Šablona:Článek dne HL/2019/30

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Aktualizace)
m (Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 16: Řádka 16:
Na západním úbočí méně nápadného Školního vrchu vystupují poblíž vrcholu polohy vápenců a jejich styk s nadložními břidlicemi tak dává možnost vidět plnohodnotnou ukázku hranice mezi silurskými stupni ludlow a přídol. Tato ukázka značící se mezinárodním [[stratotyp]]em byla schválena v roce 1984 na Mezinárodním geologickém kongresu v [[Moskva|Moskvě]]. V již zmíněném vápenci se nachází bohaté naleziště zkamenělin [[hlavonožec|hlavonožců]] a trilobitů. Spekuluje se o tom, zda první nález z našeho území z roku 1770 byl právě z této přírodní památky.
Na západním úbočí méně nápadného Školního vrchu vystupují poblíž vrcholu polohy vápenců a jejich styk s nadložními břidlicemi tak dává možnost vidět plnohodnotnou ukázku hranice mezi silurskými stupni ludlow a přídol. Tato ukázka značící se mezinárodním [[stratotyp]]em byla schválena v roce 1984 na Mezinárodním geologickém kongresu v [[Moskva|Moskvě]]. V již zmíněném vápenci se nachází bohaté naleziště zkamenělin [[hlavonožec|hlavonožců]] a trilobitů. Spekuluje se o tom, zda první nález z našeho území z roku 1770 byl právě z této přírodní památky.
-
 
+
<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>
-
Dalším důvodem ochrany tohoto území je přítomnost xerotermní (teplomilné) skalní vegetace. Původní vegetace zde totiž byla narušena lomovou činností a po jejím ukončení zde byla vysazena v roce 1917 [[borovice černá]] (''Pinus&nbsp;nigra'') působící dnes na vrcholcích Branické skály velmi nepřirozeně. Kromě ní je tu hojný výskyt [[Dřín obecný|dřínu&nbsp;obecného]] (''Cornus&nbsp;mas''), [[Pěchava vápnomilná|pěchavy&nbsp;vápnomilné]] (''Sesleria&nbsp;albicans'') a&nbsp;[[Modřenec tenkokvětý|modřence&nbsp;tenkokvětého]] (''Muscari&nbsp;tenuiflorum''). Za zmínku stojí ještě výskyt teplomilné [[Muchomůrka Vittadiniho|muchomůrky&nbsp;Vittadiniho]] (''Amanita&nbsp;vittadinii'') nad&nbsp;skalami.
+
-
 
+
-
Na Branické skále se zachovaly zbytky teplomilné stepní fauny. Jako zástupce obratlovců se zde vyskytuje [[ještěrka obecná]] (''Lacerta agilis'') nacházející se na výslunných místech nebo pravidelně zde hnízdící [[poštolka obecná]] (''Falco tinnunculus''). Na Školním vrchu se pak vyskytuje [[pěnkava obecná]] (''Fringilla coelebs''). Ve štolách příležitostně přezimovávají [[netopýři]] (''Microchiroptera'').
+
-
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+

Aktuální verze z 6. 1. 2022, 16:24

Výhled z nebezpečné hrany skály na Prahu (2019)

Branické skály jsou přírodní památka v Praze-Braníku, která byla vyhlášena 29. dubna 1968 a v ústředním seznamu AOPK ČR je evidovaná pod číslem 28. Branické skály tvoří západní stráň vrchu Dobeška s bývalým lomem na pravém břehu řeky Vltavy v Braníku, poblíž zastávky MHD Přístaviště. Jsou ohraničeny na východě ulicí Na Dobešce, na západě ulicí Modřanskou, na severu ulicí Vysoká cesta a na jihu Starou cestou, která je odděluje od Školního vrchu. Chráněné území zaujímá rozlohu 9,1 hektaru v nadmořské výšce mezi 190 až 264 metrů n. m. a zahrnuje Školní vrch a samotné Branické skály s lesoparkem Dobeška. Chráněné území je ve správě Magistrátu hlavního města Prahy.

Dle vyhlášky, publikované ve Sbírce nařízení, vyhlášek a instrukci Národního výboru hlavního města Prahy, vydané dne 29. června 1968, zahrnuje nově vyhlášený chráněný přírodní výtvor Branické skály bývalý lom a sousední vrch zvaný "školní" se zachovanými zbytky skalní stepi a nalezištěm zkamenělin. Navíc, jak je zdůrazněno ve vyhlášce, celý útvar je význačný krajinářsky.

Podle pověsti býval u Branické skály hrad a je zde ukryt poklad.

Nejméně od poloviny 18. století až do roku 1928. se zde těžil vápenec. U paty lomů vznikaly vápenky, v nichž se pálilo známé pražské staroměstské vápno. Šlo o hydraulické vápno, které se používalo při vodních stavbách, například pro pražská nábřeží, a vůbec pro výstavbu města v 19. století a na počátku 20. století.

Za druhé světové války zde vybudovala německá armáda několik štol pro umístění podzemní továrny, chráněné proti bombardování. Tento komplex tvoří sedm různě dlouhých chodeb. Společnost Nautilus usiluje o jejich zpřístupnění veřejnosti a umístění expozice o historii objektu.

Les Dobeška na původně holé Branické skále byl založen roku 1917. Autorem 2 metry vysoké dřevěné vyhlídkové tribuny je architekt a herec David Vávra.

Branické skály patří k nejvýchodnějším výchozům siluru a devonu oblasti Barrandienu a poskytují informace o vývoji pražské pánve ve vyšším siluru a spodním devonu. Jsou zde k vidění unikátní skalní výchozy s odkrytými geologickými profily. Skály skrývají opuštěný vápencový lom, který je jedním z důvodů jejich vyhlášení přírodní památkou.

Na západním úbočí méně nápadného Školního vrchu vystupují poblíž vrcholu polohy vápenců a jejich styk s nadložními břidlicemi tak dává možnost vidět plnohodnotnou ukázku hranice mezi silurskými stupni ludlow a přídol. Tato ukázka značící se mezinárodním stratotypem byla schválena v roce 1984 na Mezinárodním geologickém kongresu v Moskvě. V již zmíněném vápenci se nachází bohaté naleziště zkamenělin hlavonožců a trilobitů. Spekuluje se o tom, zda první nález z našeho území z roku 1770 byl právě z této přírodní památky.