Nachal Kidron
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Vylepšení) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | + | [[Soubor:Mar Saba (Photo by Jean & Nathalie, 2011).jpg|thumb|240px|Významný klášter [[Mar Saba]]]] | |
- | '''Nachal Kidron''' ({{Vjazyce|he}} נחל קדרון, {{Vjazyce|ar}} وادي الجوز, '''Vádí al-Džoz''', v Bibli též '''potok Cedron'''<ref>{{Citát bible|J|18|1||}}</ref>) je [[vádí]] v [[Jeruzalém]]ě a na [[Západní břeh Jordánu|Západním břehu Jordánu]], v [[Judské hory|Judských horách]] a [[Judská poušť|Judské poušti]].<ref>{{Citace elektronické monografie | + | [[Soubor:Kidron IMG 1832.JPG|thumb|240px|Údolí Nachal Kidron v Judské poušti]] |
+ | '''Nachal Kidron''' ({{Vjazyce|he}} נחל קדרון, {{Vjazyce|ar}} وادي الجوز, '''Vádí al-Džoz''', v Bibli též '''potok Cedron'''<ref>{{Citát bible|J|18|1||}}</ref>) je [[vádí]] v [[Jeruzalém]]ě a na [[Západní břeh Jordánu|Západním břehu Jordánu]], v [[Judské hory|Judských horách]] a [[Judská poušť|Judské poušti]].<ref>{{Citace elektronické monografie | ||
| vydavatel = jiis.org.il | | vydavatel = jiis.org.il | ||
| titul = אגן נחל קדרון | | titul = אגן נחל קדרון | ||
Řádka 7: | Řádka 8: | ||
| datum přístupu = 2011-09-30}}</ref> | | datum přístupu = 2011-09-30}}</ref> | ||
- | |||
- | |||
Začíná v nadmořské výšce necelých 800 metrů na jižních svazích hory [[Skopus]] severovýchodně od [[Staré Město (Jeruzalém)|Starého Města]] v Jeruzalémě. Stojí tu čtvrť [[Vádí al-Džoz]], jejíž jméno je odvozeno od arabského názvu vádí. Tento horní úsek bývá ovšem někdy nazýván '''Nachal Egoz'''. Pak se rychle zařezává do okolního terénu a prochází podél východní strany Starého Města, které tak odděluje od [[Olivová hora|hory Olivetské]] s čtvrtěmi [[At-Tur (Jeruzalém)|at-Tur]] a [[al-Savana]]. V [[Bible|Bibli]] je toto údolí označováno jako '''dolina Jóšafatu''', podle citátu z [[Kniha Jóel|Knihy Jóel]] 4,2: „''shromáždím všechny pronárody, svedu je do Doliny Jóšafatu (to je Hospodin bude soudit) a budu je tam soudit kvůli svému lidu, kvůli svému dědictví, kvůli Izraeli, kterého rozehnali mezi pronárody''.“<ref>{{Citát bible|Jl|4|2||}}</ref> Z novozákonních textů je toto údolí známo jako lokalita, kde se nachází [[Getsemanská zahrada]].<ref name="Amudanan Kidron"/> | Začíná v nadmořské výšce necelých 800 metrů na jižních svazích hory [[Skopus]] severovýchodně od [[Staré Město (Jeruzalém)|Starého Města]] v Jeruzalémě. Stojí tu čtvrť [[Vádí al-Džoz]], jejíž jméno je odvozeno od arabského názvu vádí. Tento horní úsek bývá ovšem někdy nazýván '''Nachal Egoz'''. Pak se rychle zařezává do okolního terénu a prochází podél východní strany Starého Města, které tak odděluje od [[Olivová hora|hory Olivetské]] s čtvrtěmi [[At-Tur (Jeruzalém)|at-Tur]] a [[al-Savana]]. V [[Bible|Bibli]] je toto údolí označováno jako '''dolina Jóšafatu''', podle citátu z [[Kniha Jóel|Knihy Jóel]] 4,2: „''shromáždím všechny pronárody, svedu je do Doliny Jóšafatu (to je Hospodin bude soudit) a budu je tam soudit kvůli svému lidu, kvůli svému dědictví, kvůli Izraeli, kterého rozehnali mezi pronárody''.“<ref>{{Citát bible|Jl|4|2||}}</ref> Z novozákonních textů je toto údolí známo jako lokalita, kde se nachází [[Getsemanská zahrada]].<ref name="Amudanan Kidron"/> | ||
Řádka 38: | Řádka 37: | ||
== Reference == | == Reference == | ||
<references /> | <references /> | ||
- | |||
Aktuální verze z 29. 5. 2018, 10:09
Nachal Kidron (hebrejsky נחל קדרון, arabsky وادي الجوز, Vádí al-Džoz, v Bibli též potok Cedron[1]) je vádí v Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu, v Judských horách a Judské poušti.[2]
Začíná v nadmořské výšce necelých 800 metrů na jižních svazích hory Skopus severovýchodně od Starého Města v Jeruzalémě. Stojí tu čtvrť Vádí al-Džoz, jejíž jméno je odvozeno od arabského názvu vádí. Tento horní úsek bývá ovšem někdy nazýván Nachal Egoz. Pak se rychle zařezává do okolního terénu a prochází podél východní strany Starého Města, které tak odděluje od hory Olivetské s čtvrtěmi at-Tur a al-Savana. V Bibli je toto údolí označováno jako dolina Jóšafatu, podle citátu z Knihy Jóel 4,2: „shromáždím všechny pronárody, svedu je do Doliny Jóšafatu (to je Hospodin bude soudit) a budu je tam soudit kvůli svému lidu, kvůli svému dědictví, kvůli Izraeli, kterého rozehnali mezi pronárody.“[3] Z novozákonních textů je toto údolí známo jako lokalita, kde se nachází Getsemanská zahrada.[4]
Vádí pak pokračuje mohutným kaňonem dál k jihu. Jeho svahy pokrývá prakticky souvislá městská zástavba. Na východě je to čtvrť Ras al-Amud a Džebel Batan al-Hawa na hoře Har ha-Mašchit, v samotné údolí pak leží čtvrť Silvan a Ir David. Od západu sem podél hory Sijón ústí údolí toku Nachal Chinom (Hinonské údolí neboli Gehena). Pak vádí Nachal Kidron stáčí směr k jihojihovýchodu a vchází do předměstských částí Východního Jeruzaléma. Prochází okolo čtvrtí Abu Tor (zde sem od západu ústí vádí Nachal Ecel) al-Savahira al-Garbija a Arab al-Savahira a překračuje městské hranice Jeruzaléma směrem na Západní břeh Jordánu. Míjí město Abu Dis. U města al-Ubejdija se stáčí dočasně k východu, pak opět k jihu, přičemž vstupuje do pouštní a jen řídce osídlené krajiny Judské pouště. Zde se nachází na svazích nad Nachal Kidron historicky významný a turisticky vyhledávaný komplex kláštera Mar Saba. Kaňon se pak otevírá v menší planinu (Bik'at Hurkanija), kde sem od jihozápadu zprava ústí vádí Nachal Gorfan.[4]
Pokračuje potom k východu zcela neosídlenou pouštní oblasti a klesá strmě do příkopové propadliny Mrtvého moře. Stojí tu čistička odpadních vod, která řeší problémy se splaškovými vodami, které do Nachal Kidron ústí v aglomeraci Jeruzaléma. Dolní úsek vádí je turisticky využíván. Soutěsku z jižní strany ohraničuje vrch Micpe Nachli'el. Podél jižní strany vesnice Avnat pak Nachal Kidron vstupuje do sníženiny u břehu Mrtvého moře, podchází dálnici číslo 90 a ústí do Mrtvého moře.[4][5][6]
Související články
Reference
- ↑
- ↑ אגן נחל קדרון [online]. jiis.org.il, [cit. 2011-09-30]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑
- ↑ 4,0 4,1 4,2 amudanan.co.il [online]. amudanan.co.il, [cit. 2011-09-30]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Nahal Kidron, Jerusalem [online]. Mapy Google, [cit. 2011-09-30]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ ישראל אטלס הכבישים. Tel Aviv : [s.n.], 2010. ISBN 978-965-521-110-8. (hebrejsky)
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |