Insomnie
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 16. 6. 2014, 10:35
Insomnie (nespavost) je porucha spánku, při níž jedinec nemůže usnout nebo se v spánku často probouzí. Insomniak je člověk trpící insomnií.
Obsah |
Typy insomnie
Existuje několik základních typů insomnie:
- obtížné noční usínání
- časné ranní probouzení bez schopnosti znovu usnout
- časté noční probouzení
- noční bdělost, záměna dne a noci (paradoxní insomnie)
Příčiny insomnie
Nespavost patří k velmi častým zdravotním problémům současné populace. Nicméně pokusy prokázaly, že mnozí lidé, domnívající se, že trpí insomnií, ve skutečnosti spí stejnou dobu jako ostatní, ovšem často se probouzejí, neupadají do hlubokého spánku, špatně odpočívají atd., v mnoha případech se jedná o parasomnii. Určitou občasnou nespavostí trpí téměř každý člověk. Noční bdění bývá spojeno s psychickými změnami, člověk podléhá chmurným představám, bývá podrážděný, zmatený, mívá sklon ke smyslovým klamům.[1] O chronické nespavosti mluvíme, pokud jí člověk trpí déle než měsíc. Postihuje asi 15 % populace. Nespavost může být doprovodným symptomem tělesných nebo duševních poruch, ale stejně tak můžeme hovořit o nespavosti jako o primárním onemocnění. Mezi nejčastější příčina patří:
- stres, nadměrná psychická zátěž
- nepravidelný spánkový režim
- změna přirozeného biologického rytmu (např. při změně časového pásma - pásmová nemoc, přechod z letního na zimní čas apod.)
- deprese
- kofein a alkohol
- užívání některých léků
- špatné prostředí pro spánek
- nemoc (zdravotní obtíže)
- nedostatek pohybu během dne
- nadměrná konzumace jídla nebo pití večer
- syndrom neklidných nohou - člověk při usínání cuká nohama, což ho probouzí a znesnadňuje mu usnutí
Důsledky insomnie
Nespavost způsobuje, že je člověk během dne unavený, malátný, podrážděný, má zhoršenou koncentraci, sníženou pracovní výkonnost, špatnou náladu, sklon k depresím.
Léčba nespavosti
Spánková hygiena
Jedním ze způsobů nefarmakologické léčby je úprava spánkové hygieny. Jedná se o přehled obecných doporučení jedincům, kteří mají problémy s nedostatečným a nekvalitním spánkem a u kterých bylo vyloučeno onemocnění, které nespavost může způsobovat.
- Prostředí by mělo být co možná nejpohodlnější. Pokoj, ve kterém se spí by neměl zároveň sloužit jako pracovna, měl by se užívat pouze na spaní. Prostředí by nemělo být příliš hlučné, i když tento faktor lze málokdy ovlivnit. Doporučená pokojová teplota pro zdravý spánek je 16-20 °C. Příliš vysoká či příliš nízká teplota může spánek narušovat. V ložnici by se měla udržovat tma, světlo je pro tělo signálem, aby zůstalo vzhůru.
- Načasování spánku: Dobré je chodit spát každou noc a vstávat každé ráno ve stejnou dobu.
- Zdřímnutí: Krátká zdřímnutí během dne jsou normální zdravou součástí denního režimu mnoha lidí. Avšak, u lidí, kteří mají potíže se spánkem v noci, mohou tato krátká zdřímnutí během dne nahrazovat noční spánek. Denní spánek tak muže nespavost zhoršit.
- Cvičení: Ukázalo se, že pravidelné ranní cvičení zlepšuje spánek. Naopak cvičení před spaním může znesnadnit usínání.
- Nikotin: Cigarety a ostatní nikotinové produkty působí povzbudivě. Proto by se mělo před spaním a při probuzení v průběhu noci kouření vyvarovat.
- Kofein: Káva, čaj a mnoho dalších nápojů a potravin obsahující kofein působí povzbudivě a může udržovat déle v bdělém stavu. Lidé trpící nespavostí by neměli konzumovat kofein 4-6 hodin před ulehnutím do postele.
- Alkohol: Alkohol urychluje nástup spánku. Mnoho lidí využívá alkohol jako první prostředek k řešení nespavosti. Dlouhodobé užívání alkoholu však narušuje spánkový režim, proto konzumace alkoholu problém se spánkem neřeší.
- Těžká jídla: Těžká jídla pozdě večer mohou spánek narušit. Na druhé straně lehká jídla anebo jiný rituál před usínáním může pomoci spánek navodit.
- Myšlenky: Při usínání je dobré potlačit negativní myšlenky rušící spánek a usínání.
Léky na spaní
Léky jsou předepisovány lidem se stálou nespavostí, jež jim ztěžuje každodenní život. Tyto léky způsobují útlum té části mozku, která nás drží v bdělosti a navozuje spánek. Při jejich použití převládá lehký spánek (NREM stadia 1 a 2), méně pak hluboký spánek (NREM stadia 3 a 4) a ještě méně spánek se sny (REM spánek). Použití těchto léků je tedy vhodné jen pro obnovení spánkového rytmu, pokud všechny předchozí pokusy (metody) selhaly. Podávání musí být velmi opatrné, protože dlouhodobé užívání může vyvolat lékovou závislost. Přehled některých léků na spaní:
- Chloralhydrát
- Nitrazepam
- Chlormethiazol
- Promethazin
- Dichloralphenazon
- Temazepam
- Flurazepam
- Triazolam
Literatura
- HUGHES, James. Velká obrazová všeobecná encyklopedie. [s.l.] : Svojtka & Co., 1999. ISBN 80-7237-256-4. Kapitola Potraviny a výživa - spánek a sny, s. 168.
- KASSIN, Saul M.. Psychologie. Brno : Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1716-3. S. 143 - 144.
Reference
- ↑ VONDRÁČEK, Vladimír. Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Bratislava : Columbus, 1993. Strana 177-182.
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |