Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Křivka obecná
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| barva = pink | | barva = pink | ||
| jméno = Křivka obecná | | jméno = Křivka obecná | ||
| - | | obrázek = | + | | obrázek = |
| šířka obrázku = 265px | | šířka obrázku = 265px | ||
| - | | popis obrázku = | + | | popis obrázku = |
| status = LC | | status = LC | ||
| říše = [[živočichové]] (Animalia) | | říše = [[živočichové]] (Animalia) | ||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
| binomické jméno = Loxia curvirostra | | binomické jméno = Loxia curvirostra | ||
| druh popsal = Carl Linné, 1758 | | druh popsal = Carl Linné, 1758 | ||
| - | }} | + | }}[[File:Red Crossbills (Male).jpg|thumb|250px|Dvojice samců]] |
'''Křivka obecná''' (''Loxia curvirostra'') je malý [[pěvci|zpěvný]] [[ptáci|pták]] z [[Čeleď|čeledi]] pěnkavovití. | '''Křivka obecná''' (''Loxia curvirostra'') je malý [[pěvci|zpěvný]] [[ptáci|pták]] z [[Čeleď|čeledi]] pěnkavovití. | ||
== Popis == | == Popis == | ||
| Řádka 22: | Řádka 22: | ||
* Rozpětí křídel: 28 cm | * Rozpětí křídel: 28 cm | ||
* Hmotnost: 94 g | * Hmotnost: 94 g | ||
| - | + | ||
Křivka obecná je nápadný pták (mírně větší než vrabec) se silně stavěným tělem, nápadně krátkým [[ocas]]em a charakteristickým zakřiveným [[zobák]]em s překříženými špičkami (odtud název). Samec je cihlově červený s hnědými křídly a ocasem, šedým zobákem a hnědými končetinami. Samice je méně nápadná, nejčastěji olivově žlutozelená s křídly a ocasem stejně zbarvenými jako samec. Mladí ptáci se podobají samicím. Jsou olivově zelení s tmavohnědým žíhaním. | Křivka obecná je nápadný pták (mírně větší než vrabec) se silně stavěným tělem, nápadně krátkým [[ocas]]em a charakteristickým zakřiveným [[zobák]]em s překříženými špičkami (odtud název). Samec je cihlově červený s hnědými křídly a ocasem, šedým zobákem a hnědými končetinami. Samice je méně nápadná, nejčastěji olivově žlutozelená s křídly a ocasem stejně zbarvenými jako samec. Mladí ptáci se podobají samicím. Jsou olivově zelení s tmavohnědým žíhaním. | ||
Ve [[střední Evropa|střední Evropě]] bývá velice často zaměňována se vzácnější [[křivka bělokřídlá|křivkou bělokřídlou]] (''Loxia leucoptera''), která má bílé pruhy na křídlech, a s [[křivka velká|křivkou velkou]] (''Loxia pytyopsittacus''), která má zase větší hlavu a mohutnější zobák. | Ve [[střední Evropa|střední Evropě]] bývá velice často zaměňována se vzácnější [[křivka bělokřídlá|křivkou bělokřídlou]] (''Loxia leucoptera''), která má bílé pruhy na křídlech, a s [[křivka velká|křivkou velkou]] (''Loxia pytyopsittacus''), která má zase větší hlavu a mohutnější zobák. | ||
== Rozšíření == | == Rozšíření == | ||
| + | [[Soubor:Loxia curvirostra poliogyna MHNT.ZOO.2010.11.220 Tébessa.jpg|thumb|250px|''Loxia curvirostra'']] | ||
Jde o hojně rozšířeného pěvce žijícího v [[Evropa|Evropě]], [[Asie|Asii]] a [[Severní Amerika|Severní Americe]]. Současná populace je přitom odhadována na 15 000 000 jedinců, kteří žijí na ploše větší než 10 000 000 km<sup>2</sup>.<ref>http://www.iucnredlist.org/search/details.php/53487/all</ref> | Jde o hojně rozšířeného pěvce žijícího v [[Evropa|Evropě]], [[Asie|Asii]] a [[Severní Amerika|Severní Americe]]. Současná populace je přitom odhadována na 15 000 000 jedinců, kteří žijí na ploše větší než 10 000 000 km<sup>2</sup>.<ref>http://www.iucnredlist.org/search/details.php/53487/all</ref> | ||
