nová soutěž o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte rychle soutěžit o lákavé ceny !!
Komárov (okres Beroun)
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 30: | Řádka 30: | ||
| NUTS3 = CZ020 | | NUTS3 = CZ020 | ||
| nad.výš = 398 | | nad.výš = 398 | ||
| - | }} | + | }}Městys '''Komárov''' se nachází v [[Okres Beroun|okrese Beroun]], kraj [[Středočeský kraj|Středočeský]], 4 km jihozápadně od města [[Hořovice]]. |
| - | + | * Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 2 465 obyvatel. | |
| - | Městys '''Komárov''' se nachází v [[Okres Beroun|okrese Beroun]], kraj [[Středočeský kraj|Středočeský]]. | + | * Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo '''2 430''' obyvatel. |
| - | Ke dni 3. | + | |
== Původ jména == | == Původ jména == | ||
| Řádka 39: | Řádka 38: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | První písemná zmínka o obci Komárov pochází z roku 1263, kdy se zde připomíná jakýsi Bohuslav, zřejmě předek rodu Pešíků z Komárova | + | První písemná zmínka o obci Komárov pochází z roku 1263, kdy se zde připomíná jakýsi Bohuslav, zřejmě předek rodu Pešíků z Komárova. Pešíkové drželi komárovský statek až do roku 1602. Původní sídlo tohoto rodu stálo na místě budovy dnešní pošty a Železářského muzea. Objekt, stržený v roce 1888 měl čtvercový půdorys, v každém rohu pak byla věž. Poslední věž se zřítila roku 1799. Rod Pešíků z Komárova vymřel roku 1712, kdy jako poslední mužský potomek umírá Karel Pešík z Komárova. |
| - | + | * Velmi zajímavou postavou v komárovské historii byl majitel panství Jindřich Otta z Losu, který byl 21.6. 1621 popraven spolu s dalšími direktory povstání proti Habsburkům na Staroměstském náměstí v Praze. | |
| - | + | ||
| - | < | + | ==== Rok 1932 ==== |
| - | < | + | Ve městě Komárov u Hořovic ''(1542 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, [[chudobinec]], sbor dobrovolných hasičů)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:<ref>''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 598-599. (česky a německy)</ref> 2 lékaři, biograf Sokol, továrna na cementové zboží, cihelna, 2 cukráři, obchod s cukrovinkami, čalouník, drogerie, elektrotechnický závod, 3 holiči, 6 hostinců, hotel, instalace, kapelník, knihař, kolář, 2 konsumy, 2 kováři, 3 krejčí, obchod s kůžemi, lékárna, malíř, 2 mlýny, 2 modistky obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, 2 pekaři, 2 obchody s lahvovým pivem, pila, pohřební ústav, 2 porodní asistentky, 2 prádelny, 5 řezníků, sedlář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna, 2 stavitelé, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, tesařský mistr, 3 trafiky, 4 truhláři, 2 obchody s uhlím, zahradnictví, zámečník, zubní atelier, Akciové železárny. |
| - | + | ||
| - | + | ||
Od [[10. říjen|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref> | Od [[10. říjen|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref> | ||
| Řádka 62: | Řádka 58: | ||
| - | {{Okres Beroun}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Commonscat|Komárov (Beroun District)}}{{Městys Komárov (okres Beroun)}}{{Okres Beroun}}{{Článek z Wikipedie}} |
| + | [[Kategorie:Komárov (okres Beroun)| ]] | ||
[[Kategorie:Městyse v Čechách]] | [[Kategorie:Městyse v Čechách]] | ||
[[Kategorie:Okres Beroun]] | [[Kategorie:Okres Beroun]] | ||
[[Kategorie:Obce v okrese Beroun]] | [[Kategorie:Obce v okrese Beroun]] | ||
Aktuální verze z 10. 2. 2021, 13:26
Městys Komárov se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský, 4 km jihozápadně od města Hořovice.
- Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 2 465 obyvatel.
- Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 2 430 obyvatel.
