Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Krakovský rynek
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(++) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor:Kraków - Sukiennice 01.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Kraków - Sukiennice 01.jpg|thumb|300px|Krakov, Rynek Główny - Sukiennice a [[Radniční věž (Krakov)|Radniční věž]]]] |
'''Rynek Główny''' je hlavní [[náměstí]] [[Polsko|polského]] města [[Krakov]], ležící v části [[Stare Miasto (Krakov)|Stare Miasto]]. Jde o největší krakovské náměstí a současně největší středověké náměstí v [[Evropa|Evropě]] <ref name = "Steves">[http://books.google.com/books?vid=ISBN1566917212&id=2KzSp-AV3KIC&pg=PA496&lpg=PA496&dq=Krak%C3%B3w+market+square+largest&sig=HsrAY8aaOMHY6qvpoIlzzCVJZ-E Rick Steves' Europe Through the Back Door].</ref> <ref name="weekend">Kolektiv: Polska na weekend, Bielsko-Biala 2003, s. 543, ISBN 83-7304-183-4</ref>. | '''Rynek Główny''' je hlavní [[náměstí]] [[Polsko|polského]] města [[Krakov]], ležící v části [[Stare Miasto (Krakov)|Stare Miasto]]. Jde o největší krakovské náměstí a současně největší středověké náměstí v [[Evropa|Evropě]] <ref name = "Steves">[http://books.google.com/books?vid=ISBN1566917212&id=2KzSp-AV3KIC&pg=PA496&lpg=PA496&dq=Krak%C3%B3w+market+square+largest&sig=HsrAY8aaOMHY6qvpoIlzzCVJZ-E Rick Steves' Europe Through the Back Door].</ref> <ref name="weekend">Kolektiv: Polska na weekend, Bielsko-Biala 2003, s. 543, ISBN 83-7304-183-4</ref>. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | [[Soubor:Krakow rynek 01.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Krakow rynek 01.jpg|thumb|400px|left|Rynek Główny z věže [[Mariánský kostel (Krakov)|Mariánského kostela]]]] |
| - | Náměstí vzniklo v 3. čtvrtině 13. století, kdy byl [[Krakov]], zničený při [[tataři|tatarském]] nájezdu v roce 1241, znovu lokován na základě | + | Náměstí vzniklo v 3. čtvrtině 13. století, kdy byl [[Krakov]], zničený při [[tataři|tatarském]] nájezdu v roce 1241, znovu lokován na základě magdeburského městského práva Boleslavem Stydlivým dne [[5. červen|5. června]] 1257. Rynek byl vytyčen na základě charakteristického šachovnicového půdorysu fojty Gedkem, Jakubem z Nisy a Gedkovi, Dytmarem Wolkem. Strany náměstí nepatrně přesahovaly 200 metrů, přičemž do jeho plochy byly zahrnuty pozůstatky bývalého osídlení ([[Mariánský kostel (Krakov)|Mariánský kostel]] a [[Kostel sv. Vojtěcha (Krakov)|kostel sv. Vojtěcha]] - to je důvodem, proč stojí "nakřivo" vůči okrajům náměstí <ref name="weekend"></ref>). |
| - | Rynek byl nejprve majetkem panovníka a teprve v roce 1358 se | + | Rynek byl nejprve majetkem panovníka a teprve v roce 1358 se Kazimír III. Veliký zřekl práva na většinu objektů na náměstí a předal je městu. Název Rynek (Ring) byl poprvé zaznamenán v roce 1300, současný název je používán od roku 1882. |
Z každého boku náměstí vybíhají 3 rovnoběžné ulice. Výjimkou je [[Grodská ulice|ulice Grodská]], která pravděpodobně existovala již před lokací náměstí. Čtyři ulice vybíhající z centra náměstí (Św. Jana, Sienna, Bracka, Szewska) dělily náměstí i střed města na 4 administrativní části (Sławkowski, Rzeźniczy, Grodzki a Garncarski). | Z každého boku náměstí vybíhají 3 rovnoběžné ulice. Výjimkou je [[Grodská ulice|ulice Grodská]], která pravděpodobně existovala již před lokací náměstí. Čtyři ulice vybíhající z centra náměstí (Św. Jana, Sienna, Bracka, Szewska) dělily náměstí i střed města na 4 administrativní části (Sławkowski, Rzeźniczy, Grodzki a Garncarski). | ||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
V 2. polovině 14. století bylo náměstí poprvé vydlážděno. V roce 1373 bylo vydáno nařízení o povinnosti vlastníků domů udržovat čistotu před svými nemovitostmi. Na počátku 16. století bylo sjednoceno dláždění náměstí (přibližně v dnešní výšce a asi o 2 metry výše než byl původní povrch Rynku v 13. století) a přízemní části domů začaly být využívány jako obchody, sklady nebo směnárny. | V 2. polovině 14. století bylo náměstí poprvé vydlážděno. V roce 1373 bylo vydáno nařízení o povinnosti vlastníků domů udržovat čistotu před svými nemovitostmi. Na počátku 16. století bylo sjednoceno dláždění náměstí (přibližně v dnešní výšce a asi o 2 metry výše než byl původní povrch Rynku v 13. století) a přízemní části domů začaly být využívány jako obchody, sklady nebo směnárny. | ||
| - | [[ | + | [[File:Smuglewicz Kosciuszko 2a.jpg|thumb|300px|Přísaha Tadeusze Kościuszki na krakovském rynku. Malba Franciszka Smuglewicze (1797)]] |
| - | Krakovské náměstí bylo v průběhu dějin místem mnoha slavností a historických událostí. Dne [[10. duben|10. dubna]] 1525 zde [[Prusko|pruský]] [[kníže]] Albrecht Braniborský složil lenní hold [[Seznam polských panovníků|polskému králi]] | + | Krakovské náměstí bylo v průběhu dějin místem mnoha slavností a historických událostí. Dne [[10. duben|10. dubna]] 1525 zde [[Prusko|pruský]] [[kníže]] Albrecht Braniborský složil lenní hold [[Seznam polských panovníků|polskému králi]] Zikmundovi I. Starému. V roce 1791 zde proběhla vojenská přísaha na [[Ústava 3. května|ústavu 3. května]]. [[24. březen|24. března]] 1794 zde Tadeusz Kościuszko složil přísahu a vyhlásil tak protiruské povstání (později známé jako ''[[Kościuszkovo povstání]]''). |
V roce 1882 byl v Krakově zahájen provoz úzkorozchodné [[koněspřežná dráha|koněspřežné]] [[tramvaj]]ové dráhy, jejíž trasa vedla přes Rynek. Tramvaje jezdily na krakovské náměstí až do roku [[1952]], kdy byl její provoz přenesen na nově vybudovanou trasu vedoucí kolem parku [[Planty (Krakov)|Planty]]. | V roce 1882 byl v Krakově zahájen provoz úzkorozchodné [[koněspřežná dráha|koněspřežné]] [[tramvaj]]ové dráhy, jejíž trasa vedla přes Rynek. Tramvaje jezdily na krakovské náměstí až do roku [[1952]], kdy byl její provoz přenesen na nově vybudovanou trasu vedoucí kolem parku [[Planty (Krakov)|Planty]]. | ||
| Řádka 26: | Řádka 26: | ||
== Významné budovy == | == Významné budovy == | ||
| - | + | * [[Mariánský kostel (Krakov)|Mariánský kostel]] | |
| - | *[[Mariánský kostel (Krakov)|Mariánský kostel]] | + | * [[Sukiennice]] |
| - | *[[Sukiennice]] | + | * [[Radniční věž (Krakov)|Radniční věž]] |
| - | *[[Radniční věž (Krakov)|Radniční věž]] | + | * [[Kostel sv. Vojtěcha (Krakov)|Kostel sv. Vojtěcha]] |
| - | *[[Kostel sv. Vojtěcha (Krakov)|Kostel sv. Vojtěcha]] | + | * Pomník [[Adam Mickiewicz|Adama Mickiewicze]] |
| - | *Pomník [[Adam Mickiewicz|Adama Mickiewicze]] | + | |
== Reference == | == Reference == | ||
<references /> | <references /> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | *[http://www.krakow-rynek.pl/v1/ Stránky o archeologickém průzkumu Krakovského rynku (polsky)] | + | * [http://www.krakow-rynek.pl/v1/ Stránky o archeologickém průzkumu Krakovského rynku (polsky)] |
| + | |||
| - | {{commonscat|Old Town Market Square in Kraków}} | + | {{commonscat|Old Town Market Square in Kraków}}{{Článek z Wikipedie}} |
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | |
[[Kategorie:Krakov]] | [[Kategorie:Krakov]] | ||
Aktuální verze z 17. 7. 2021, 10:52
Rynek Główny je hlavní náměstí polského města Krakov, ležící v části Stare Miasto. Jde o největší krakovské náměstí a současně největší středověké náměstí v Evropě [1] [2].