| - | Oblast hnízdění, početnost i doba výskytu ve střední Evropě se každoročně mění v závislosti na úrodě semen. Nepravidelné přesuny mají často charakter invazí. Často celá populace opustí oblast a na několik let osídlí invazivně jiné území.<ref>Hudec, K. (1983):Fauna ČSSR - Díl III/2 Academia, Praha.</ref> V [[ | + | Oblast hnízdění, početnost i doba výskytu ve střední Evropě se každoročně mění v závislosti na úrodě semen. Nepravidelné přesuny mají často charakter invazí. Často celá populace opustí oblast a na několik let osídlí invazivně jiné území.<ref>Hudec, K. (1983):Fauna ČSSR - Díl III/2 Academia, Praha.</ref> V [[Česká republika|České republice]] jde o prozatím běžného obyvatele [[jehličnatý les|jehličnatých lesů]]. Ročně u nás hnízdí asi 30 - 100 000 párů a zimuje 30 - 120 000 jedinců.<ref>Dungel J., Hudec, K. (2001): ''Atlas ptáků České a Slovenské republiky''. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2</ref> |
== Ekologie == | == Ekologie == | ||
Mimo hnízdění žije křivka obecná obvykle v menších, rozvolněnějších hejnech. Je velice obratná, rychle přeskakuje z větve na větev, často visí i vzhůru nohama. Je typickým semenožravcem, který požírá výhradně semena jehličnatých stromů, především [[smrk]]ů a [[borovice|borovic]]. Často se ozývá tvrdým „kip kip“, zpěv tvoří směs trylků a vrzavých a praskavých zvuků. | Mimo hnízdění žije křivka obecná obvykle v menších, rozvolněnějších hejnech. Je velice obratná, rychle přeskakuje z větve na větev, často visí i vzhůru nohama. Je typickým semenožravcem, který požírá výhradně semena jehličnatých stromů, především [[smrk]]ů a [[borovice|borovic]]. Často se ozývá tvrdým „kip kip“, zpěv tvoří směs trylků a vrzavých a praskavých zvuků. | ||
| Řádka 34: | Řádka 35: | ||
U křivky obecné rozeznáváme asi 21 [[poddruh]]ů. V České republice se přitom vyskytuje pouze jeden - křivka eurosibiřská (''L. c. curvirostra'').<ref>http://www.biolib.cz/cz/taxon/id9014/</ref> | U křivky obecné rozeznáváme asi 21 [[poddruh]]ů. V České republice se přitom vyskytuje pouze jeden - křivka eurosibiřská (''L. c. curvirostra'').<ref>http://www.biolib.cz/cz/taxon/id9014/</ref> | ||
== Chov a kulturní význam == | == Chov a kulturní význam == | ||
| - | Křivka obecná byla v minulosti vítanou kořistí čižbářů. Od | + | Křivka obecná byla v minulosti vítanou kořistí čižbářů. Od prehistorie, po celý středověk a v novověku až do poloviny 19. století byla spolu s jinými pěnkavovitými ptáky běžně chytána jako zdroj potravy. Od nepaměti až do 40. let [[20. století]] byla oblíbeným a rozšířeným klecním ptákem, zejména v horských oblastech. Například v pověrách jizerskohorských horalů voda, ve které se křivka vykoupala platila za léčivou. Pověrčiví horalé věřili, že křivka chrání dům před bleskem nebo má schopnost "vytáhnout" z nemocného horečku.<ref>Nevrlý, M. (1996): Kniha o Jizerských horách. Civitas, Janov n.N. ISBN 80-902086-3-0</ref> I v současnosti jsou chování a dále rozmnožováni jedinci v přímé péči člověka pocházející z registrovaných chovů (v souladu s platným zákonem na ochranu přírody a krajiny). Takový chov je cenným zdrojem poučení a i informací o bionomii druhu. V zajetí se objevují vedle přírodně zbarvených ptáků i některé barevné mutace.<ref>http://www.kreuzschnäbel.de/content_output.php?&content_key=63185679434a68e5856ddc43482457eb4c70a6&</ref> Křivky s oblibou vyzobávají vápennou omítku ze zdí chalup v horských oblastech. Škody však patrně nejsou významné. |
| - | == | + | == Reference == |
<references/> | <references/> | ||
| + | == Zdroje == | ||
* [http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=318 www.priroda.cz] | * [http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=318 www.priroda.cz] | ||
* Bezzel, E. (2007): ''Ptáci''. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1 | * Bezzel, E. (2007): ''Ptáci''. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1 | ||
| - | {{ | + | {{Flickr|Loxia+curvirostra}}{{Commonscat|Loxia curvirostra}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Pěnkavovití]] | [[Kategorie:Pěnkavovití]] | ||
Aktuální verze z 22. 3. 2021, 13:41
.jpg)
Křivka obecná (Loxia curvirostra) je malý zpěvný pták z čeledi pěnkavovití.
