Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne/2020/12
Z Multimediaexpo.cz
(++) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
[[Soubor:Jičín Valdštejnovo náměstí-2017-06.JPG|right|160px|Valdštejnovo náměstí v Jičíně (2017)]] | [[Soubor:Jičín Valdštejnovo náměstí-2017-06.JPG|right|160px|Valdštejnovo náměstí v Jičíně (2017)]] | ||
| - | '''Jičín''' ([[Němčina|německy]]: ''[[Jičín|Jitschin]]'') je okresní město v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]] v severovýchodních Čechách. Město leží v Jičínské pahorkatině na řece [[Cidlina (řeka)|Cidlině]]. Město má rozlohu 2493 ha. | + | '''Jičín''' ([[Němčina|německy]]: '''[[Jičín|Jitschin]]''') je okresní město v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]] v severovýchodních Čechách. Město leží v Jičínské pahorkatině na řece [[Cidlina (řeka)|Cidlině]]. Město má rozlohu 2493 ha. |
| - | S Jičínem je spojen především '''Albrecht z Valdštejna''', velitel císařských vojsk za třicetileté války, který v Jičíně jako frýdlantský vévoda provedl rozsáhlou přestavbu, a loupežník Rumcajs, který v pohádkách [[Václav Čtvrtek|Václava Čtvrtka]] a | + | S Jičínem je spojen především '''Albrecht z Valdštejna''', velitel císařských vojsk za třicetileté války, který v Jičíně jako frýdlantský vévoda provedl rozsáhlou přestavbu, a loupežník Rumcajs, který v pohádkách [[Václav Čtvrtek|Václava Čtvrtka]] a Radka Pilaře sídlil v blízkém lese [[Řáholec|Řáholci]]. |
| - | Pro množství historických památek, od [[Gotika|gotických]] až po [[První republika|prvorepublikové]], stejně tak pro polohu v [[Český ráj|Českém ráji]], bývá Jičín turisticky velmi vyhledávaným místem a bývá považován za jedno z nejkrásnějších měst [[Česká republika|České republiky]]. | + | Pro množství historických památek, od [[Gotika|gotických]] až po [[První republika|prvorepublikové]], stejně tak pro polohu v [[Český ráj|Českém ráji]], bývá Jičín turisticky velmi vyhledávaným místem a bývá považován za jedno z nejkrásnějších měst [[Česká republika|České republiky]]. |
| - | + | Město bylo založeno jako [[Město#Královská a věnná města|královské]] před rokem 1300 v místech dnešního [[Staré Místo|Starého Místa]], ale brzy přeneseno asi o 2 km severněji na ploché návrší, chráněné řekou Cidlinou. První písemná zmínka o obci se nachází v zakládací listině strahovského kláštera ze 12. století, Jičín jako statek je pak zmíněn v listině z roku 1293 Guty Habsburské čili Jitky, manželky Václava II. | |
| - | + | V této době se ve městě rozvinuly [[obchod]] a [[řemeslo|řemesla]], byly postaveny první [[gotika|gotické]] stavby, jako kostel sv. Ignáce. Roku 1337 prodal český král Jan Lucemburský město šlechtickému rodu Vartenberků, kteří zakládali v okolí města nové vsi a zasloužili se o jeho další rozvoj. V době renesance vládli městu Trčkové z Lípy – za jejich vlády byla vystavěna [[Valdická brána]] a kamenná [[Vodárenská věž (Jičín)|vodárenská věž]]. Dále pak město vlastnili Smiřičtí ze Smiřic, ti se zase zasloužili o výstavbu jičínského zámku. Po bitvě na Bílé hoře si Jičín za svoje sídlo vybral Albrecht z Valdštejna, které se tak de facto stalo hlavním městem autonomního Frýdlantského vévodství. Nový panovník přivedl do města italské architekty, kteří je dále zvelebili. Z této doby je například [[Baroko|barokní]] kostel svatého Jakuba nebo kamenná vodárenská věž. Po vévodově smrti byl Jičín vypleněn [[Švédsko|švédskými]] i císařskými vojsky. Stejně jako zbytek [[Země Koruny české|českých zemí]] byl násilně rekatolizován. [[Tovaryšstvo Ježíšovo]] zde založilo gymnázium a [[Jezuitská kolej (Jičín)|jezuitskou kolej]], kde působil například Bohuslav Balbín a jako žák budoucí pražský arcibiskup Daniel Josef Mayer z Mayernu. | |
| + | |||
| + | Jičín se v 19. století stal jedním z center českého národního obrození, na zdejším gymnáziu učil František Ladislav Rieger. Na konci 19. století zde vznikl závod na výrobu zemědělských strojů Agrostroj (Knotek), který byl velmi úspěšný za [[První republika|první republiky]] i za [[Socialismus|socialismu]] a v omezené míře funguje dodnes. V roce 1866 se městem přehnala Prusko-rakouská válka a odehrála se tu bitva u Jičína. Na počátku [[20. století]] zde profesor [[Tomáš Garrigue Masaryk]] uskutečnil několik cyklů přednášek v tzv. univerzitních kursech jičínských, z nichž některé vyšly i knižně (např. ''Národnostní filosofie doby novější'', Jičín 1905). Během [[První republika|první československé republiky]] zažilo město další rozkvět. | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | ||
Verze z 30. 7. 2020, 21:33
Jičín (německy: Jitschin) je okresní město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Jičínské pahorkatině na řece Cidlině. Město má rozlohu 2493 ha.
S Jičínem je spojen především Albrecht z Valdštejna, velitel císařských vojsk za třicetileté války, který v Jičíně jako frýdlantský vévoda provedl rozsáhlou přestavbu, a loupežník Rumcajs, který v pohádkách Václava Čtvrtka a Radka Pilaře sídlil v blízkém lese Řáholci. Pro množství historických památek, od gotických až po prvorepublikové, stejně tak pro polohu v Českém ráji, bývá Jičín turisticky velmi vyhledávaným místem a bývá považován za jedno z nejkrásnějších měst České republiky.
Město bylo založeno jako královské před rokem 1300 v místech dnešního Starého Místa, ale brzy přeneseno asi o 2 km severněji na ploché návrší, chráněné řekou Cidlinou. První písemná zmínka o obci se nachází v zakládací listině strahovského kláštera ze 12. století, Jičín jako statek je pak zmíněn v listině z roku 1293 Guty Habsburské čili Jitky, manželky Václava II.
V této době se ve městě rozvinuly obchod a řemesla, byly postaveny první gotické stavby, jako kostel sv. Ignáce. Roku 1337 prodal český král Jan Lucemburský město šlechtickému rodu Vartenberků, kteří zakládali v okolí města nové vsi a zasloužili se o jeho další rozvoj. V době renesance vládli městu Trčkové z Lípy – za jejich vlády byla vystavěna Valdická brána a kamenná vodárenská věž. Dále pak město vlastnili Smiřičtí ze Smiřic, ti se zase zasloužili o výstavbu jičínského zámku. Po bitvě na Bílé hoře si Jičín za svoje sídlo vybral Albrecht z Valdštejna, které se tak de facto stalo hlavním městem autonomního Frýdlantského vévodství. Nový panovník přivedl do města italské architekty, kteří je dále zvelebili. Z této doby je například barokní kostel svatého Jakuba nebo kamenná vodárenská věž. Po vévodově smrti byl Jičín vypleněn švédskými i císařskými vojsky. Stejně jako zbytek českých zemí byl násilně rekatolizován. Tovaryšstvo Ježíšovo zde založilo gymnázium a jezuitskou kolej, kde působil například Bohuslav Balbín a jako žák budoucí pražský arcibiskup Daniel Josef Mayer z Mayernu.
Jičín se v 19. století stal jedním z center českého národního obrození, na zdejším gymnáziu učil František Ladislav Rieger. Na konci 19. století zde vznikl závod na výrobu zemědělských strojů Agrostroj (Knotek), který byl velmi úspěšný za první republiky i za socialismu a v omezené míře funguje dodnes. V roce 1866 se městem přehnala Prusko-rakouská válka a odehrála se tu bitva u Jičína. Na počátku 20. století zde profesor Tomáš Garrigue Masaryk uskutečnil několik cyklů přednášek v tzv. univerzitních kursech jičínských, z nichž některé vyšly i knižně (např. Národnostní filosofie doby novější, Jičín 1905). Během první československé republiky zažilo město další rozkvět.