V pondělí 16. září 2024 začala naše další
nová soutěž o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte rychle soutěžit o lákavé ceny !!

Svařenov

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „1489“ textem „1489“)
(+ Nová šablona)
 
Řádka 17: Řádka 17:
| nad.výš = 535
| nad.výš = 535
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Svařenov| position=right |lat_deg=49 |lat_min=21 |lat_sec=59 |lon_deg=15 |lon_min=57 |lon_sec=0|float=center | caption= }}
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Svařenov| position=right |lat_deg=49 |lat_min=21 |lat_sec=59 |lon_deg=15 |lon_min=57 |lon_sec=0|float=center | caption= }}
-
|}}
+
|}}'''Svařenov''' je místní část města [[Velké Meziříčí|Velkého Meziříčí]] v [[Okres Žďár nad Sázavou|okrese Žďár nad Sázavou]]. Patří do kraje [[Vysočina]].
-
'''Svařenov''' je místní část města [[Velké Meziříčí|Velkého Meziříčí]] v [[Okres Žďár nad Sázavou|okrese Žďár nad Sázavou]]. Patří do kraje [[Vysočina]].
+
==Místopis==
==Místopis==
-
Svařenov (společně s [[Hrbov]]em) se nachází cca 4,5km západně od města [[Velké Meziříčí]]. Nejvyšší místo v [[Katastrální území|katastru]] je lokalita [[Na Babách]] s nadmořskou výškou 527 m n. m.
+
Svařenov (společně s [[Hrbov]]em) se nachází cca 4,5 km západně od města [[Velké Meziříčí]]. Nejvyšší místo v [[Katastrální území|katastru]] je lokalita [[Na Babách]] s nadmořskou výškou 527 m n. m.
==Historie==
==Historie==
-
Svařenov se rozprostírá v těsné blízkosti Hrbova. Vznikl pravděpodobně roku [[1376]], kdy podle tehdejších zápisů patřilo 7 lánů vesnice Přibíkovi z [[Pohořílky|Pohořílek]].  
+
Svařenov se rozprostírá v těsné blízkosti Hrbova. Vznikl pravděpodobně roku 1376, kdy podle tehdejších zápisů patřilo 7 lánů vesnice Přibíkovi z [[Pohořílky|Pohořílek]].  
Roku 1390 prodal 5 lánů s pastvinami a lesy Jan z [[Kozlov]]a Zajíčkovi z [[Rozsička|Rozsičky]].  
Roku 1390 prodal 5 lánů s pastvinami a lesy Jan z [[Kozlov]]a Zajíčkovi z [[Rozsička|Rozsičky]].  
-
V roce 1489 Svařenov, po období různých sporů o majetky, v důsledku válečných událostí zpustl. Uherský král Matyáš Korvín totiž porušil svůj slib, který dal králi [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu]], a po jeho smrti za vlády [[Vladislav II.|Vladislava II.]] napadl České země. Tehdy Svařenov úplně vyplenili [[maďarsko|maďarští]] vojáci táhnoucí přes území Českého státu. Obyvatelé, kteří přežili, se pak již většinou nevrátili, a tak mnohé vesnice, podobně jako Svařenov, v podstatě zanikly. Až roku 1529 koupil Svařenov a blízký [[Šeborov]] Jan z [[Pernštejn]]a. Obě vesnice pak připojil k [[Měřín]]skému proboštství a od roku 1559 sdílely osudy a vrchnost se [[Stránecká Zhoř|Stráneckou Zhoří]] (dnes Šeborov patří pod sousední [[Uhřínov]]).
+
V roce 1489 Svařenov, po období různých sporů o majetky, v důsledku válečných událostí zpustl. Uherský král Matyáš Korvín totiž porušil svůj slib, který dal králi Jiřímu z Poděbrad, a po jeho smrti za vlády Vladislava II. napadl České země. Tehdy Svařenov úplně vyplenili [[maďarsko|maďarští]] vojáci táhnoucí přes území Českého státu. Obyvatelé, kteří přežili, se pak již většinou nevrátili, a tak mnohé vesnice, podobně jako Svařenov, v podstatě zanikly. Až roku 1529 koupil Svařenov a blízký [[Šeborov]] Jan z [[Pernštejn]]a. Obě vesnice pak připojil k [[Měřín]]skému proboštství a od roku 1559 sdílely osudy a vrchnost se [[Stránecká Zhoř|Stráneckou Zhoří]] (dnes Šeborov patří pod sousední [[Uhřínov]]).
Roku 1775 zde bydlelo 12 chalupníků, kteří robotovali od [[svatý Jiří|svatého Jiří]] do [[svatý Michal|svatého Michala]]. Dochované dokumenty dokládají, že zde žily rody Tomanů, Oulehlů, Čermáků a Vlachů. Na samotě za Svařenovem býval panský dvůr s 9 obyvateli.  
Roku 1775 zde bydlelo 12 chalupníků, kteří robotovali od [[svatý Jiří|svatého Jiří]] do [[svatý Michal|svatého Michala]]. Dochované dokumenty dokládají, že zde žily rody Tomanů, Oulehlů, Čermáků a Vlachů. Na samotě za Svařenovem býval panský dvůr s 9 obyvateli.  
Řádka 83: Řádka 82:
<references/>
<references/>
-
{{HlavičkaObecNav|Velké Meziříčí|Velké Meziříčí|Město}}
 
-
[[Dolní Radslavice]]&nbsp;|
 
-
[[Hrbov (Velké Meziříčí)|Hrbov]]&nbsp;|
 
-
[[Kúsky]]&nbsp;|
 
-
[[Lhotky (Velké Meziříčí)|Lhotky]]&nbsp;|
 
-
[[Mostiště (Velké Meziříčí)|Mostiště]]&nbsp;|
 
-
[[Olší nad Oslavou]]&nbsp;|
 
-
'''Svařenov'''&nbsp;|
 
-
[[Velké Meziříčí]]
 
-
 
+
{{Město Velké Meziříčí}}{{Článek z Wikipedie}}
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
[[Kategorie:Velké Meziříčí]]
[[Kategorie:Velké Meziříčí]]

Aktuální verze z 2. 2. 2018, 11:38

Svařenov je místní část města Velkého Meziříčí v okrese Žďár nad Sázavou. Patří do kraje Vysočina.

Obsah

Místopis

Svařenov (společně s Hrbovem) se nachází cca 4,5 km západně od města Velké Meziříčí. Nejvyšší místo v katastru je lokalita Na Babách s nadmořskou výškou 527 m n. m.

Historie

Svařenov se rozprostírá v těsné blízkosti Hrbova. Vznikl pravděpodobně roku 1376, kdy podle tehdejších zápisů patřilo 7 lánů vesnice Přibíkovi z Pohořílek. Roku 1390 prodal 5 lánů s pastvinami a lesy Jan z Kozlova Zajíčkovi z Rozsičky. V roce 1489 Svařenov, po období různých sporů o majetky, v důsledku válečných událostí zpustl. Uherský král Matyáš Korvín totiž porušil svůj slib, který dal králi Jiřímu z Poděbrad, a po jeho smrti za vlády Vladislava II. napadl České země. Tehdy Svařenov úplně vyplenili maďarští vojáci táhnoucí přes území Českého státu. Obyvatelé, kteří přežili, se pak již většinou nevrátili, a tak mnohé vesnice, podobně jako Svařenov, v podstatě zanikly. Až roku 1529 koupil Svařenov a blízký Šeborov Jan z Pernštejna. Obě vesnice pak připojil k Měřínskému proboštství a od roku 1559 sdílely osudy a vrchnost se Stráneckou Zhoří (dnes Šeborov patří pod sousední Uhřínov).

Roku 1775 zde bydlelo 12 chalupníků, kteří robotovali od svatého Jiří do svatého Michala. Dochované dokumenty dokládají, že zde žily rody Tomanů, Oulehlů, Čermáků a Vlachů. Na samotě za Svařenovem býval panský dvůr s 9 obyvateli. Roku 1790 měla ves 17 domů a 147 obyvatel a v roce 1900 stálo v obci domů 26 se 147 obyvateli.

Vývoj počtu obyvatel Svařenova[1]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 113 149 130 143 143 139 138 140 133 150 139 109 99

Souřadnice

Reference

  1. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 604–607.  


Město Velké Meziříčí

Dolní Radslavice • Hrbov • Kúsky • Lhotky • Mostiště • Olší nad Oslavou • Svařenov • Velké Meziříčí