Obsah |
Historie
Náměstí vzniklo v 3. čtvrtině 13. století, kdy byl Krakov, zničený při tatarském nájezdu v roce 1241, znovu lokován na základě magdeburského městského práva Boleslavem Stydlivým dne 5. června 1257. Rynek byl vytyčen na základě charakteristického šachovnicového půdorysu fojty Gedkem, Jakubem z Nisy a Gedkovi, Dytmarem Wolkem. Strany náměstí nepatrně přesahovaly 200 metrů, přičemž do jeho plochy byly zahrnuty pozůstatky bývalého osídlení (Mariánský kostel a kostel sv. Vojtěcha - to je důvodem, proč stojí "nakřivo" vůči okrajům náměstí [2]).
Rynek byl nejprve majetkem panovníka a teprve v roce 1358 se Kazimír III. Veliký zřekl práva na většinu objektů na náměstí a předal je městu. Název Rynek (Ring) byl poprvé zaznamenán v roce 1300, současný název je používán od roku 1882.
Z každého boku náměstí vybíhají 3 rovnoběžné ulice. Výjimkou je ulice Grodská, která pravděpodobně existovala již před lokací náměstí. Čtyři ulice vybíhající z centra náměstí (Św. Jana, Sienna, Bracka, Szewska) dělily náměstí i střed města na 4 administrativní části (Sławkowski, Rzeźniczy, Grodzki a Garncarski).
Rynek byl centrem obchodu a vznikaly zde krámy nejrůznějších řemeslníků a obchodníků. Od 2. poloviny 13. století začaly vznikat první budovy vystavěné z kamene - Sukiennice (obchody se suknem), Kramy Bogate (obchody s luxusním zbožím). Ve 14. století vznikly budovy tzv. Velké a Malé váhy. Sukiennice jsou jedinou z těchto budov, která se dochovala až do dnešních dní.
Hlavní krakovské náměstí se stalo také magnetem pro šlechtu, bohaté měšťany a královské úředníky. Vlastnictví nemovitosti na Rynku bylo považováno za prestižní záležitost. Začaly zde proto vznikat četné domy a paláce (kamienica Margrabska, pałac Pod Krzysztofory, pałac Zbaraskich, Szara Kamienica, kamienica Hetmańska, kamienica Montelupich atd.)
V 2. polovině 14. století bylo náměstí poprvé vydlážděno. V roce 1373 bylo vydáno nařízení o povinnosti vlastníků domů udržovat čistotu před svými nemovitostmi. Na počátku 16. století bylo sjednoceno dláždění náměstí (přibližně v dnešní výšce a asi o 2 metry výše než byl původní povrch Rynku v 13. století) a přízemní části domů začaly být využívány jako obchody, sklady nebo směnárny.
Krakovské náměstí bylo v průběhu dějin místem mnoha slavností a historických událostí. Dne 10. dubna 1525 zde pruský kníže Albrecht Braniborský složil lenní hold polskému králi Zikmundovi I. Starému. V roce 1791 zde proběhla vojenská přísaha na ústavu 3. května. 24. března 1794 zde Tadeusz Kościuszko složil přísahu a vyhlásil tak protiruské povstání (později známé jako Kościuszkovo povstání).
V roce 1882 byl v Krakově zahájen provoz úzkorozchodné koněspřežné tramvajové dráhy, jejíž trasa vedla přes Rynek. Tramvaje jezdily na krakovské náměstí až do roku 1952, kdy byl její provoz přenesen na nově vybudovanou trasu vedoucí kolem parku Planty.
V roce 1940 bylo náměstí během nacistické okupace přejmenováno na Adolf-Hitler Platz. Po osvobození města dne 18. ledna 1945 byl náměstí vrácen jeho původní název.
Rynek leží na někdejší Královské cestě, která vedla ze čtvrti Kleparz přes Floriánskou bránu, Rynek, ulici Grodskou k Královskému hradu na Wawelu.
Významné budovy
Reference
- ↑ Rick Steves' Europe Through the Back Door.
- ↑ 2,0 2,1 Kolektiv: Polska na weekend, Bielsko-Biala 2003, s. 543, ISBN 83-7304-183-4
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |