V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Encyklopedie

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Fotografie)
(Počátek počítačových encyklopedií: Typo)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:ENC 1-NA5 600px.jpeg|thumb|200px|Titulní list prvního dílu Diderotovy ''Encyklopedie'' (1751)]]
+
[[Soubor:ENC 1-NA5 600px.jpeg|thumb|240px|Titulní list prvního dílu Diderotovy ''Encyklopedie'' (1751)]]
'''Encyklopedie''' (řecky έγκύκλιος ''enkyklios'' okružní + παιδεία ''paideia'' výchova) je strukturované, zpravidla objemné dílo, které se pokouší zevrubně představit lidské [[poznání]] týkající se jednoho, více, anebo všech oborů. Pojmu έγκυκλοπαιδεἰα (''enkyklopaideia'') poprvé užil v 5. století př. n. l. Hippias z Elidy, který jim označoval všeobecné [[vzdělání]].
'''Encyklopedie''' (řecky έγκύκλιος ''enkyklios'' okružní + παιδεία ''paideia'' výchova) je strukturované, zpravidla objemné dílo, které se pokouší zevrubně představit lidské [[poznání]] týkající se jednoho, více, anebo všech oborů. Pojmu έγκυκλοπαιδεἰα (''enkyklopaideia'') poprvé užil v 5. století př. n. l. Hippias z Elidy, který jim označoval všeobecné [[vzdělání]].
Řádka 9: Řádka 9:
* Historicky existují dva rozdílné způsoby organizace tištěných encyklopedií: [[abeceda|abecední]] řazení a [[hierarchie|hierarchické]] řazení podle [[kategorie (encyklopedie)|kategorií]]. Elektronické encyklopedie obvykle spojují obě metody, krom toho umožňují vyhledávání, indexaci a křížové odkazy v míře, která je u tištěných děl nepředstavitelná.
* Historicky existují dva rozdílné způsoby organizace tištěných encyklopedií: [[abeceda|abecední]] řazení a [[hierarchie|hierarchické]] řazení podle [[kategorie (encyklopedie)|kategorií]]. Elektronické encyklopedie obvykle spojují obě metody, krom toho umožňují vyhledávání, indexaci a křížové odkazy v míře, která je u tištěných děl nepředstavitelná.
* Encyklopedická díla se také liší ve volbě svých autorů a editorů, způsobu shromažďování, ověřování a sepisování jednotlivých hesel. Autoři encyklopedického díla mohou být renomovanými odborníky v daných oborech, jiné moderní encyklopedie (mezi nimi i Wikipedie) jsou tvořeny a ověřovány mnohem širším okruhem autorů.
* Encyklopedická díla se také liší ve volbě svých autorů a editorů, způsobu shromažďování, ověřování a sepisování jednotlivých hesel. Autoři encyklopedického díla mohou být renomovanými odborníky v daných oborech, jiné moderní encyklopedie (mezi nimi i Wikipedie) jsou tvořeny a ověřovány mnohem širším okruhem autorů.
-
 
+
[[Soubor:1st encyclopedia of the world at the Teylers museum, photo-2.JPG|thumb|240px|První Encyklopedie na světě (2012)]]
Narozdíl od slovníku, který přináší pouhou [[definice|definici]] hesla, se encyklopedie snaží přiblížit předmět hlouběji a podrobněji. Encyklopedický text může být také lépe strukturován a přinést stručnou, ale pro čtenáře dostatečnou informaci o daném hesle, doplněnou o [[ilustrace]], [[mapa|mapy]], přehledy, [[graf]]y, [[bibliografie|bibliografii]] apod.
Narozdíl od slovníku, který přináší pouhou [[definice|definici]] hesla, se encyklopedie snaží přiblížit předmět hlouběji a podrobněji. Encyklopedický text může být také lépe strukturován a přinést stručnou, ale pro čtenáře dostatečnou informaci o daném hesle, doplněnou o [[ilustrace]], [[mapa|mapy]], přehledy, [[graf]]y, [[bibliografie|bibliografii]] apod.
== Raná encyklopedická díla==
== Raná encyklopedická díla==
-
[[Soubor:1st encyclopedia of the world at the Teylers museum, photo-2.JPG|thumb|200px|První Encyklopedie na světě (2012)]]
 
V renesanci a zvláště v éře osvícenství chtěli lidé co nejlépe a nejdetailněji popsat okolní svět. Proto se rozvíjely vědy (zejména ''přírodní vědy''), a proto vznikaly první encyklopedie. Jejich cílem bylo ''shrnout dosavadní lidské vědění a podat celkový obraz úsilí lidského ducha''. První velkou encyklopedií byla Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel, vydaná v letech 1751–1772, jež byla sestavena Denisem Diderotem a jeho spolupracovníky, kterými byli například Jean-Jacques Rousseau, Voltaire, Charles Louis de Secondat, baron de la Brede et de Montesquieu, Condillac, Clade Audrien Helvetius či Paul Heinrich Dietrich von Holbach. Encyklopedie vznikla na základě osvícenského racionalismu.
V renesanci a zvláště v éře osvícenství chtěli lidé co nejlépe a nejdetailněji popsat okolní svět. Proto se rozvíjely vědy (zejména ''přírodní vědy''), a proto vznikaly první encyklopedie. Jejich cílem bylo ''shrnout dosavadní lidské vědění a podat celkový obraz úsilí lidského ducha''. První velkou encyklopedií byla Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel, vydaná v letech 1751–1772, jež byla sestavena Denisem Diderotem a jeho spolupracovníky, kterými byli například Jean-Jacques Rousseau, Voltaire, Charles Louis de Secondat, baron de la Brede et de Montesquieu, Condillac, Clade Audrien Helvetius či Paul Heinrich Dietrich von Holbach. Encyklopedie vznikla na základě osvícenského racionalismu.
 +
 +
== Počátek počítačových encyklopedií ==
 +
[[Soubor:The New Grolier Multimedia Encyclopedia-originalCD-1993.png|thumb|240px|Absolutně první digitální encyklopedie na světě !]]
 +
Absolutně první digitální encyklopedie na světě měla jméno '''The Grolier Electronic Encyclopedia'''.
 +
 +
Na trhu se objevila v roce '''[[1987]]'''. A dlouhých 5 let neměla žádnou konkurenci. Prostě jediná na světě !
 +
 +
Až v druhé polovině roku [[1992]] se objevilo několik nesmělých konkurenčních produktů.
 +
 +
V roce [[1993]] vyšla její 6. verze pod názvem ''The New Grolier Multimedia Encyclopedia'' (fotografie) a tehdy se objevil silný konkurent. Firma Microsoft uvedla na trh svojí encyklopedii – Microsoft Encarta.
 +
 +
A trvalo dalších '''8''' let než se objevila první verze [[Anglická Wikipedie|anglické Wikipedie]].
== Související odkazy ==
== Související odkazy ==

Aktuální verze z 16. 9. 2018, 16:38

Titulní list prvního dílu Diderotovy Encyklopedie (1751)

Encyklopedie (řecky έγκύκλιος enkyklios okružní + παιδεία paideia výchova) je strukturované, zpravidla objemné dílo, které se pokouší zevrubně představit lidské poznání týkající se jednoho, více, anebo všech oborů. Pojmu έγκυκλοπαιδεἰα (enkyklopaideia) poprvé užil v 5. století př. n. l. Hippias z Elidy, který jim označoval všeobecné vzdělání.

Obsah

Obecná charakteristika

Encyklopedii lze definovat pomocí čtyř základních vlastností: jejího předmětu, účelu, metody či členění a proces vzniku.

  • Encyklopedie mohou být obecné; ty obsahují hesla z různých oborů (Ottův slovník naučný, Encyclopaedia Britannica apod.), nebo se mohou specializovat na určitý obor či okruh hesel (pak se obvykle označují jako slovníky (např. filozofický slovník, slovník lékařství apod.), či na určitou zeměpisnou či kulturní oblast (např. o určité zemi, náboženství apod.).
  • Encyklopedická díla mají za cíl přinést důležité shromážděné poznání z určitého oboru; v tomto smyslu se liší podrobností a záběrem. Účel díla může ovlivnit i cílový okruh čtenářů; dětské encyklopedie se s tématem vypořádávají jinak než všeobecné encyklopedie či odborné slovníky.
  • Historicky existují dva rozdílné způsoby organizace tištěných encyklopedií: abecední řazení a hierarchické řazení podle kategorií. Elektronické encyklopedie obvykle spojují obě metody, krom toho umožňují vyhledávání, indexaci a křížové odkazy v míře, která je u tištěných děl nepředstavitelná.
  • Encyklopedická díla se také liší ve volbě svých autorů a editorů, způsobu shromažďování, ověřování a sepisování jednotlivých hesel. Autoři encyklopedického díla mohou být renomovanými odborníky v daných oborech, jiné moderní encyklopedie (mezi nimi i Wikipedie) jsou tvořeny a ověřovány mnohem širším okruhem autorů.
První Encyklopedie na světě (2012)

Narozdíl od slovníku, který přináší pouhou definici hesla, se encyklopedie snaží přiblížit předmět hlouběji a podrobněji. Encyklopedický text může být také lépe strukturován a přinést stručnou, ale pro čtenáře dostatečnou informaci o daném hesle, doplněnou o ilustrace, mapy, přehledy, grafy, bibliografii apod.

Raná encyklopedická díla

V renesanci a zvláště v éře osvícenství chtěli lidé co nejlépe a nejdetailněji popsat okolní svět. Proto se rozvíjely vědy (zejména přírodní vědy), a proto vznikaly první encyklopedie. Jejich cílem bylo shrnout dosavadní lidské vědění a podat celkový obraz úsilí lidského ducha. První velkou encyklopedií byla Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel, vydaná v letech 1751–1772, jež byla sestavena Denisem Diderotem a jeho spolupracovníky, kterými byli například Jean-Jacques Rousseau, Voltaire, Charles Louis de Secondat, baron de la Brede et de Montesquieu, Condillac, Clade Audrien Helvetius či Paul Heinrich Dietrich von Holbach. Encyklopedie vznikla na základě osvícenského racionalismu.

Počátek počítačových encyklopedií

Absolutně první digitální encyklopedie na světě !

Absolutně první digitální encyklopedie na světě měla jméno The Grolier Electronic Encyclopedia.

Na trhu se objevila v roce 1987. A dlouhých 5 let neměla žádnou konkurenci. Prostě jediná na světě !

Až v druhé polovině roku 1992 se objevilo několik nesmělých konkurenčních produktů.

V roce 1993 vyšla její 6. verze pod názvem The New Grolier Multimedia Encyclopedia (fotografie) a tehdy se objevil silný konkurent. Firma Microsoft uvedla na trh svojí encyklopedii – Microsoft Encarta.

A trvalo dalších 8 let než se objevila první verze anglické Wikipedie.

Související odkazy

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Encyklopedie
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Encyklopedie