Versailles
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Vylepšení) |
(→Externí odkazy: ++) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 4: | Řádka 4: | ||
'''Zámek ve Versailles''' ([[francouzština|francouzsky]] ''Château de Versailles'') je [[Zámek (stavba)|zámek]] ve městě Versailles u [[Paříž]]e, který vznikl v době vrcholu královské moci ve [[Francie|Francii]], a symbol absolutistické monarchie. | '''Zámek ve Versailles''' ([[francouzština|francouzsky]] ''Château de Versailles'') je [[Zámek (stavba)|zámek]] ve městě Versailles u [[Paříž]]e, který vznikl v době vrcholu královské moci ve [[Francie|Francii]], a symbol absolutistické monarchie. | ||
| - | S přestávkou za vlády regenta | + | S přestávkou za vlády regenta Filipa Orleánskeho byl zámek od roku 1682 až do Francouzské revoluce (1789) sídlem královského dvora a vlády Francie. |
Mnohé evropské paláce se snažily být jakousi kopií Versailles ([[Petrodvorec]], [[Schönbrunn]], [[Eszterháza]] a pod.) | Mnohé evropské paláce se snažily být jakousi kopií Versailles ([[Petrodvorec]], [[Schönbrunn]], [[Eszterháza]] a pod.) | ||
| Řádka 20: | Řádka 20: | ||
== Dějiny == | == Dějiny == | ||
| - | [[Soubor:Versailles, Chapelle royale.jpg | + | [[Soubor:Versailles, Chapelle royale.jpg|thumb|240px|Královská kaple v hlavním zámku]] |
* počátek 17. stol.: Versailles je ještě malá vesnice, obklopená močály a lesy plnými zvěře, kam Ludvík XIII. chodil na lov. | * počátek 17. stol.: Versailles je ještě malá vesnice, obklopená močály a lesy plnými zvěře, kam Ludvík XIII. chodil na lov. | ||
* 1624: Ludvík XIII. tady koupil pozemek, na kterém dal postavit venkovské sídlo (lovecký zámeček) | * 1624: Ludvík XIII. tady koupil pozemek, na kterém dal postavit venkovské sídlo (lovecký zámeček) | ||
| Řádka 26: | Řádka 26: | ||
* 1661:Ludvík XIV. (Král Slunce) se stal králem a ihned (díky snaze vyhnout se bouřící se Paříži a vzpomínkám na lovecké výlety do této oblasti) dal upravit areál tak, aby se tam mohly vytvořit zahrady pro různé slavnosti | * 1661:Ludvík XIV. (Král Slunce) se stal králem a ihned (díky snaze vyhnout se bouřící se Paříži a vzpomínkám na lovecké výlety do této oblasti) dal upravit areál tak, aby se tam mohly vytvořit zahrady pro různé slavnosti | ||
* 1668–1710: zámek se podobá staveništi – různé přestavby a úpravy | * 1668–1710: zámek se podobá staveništi – různé přestavby a úpravy | ||
| - | * 1662–1670: | + | * 1662–1670: Loius Le Vau mírně rozšířil starý zámek, vznikly fasády v italském style; André Le Nôtre upravil zahrady (i okolí) – na soustavu kanálů, fontán a pod. si pozval italské bratry [[Francine]] |
* 1661 – 1683: Charles Le Brun vedl práce malířů, sochařů, dekoratérů a dalších umělců. | * 1661 – 1683: Charles Le Brun vedl práce malířů, sochařů, dekoratérů a dalších umělců. | ||
* od r. 1664: konaly se zde první hýřivé slavnosti | * od r. 1664: konaly se zde první hýřivé slavnosti | ||
| Řádka 39: | Řádka 39: | ||
* 1761–1768: u Velkého Trianonu vznikl zámeček [[Malý Trianon]] | * 1761–1768: u Velkého Trianonu vznikl zámeček [[Malý Trianon]] | ||
* 1770–1772: A.–J. Gabriel udělal menší úpravy zejména hlavního zámku – zejména přístavba budovy Opery | * 1770–1772: A.–J. Gabriel udělal menší úpravy zejména hlavního zámku – zejména přístavba budovy Opery | ||
| - | * 1783: podepsán | + | * 1783: podepsán versailleský mír ukončující Americkou revoluci (1775–1783). |
* 1783–1786: stavba tzv. Královniny vesnice – vesnice o 12 domech, kde Marie Antoinetta realizovala své představy ideálního selského života | * 1783–1786: stavba tzv. Královniny vesnice – vesnice o 12 domech, kde Marie Antoinetta realizovala své představy ideálního selského života | ||
