Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne/2018/20
Z Multimediaexpo.cz
m (Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2016/84 přemístěna na stránku Multimediaexpo.cz:Článek dne/2017/84: Rok 2017) |
m (Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“) |
||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Hostivice-S2013-08.jpg|right|160px|Hostivický zámek se nachází v centru města (2013)]] |
- | '''[[ | + | '''[[Hostivice]]''' je město při západní hranici [[Praha|Prahy]], patřící do [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]] a [[okres Praha-západ|okresu Praha-západ]]. Hostivice leží na silnici spojující Prahu a [[Karlovy Vary]], její střed je vzdálen asi 4 km od hranic Prahy. Má 7 252 obyvatel a rychle roste tempem kolem 400 obyvatel ročně. Hostivice se nachází v mírně zvlněné krajině, ohraničené z východu návrším [[Bílá Hora (Pražská plošina)|Bílá hora]]. |
- | + | Dnešní město vzniklo postupným sloučením čtyř původně poddanských [[vesnice|vsí]], které dodnes tvoří jeho územní části. Významnou majitelkou byla v osmnáctém století velkovévodkyně Anna Marie Františka Terezie Toskánská, která centru Hostivice vtiskla stavbou zámku a fary barokní ráz. Devatenácté století znamená především rozvoj dopravy. Hostivice se stává regionálním [[železnice|železničním]] uzlem mezi Prahou a Kladnem; [[koněspřežná dráha]] z Brusky (dnešní [[Dejvice]]) do Vejhybky (dnes [[Kladno]]) a do [[Lánská koněspřežka|Lán]], procházející územím obce, vznikla již roku 1830. Později se v Hostivici objevuje i lehký průmysl. Ve dvacátém století se obec postupně rozvíjela v sídelní oblast Prahy. Rostl počet obyvatel a postupně oslaboval zemědělský charakter území. Vznikla nová čtvrť ''Palouky'' při hranici s Ruzyní a byly zastavěny další plochy. Roku [[1950]] byly sloučeny obce Hostivice a Litovice, čímž bylo uzavřeno územní formování dnešního celku. Od roku [[1978]] je obec městem. V současnosti město prochází etapou rychlého růstu a [[urbanizace]]. Pokračuje rušení polí na území města a intenzivní výstavba rodinných domků. Hostivice slouží jako sídelní obec pro mnoho osob dojíždějících za prací do [[Praha|Prahy]]. | |
- | + | Hostivice nepatří mezi turisticky či historicky významné obce regionu. Přesto má několik velmi zajímavých míst. '''Hostivický zámek''' vznikl přestavbou staršího raně [[baroko|barokního]] zámečku z let 1689–1697. Jednoduchá stavba na obdélníkovém půdorysu vznikla v letech 1734–1736 pod dozorem stavitelky, velkovévodkyně Toskánské. Autorem [[freska|fresek]] je malíř Karel Josef Moravini. Pozoruhodné je zejména jeho monumentální zobrazení bitvy na Bílé hoře. Stavba pokračovala i po smrti velkovévodkyně. Postupně vznikaly hospodářské budovy, byla přistavěna zámecká [[kaple]]. Na konci 18. století však byl zámek panstvem opuštěn a začal rychle chátrat. Byl pak využíván k obytným a různým hospodářským účelům. | |
- | + | Hlavní budovu zámku zachránila velkorysá rekonstrukce v letech [[1977]]–[[1983]]. Od té doby objekt slouží jako sídlo [[Městský národní výbor|Městského národního výboru]] a konají se zde různé kulturní akce.<br />Před zámkem stojí 9 metrů vysoký pískovcový '''mariánský sloup''' z roku 1734. Čtyřhranný sloup s mariánským [[reliéf (sochařství)|reliéfem]] obklopují sochy sv. Vavřince, sv. Kateřiny, sv. Floriána a sv. Víta. Měkký materiál sloupu ovšem těžko odolává [[smog]]u a působení [[vandalismus|vandalů]], a tak památka i přes snahu restaurátorů postupně ztrácí jemné detaily. | |
- | + | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> | |
- | <noinclude>[[Kategorie: | + |
Aktuální verze z 5. 1. 2020, 19:41
Hostivice je město při západní hranici Prahy, patřící do Středočeského kraje a okresu Praha-západ. Hostivice leží na silnici spojující Prahu a Karlovy Vary, její střed je vzdálen asi 4 km od hranic Prahy. Má 7 252 obyvatel a rychle roste tempem kolem 400 obyvatel ročně. Hostivice se nachází v mírně zvlněné krajině, ohraničené z východu návrším Bílá hora.
Dnešní město vzniklo postupným sloučením čtyř původně poddanských vsí, které dodnes tvoří jeho územní části. Významnou majitelkou byla v osmnáctém století velkovévodkyně Anna Marie Františka Terezie Toskánská, která centru Hostivice vtiskla stavbou zámku a fary barokní ráz. Devatenácté století znamená především rozvoj dopravy. Hostivice se stává regionálním železničním uzlem mezi Prahou a Kladnem; koněspřežná dráha z Brusky (dnešní Dejvice) do Vejhybky (dnes Kladno) a do Lán, procházející územím obce, vznikla již roku 1830. Později se v Hostivici objevuje i lehký průmysl. Ve dvacátém století se obec postupně rozvíjela v sídelní oblast Prahy. Rostl počet obyvatel a postupně oslaboval zemědělský charakter území. Vznikla nová čtvrť Palouky při hranici s Ruzyní a byly zastavěny další plochy. Roku 1950 byly sloučeny obce Hostivice a Litovice, čímž bylo uzavřeno územní formování dnešního celku. Od roku 1978 je obec městem. V současnosti město prochází etapou rychlého růstu a urbanizace. Pokračuje rušení polí na území města a intenzivní výstavba rodinných domků. Hostivice slouží jako sídelní obec pro mnoho osob dojíždějících za prací do Prahy.
Hostivice nepatří mezi turisticky či historicky významné obce regionu. Přesto má několik velmi zajímavých míst. Hostivický zámek vznikl přestavbou staršího raně barokního zámečku z let 1689–1697. Jednoduchá stavba na obdélníkovém půdorysu vznikla v letech 1734–1736 pod dozorem stavitelky, velkovévodkyně Toskánské. Autorem fresek je malíř Karel Josef Moravini. Pozoruhodné je zejména jeho monumentální zobrazení bitvy na Bílé hoře. Stavba pokračovala i po smrti velkovévodkyně. Postupně vznikaly hospodářské budovy, byla přistavěna zámecká kaple. Na konci 18. století však byl zámek panstvem opuštěn a začal rychle chátrat. Byl pak využíván k obytným a různým hospodářským účelům.
Hlavní budovu zámku zachránila velkorysá rekonstrukce v letech 1977–1983. Od té doby objekt slouží jako sídlo Městského národního výboru a konají se zde různé kulturní akce.
Před zámkem stojí 9 metrů vysoký pískovcový mariánský sloup z roku 1734. Čtyřhranný sloup s mariánským reliéfem obklopují sochy sv. Vavřince, sv. Kateřiny, sv. Floriána a sv. Víta. Měkký materiál sloupu ovšem těžko odolává smogu a působení vandalů, a tak památka i přes snahu restaurátorů postupně ztrácí jemné detaily.