Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Luna 9
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(+ Vylepšení) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 15: | Řádka 15: | ||
hmotnost=1583 kg | hmotnost=1583 kg | ||
}} | }} | ||
| + | [[Soubor:Luna-9 spacecraft.jpg|thumb|220px|Kompletní Luna 9. V horní části je přistávací modul v ochranných obalech. Zbytek sondy byl po přistání neaktivní.]] | ||
'''Luna 9''' (někdy se o ní můžeme dočíst také jako o sondě '''Lunik 9''', či '''01954''') byla první sondou ze Země, která měkce přistála na [[Měsíc]]i. | '''Luna 9''' (někdy se o ní můžeme dočíst také jako o sondě '''Lunik 9''', či '''01954''') byla první sondou ze Země, která měkce přistála na [[Měsíc]]i. | ||
Luna 9 startovala na svojí cestu k Měsíci dne 31. ledna 1966 v 11:45:00 UTC času ze Sovětského svazu a na povrch dosedla [[3. únor]]a [[1966]] v 19:45:45 středoevropského času v Oceánu bouří (Oceanus Procellarum). Luna 9 poskytla kvalitní detailní snímky povrchu. | Luna 9 startovala na svojí cestu k Měsíci dne 31. ledna 1966 v 11:45:00 UTC času ze Sovětského svazu a na povrch dosedla [[3. únor]]a [[1966]] v 19:45:45 středoevropského času v Oceánu bouří (Oceanus Procellarum). Luna 9 poskytla kvalitní detailní snímky povrchu. | ||
| Řádka 27: | Řádka 28: | ||
Úspěšné přistání sondy definitivně potvrdil předpoklad, že povrch Měsíce je pevný a že je tedy možné, aby se po něm procházeli lidé. Do této doby se totiž část odborné veřejnosti domnívala, že povrch Měsíce je sypký a že se každý předmět bude muset zákonítě do moře prachu potopit a případní návštěvníci by tak zahynuli. | Úspěšné přistání sondy definitivně potvrdil předpoklad, že povrch Měsíce je pevný a že je tedy možné, aby se po něm procházeli lidé. Do této doby se totiž část odborné veřejnosti domnívala, že povrch Měsíce je sypký a že se každý předmět bude muset zákonítě do moře prachu potopit a případní návštěvníci by tak zahynuli. | ||
| - | |||
| - | |||
=== Související články === | === Související články === | ||
| Řádka 48: | Řádka 47: | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* [http://www.lib.cas.cz/space.40/1966/006A.HTM Luna 9 na Space] | * [http://www.lib.cas.cz/space.40/1966/006A.HTM Luna 9 na Space] | ||
| - | + | ||
{{Článek z Wikipedie}} | {{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Program Luna]] | [[Kategorie:Program Luna]] | ||
Aktuální verze z 24. 2. 2014, 09:34
Luna 9 (někdy se o ní můžeme dočíst také jako o sondě Lunik 9, či 01954) byla první sondou ze Země, která měkce přistála na Měsíci. Luna 9 startovala na svojí cestu k Měsíci dne 31. ledna 1966 v 11:45:00 UTC času ze Sovětského svazu a na povrch dosedla 3. února 1966 v 19:45:45 středoevropského času v Oceánu bouří (Oceanus Procellarum). Luna 9 poskytla kvalitní detailní snímky povrchu.
Celkově sonda vážila 1 580 kilogramů, z čehož automatický přistávací modul měl hmotnost 99 kilogramů. Do vesmíru byla sonda vynesena čtyřstupňovým raketovým nosičem A-2-E (Molnija) z kosmodromu Bajkonur.
Obsah |
Přistání
První korekce dráhy byla provedena 1. února večer, druhá hodinu před dopadem ve výši 8300 km nad povrchem Měsíce. Pak řídící systém snížil rychlost pádu a v poslední fázi se od rakety oddělilo přístrojové pouzdro s ochranným obalem a dopadlo na povrch. Modul přistál v Oceanus Procellarum, přesně na souřadnicích 7,08 stupně severní selenografické šířky a 295,63 stupně východní selenografické délky, tedy nedaleko kráteru Cavalerius.
Plnění programu
Po přistání se otevřely čtyři lopatky - „okvětní lístky“ sondy, které měly za úkol sondu na měsíčním povrchu stabilizovat, aby mohla začít vysílat fotografie měsíčního povrchu zpět na Zem do řídícího střediska. Po stabilizaci se aktivovaly antény s pomocí zmíněných lopatek a tak přenos mohl být zahájen. Kvůli poloze Slunce byl zahájen až 4. února, poslední o den později. Sonda uskutečnila celkem šest rádiových relací v celkové době trvání 8 hodin a 5 minut. Během této doby se podařilo sestavit tři krátké filmy s tematikou měsíční krajiny (jednalo se o zachycení nejbližšího okolí sondy, o nedaleké skály a o natočení 1,4 kilometry vzdáleného horizontu). Na snímcích byly pozorovány milimetrové podrobnosti povrchu. Sonda byla hermeticky uzavřený kontejner, který dále obsahoval na palubě vlastní zdroj energie, vědecké aparatury, hlavní kontrolní systém a kamerový systém.
Úspěšné přistání sondy definitivně potvrdil předpoklad, že povrch Měsíce je pevný a že je tedy možné, aby se po něm procházeli lidé. Do této doby se totiž část odborné veřejnosti domnívala, že povrch Měsíce je sypký a že se každý předmět bude muset zákonítě do moře prachu potopit a případní návštěvníci by tak zahynuli.
Související články
Literatura
- LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |