V pondělí 16. září 2024 začala naše další
nová soutěž o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte rychle soutěžit o lákavé ceny !!

Slída

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
 
+
[[Soubor:Mica (6911818878).jpg|thumb|250px|Detail na slídu muskovit]]
-
[[Soubor:Mica-muscovite.jpg|thumb|right|274px|Detail na slídu - muskovit.]]
+
'''Slída''' je označení pro velmi širokou skupinu minerálů patřících mezi [[hlinitokřemičitan]]y. Často se však pojmem slída míní jen její nejznámější reprezentant - [[muskovit]].
'''Slída''' je označení pro velmi širokou skupinu minerálů patřících mezi [[hlinitokřemičitan]]y. Často se však pojmem slída míní jen její nejznámější reprezentant - [[muskovit]].
Pro slídy je typická výtečná [[štěpnost]] daná jejich vrstevnatou krystalovou strukturou (projevuje se perleťovým leskem na štěpných plochách). Tenké průhledné či průsvitné lupeny dosahují i značných rozměrů. Bývaly používány i jako výplně oken a žáruvzdorných okének pecí. Slída je nevodivá, nehořlavá, taví se špatně, spíše vůbec.
Pro slídy je typická výtečná [[štěpnost]] daná jejich vrstevnatou krystalovou strukturou (projevuje se perleťovým leskem na štěpných plochách). Tenké průhledné či průsvitné lupeny dosahují i značných rozměrů. Bývaly používány i jako výplně oken a žáruvzdorných okének pecí. Slída je nevodivá, nehořlavá, taví se špatně, spíše vůbec.
== Druhy slídy ==
== Druhy slídy ==
V přírodě se ze slíd vyskytují nejčastěji dva druhy:
V přírodě se ze slíd vyskytují nejčastěji dva druhy:
-
* [[Muskovit]] (světlá slída, ''kočičí stříbro'') - stříbřitě bílý, slabě nažloutlý či nazelenalý nerost. Obsahuje ho [[žula]], [[krystalické břidlice]] nebo [[svor]]y. Chemicky jde o [[hlinitokřemičitan draselný]] s malou příměsí [[sodík]]u, [[vápník]]u a [[železo|železa]].
+
* [[Muskovit]] (světlá slída, ''kočičí stříbro'') stříbřitě bílý, slabě nažloutlý či nazelenalý nerost. Obsahuje ho [[žula]], [[krystalické břidlice]] nebo [[svor]]y. Chemicky jde o [[hlinitokřemičitan draselný]] s malou příměsí [[sodík]]u, [[vápník]]u a [[železo|železa]].
-
* [[Biotit]] (tmavá slída) nerost v hornině černý, samostatný lístek pak hnědý až černohnědý. Biotit lze nalézt v mnoha vyvřelinách a krystalických břidlicích. Je to stejně jako muskovit ''hlinitokřemičitan draselný'', avšak s příměsí až 30% ''kysličníku hořečnatého''..
+
* [[Biotit]] (tmavá slída) nerost v hornině černý, samostatný lístek pak hnědý až černohnědý. Biotit lze nalézt v mnoha vyvřelinách a krystalických břidlicích. Je to stejně jako muskovit ''hlinitokřemičitan draselný'', avšak s příměsí až 30% ''kysličníku hořečnatého''..
-
* [[Lepidolit]] (růžová odrůda)
+
* [[Lepidolit]] (růžová odrůda)

Aktuální verze z 16. 10. 2022, 08:39

Detail na slídu – muskovit

Slída je označení pro velmi širokou skupinu minerálů patřících mezi hlinitokřemičitany. Často se však pojmem slída míní jen její nejznámější reprezentant - muskovit. Pro slídy je typická výtečná štěpnost daná jejich vrstevnatou krystalovou strukturou (projevuje se perleťovým leskem na štěpných plochách). Tenké průhledné či průsvitné lupeny dosahují i značných rozměrů. Bývaly používány i jako výplně oken a žáruvzdorných okének pecí. Slída je nevodivá, nehořlavá, taví se špatně, spíše vůbec.

Druhy slídy

V přírodě se ze slíd vyskytují nejčastěji dva druhy:

  • Muskovit (světlá slída, kočičí stříbro) – stříbřitě bílý, slabě nažloutlý či nazelenalý nerost. Obsahuje ho žula, krystalické břidlice nebo svory. Chemicky jde o hlinitokřemičitan draselný s malou příměsí sodíku, vápníkuželeza.
  • Biotit (tmavá slída) – nerost v hornině černý, samostatný lístek pak hnědý až černohnědý. Biotit lze nalézt v mnoha vyvřelinách a krystalických břidlicích. Je to stejně jako muskovit hlinitokřemičitan draselný, avšak s příměsí až 30% kysličníku hořečnatého..
  • Lepidolit – (růžová odrůda)


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Slída