Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne HL/2020/01
Z Multimediaexpo.cz
m (Stránka Šablona:Článek dne HL/2019/35 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2020/01) |
m (Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“) |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:East Texas Oil Well Pump-2010-Flickr.jpg|right|160px|Čerpání ropy pomocí pumpy (USA)]] |
- | '''[[ | + | '''[[Ropa]]''' nebo také '''[[Ropa|černé zlato]]''' je hnědá až nazelenalá hořlavá [[kapalina]] tvořená směsí [[Uhlovodíky|uhlovodíků]], především [[Alkany|alkanů]]. Pravděpodobně vznikla rozkladem zbytků pravěkých rostlin a živočichů. Nachází se ve svrchních vrstvách [[zemská kůra|zemské kůry]] – nejčastěji v oblasti kontinentálních šelfů. Je základní surovinou petrochemického průmyslu. Naleziště ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, v hloubkách až 8 km pod zemským povrchem. Ropa při těžbě buď vyvěrá pod tlakem, nebo je čerpána. Vyskytuje se společně se [[zemní plyn|zemním plynem]]. |
- | + | Kdysi existovaly lokality, kde ropa přirozeně vyvěrala na zemský povrch. Nyní se ropa získává pomocí [[ropní vrt|vrtů]]. Většinou je v nalezišti společně s ropou přítomen [[zemní plyn]], který zajišťuje potřebný tlak, a tak může ropa samovolně vytékat. To se nazývá '''primární způsob těžby'''. Obvykle lze takto získat kolem 20 % ropy obsažené v nalezišti. | |
- | + | S postupem času tlak klesá až k bodu, kdy musí nastoupit '''sekundární metody''', jako je čerpání ropy pomocí pump, nebo udržování podzemního tlaku vodní injektáží, zpětným pumpováním zemního plynu, vzduchu, příp. [[oxid uhličitý|CO<sub>2</sub>]]. Dohromady, primárními a sekundárními metodami se podaří vytěžit 25–35 % celkového množství ropy. | |
- | + | '''Terciární metody''' nastupují v okamžiku, když už ani sekundární metody nestačí na udržení produkce a těžba je ještě stále ekonomická, což závisí na aktuální ceně ropy a výši těžebních nákladů. Jejich principem je snížení [[viskozita|viskozity]] zbývající ropy, většinou injektáží horké vodní páry získávané často [[kogenerace|kogenerací]], přičemž se spalováním zemního plynu vyrábí [[elektřina]] a odpadní teplo je využito k tvorbě vodní páry. Někdy se také ropa rozehřívá zapálením části ropného ložiska. Příležitostně se také používá injektáž [[detergent]]ů. Terciární metody dovolují vytěžit dalších 5–15 % ropy v nalezišti. | |
- | <noinclude>[[Kategorie: | + | |
+ | Ropa i [[Ropný produkt|ropné výrobky]] jsou základním [[palivo|palivem]] pro [[doprava|dopravu]] a surovinou pro výrobu [[Umělá hmota|plastů]]. Vyrábějí se z ní i některé léky, [[hnojivo|hnojiva]] a [[pesticid]]y. Především chudší země používají ropné produkty také k výrobě [[elektřina|elektřiny]] (asi 7 % celkové světové produkce). | ||
+ | |||
+ | Základem zpracování ropy je proces kontinuální rektifikace (často uváděná "frakční destilace" není pro zpracování ropy dostatečně efektivní), při níž jsou v kolonách odděleny při [[atmosférický tlak|atmosférickém tlaku]] jednotlivé skupiny [[Uhlovodíky|uhlovodíků]] podle jejich [[teplota varu|bodů varu]]. Nejlehčí plynné uhlovodíky jsou [[methan]], [[ethan]], [[propan]], [[butan]]. Poslední dva jsou hlavní součásti automobilového paliva [[LPG]]. | ||
+ | |||
+ | Vstup ropy je prakticky neodmyslitelný u každé masové výroby, přepravy a pěstování zemědělské produkce. Bez [[herbicid]]ů, [[pesticid]]ů a hnojiv vyráběných z ropy si dnes není možno představit moderní zemědělství a produkci potravin, jak ji dnes známe. Ropa coby zdroj velmi levné energie měla zejména od prvních desetiletí 20. století vliv na architekturu měst a dopravní infrastrukturu zemí. | ||
+ | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> |
Aktuální verze z 12. 1. 2023, 11:52
Ropa nebo také černé zlato je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů. Pravděpodobně vznikla rozkladem zbytků pravěkých rostlin a živočichů. Nachází se ve svrchních vrstvách zemské kůry – nejčastěji v oblasti kontinentálních šelfů. Je základní surovinou petrochemického průmyslu. Naleziště ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, v hloubkách až 8 km pod zemským povrchem. Ropa při těžbě buď vyvěrá pod tlakem, nebo je čerpána. Vyskytuje se společně se zemním plynem.
Kdysi existovaly lokality, kde ropa přirozeně vyvěrala na zemský povrch. Nyní se ropa získává pomocí vrtů. Většinou je v nalezišti společně s ropou přítomen zemní plyn, který zajišťuje potřebný tlak, a tak může ropa samovolně vytékat. To se nazývá primární způsob těžby. Obvykle lze takto získat kolem 20 % ropy obsažené v nalezišti.
S postupem času tlak klesá až k bodu, kdy musí nastoupit sekundární metody, jako je čerpání ropy pomocí pump, nebo udržování podzemního tlaku vodní injektáží, zpětným pumpováním zemního plynu, vzduchu, příp. CO2. Dohromady, primárními a sekundárními metodami se podaří vytěžit 25–35 % celkového množství ropy.
Terciární metody nastupují v okamžiku, když už ani sekundární metody nestačí na udržení produkce a těžba je ještě stále ekonomická, což závisí na aktuální ceně ropy a výši těžebních nákladů. Jejich principem je snížení viskozity zbývající ropy, většinou injektáží horké vodní páry získávané často kogenerací, přičemž se spalováním zemního plynu vyrábí elektřina a odpadní teplo je využito k tvorbě vodní páry. Někdy se také ropa rozehřívá zapálením části ropného ložiska. Příležitostně se také používá injektáž detergentů. Terciární metody dovolují vytěžit dalších 5–15 % ropy v nalezišti.
Ropa i ropné výrobky jsou základním palivem pro dopravu a surovinou pro výrobu plastů. Vyrábějí se z ní i některé léky, hnojiva a pesticidy. Především chudší země používají ropné produkty také k výrobě elektřiny (asi 7 % celkové světové produkce).
Základem zpracování ropy je proces kontinuální rektifikace (často uváděná "frakční destilace" není pro zpracování ropy dostatečně efektivní), při níž jsou v kolonách odděleny při atmosférickém tlaku jednotlivé skupiny uhlovodíků podle jejich bodů varu. Nejlehčí plynné uhlovodíky jsou methan, ethan, propan, butan. Poslední dva jsou hlavní součásti automobilového paliva LPG.
Vstup ropy je prakticky neodmyslitelný u každé masové výroby, přepravy a pěstování zemědělské produkce. Bez herbicidů, pesticidů a hnojiv vyráběných z ropy si dnes není možno představit moderní zemědělství a produkci potravin, jak ji dnes známe. Ropa coby zdroj velmi levné energie měla zejména od prvních desetiletí 20. století vliv na architekturu měst a dopravní infrastrukturu zemí.