Pittsburgh Penguins
Do konce sezóny 1999 - 2000 působí jen jako pomocník hlavního kouče Herba Brookse a od 28. června 2000 působí jako hlavní trenér.
2001 – Na začátku sezóny 2001 - 2002 odvolán z funkce hlavního trenéra pro špatné výsledky týmu
2002 – 19. ZOH - Salt Lake City – Manager
2002 – Uveden do síně slávy IIHF

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 57: / Řádka 57: @@
 *[[1997]] &ndash; 61. MS 1997 (Helsinki, Tampere) ([[Finsko]]) - 3 místo V březnu roku 1997 se do funkce vrací s asitentem S. Lenerem
 *[[1998]] &ndash; 18. ZOH (Nagáno) ([[Japonsko]])  - '''1 místo'''
-*[[1999]] &ndash; 63. MS 1999 (Oslo, Hamar, Lillehammer) ([[Norsko]]) - [[Soubor:Med 1.png]] '''mistr světa'''
+*[[1999]] &ndash; 63. MS 1999 (Oslo, Hamar, Lillehammer) ([[Norsko]]) - [[File:Gold medal with cup.png|20px|Zlato]] '''mistr světa'''
 *[[2000]] &ndash; Odchází do NHL 7. února 2000 podepisuje smlouvu s [[Pittsburgh Penguins]]<br />Do konce sezóny 1999 - 2000 působí jen jako pomocník hlavního kouče Herba Brookse a od 28. června 2000 působí jako hlavní trenér.
 *[[2001]] &ndash; Na začátku sezóny 2001 - 2002 odvolán z funkce hlavního trenéra pro špatné výsledky týmu