Obsah |
Původ jména
Původ se dá vysvětlit pravděpodobně od množství komárů poletujících přes močály, které zde kdysi bývaly. V knize O. Dvořáka - Putování bájnou krajinou však nalezneme i "keltský" výraz komar, což je prý označení pro soutok, čímž se zřejmě naráží na polohu Komárova na soutoku tří potoků a to Červeného, Rohlovského a Jalového.
Historie
První písemná zmínka o obci Komárov pochází z roku 1263, kdy se zde připomíná jakýsi Bohuslav, zřejmě předek rodu Pešíků z Komárova. Pešíkové drželi komárovský statek až do roku 1602. Původní sídlo tohoto rodu stálo na místě budovy dnešní pošty a Železářského muzea. Objekt, stržený v roce 1888 měl čtvercový půdorys, v každém rohu pak byla věž. Poslední věž se zřítila roku 1799. Rod Pešíků z Komárova vymřel roku 1712, kdy jako poslední mužský potomek umírá Karel Pešík z Komárova.
- Velmi zajímavou postavou v komárovské historii byl majitel panství Jindřich Otta z Losu, který byl 21.6. 1621 popraven spolu s dalšími direktory povstání proti Habsburkům na Staroměstském náměstí v Praze.
Rok 1932
Ve městě Komárov u Hořovic (1542 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, chudobinec, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[1] 2 lékaři, biograf Sokol, továrna na cementové zboží, cihelna, 2 cukráři, obchod s cukrovinkami, čalouník, drogerie, elektrotechnický závod, 3 holiči, 6 hostinců, hotel, instalace, kapelník, knihař, kolář, 2 konsumy, 2 kováři, 3 krejčí, obchod s kůžemi, lékárna, malíř, 2 mlýny, 2 modistky obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, 2 pekaři, 2 obchody s lahvovým pivem, pila, pohřební ústav, 2 porodní asistentky, 2 prádelny, 5 řezníků, sedlář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna, 2 stavitelé, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, tesařský mistr, 3 trafiky, 4 truhláři, 2 obchody s uhlím, zahradnictví, zámečník, zubní atelier, Akciové železárny.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[2]
Pamětihodnosti
- Kaplička na náměstí Jana Husa
- Secesní budovy na náměstí Míru
- Budova bývalého zámku, dnes pošta a muzeum
- Litinová socha na náměstí Míru, pořízena pro Zemskou výstavu v Praze 1891
Souřadnice
Reference
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 598-599. (česky a německy)
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
|
| Městys Komárov |
|---|
|
Kleštěnice • Komárov |
| Města, městyse a obce okresu Beroun |
|---|
|
Bavoryně • Beroun • Běštín • Broumy • Březová • Bubovice • Bykoš • Bzová • Cerhovice • Drozdov • Felbabka • Hlásná Třebaň • Hořovice • Hostomice • Hředle • Hudlice • Hvozdec • Hýskov • Chaloupky • Chlustina • Chodouň • Chrustenice • Chyňava • Jivina • Karlštejn • Komárov • Koněprusy • Korno • Kotopeky • Králův Dvůr • Kublov • Lážovice • Lhotka • Libomyšl • Liteň • Loděnice • Lochovice • Lužce • Malá Víska • Málkov • Měňany • Mezouň • Mořina • Mořinka • Nenačovice • Nesvačily • Neumětely • Nižbor • Nový Jáchymov • Olešná • Osek • Osov • Otmíče • Otročiněves • Podbrdy • Podluhy • Praskolesy • Rpety • Skřipel • Skuhrov • Srbsko • Stašov • Suchomasty • Svatá • Svatý Jan pod Skalou • Svinaře • Tetín • Tlustice • Tmaň • Točník • Trubín • Trubská • Újezd • Velký Chlumec • Vinařice • Vižina • Vráž • Všeradice • Vysoký Újezd • Zadní Třebaň • Zaječov • Záluží • Zdice • Žebrák • Železná |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |