Kruševac

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 1. 7. 2010, 16:38 (zobrazit zdroj) Sysop (diskuse | příspěvky) (+ Vylepšení) ← Porovnání se starší verzí

Aktuální verze z 11. 2. 2014, 23:07 (zobrazit zdroj) Sysop (diskuse | příspěvky) m (1 revizi)

---

Aktuální verze z 11. 2. 2014, 23:07

Kruševac je město, které se nachází ve střední části Srbska. Dnes má přes 75 000 obyvatel a v okolí (na území opštiny) je téměř 150 000. Kruševac je ekonomické, administrativní, zdravotní, informativní a sportovní centrum Rasinského okruhu. Město Kruševac se rozprostírá na území o ploše 854 km²

Obsah 1 Poloha 2 Historie 3 Ekonomika 4 Kruševac nyní 5 Partnerská města 6 Externí odkazy

Poloha

Nachází se v Kruševačské kotlině, která zaujímá kompozitní dolinu Zapadní Moravy a prostírá se mezi Levča i Temniča na severu, Župe, Kopaoniku i Jastrepca na jihu a Královské kotlině i Ibarské nížiny dole na západu .

Historie

Kruševac, jako své hlavní město povýšil kněz Lazar roku 1371. Zmínky se poprvé objevují roku 1387, kdy kněz Lazar z Kruševce potvrzuje obchodní privilegia obyvatelům Dubrovníku. Město se stalo kulturním a průmyslovým centrem Srbska, město ze které spravovalo a iniciovalo organizaci státu.

Staré záznamy tvrdí, že Kruševac dostal název po kamenu Krušcu, oblém říčním kamenu, ze kterého byla většina města postavena. Po Kosovské bitce se Kruševac se stává jednou z části vazalského Srbska. Později Lazarův syn despota Stefan přesídlil do Bělehradu. Turci v té době napadli několikrát Kruševac, dobyli jej ale teprve roku 1472, po smrti despota Stefana, za doby panovníka Đurđa Brankovića. V té době má turské jméno: Aladža Hisar. V čase válek mezi Rakousko-Uherskem a Tureckem roku 1689 bylo město osvobozeno. To se stalo ještě dvakrát mezi roky 1737-1739 a roku 1789, avšak město bylo vráceno Turkům v roce 1791 Svištovským mírem. Kruševac byl konečně osvobozen od Turků v roce 1833. Po osvobození se město začíná náhle rozvíjet a stává se jedním z největších regionálních center tehdejšího Srbska. Během druhé světové války, účastnici německých okupačních sil odstřelovaly Kruševac z kopce Bagdala. Po válce se celý prostor stává parkem s názvem „Slobodilište“.

Ekonomika

Průmysl zde má velký význam. Nachází se zde několik klíčových společností, které ve světe měly velké jméno. Především se jedná o Trayal (výrobce gum), Merimu (výrobce léčiv) nebo "Župu" (výživa pro skot) a továrnu "14 jul" (zpracování ocele) .V dobách Miloševiće byly tyto společnosti systematicky vykrádány a po nástupu demokratických stran zprivatizovány (za netransparentních podmínek) načež spousta lidí ztratilo své zaměstnaní.

Kruševac nyní

Kvůli problému v průmyslu se Kruševac potýká s vysokou nezaměstnaností, nízkou motivací mladých lidí a kriminalitou. V poslední době se zde vystupňovaly nacionalistické střety a Kruševac se stal střediskem nové nezávislé srbské armády, která v případě oddělení Kosova si zakládá na okamžitém vojenském zásahu i přes odlišná stanoviska vlády. Při jejich manifestaci u sochy kněze Lazara (Srby označován jako car) v roce 2007 byl jejich průvod násilně rozehnán policií.

Partnerská města

• Pistoia, Itálie (1966)
• Trogir, Chorvatsko (1972)
• Travnik, Bosna a Hercegovina (1972)
• Korfu, Řecko (1985)
• Szentendre, Maďarsko (1990)
• Kirjat Gat, Izrael (1990)
• Râmnicu Vâlcea, Rumunsko (2003)

kromě klasického partnerství udržuje město ještě podobné styky s městy:

• Volgograd, Rusko (1999)
• Stara Zagora, Bulharsko (2000)
• Rjazaň, Rusko (2000)
• Žalec, Slovinsko (2006)
• Bijeljina, Bosna a Hercegovina (2006)

Externí odkazy

• Web města

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii