Sádrovec

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 12. 7. 2018, 11:29

Sádrovec z Francie (2009)

Sádrovec, chemický vzorec Ca S O₄·2H₂O (hydratovaný síran vápenatý), je jednoklonný minerál.
Název pochází z řeckého gypsos – sádra.

Původ

Sedimentární, vysrážením z mořské vody v mělkých zálivech (viz také halit). Dále hydrotermální, z vulkanických plynů (fumaroly) a příležitostně jako druhotný minerál v oxidační zóně sulfátových usazenin.

Morfologie

Je známo asi 70 tvarů krystalů, mezi nejrozšířenější patří tabulky, prizmatické, jehličkovité a čočkovité tvary. Často dvojčatí (vlaštovčí ocasy). Jemně krystalický až celistvý, dále tvoří vláknité a jemně vláknité agregáty, růžice, konkrece.

Vlastnosti

Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1,5–2, hustota 2,3–2,4 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010} a zřetelná podle {100} a {011}. Ohebný. Špatně vede teplo.
Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, podle příměsí bílá, šedá, žlutá, namodralá, hnědá. Lesk perleťový na štěpné ploše {010}, na ostatních plochách skelný. Průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
Chemické vlastnosti: Složení: Ca 23,28 %, S 18,62 %, O 55,76 %, H 2,34 %, časté příměsi živičných a jílovitých látek. Rozpouští se v horké HCl, v hodně teplé vodě. Při žíhání v baničce uvolňuje vodu a lupenatí.

Odrůdy

Mariánské sklo – velké průhledné desky tabulkovitých krystalů, podobné slídě.
Selenit – vláknité agregáty s perleťovým leskem.
Pouštní růže – hnědé, okrové či narůžovělé růžice a jemné vláknité agregáty s uzavřeninami písku.
Alabastr (úběl) – jemně zrnitý až celistvý, zářivě bílé bary .

Galerie

Pouštní růže

Alabastr

Selenit z Mexika

Podobné minerály

kryolit, kalcit, anhydrit

Získávání

Využití

Aššurbanipalova stráž, Ninive.

Ve stavebnictví se částečně vypálený sádrovec používá jako pálená sádra a přísada do cementů, dále se používá v sochařství, v medicíně nebo jako hnojivo. Z alabastru vyráběly ozdobné předměty již starověké civilizace.

Naleziště

Hojný minerál.

Česká republika – menší ložiska Kobeřice a Kateřinky, Zbyšov (mariánské sklo)
Slovensko – Zlatá Baňa, Banská Štiavnica, Novoveská Huta (alabastr), Vlkanová u Zvolena (mariánské sklo)
Polsko – Wieliczka a Bochnia (společně s ložisky soli)
Německo – největší ložiska z období permu a triasu
Francie – ložiska z období terciéru
Itálie – ložiska z období terciéru, Volterra (sochařský alabastr)
Chorvatsko - Knin
USA – společně s anhydritem a solí ve státech New York, Kansas, Michigan, Nové Mexico aj.
Mexico – Naica, Chihuahua (krystaly větší než 1 m); důl Bueno Tierra v Santa Eulalia - objevena drůza o délce okolo 100 metrů s jednotlivýmy krystaly tlustými jako strom, které měří až 3 metry.
a další.

Související články

Seznam minerálů

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Sádrovec

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Sádrovec

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 {{Infobox minerál
 | název=Sádrovec
-| obrázek=Gips 3 Maroko.jpg
+| obrázek=
 | popis=Sádrovec, Maroko
 | kateg=Minerál
@@ Řádka 16: / Řádka 16: @@
 | rozpustnost=v horké [[Kyselina chlorovodíková|HCl]], v teplé vodě
 | ostatní=ohebný
-}}
+}}[[Soubor:Gypse Caresse.jpg|thumb|240px|Sádrovec z Francie (2009)]]
 '''Sádrovec''', chemický vzorec [[Vápník|Ca]][[Síra|S]][[Kyslík|O]]<sub>4</sub>'''·'''2[[Voda|H<sub>2</sub>O]] (hydratovaný [[síran vápenatý]]), je jednoklonný [[minerál]].<br />
 Název pochází z řeckého ''gypsos'' – sádra.
@@ Řádka 28: / Řádka 28: @@
 * '''Chemické vlastnosti:''' Složení: [[Vápník|Ca]] 23,28 %, [[Síra|S]] 18,62 %, [[Kyslík|O]] 55,76 %, [[Vodík|H]] 2,34 %, časté příměsi [[živice|živičných]] a [[jíl]]ovitých látek. Rozpouští se v horké [[Kyselina chlorovodíková|HCl]], v hodně teplé vodě. Při žíhání v baničce uvolňuje vodu a lupenatí.
 == Odrůdy ==
+{{RIGHTTOC}}
 * '''Mariánské sklo''' – velké průhledné desky tabulkovitých krystalů, podobné [[slída|slídě]].
 * '''Selenit''' – vláknité agregáty s perleťovým leskem.
 * '''Pouštní růže''' – hnědé, okrové či narůžovělé růžice a jemné vláknité agregáty s uzavřeninami písku.
 * '''Alabastr''' ('''úběl''') –  jemně zrnitý až celistvý, zářivě bílé bary .
-<br clear="all" />
+== Galerie ==
 <gallery>
-Soubor:Gips, selenit, Maroko midelt.jpg|Selenit
 Soubor:Sandrose 2004 05.jpg|Pouštní růže
 Soubor:Alabaster.jpg|Alabastr
-Soubor:Kombination orthodiagonales Pinakoid - Hemitropie -Gips.png|Vlaštovčí ocas – dvojčatný srůst.
+Soubor:Gypse-sélénite.jpeg|Selenit z Mexika
+Soubor:Gypse (Santa Eulalia, Mun. de Aquiles Serdan, Chihuahua - Mexique) 10.jpg|Selenit z Mexika
 </gallery>
 == Podobné minerály ==
-[[kryolit]], [[kalcit]], [[anhydrit]]
+* [[Hexafluorohlinitan sodný|kryolit]], [[kalcit]], [[anhydrit]]
 == Získávání ==
 == Využití ==
@@ Řádka 47: / Řádka 48: @@
 == Naleziště ==
 Hojný minerál.
-* [[Česko]] – menší ložiska [[Kobeřice]] a [[Kateřinky]], [[Zbyšov]] (mariánské sklo)
+* [[Česká republika]] – menší ložiska [[Kobeřice]] a [[Kateřinky]], [[Zbyšov]] (mariánské sklo)
 * [[Slovensko]] – Zlatá Baňa, Banská Štiavnica, Novoveská Huta (alabastr), Vlkanová u Zvolena (mariánské sklo)
 * [[Polsko]] – Wieliczka a Bochnia (společně s ložisky [[Halit|soli]])
@@ Řádka 65: / Řádka 66: @@
-{{Commonscat|Gypsum}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Flickr|Gypsum}}{{Commonscat|Gypsum}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Minerály]]
 [[Kategorie:Minerály 6. třídy]]
 [[Kategorie:Sulfáty]]