Obsah |
Popis
- Délka těla: 17 cm
- Rozpětí křídel: 28 cm
- Hmotnost: 94 g
Křivka obecná je nápadný pták (mírně větší než vrabec) se silně stavěným tělem, nápadně krátkým ocasem a charakteristickým zakřiveným zobákem s překříženými špičkami (odtud název). Samec je cihlově červený s hnědými křídly a ocasem, šedým zobákem a hnědými končetinami. Samice je méně nápadná, nejčastěji olivově žlutozelená s křídly a ocasem stejně zbarvenými jako samec. Mladí ptáci se podobají samicím. Jsou olivově zelení s tmavohnědým žíhaním. Ve střední Evropě bývá velice často zaměňována se vzácnější křivkou bělokřídlou (Loxia leucoptera), která má bílé pruhy na křídlech, a s křivkou velkou (Loxia pytyopsittacus), která má zase větší hlavu a mohutnější zobák.
Rozšíření
Jde o hojně rozšířeného pěvce žijícího v Evropě, Asii a Severní Americe. Současná populace je přitom odhadována na 15 000 000 jedinců, kteří žijí na ploše větší než 10 000 000 km2.[1] Oblast hnízdění, početnost i doba výskytu ve střední Evropě se každoročně mění v závislosti na úrodě semen. Nepravidelné přesuny mají často charakter invazí. Často celá populace opustí oblast a na několik let osídlí invazivně jiné území.[2] V České republice jde o prozatím běžného obyvatele jehličnatých lesů. Ročně u nás hnízdí asi 30 - 100 000 párů a zimuje 30 - 120 000 jedinců.[3]
Ekologie
Mimo hnízdění žije křivka obecná obvykle v menších, rozvolněnějších hejnech. Je velice obratná, rychle přeskakuje z větve na větev, často visí i vzhůru nohama. Je typickým semenožravcem, který požírá výhradně semena jehličnatých stromů, především smrků a borovic. Často se ozývá tvrdým „kip kip“, zpěv tvoří směs trylků a vrzavých a praskavých zvuků. Hnízdí po celý rok, nejčastěji v době od prosince do května, v závislosti na množství potravy jednou i dvakrát do roka. Dobře ukryté hnízdo si staví nejčastěji na smrcích ve výšce 4 až 5 m. Během března do něj klade 3 - 4 vejce o velikosti 22 × 16 mm, bílá s černými a hnědými skvrnami, jejichž inkubační doba trvá 14 - 16 dní. V chladném období samička opouští hnízdo jen zřídka a nechává se krmit samečkem. Rodiče mláďata krmí až do té doby, dokud jim neztvrdnou a nezakřiví zobáčky (14-20 dní).
Poddruhy
U křivky obecné rozeznáváme asi 21 poddruhů. V České republice se přitom vyskytuje pouze jeden - křivka eurosibiřská (L. c. curvirostra).[4]
Chov a kulturní význam
Křivka obecná byla v minulosti vítanou kořistí čižbářů. Od prehistorie, po celý středověk a v novověku až do poloviny 19. století byla spolu s jinými pěnkavovitými ptáky běžně chytána jako zdroj potravy. Od nepaměti až do 40. let 20. století byla oblíbeným a rozšířeným klecním ptákem, zejména v horských oblastech. Například v pověrách jizerskohorských horalů voda, ve které se křivka vykoupala platila za léčivou. Pověrčiví horalé věřili, že křivka chrání dům před bleskem nebo má schopnost "vytáhnout" z nemocného horečku.[5] I v současnosti jsou chování a dále rozmnožováni jedinci v přímé péči člověka pocházející z registrovaných chovů (v souladu s platným zákonem na ochranu přírody a krajiny). Takový chov je cenným zdrojem poučení a i informací o bionomii druhu. V zajetí se objevují vedle přírodně zbarvených ptáků i některé barevné mutace.[6] Křivky s oblibou vyzobávají vápennou omítku ze zdí chalup v horských oblastech. Škody však patrně nejsou významné.
Reference
- ↑ http://www.iucnredlist.org/search/details.php/53487/all
- ↑ Hudec, K. (1983):Fauna ČSSR - Díl III/2 Academia, Praha.
- ↑ Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
- ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id9014/
- ↑ Nevrlý, M. (1996): Kniha o Jizerských horách. Civitas, Janov n.N. ISBN 80-902086-3-0
- ↑ http://www.kreuzschnäbel.de/content_output.php?&content_key=63185679434a68e5856ddc43482457eb4c70a6&
Zdroje
- www.priroda.cz
- Bezzel, E. (2007): Ptáci. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |