The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 27, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Šablona:Článek dne HL/2025/24

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Aktualizace)
(-- optimalizace)
Řádka 16: Řádka 16:
Jinou kontroverzní figurou, s níž Baarová udržovala kontakt, byl český literát a nacistický kolaborant {{Nowrap|Felix Achille de la Cámara}}. Pro Baarovou napsal námět k filmu ''[[Dívka v modrém|Dívka v modrém]]'' a připravoval i propagandistický protizednářský scénář ''Čtverylka lásky''. S Baarovou počítal pro hlavní ženskou roli, ale film nakonec zůstal nerealizován. Cámara uvedl herečku také do [[Okultismus|okultních]] kruhů, v nichž se sám pohyboval. Baarová o něm však později nechtěla vůbec mluvit, pouze naznačovala, že jí tyto styky velmi ublížily.
Jinou kontroverzní figurou, s níž Baarová udržovala kontakt, byl český literát a nacistický kolaborant {{Nowrap|Felix Achille de la Cámara}}. Pro Baarovou napsal námět k filmu ''[[Dívka v modrém|Dívka v modrém]]'' a připravoval i propagandistický protizednářský scénář ''Čtverylka lásky''. S Baarovou počítal pro hlavní ženskou roli, ale film nakonec zůstal nerealizován. Cámara uvedl herečku také do [[Okultismus|okultních]] kruhů, v nichž se sám pohyboval. Baarová o něm však později nechtěla vůbec mluvit, pouze naznačovala, že jí tyto styky velmi ublížily.
-
 
-
V roce [[1941]] jí bylo zakázáno filmovat na území [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]], odešla proto do [[Italské království|Itálie]]. Zde pokračovala v natáčení filmů, mezi nimiž byly i snímky ''Pekařka'' (''La Fornarina'') nebo ''Nosorožec'' (''L'Ippocampo''), ve kterém si zahrála po boku budoucího slavného režiséra [[Vittorio de Sica|Vittoria De Siky]]. Její slibně se rozvíjející herecká práce byla ovšem záhy přerušená. Po [[Italské tažení|vylodění]] spojeneckých vojsk v Itálii se ještě před koncem války herečka musela vrátit do [[Praha|Prahy]].
 
-
 
-
Na konci války uprchla do Německa, ale byla internována americkými okupačními orgány, byla vyšetřována CIC a&nbsp;23.&nbsp;září 1945 byla předána do&nbsp;Československa. Byla vyšetřována a&nbsp;vězněna za&nbsp;údajnou kolaboraci. Po&nbsp;16&nbsp;měsících vězení a&nbsp;výslechů byly všechny žaloby a&nbsp;obvinění postupně vyvráceny.<br />Dopoledne na&nbsp;Štědrý den [[1946]] byla propuštěna...
 
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Verze z 27. 10. 2025, 17:26

"Lída Baarová (1914-2000)"

Lída Baarová (* 7. září 1914, † 27. října 2000), byla česká herečka.

Před rokem 1945 rozvíjela svou filmovou kariéru s úspěchem nejen v Československu, ale také v Německu a Itálii.
V emigraci po roce 1948 účinkovala také v italských a španělských filmech.

Kontroverzním tématem, které Baarovou provázelo až do její smrti, byl její milostný vztah s říšským ministrem propagandy Josephem Goebbelsem.

Lída Baarová byla od počátku 30. let vyhledávanou filmovou představitelkou sličných dívek a mladých žen. S další slavnou českou herečkou Adinou Mandlovou se Baarová setkávala na proslavených večírcích u Miloše Havla a při dalších společenských událostech. Mandlová ve svých memoárech napsala: „Měla jsem vždycky Lídu moc ráda, přestože jsme byly velké konkurentky, ale nikdy jsme proti sobě neintrikovaly, což je v showbusinessu velmi řídký jev."

Z českých filmařů měla vztah s režisérem Karlem Lamačem a zamiloval se do ní i Vlasta Burian, který se kvůli ní chtěl rozvést. Několik let žila ve vztahu s německým hercem Gustavem Fröhlichem, který se zřekl své židovské manželky, aby neutrpěla jeho herecká kariéra.

Ve 30. letech natáčela v hitlerovském Německu. Bulvární tisk tvrdil, že je milenkou tehdejšího říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse, který ovládal německý filmový průmysl. Baarová to popírala a uváděla, že se s Goebbelsem pouze zná. V rámci poválečného vyšetřování se pak hájila tím, že Goebbels na ni naléhal a že nakonec jeho svodům neodolala: „Zájem pana ministra o mne se však projevoval víc a víc různými pozváními, květinami k premiérám. Na všechny moje premiéry chodil, kruh se kolem mne stále více a více svíral. Bránila jsem se…, ale neubránila.“ Do aféry se nakonec v roce 1939 vložil sám Adolf Hitler, na jehož příkaz musel Goebbels zanechat kontaktů s Baarovou. Goebbels Hitlerovi nabídl svou rezignaci, chtěl odejít s Baarovou jako vyslanec do Japonska, což ale Hitler nepřijal. Důvodem bylo, že se Hitler snažil udržet vztah Goebbelse a Goebbelsovy ženy Magdy.

Baarová měla po aféře s Goebbelsem zakázáno natáčet v Německu, vrátila se proto v roce 1939 do Čech. Během německé okupace udržovala vztah s ministrem protektorátní vlády Jaroslavem Kratochvílem, dvojitým agentem Paulem Thümmelem nebo s Františkem Teunerem.

Jinou kontroverzní figurou, s níž Baarová udržovala kontakt, byl český literát a nacistický kolaborant Felix Achille de la Cámara. Pro Baarovou napsal námět k filmu Dívka v modrém a připravoval i propagandistický protizednářský scénář Čtverylka lásky. S Baarovou počítal pro hlavní ženskou roli, ale film nakonec zůstal nerealizován. Cámara uvedl herečku také do okultních kruhů, v nichž se sám pohyboval. Baarová o něm však později nechtěla vůbec mluvit, pouze naznačovala, že jí tyto styky velmi ublížily.