| - | * 1789 ( | + | * 1789 (počátek Francouzské revoluce): 5. května zasedají generální stavy; 6. října povstalci zaútočili na zámek a donutili královskou rodinu přestěhovat se do [[Paříž]]e; od té doby v zámku nebydleli králové; v průběhu revoluce bylo rozkradeno zařízení, zahrada byla zanedbána, budovy sloužily různým účelům |
* 1806–1810: Napoleon dal zámek zrestaurovat, znovu zařídil a dal úplně přestavět Velký Trianon a Malý Trianon | * 1806–1810: Napoleon dal zámek zrestaurovat, znovu zařídil a dal úplně přestavět Velký Trianon a Malý Trianon | ||
* 1814–1824:Ludvík XVIII. pokračoval v restaurování, zejména ložnic krále a královny; jeho nástupce Karel X. restaurování ukončil | * 1814–1824:Ludvík XVIII. pokračoval v restaurování, zejména ložnic krále a královny; jeho nástupce Karel X. restaurování ukončil | ||
| Řádka 58: | Řádka 58: | ||
== Velká Galerie ! == | == Velká Galerie ! == | ||
| - | * '''[[:Kategorie:Palace of Versailles| | + | * '''[[:Kategorie:Palace of Versailles|Mnoho fotografií slavného zámku – Versailles]]''' |
== Související články == | == Související články == | ||
| Řádka 64: | Řádka 64: | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | * [ | + | * [https://www.chateauversailles.fr/ Oficiální stránky Versailles (francouzsky a anglicky)] |
| - | * [ | + | * [https://whc.unesco.org/en/list/83 Palace and Park of Versailles (UNESCO, anglicky))] |
| - | {{Flickr|Versailles}}{{Commonscat|Versailles}}{{Světové dědictví - Francie}}{{ | + | {{Flickr|Versailles}}{{Commonscat|Versailles}}{{Světové dědictví - Francie}}{{Pařížská aglomerace}}{{Článek z Wikipedie}} |
| - | {{ | + | |
[[Kategorie:Světové dědictví (Francie)]] | [[Kategorie:Světové dědictví (Francie)]] | ||
[[Kategorie:Zámky ve Francii]] | [[Kategorie:Zámky ve Francii]] | ||
[[Kategorie:Barokní stavby]] | [[Kategorie:Barokní stavby]] | ||
[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]] | [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]] | ||
Aktuální verze z 8. 12. 2024, 22:49
Zámek ve Versailles (francouzsky Château de Versailles) je zámek ve městě Versailles u Paříže, který vznikl v době vrcholu královské moci ve Francii, a symbol absolutistické monarchie.
S přestávkou za vlády regenta Filipa Orleánskeho byl zámek od roku 1682 až do Francouzské revoluce (1789) sídlem královského dvora a vlády Francie.
Mnohé evropské paláce se snažily být jakousi kopií Versailles (Petrodvorec, Schönbrunn, Eszterháza a pod.)
V roce 1979 byl zámek s parkem zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Obsah |
Zámek
Samotný zámek má tyto části: vlevo Jižní křídlo, ve středu Královské nádvoří, vpravo Severní křídlo, úplně vpravo Opera, za Královským nádvořím Mramorové nádvoří obklopené jádrem zámku, které končí Zrcadlovým sálem
Jádro zámku má půdorys ve tvaru písmene U. Jádrem zámku byla králova ložnice s okny vedoucími do čvercového dvora (Mramorové nádvoří), kam se scházela francouzská šlechta ke královu rannímu „lever“ (vstávání). Do královy ložnice se procházelo přes bohatě zdobené ložnice.
Nejprostornější místností jádra zámku (vzadu, tam kde začína zahrada) byl Zrcadlový sál, který roku 1678 postavil Mansart. Je 79 m dlouhý, překlenutý klenbou s bohatou malířskou výzdobou. Okna na jedné straně odpovídají zrcadlům na stěně protější. „Zažehli tisíce světel, která se odrážela v zrcadlech a na briliantech kavalírů a dam“.
Fasáda zámku obrácená do nádvoří má typické prvky architektury počátku 17. stol.: střídání cihel a otesaného kamene a špičaté střechy, nádvoří se sochami, kde se konala divadelní představení. Úplně odlišně působí fasáda obrácená do zahrady. První poschodí člení pilastry a rytmicky vystupující portiky, nejvyšší poschodí je s malými polokruhovitými okny.
Dějiny
- počátek 17. stol.: Versailles je ještě malá vesnice, obklopená močály a lesy plnými zvěře, kam Ludvík XIII. chodil na lov.
- 1624: Ludvík XIII. tady koupil pozemek, na kterém dal postavit venkovské sídlo (lovecký zámeček)
- 1631: Gondi, biskup pařížský, převedl na Ludvíka XIII. panství Versailles a Philibert Leroy v letech 1631–1634 královi přestavil venkovské sídlo na lovecký zámeček (dnes jádro paláce okolo Mramorového nádvoří)
- 1661:Ludvík XIV. (Král Slunce) se stal králem a ihned (díky snaze vyhnout se bouřící se Paříži a vzpomínkám na lovecké výlety do této oblasti) dal upravit areál tak, aby se tam mohly vytvořit zahrady pro různé slavnosti
- 1668–1710: zámek se podobá staveništi – různé přestavby a úpravy
- 1662–1670: Loius Le Vau mírně rozšířil starý zámek, vznikly fasády v italském style; André Le Nôtre upravil zahrady (i okolí) – na soustavu kanálů, fontán a pod. si pozval italské bratry Francine
- 1661 – 1683: Charles Le Brun vedl práce malířů, sochařů, dekoratérů a dalších umělců.
- od r. 1664: konaly se zde první hýřivé slavnosti
- 1668:Ludvík XIV. koupil sousední vesnici Trianon (vedle parku), kterou přičlenil k panství Versailles a dal zbourat; roku 1670 tam dal postavit zámek Porcelánový Trianon; roku 1687 byl tento zámek nahrazen dnešním zámkem Velký Trianon
- 1678–1708: Jules Hardouin-Mansart podstatně rozšířil zámek: přidal dnešní dvě křídla paláce (severní a jižní)
- 1680: vznik slavného Zrcadlového sálu (Galerie des Glaces), který nahradil terasu spojující ložnice krále a královny
- 1682: zámek se stává sídlem královského dvora, který se sem přestěhoval; ještě o dva roky později tu však stále pracovalo 22 000 dělníků, 6000 koní a pod. na stavebních pracích; Ludvík XIV. vykonal změny zejména na zařízení interiéru
- 1688: zámek prakticky hotový; jeho údržba stála asi 25% vládních příjmů Francie
- 1710: vysvěcení kapele
- 1715–1722: za vlády regenta Filipa Orleánskeho Ludvík XV. dočasně sídlí ve Vincennes
- 1736: otevření Herkulova sálu
- 1761–1768: u Velkého Trianonu vznikl zámeček Malý Trianon
- 1770–1772: A.–J. Gabriel udělal menší úpravy zejména hlavního zámku – zejména přístavba budovy Opery
- 1783: podepsán versailleský mír ukončující Americkou revoluci (1775–1783).
- 1783–1786: stavba tzv. Královniny vesnice – vesnice o 12 domech, kde Marie Antoinetta realizovala své představy ideálního selského života
- 1789 (počátek Francouzské revoluce): 5. května zasedají generální stavy; 6. října povstalci zaútočili na zámek a donutili královskou rodinu přestěhovat se do Paříže; od té doby v zámku nebydleli králové; v průběhu revoluce bylo rozkradeno zařízení, zahrada byla zanedbána, budovy sloužily různým účelům
- 1806–1810: Napoleon dal zámek zrestaurovat, znovu zařídil a dal úplně přestavět Velký Trianon a Malý Trianon
- 1814–1824:Ludvík XVIII. pokračoval v restaurování, zejména ložnic krále a královny; jeho nástupce Karel X. restaurování ukončil
- 1830: po červnové revoluci, která svrhla Karla X., je zámek znovu zanedbáván
- 1833–1837: král-občan Ludvík Filip Orleánský zachránil zámek před zbouráním, dal ho přestavět a z vlastních prostředků tam roku 1838 otevřel muzeum věnované „všem vítězstvím Francie“.
- 1870-1871: zámek Versailles je dočasně hlavní sídlo německé armády během prusko-francouzské války (1870-1871); v lednu 1871 zde bylo vyhlášeno Německé císařství
- 1920: Trianonský mír podepsán na zámku Velký Trianon
Panorama
Velká Galerie !
Související články
Externí odkazy
- Oficiální stránky Versailles (francouzsky a anglicky)
- Palace and Park of Versailles (UNESCO, anglicky))
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |