Iracionální číslo

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 14. 8. 2022, 14:48

V matematice je iracionální číslo (řecky arretos či alogos) každé reálné číslo, které není racionálním číslem, tedy takové číslo, které nelze vyjádřit jako zlomek, tedy podíl dvou celých čísel a/b, kde a a b jsou celá čísla a b není nula. Iracionální číslo má neukončený a neperiodický desetinný rozvoj.

Asi nejstarším a nejjednodušším příkladem iracionálního čísla je \(\sqrt{2}</math>. Její iracionalitu lze dokázat celkem jednoduše sporem pomocí základních vlastností dělitelnosti (viz níže). Obecně platí, že odmocniny z přirozených čísel jsou buď přirozená anebo iracionální čísla, což lze snadno dokázat pomocí rozkladu na prvočísla (základní věty aritmetiky).

Také logaritmy jsou většinou iracionální, elementárně lze dokázat např. iracionalitu čísla \(\log{2}</math>. Míníme dekadický logaritmus, pro přirozený \(\ln{2}</math> to platí rovněž, důkaz je však podstatně složitější. Rovněž hodnoty exponenciálních, goniometrických apod. transcendentních funkcí jsou často iracionální čísla.

Mezi nejznámější iracionální čísla patří číslo \(\pi</math>, vyjadřující délku kružnice s jednotkovým průměrem nebo Eulerovo číslo e, základ přirozených logaritmů. Tato čísla jsou dokonce transcendentní – nejsou kořeny žádné algebraické rovnice (rovnice, v níž jsou koeficienty přirozená čísla).

Historie

Objev je připisován matematikovi Pythagorovy školy jménem Hippasos z Metapontu, který dokázal, že úhlopříčka jednotkového čtverce nemůže být vyjádřena racionálním číslem. Podle pověsti byl Hippasus svržen z lodi do moře a utopen, aby tento objev zůstal utajen.

Důkaz iracionality odmocniny ze dvou

Předpokládejme, že \(\sqrt{2}</math> je racionální číslo, což znamená, že by měla existovat přirozená čísla \( a, b</math> taková, že \(\frac{a}{b} = \sqrt{2}</math>, přičemž budeme předpokládat, že daná čísla \(a,b</math> nemají společného dělitele
Umocněním obou stran \(\frac{a}{b} = \sqrt{2}</math> dostaneme \(\frac{a^2}{b^2} = 2</math>, neboli \(a^2 = 2 b^2</math>.
Podle předchozího bodu je \(a^2</math> sudé číslo. Využijeme-li toho, že druhá mocnina sudého čísla je opět sudé číslo, zatímco druhá mocnina lichého čísla je lichým číslem, můžeme tvrdit, že číslo \(a</math> je sudé.
Je-li číslo \(a</math> sudé, je možné jej vyjádřit jako \(a = 2 r</math>, kde \(r</math> je nějaké přirozené číslo.
Dosadíme-li \(a = 2 r</math> do vztahu \(a^2 = 2 b^2</math>, dostaneme \(4 r^2 = 2 b^2</math>, což lze upravit na \(2 r^2 = b^2</math>.
Podle posledního vztahu je však číslo \(b^2</math> sudé. Podobně jako v případě čísla \(a^2</math> lze ukázat, že také číslo \(b</math> je sudé.
Obě čísla \(a</math> i \(b</math> jsou sudá a tedy dělitelná 2. To je však v rozporu s předpokladem, že čísla \(a,b</math> nemají společného dělitele. Původní předpoklad o existenci přirozených čísel \(a,b</math> tedy neplatí a číslo \(\sqrt{2}</math> nelze vyjádřit ve tvaru zlomku, což znamená, že číslo \(\sqrt{2}</math> je iracionální.

Důkaz iracionality Ludolfova čísla resp. Eulerova čísla je obtížnější a podařil se teprve v druhé polovině osmnáctého století.

Mohutnost množiny iracionálních čísel

Protože každé racionální číslo je možné vyjádřit podílem dvou celých čísel, množina racionálních čísel je nekonečná spočetná. Ale reálných čísel je nespočetně, tedy více než racionálních, takže iracionálních čísel musí být také nespočetně, množina iracionálních čísel má stejnou mohutnost jako množina čísel reálných, tzn. mohutnost kontinua.

Literatura

Keith Devlin: Jazyk matematiky, Argo 2003, ISBN: 80-7203-470-7

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Iracionální číslo

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Iracionální číslo

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 V [[matematika|matematice]] je '''iracionální číslo''' (řecky ''arretos'' či ''alogos'') každé [[reálné číslo]], které není [[racionální číslo|racionálním číslem]], tedy takové číslo, které nelze vyjádřit jako [[zlomek]], tedy podíl dvou [[celé číslo|celých čísel]] ''a''/''b'', kde ''a'' a ''b'' jsou celá čísla a ''b'' není [[nula]]. Iracionální číslo má neukončený a neperiodický desetinný rozvoj.
-Asi nejstarším a nejjednodušším příkladem iracionálního čísla je <math>\sqrt{2}</math>. Její iracionalitu lze dokázat celkem jednoduše sporem pomocí základních vlastností dělitelnosti (viz níže). Obecně platí, že odmocniny z přirozených čísel jsou buď [[Přirozené číslo|přirozená]] anebo iracionální čísla, což lze snadno dokázat pomocí rozkladu na prvočísla ([[základní věta aritmetiky|základní věty aritmetiky]]).
+Asi nejstarším a nejjednodušším příkladem iracionálního čísla je <big>\(\sqrt{2}</math>. Její iracionalitu lze dokázat celkem jednoduše sporem pomocí základních vlastností dělitelnosti (viz níže). Obecně platí, že odmocniny z přirozených čísel jsou buď [[Přirozené číslo|přirozená]] anebo iracionální čísla, což lze snadno dokázat pomocí rozkladu na prvočísla ([[základní věta aritmetiky|základní věty aritmetiky]]).
-Také logaritmy jsou většinou iracionální, elementárně lze dokázat např. iracionalitu čísla <math>\log{2}</math>. Míníme dekadický logaritmus, pro přirozený <math>\ln{2}</math> to platí rovněž, důkaz je však podstatně složitější. Rovněž hodnoty exponenciálních, goniometrických apod. transcendentních funkcí jsou často iracionální čísla.
+Také logaritmy jsou většinou iracionální, elementárně lze dokázat např. iracionalitu čísla <big>\(\log{2}</math>. Míníme dekadický logaritmus, pro přirozený <big>\(\ln{2}</math> to platí rovněž, důkaz je však podstatně složitější. Rovněž hodnoty exponenciálních, goniometrických apod. transcendentních funkcí jsou často iracionální čísla.
-Mezi nejznámější iracionální čísla patří číslo [[pí (číslo)|<math>\pi</math>]], vyjadřující délku kružnice s jednotkovým průměrem nebo [[Eulerovo číslo|Eulerovo číslo e]], základ přirozených logaritmů. Tato čísla jsou dokonce [[transcendentní číslo|transcendentní]] – nejsou kořeny žádné algebraické rovnice (rovnice, v níž jsou koeficienty přirozená čísla).
+Mezi nejznámější iracionální čísla patří číslo [[pí (číslo)|<big>\(\pi</math>]], vyjadřující délku kružnice s jednotkovým průměrem nebo [[Eulerovo číslo|Eulerovo číslo e]], základ přirozených logaritmů. Tato čísla jsou dokonce [[transcendentní číslo|transcendentní]] – nejsou kořeny žádné algebraické rovnice (rovnice, v níž jsou koeficienty přirozená čísla).
 == Historie ==
@@ Řádka 12: / Řádka 12: @@
 == Důkaz iracionality odmocniny ze dvou ==
-# Předpokládejme, že <math>\sqrt{2}</math> je racionální číslo, což znamená, že by měla existovat [[přirozené číslo|přirozená čísla]] <math> a, b</math> taková, že <math>\frac{a}{b} = \sqrt{2}</math>, přičemž budeme předpokládat, že daná čísla <math>a,b</math> nemají společného [[Dělení|dělitele]]
+# Předpokládejme, že <big>\(\sqrt{2}</math> je racionální číslo, což znamená, že by měla existovat [[přirozené číslo|přirozená čísla]] <big>\( a, b</math> taková, že <big>\(\frac{a}{b} = \sqrt{2}</math>, přičemž budeme předpokládat, že daná čísla <big>\(a,b</math> nemají společného [[Dělení|dělitele]]
-# Umocněním obou stran <math>\frac{a}{b} = \sqrt{2}</math> dostaneme <math>\frac{a^2}{b^2} = 2</math>, neboli <math>a^2 = 2 b^2</math>.
+# Umocněním obou stran <big>\(\frac{a}{b} = \sqrt{2}</math> dostaneme <big>\(\frac{a^2}{b^2} = 2</math>, neboli <big>\(a^2 = 2 b^2</math>.
-# Podle předchozího bodu je <math>a^2</math> [[Sudá a lichá čísla|sudé číslo]]. Využijeme-li toho, že druhá mocnina sudého čísla je opět sudé číslo, zatímco druhá mocnina [[Sudá a lichá čísla|lichého čísla]] je lichým číslem, můžeme tvrdit, že číslo <math>a</math> je sudé.
+# Podle předchozího bodu je <big>\(a^2</math> [[Sudá a lichá čísla|sudé číslo]]. Využijeme-li toho, že druhá mocnina sudého čísla je opět sudé číslo, zatímco druhá mocnina [[Sudá a lichá čísla|lichého čísla]] je lichým číslem, můžeme tvrdit, že číslo <big>\(a</math> je sudé.
-# Je-li číslo <math>a</math> sudé, je možné jej vyjádřit jako <math>a = 2 r</math>, kde <math>r</math> je nějaké přirozené číslo.
+# Je-li číslo <big>\(a</math> sudé, je možné jej vyjádřit jako <big>\(a = 2 r</math>, kde <big>\(r</math> je nějaké přirozené číslo.
-# Dosadíme-li <math>a = 2 r</math> do vztahu <math>a^2 = 2 b^2</math>, dostaneme <math>4 r^2 = 2 b^2</math>, což lze upravit na <math>2 r^2 = b^2</math>.
+# Dosadíme-li <big>\(a = 2 r</math> do vztahu <big>\(a^2 = 2 b^2</math>, dostaneme <big>\(4 r^2 = 2 b^2</math>, což lze upravit na <big>\(2 r^2 = b^2</math>.
-# Podle posledního vztahu je však číslo <math>b^2</math> sudé. Podobně jako v případě čísla <math>a^2</math> lze ukázat, že také číslo <math>b</math> je sudé.
+# Podle posledního vztahu je však číslo <big>\(b^2</math> sudé. Podobně jako v případě čísla <big>\(a^2</math> lze ukázat, že také číslo <big>\(b</math> je sudé.
-# Obě čísla <math>a</math> i <math>b</math> jsou sudá a tedy [[dělitelnost|dělitelná]] 2. To je však v rozporu s předpokladem, že čísla <math>a,b</math> nemají společného dělitele. Původní předpoklad o existenci přirozených čísel <math>a,b</math> tedy neplatí a číslo <math>\sqrt{2}</math> nelze vyjádřit ve tvaru [[zlomek|zlomku]], což znamená, že číslo <math>\sqrt{2}</math> je iracionální.
+# Obě čísla <big>\(a</math> i <big>\(b</math> jsou sudá a tedy [[dělitelnost|dělitelná]] 2. To je však v rozporu s předpokladem, že čísla <big>\(a,b</math> nemají společného dělitele. Původní předpoklad o existenci přirozených čísel <big>\(a,b</math> tedy neplatí a číslo <big>\(\sqrt{2}</math> nelze vyjádřit ve tvaru [[zlomek|zlomku]], což znamená, že číslo <big>\(\sqrt{2}</math> je iracionální.
 Důkaz iracionality [[pí (číslo)|Ludolfova čísla]] resp. [[Eulerovo číslo|Eulerova čísla]] je obtížnější a podařil se teprve v druhé polovině osmnáctého století.