Sloupsko-šošůvské jeskyně

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 17. 11. 2013, 16:21

Sloupsko-šošůvské jeskyně leží v severní části CHKO Moravský kras severně od města Brna, nedaleko od okresního města Blansko a na jižním okraji městečka Sloup. Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou rozsáhlým komplexem dómů, chodeb a obrovských podzemních propastí vytvořených ve dvou patrech. Nejznámější Eliščina jeskyně má vynikající akustiku, a proto je příležitostně využívána pro koncerty komorní hudby. Prohlídkové trasy Sloupsko-šošůvských jeskyní jsou spojeny s prohlídkou jeskyně Kůlna, kde byly nalezeny části lebky neandrtálského člověka asi 120 000 let staré. Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou také charakteristické křehkou a barevnou krápníkovou výzdobou. Jeskyně jsou podzemním tokem Sloupského potoka spojeny s největší českou jeskyní - Amatérskou. Spolu s ní pak tvoří jeskyní systém o celkové délce téměř 35 km.

Obsah

1 Sloupské údolí
2 Přírodní rezervace Sloupsko-šošůvské jeskyně
3 Prohlídka sloupsko-šošůvských jeskyní
4 fotogalerie
5 Historie jeskyní
6 Externí odkazy

Sloupské údolí

Před jeskyněmi se nacházejí dva zajímavé přírodní útvary. Prvním z nich jsou tři skalní bloky těsně vedle sebe, které se nazývají Otec, matka a syn, a leží na skále nad parkovištěm. Výraznou dominantu tvoří Hřebenáč, u kterého se propadá do podzemí Sloupský potok. Tento skalní masív vysoký asi 20 m dal pravděpodobně název vsi Sloup.

Přírodní rezervace Sloupsko-šošůvské jeskyně

Dne 20.12.1999 byla vyhlášena v místě jeskyní i v jeho přilehlém okolí stejnojmenná přírodní rezervace. Cílem ochrany je udržení stávajícího charakteru území, ochrana povrchových a podzemních krasových jevů, ochrana zimovišť netopýrů a ochrana unikátních paleontologických nalezišť.

Prohlídka sloupsko-šošůvských jeskyní

Portál Sloupsko-šošůvských jeskyní

Vstupním portálem a chodbou se návštěvník dostane do jeskyně Nicové, jejíž název je odvozen od nickamínkové výzdoby na stěnách. Odtud trasa pokračuje do Eliščiny jeskyně s překrásnou krápníkovou, sintrovou a nickamínkovou výzdobou. Vynikající akustika Eliščiny jeskyně je návštěvníkům předvedena ukázkou reprodukované hudby. Cesta podzemím vede prokopanou chodbou do nejrozsáhlejší části Sloupsko-šošůvských jeskyní - Starých skal. Staré skály začínají mohutnou Gotickou chodbou, na jejímž konci je 65 metrů hluboká Stupňovitá propast. Dalším zastavením je Kolmá propast, z níž se vystupuje do prostor objevených prof. Karlem Absolonem v roce 1900. Klenotem těchto partií a celých Sloupsko-šošůvských jeskyní je Nagelova propast. V současně době je zpřístupněna dvěma můstky. Od stropu na hladinu Sloupského potoka ve spodních patrech je hluboká přibližně 90 metrů, ale její půdorysné rozměry ji řadí mezi nejmohutnější podzemní propasti v České republice. Od Nagelovy propasti vede trasa k Trámové chodbě, která přechází ve 260 metrů dlouhou Stříbrnou chodbu. Ze Stříbrné chodby byla prokopána spojka do prostor Šošůvských jeskyní, které nejsou tak rozměrné jako Sloupské, mají však bohatou a zachovalou krápníkovou výzdobu. Trasa vede přes Brouškovu pohádkovou síň s unikátním stalagmitovým útvarem „Svícen“ do Riegrovy síně. Vyvrcholením prohlídky Šošůvských jeskyní je Černá propast, která ústí k hladině Sloupského potoka v hloubce 70 metrů.

fotogalerie

Vstup do Sloupsko-šošůvských jeskyní	Hřenebáč	Provozní budovy a občerstvení	Otec, matka a syn
Sloupské jeskyně - Eliščina síň	Sloupské jeskyně - Eliščina síň	Sloupské jeskyně - Eliščina síň	Sloupské jeskyně - Stupňovitá propast
Sloupské jeskyně - Trámová chodba	Sošůvské jeskyně - hlava Maxipsa Fíka	Sošůvské jeskyně - Brouškova pohádková síň se stalagmitem Svícen	Sošůvské jeskyně - Brouškova pohádková síň
Sošůvské jeskyně - Brouškova pohádková síň se stalagmitem Svícen	Sošůvské jeskyně - Riegrova síň	Sošůvské jeskyně - Riegrova síň	Sošůvské jeskyně - Riegrova síň

Historie jeskyní

Sloupské skály roku 1857

Propast, která nese jeho jméno, objevil matematik a fyzik J. A. Nagelem již roku 1748. Jeskyně Eliščina byla objevena v roce 1879 a veřejnosti byla zpřístupněna v roce 1881. Zbývající část Sloupsko-šošůvských jeskyní byla postupně objevena v letech 1889-1915. Spodními patry jeskyní protéká říčka Punkva, která se propadá do podzemí nedaleko od vchodu do jeskyní. Soustavou neprostupných sifonů podzemní říčka vtéká do Sloupského koridoru Amatérské jeskyně - největší české jeskyně. Na konci roku 2005 je jeskynním potápěčům povedlo proplout mezi těmito jeskyněmi.

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii