Návštěvnost dne 8. března 2026 byla — 612 557 unikátních návštěvníků !
Návštěvnost dne 9. března 2026 byla — 590 729 unikátních návštěvníků !
Návštěvnost dne 10. března 2026 byla — 657 697 unikátních návštěvníků !
Balaton
Z Multimediaexpo.cz
(vylep.) |
(+ FLICKR) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 23: | Řádka 23: | ||
| světadíl = [[Evropa]] | | světadíl = [[Evropa]] | ||
| loc-map = {{LocMap |Maďarsko |position=right |lat_deg=46 |lat_min=48 |lat_sec=23 |lon_deg=17 |lon_min=42 |lon_sec=11 |float=center |caption= |label=Balaton}} | | loc-map = {{LocMap |Maďarsko |position=right |lat_deg=46 |lat_min=48 |lat_sec=23 |lon_deg=17 |lon_min=42 |lon_sec=11 |float=center |caption= |label=Balaton}} | ||
| - | }} | + | }}[[File:Views of Balatonfüred and Lake Balaton from Tihany Peninsula, Hungary.jpg|thumb|240px|Balaton z poloostrova Tihany]] |
| + | [[Soubor:Balaton Hungary Landscape.jpg|thumb|240px|Balaton (2006)]] | ||
| + | '''Balaton''' (též ''Blatenské jezero'', název pochází ze [[Slované|slovanského]] ''blato'' - bažina) je [[jezero]] v [[Maďarské župy|župách]] [[Somogy]], [[Veszprém (župa)|Veszprém]] a [[Zala]] v [[Maďarsko|Maďarsku]] v [[Dunajská rovina|Dunajské rovině]]. | ||
| - | + | Je to největší jezero ve [[Střední Evropa|střední Evropě]], právě pro svou velikost se mu také říká '''Magyar tenger''' (''Maďarské moře''). Patří podle typu mezi takzvaná [[stepní jezero|stepní jezera]], která nacházíme v celé [[Eurasie|Eurasii]]. | |
== Historie vzniku == | == Historie vzniku == | ||
| Řádka 31: | Řádka 33: | ||
== Zeměpisné podmínky == | == Zeměpisné podmínky == | ||
| - | Rozkládá se v kotlině [[tektonika|tektonického]] původu, která se táhne podél jihovýchodního úpatí hor [[Bakony]]. Má rozlohu 596 [[kilometr čtvereční| | + | Rozkládá se v kotlině [[tektonika|tektonického]] původu, která se táhne podél jihovýchodního úpatí hor [[Bakony]]. Má rozlohu 596 [[kilometr čtvereční|km<sup>2</sup>]], délku 78 [[kilometr|km]] a maximální šířku 12 km. Leží v nadmořské výšce 105 [[metr|m]]. Průměrná hloubka je 3 m a maxima dosahuje 11 m. Jezero vzniklo [[větrná eroze|větrnou erozí]] a následnou [[deflace (geomorfologie)|deflací]] (větrným odnosem materiálu). |
== Vodní režim == | == Vodní režim == | ||
| - | Množství vody v Balatonu se pohybuje okolo 1,8 x 109 | + | Množství vody v Balatonu se pohybuje okolo 1,8 x 109 m<sup>3</sup> a tohle ohromné množství se obmění pouze za přibližně 2,2 roky, poněvadž jeho povodí má rozlohu celých 5180 km<sup>2</sup>. Nejdůležitějším přítokem je mu řeka Zala, ale vtéká do něj i několik menších potůčků. Výška hladiny byla roku 1976 při stavbě siófokského přístavu upravena a ustálena na přibližně 104 m n. m. Balaton je známý svou klidnou hladinou, avšak při bouřkách či dlouhotrvajícím rychlém větru se vlny objeví velmi rychle a do ohromných velikostí. Nejvyšší jsou, pokud vítr fouká z jihozápadního směru. Nejvyšší dosud naměřené měly výšku 1,82 m u břehu a 1,95 m uprostřed jezera, přičemž délka jedné se pohybovala pouze mezi 2 – 12 m. Je třeba dvou hodin po uklidnění větru, aby se hladina navrátila do původního klidu. Slapové jevy jsou patrné pouze v západo – východním směru. Nejvyšší naměřené se vyskytly 14. května roku 1962, kdy na západě klesla hladina o 45 cm a na východě stoupla o celých 52 cm. Proudění probíhá u hladiny jezera od severního pobřeží k jižnímu a u dna pak ve směru opačném. V místě zúženiny u Tihanyského poloostrova dosahuje rychlost těchto proudů běžně i 2 m/s. |
| - | + | Do Balatonu ústí mnoho krátkých řek. Největším přítokem je [[Zala]] přitékající na jihozápadě z [[Kis-Balaton]]u. Odtok je zajištěn přes [[kanál (průtok)|kanál]] do řeky [[Sió]], která je spojená s [[Dunaj]]em.<br /> | |
=== Mikroklima Balatonu === | === Mikroklima Balatonu === | ||
| Řádka 61: | Řádka 63: | ||
== Města a obce na pobřeží == | == Města a obce na pobřeží == | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Balaton Karte.png|thumb|250px|Mapa Balatonu]] |
=== Severní pobřeží === | === Severní pobřeží === | ||
Od východu na západ: | Od východu na západ: | ||
| Řádka 70: | Řádka 72: | ||
[[Balatonakarattya]] - [[Balatonaliga]] - [[Balatonvilágos]] - [[Sóstó]] - [[Szabadifürdo]] - [[Siófok]] - [[Széplak]] - [[Zamárdi]] - [[Szántód]] - [[Balatonföldvár]] - [[Balatonszárszó]] - [[Balatonszemes]] - [[Balatonlelle]] - [[Balatonboglár]] - [[Fonyód]] - [[Bélatelep]] - [[Balatonfenyves]] - [[Balatonmáriafürdő]] - [[Balatonkeresztúr]] - [[Balatonberény]] - [[Fenékpuszta]] | [[Balatonakarattya]] - [[Balatonaliga]] - [[Balatonvilágos]] - [[Sóstó]] - [[Szabadifürdo]] - [[Siófok]] - [[Széplak]] - [[Zamárdi]] - [[Szántód]] - [[Balatonföldvár]] - [[Balatonszárszó]] - [[Balatonszemes]] - [[Balatonlelle]] - [[Balatonboglár]] - [[Fonyód]] - [[Bélatelep]] - [[Balatonfenyves]] - [[Balatonmáriafürdő]] - [[Balatonkeresztúr]] - [[Balatonberény]] - [[Fenékpuszta]] | ||
| - | == | + | == Souřadnice == |
{{Geo dms|46|48|23|N|s|17|42|11|E|v|waterbody_region:HU_type:range_scale:400000}} | {{Geo dms|46|48|23|N|s|17|42|11|E|v|waterbody_region:HU_type:range_scale:400000}} | ||
| + | == Související články == | ||
* [[Maďarsko]] | * [[Maďarsko]] | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | * | + | * [https://web.archive.org/web/20060503110414/http://www.balaton.hu/ Archive.org – Balaton.hu (maďarsky)] |
| - | + | * [https://balatonihal.hu/ Balaton Fish Management Non-Profit Ltd. (maďarsky, anglicky, německy)] | |
| + | |||
| - | {{commonscat|Balaton}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Balaton}}{{commonscat|Balaton}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Jezera v Maďarsku]] | [[Kategorie:Jezera v Maďarsku]] | ||
[[Kategorie:Somogy]] | [[Kategorie:Somogy]] | ||
Aktuální verze z 26. 3. 2026, 10:54
Balaton (též Blatenské jezero, název pochází ze slovanského blato - bažina) je jezero v župách Somogy, Veszprém a Zala v Maďarsku v Dunajské rovině.
Je to největší jezero ve střední Evropě, právě pro svou velikost se mu také říká Magyar tenger (Maďarské moře). Patří podle typu mezi takzvaná stepní jezera, která nacházíme v celé Eurasii.
Obsah |
Historie vzniku
Základ geologického podloží Balatonu tvoří mezozoikální sedimenty, avšak samotné jezero není starší 15 000 let, kdy se začala větrnou erozí a tektonickými posuvy tvořit malá jezírka, která se postupně propojovala a přibližně 5 000 let zpět mělo nově vzniklé monstrum ještě více než o třetinu větší rozlohu, především ve východní části. Je tedy velmi intenzivně zanášen materiálem neseným větrem a vodními přítoky. Již dnes tvoří sedimenty na dně 6 – 10 metrů mocnou vrstvu, a pokud by nebyl každoročně bagrován, za několik málo tisíc let by se zanesl úplně.
Zeměpisné podmínky
Rozkládá se v kotlině tektonického původu, která se táhne podél jihovýchodního úpatí hor Bakony. Má rozlohu 596 km2, délku 78 km a maximální šířku 12 km. Leží v nadmořské výšce 105 m. Průměrná hloubka je 3 m a maxima dosahuje 11 m. Jezero vzniklo větrnou erozí a následnou deflací (větrným odnosem materiálu).
Vodní režim
Množství vody v Balatonu se pohybuje okolo 1,8 x 109 m3 a tohle ohromné množství se obmění pouze za přibližně 2,2 roky, poněvadž jeho povodí má rozlohu celých 5180 km2. Nejdůležitějším přítokem je mu řeka Zala, ale vtéká do něj i několik menších potůčků. Výška hladiny byla roku 1976 při stavbě siófokského přístavu upravena a ustálena na přibližně 104 m n. m. Balaton je známý svou klidnou hladinou, avšak při bouřkách či dlouhotrvajícím rychlém větru se vlny objeví velmi rychle a do ohromných velikostí. Nejvyšší jsou, pokud vítr fouká z jihozápadního směru. Nejvyšší dosud naměřené měly výšku 1,82 m u břehu a 1,95 m uprostřed jezera, přičemž délka jedné se pohybovala pouze mezi 2 – 12 m. Je třeba dvou hodin po uklidnění větru, aby se hladina navrátila do původního klidu. Slapové jevy jsou patrné pouze v západo – východním směru. Nejvyšší naměřené se vyskytly 14. května roku 1962, kdy na západě klesla hladina o 45 cm a na východě stoupla o celých 52 cm. Proudění probíhá u hladiny jezera od severního pobřeží k jižnímu a u dna pak ve směru opačném. V místě zúženiny u Tihanyského poloostrova dosahuje rychlost těchto proudů běžně i 2 m/s.
Do Balatonu ústí mnoho krátkých řek. Největším přítokem je Zala přitékající na jihozápadě z Kis-Balatonu. Odtok je zajištěn přes kanál do řeky Sió, která je spojená s Dunajem.
Mikroklima Balatonu
Mikroklima balatonského pobřeží se díky severojižnímu natočení, převládajícím jihozápadním větrům, kontinentálnímu okolí a vodní hladině, odrážející sluneční záření, nemálo podobné mediterránnímu. Roční množství slunných hodin se pohybuje okolo dvou tisíc, přičemž nejteplejšími měsíci jsou červen, červenec a srpen, nejslunnějším měsícem je červen a nejméně srážek dopadá v srpnu a září. Výrazně je díky vodní mase stahována teplotní amplituda jak denní, tak i roční. Ke konci léta se však teplota vody pohybuje okolo 28 °C (měří se v hloubce 1 m poblíž města Siófok). Výhodu severního hornatého pobřeží na pěstování vinné révy objevili už Římané a tato tradice se zde zachovala dodnes. Pocházejí odsud ta nejsladší a nejkvalitnější maďarská vína a to především bílé odrůdy. Z těch nejlahodnějších považuji za svou povinnost jmenovat Badacsonyi Szürkebarát, který je „endemitním druhem“ a nesmí se pěstovat nikde jinde na světě, resp. pouze pro osobní spotřebu, než na svazích stolové vyhaslé sopky Badacsony. Většinu zim Balaton zamrzá, vrstva ledu se pak pohybuje mezi 20 – 30 cm. Větry nad Balatonem povětšinou vanou z jihu, západu, severozápadu, nebo severu. Z jihozápadu přicházejí pouze ne příliš časté bouřky. Nejsilnější vítr byl zaznamenán 13. července 1961 a to 129,6 km/h.
Pobřeží
Pobřeží pod pohořím Bakony je prudké a vysoké, místy členité (poloostrov Tihany) a je porostlé lesy. Na severním břehu se nacházejí vinice (Badacsony). Zbývající pobřeží je naopak nízké a často bažinaté. Délka pobřeží je asi 200 km.
Využití
Pobřeží jezera je nejdůležitější lázeňskou oblastí a po Budapešti druhým nejoblíbenějším cílem turistů v Maďarsku. Jsou zde minerální a termální prameny. Na jezeře je rozvinuto rybářství a místní vodní doprava. Podél břehů vedou silnice a železnice.
Koupání
Jelikož má Balaton poměrně mělké dno a voda není hluboká, prohřívá se rovnoměrně až do dna. Letní teplota vody je 20 – 27 °C. Zvláště jižní strana jezera je výhodná pro koupání rodiny s dětmi, neboť až ve vzdálenosti 300 – 500 metrů od břehu dosahuje hloubka vody 2 m. Na severním pobřeží je tato hranice místy již na 10 – 20 metrech od břehu, navíc je téměř celé zarostlé rákosem.
Vodní sporty
Jachtink
Velká vodní plocha jezera je vhodná pro jachtink. První klub jachtařů tu byl založen v roce 1867 v Balatonfüredu.
Fauna a rybolov
Sportovní rybolov je povolen téměř ve všech částech jezera. Nejčastěji lovené ryby jsou candáti, sumci, štiky, boleni, a kapři. Kromě více než padesáti druhů ryb obývá tuto vodní plochu i několik endemitů, především z řad ptáků, nebo dnes již ojedinělá houba balatonská.
Plavba po jezeře
Je prokázáno, že již Římané využívali jezero k vodní dopravě. První parník byl na jezero spuštěn v roce 1846. V dnešní podobě byla lodní doprava obnovena po druhé světové válce. V rekreačních místech jako Siófok byla vybudována přístaviště.
Města a obce na pobřeží
Severní pobřeží
Od východu na západ: Balatonfőkajár - Balatonkenese - Balatonfűzfő - Balatonalmádi - Alsóörs - Paloznak - Csopak - Balatonfüred - Tihany - Aszófő - Örvényes - Balatonudvari - Fövenyes - Balatonakali - Zánka - Balatonszepezd - Révfülöp - Pálköve - Balatonrendes - Ábrahámhegy - Badacsonytomaj - Badacsonytördemic - Szigliget - Balatonederics - Balatongyörök - Vonyarcvashegy - Gyenesdiás - Keszthely
Jižní pobřeží
Od východu na západ: Balatonakarattya - Balatonaliga - Balatonvilágos - Sóstó - Szabadifürdo - Siófok - Széplak - Zamárdi - Szántód - Balatonföldvár - Balatonszárszó - Balatonszemes - Balatonlelle - Balatonboglár - Fonyód - Bélatelep - Balatonfenyves - Balatonmáriafürdő - Balatonkeresztúr - Balatonberény - Fenékpuszta
Souřadnice
Související články
Externí odkazy
- Archive.org – Balaton.hu (maďarsky)
- Balaton Fish Management Non-Profit Ltd. (maďarsky, anglicky, německy)
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |