Sobíňov

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 17. 11. 2013, 10:40

Sobíňov je obec v okrese Havlíčkův Brod, kraj Vysočina. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 651 obyvatel.

Obsah

1 Historie
2 Slavní rodáci a občané
3 Pamětihodnosti
4 Reference

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358, kdy je připomínán Ježek zvaný Kokot ze Sobíňova, který byl patronem kostela v Sopotech, dnešní součásti Sobíňova. V roce 1373 je zmiňován Ondřej ze Sobíňova jako patron kostela v Běstvině. Po smrti jeho syna Jana byl statek převeden na Stoška z Dolan, který byl majitelem minimálně do roku 1405. Dále se předpokládá, že ves patřila pánům z Kunštátu, kteří v roce 1515 prodali celé panství Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy. V roce 1538 prodali jeho dědicové ves Karlu z Valdštejna a na Skále. Jeho dcera Kateřina se provdala za Zachariáše z Hradce, který postavil renesanční část zámku v nedaleké Přibyslavi. V roce 1597 Jáchym Oldřich z Hradce prodal panství Zejdlicům ze Schönfeldu. V roce 1623 byl majetek Rudolfa Zejdlice zabaven královskou komorou pro účast v protihabsburském povstání. Majetek pak koupil kardinál František, kníže z Ditrichsteina. Jeho potomci spravovali panství až do roku 1848, kdy došlo ke zrušení vrchnostenských správ. Za druhé světové války v okolí operovaly partyzánské skupiny doplněné o místní dobrovolníky. Počátkem května 1945 došlo k nerovnému boji s Němci a na silnici mezi Sobíňovem a Ždírcem nad Doubravou zemřelo přes 30 dobrovolníků.

Vývoj počtu obyvatel Sobíňova^[1]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	1216	1105	1138	1095	1125	1057	1069	820	789	757	704	611	600

Sopoty

Dnešní součást Sobíňova, dříve osada německých horníků z Moravy, kteří dolovali stříbro. Název prý vznikl od soboty, během které horníci nesměli pracovat, aby se připravili na nedělní bohoslužbu. Jiné prameny uvádějí, že bohoslužba byla sloužena v sobotu. Kostel je poprvé připomínán roku 1358 a to je také první zmínka o Sopotech. Sopoty byly poutním místem, zejména díky obrazu blahoslavené Panny Marie, který sem při sňatku darovala Johana Teresie Kustošová ze Studence, která si brala Vikrora z Wollsteinů v roce 1652. Kvůli velkému počtu poutníků byly Sopoty v roce 1697 převedeny z farnosti Přibyslav na dostupnější farnost Krucemburk. V sedmnáctém století za správy Ferdinanda z Ditrichsteinu zde o poutích vypomáhali i bosí augustiání z Nemeckého Brodu. Karel kníže z Ditrichsteina nechal v letech 1749 - 1752 kostel nákladně přestavět v barokním stylu. Vikář Josef Varhánek zjistil, že jsou v Sopotech přechovávány a čteny protestantské knihy, které sem putovaly ze Saska a ze Žitavy od příbuzných místních lidí a obchodníků. I díky tomu zde vzniklo v roce 1761 kaplanství a v roce 1860 farnost. V roce 1843 byla ke kostelu přistavěna věž.

Markvartice

Osada, dnes patřící k Sobíňovu je poprvé připomínána roku 1242 jako o místě na Libické stezce. Listina Smila z Lichtenburka zde uvádí v roce 1257 jméno Benda z Markvartic, což by ukazovalo na existenci šlachtického sídla. To ale nebylo nikdy potvrzeno. V roce 1314 je v dochovaných dokumentech zmiňováno jméno Ulrika z Markvartic a roku 1415 Jana z Markvartic. Neexistuje ale důkaz o spojitosti s názvem obce. Obec je dále uváděna pouze jako ves.

Hlína (dříve Nová Ves, či Huť)

Osada, dnešní součást Sobíňova. V obci se tavilo železo a koncem 16. století zde byl zřízen železářský podnik s dýmačkou a hamrem. V sedmnáctém století zde pak vznikla vysoká pec na dřevěné uhlí. Nedostatek dřeva v okolí vedl však k postupnému útlumu, k prodeji biskupovi Janu Vratislavovi a časem k úplnému zastavení výroby. Mezi Hlínou a Sopotami se nachází přírodní rezervace Niva Doubravy podél řeky Doubravy

Slavní rodáci a občané

František Čech-Vyšata - cestovatel

Pamětihodnosti

Pomník padlých 5. května 1945 mezi Ždírcem a Sobíňovem
Pomník 21 padlým z 5. května 1945 na hřbitově

Reference

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Města, městyse a obce okresu Havlíčkův Brod
Bačkov • Bartoušov • Bělá • Bezděkov • Bojiště • Boňkov • Borek • Břevnice • Čachotín • Čečkovice • Česká Bělá • Číhošť • Dlouhá Ves • Dolní Krupá • Dolní Město • Dolní Sokolovec • Druhanov • Golčův Jeníkov • Habry • Havlíčkova Borová • Havlíčkův Brod • Herálec • Heřmanice • Hněvkovice • Horní Krupá • Horní Paseka • Hradec • Hurtova Lhota • Chotěboř • Chrtníč • Chřenovice • Jedlá • Jeřišno • Jilem • Jitkov • Kámen • Kamenná Lhota • Klokočov • Knyk • Kochánov • Kojetín • Kouty • Kozlov • Kožlí • Kraborovice • Krásná Hora • Krátká Ves • Krucemburk • Kunemil • Květinov • Kyjov • Kynice • Lány • Ledeč nad Sázavou • Leškovice • Leština u Světlé • Libice nad Doubravou • Lípa • Lipnice nad Sázavou • Lučice • Malčín • Maleč • Michalovice • Modlíkov • Nejepín • Nová Ves u Chotěboře • Nová Ves u Leštiny • Nová Ves u Světlé • Okrouhlice • Okrouhlička • Olešenka • Olešná • Ostrov • Oudoleň • Ovesná Lhota • Pavlov • Podmoklany • Podmoky • Pohled • Pohleď • Prosíčka • Přibyslav • Příseka • Radostín • Rozsochatec • Rušinov • Rybníček • Sázavka • Sedletín • Skorkov • Skryje • Skuhrov • Slavětín • Slavíkov • Slavníč • Sloupno • Služátky • Sobíňov • Stříbrné Hory • Světlá nad Sázavou • Šlapanov • Štoky • Tis • Trpišovice • Uhelná Příbram • Úhořilka • Úsobí • Vepříkov • Veselý Žďár • Věž • Věžnice • Vilémov • Vilémovice • Víska • Vlkanov • Vysoká • Zvěstovice • Ždírec • Ždírec nad Doubravou • Žižkovo Pole

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.

[1]