Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Sádrovec
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Verze z 30. 10. 2013, 18:16
Sádrovec, chemický vzorec CaSO4·2H2O (hydratovaný síran vápenatý), je jednoklonný minerál.
Název pochází z řeckého gypsos – sádra.
Obsah |
Původ
Sedimentární, vysrážením z mořské vody v mělkých zálivech (viz také halit). Dále hydrotermální, z vulkanických plynů (fumaroly) a příležitostně jako druhotný minerál v oxidační zóně sulfátových usazenin.
Morfologie
Je známo asi 70 tvarů krystalů, mezi nejrozšířenější patří tabulky, prizmatické, jehličkovité a čočkovité tvary. Často dvojčatí (vlaštovčí ocasy). Jemně krystalický až celistvý, dále tvoří vláknité a jemně vláknité agregáty, růžice, konkrece.
Vlastnosti
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1,5–2, hustota 2,3–2,4 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010} a zřetelná podle {100} a {011}. Ohebný. Špatně vede teplo.
- Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, podle příměsí bílá, šedá, žlutá, namodralá, hnědá. Lesk perleťový na štěpné ploše {010}, na ostatních plochách skelný. Průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Ca 23,28 %, S 18,62 %, O 55,76 %, H 2,34 %, časté příměsi živičných a jílovitých látek. Rozpouští se v horké HCl, v hodně teplé vodě. Při žíhání v baničce uvolňuje vodu a lupenatí.
Odrůdy
- Mariánské sklo – velké průhledné desky tabulkovitých krystalů, podobné slídě.
- Selenit – vláknité agregáty s perleťovým leskem.
- Pouštní růže – hnědé, okrové či narůžovělé růžice a jemné vláknité agregáty s uzavřeninami písku.
- Alabastr (úběl) – jemně zrnitý až celistvý, zářivě bílé bary .
Gips, selenit, Maroko midelt.jpg
Selenit |
Kombination orthodiagonales Pinakoid - Hemitropie -Gips.png
Vlaštovčí ocas – dvojčatný srůst. |
Podobné minerály
Získávání
Využití
Ve stavebnictví se částečně vypálený sádrovec používá jako pálená sádra a přísada do cementů, dále se používá v sochařství, v medicíně nebo jako hnojivo. Z alabastru vyráběly ozdobné předměty již starověké civilizace.
Naleziště
Hojný minerál.
- Česko – menší ložiska Kobeřice a Kateřinky, Zbyšov (mariánské sklo)
- Slovensko – Zlatá Baňa, Banská Štiavnica, Novoveská Huta (alabastr), Vlkanová u Zvolena (mariánské sklo)
- Polsko – Wieliczka a Bochnia (společně s ložisky soli)
- Německo – největší ložiska z období permu a triasu
- Francie – ložiska z období terciéru
- Itálie – ložiska z období terciéru, Volterra (sochařský alabastr)
- Chorvatsko - Knin
- USA – společně s anhydritem a solí ve státech New York, Kansas, Michigan, Nové Mexico aj.
- Mexico – Naica, Chihuahua (krystaly větší než 1 m); důl Bueno Tierra v Santa Eulalia - objevena drůza o délce okolo 100 metrů s jednotlivýmy krystaly tlustými jako strom, které měří až 3 metry.
- a další.
Související články
Externí odkazy
- Sádrovec na webu mindat.org (anglicky)
- Sádrovec na webu Webmineral (anglicky)
- Sádrovec v atlasu minerálů (německy)
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |