Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
William Anders
Z Multimediaexpo.cz
(Výrazné vylepšení) |
m (Nahrazení textu „General Electric“ textem „General Electric“) |
||
| Řádka 26: | Řádka 26: | ||
===Následovalo po letu=== | ===Následovalo po letu=== | ||
| - | Zůstal ještě krátce ve výcviku a byl jmenován do záložní posádky [[Apollo 11|Apolla 11]]. V září roku 1969 se rozhodl plukovník Anders z letectva USA odejít. V letech 1969-1973 pracoval ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]] v Národní radě pro letectví a kosmické lety (''[[National Aeronautics and Space Council]]''). V letech 1973-1976 byl ředitelem Komise pro atomovou energii. V roce 1976 byl jmenován velvyslancem USA v [[Norsko|Norsku]]. Od října 1977 byl generálním manažérem oddělení atomové energie u společnosti | + | Zůstal ještě krátce ve výcviku a byl jmenován do záložní posádky [[Apollo 11|Apolla 11]]. V září roku 1969 se rozhodl plukovník Anders z letectva USA odejít. V letech 1969-1973 pracoval ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]] v Národní radě pro letectví a kosmické lety (''[[National Aeronautics and Space Council]]''). V letech 1973-1976 byl ředitelem Komise pro atomovou energii. V roce 1976 byl jmenován velvyslancem USA v [[Norsko|Norsku]]. Od října 1977 byl generálním manažérem oddělení atomové energie u společnosti General Electric (''General Dynamics Corp., Nuclear Energy Products Div.''). V roce 1989 pracoval u firmy Textron, Inc. Roku 2003 se vrátil do [[NASA]] v [[Houston]]u už jako generál v záloze. Je ženatý a má šest dětí. V roce 2004 byl v Ohiu zapsán do [[National Aviation Hall of Fame]] (Národní letecká síň slávy). |
===Literatura=== | ===Literatura=== | ||
Aktuální verze z 23. 11. 2021, 15:03
William Alison Anders (* 17. října 1933, Hongkong, Čína) byl americký astronaut z letu Apolla 8.
Obsah |
Život
Škola a výcvik
Studoval na námořní akademii USA (United States Naval Academy). V roce 1962 získal titul inženýra v oboru atomové fyziky na technologickém institutu amerického letectva (Air Force Institute of Technology). Mezi astronauty přišel ve třetí skupině jen o pár měsíců později v roce 1963 s bohatou praxí pilota. Byl jmenován do záložní posádky Gemini 11.
Let do vesmíru
William Anders se zúčastnil první pilotované mise k Měsíci. Letěl ve trojici jako nejmladší člen posádky spolu s Frankem Bormanem a Jamesem Lovellem v Apollu 8, které odstartovalo z mysu Canaveral na Floridě. Vykonával funkci velitele lunárního modulu, který ovšem u lodě vůbec neměli. Jednalo se o nácvik pozdějšího letu s přistáním na Měsíci. Měsíc desetkrát obletěli a po šesti dnech se v pořádku vrátili k Zemi a přistáli na hladině Tichého oceánu.
Následovalo po letu
Zůstal ještě krátce ve výcviku a byl jmenován do záložní posádky Apolla 11. V září roku 1969 se rozhodl plukovník Anders z letectva USA odejít. V letech 1969-1973 pracoval ve Washingtonu v Národní radě pro letectví a kosmické lety (National Aeronautics and Space Council). V letech 1973-1976 byl ředitelem Komise pro atomovou energii. V roce 1976 byl jmenován velvyslancem USA v Norsku. Od října 1977 byl generálním manažérem oddělení atomové energie u společnosti General Electric (General Dynamics Corp., Nuclear Energy Products Div.). V roce 1989 pracoval u firmy Textron, Inc. Roku 2003 se vrátil do NASA v Houstonu už jako generál v záloze. Je ženatý a má šest dětí. V roce 2004 byl v Ohiu zapsán do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy).
Literatura
- CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola William Alison Anders, s. 255.
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |