Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Haiti
Z Multimediaexpo.cz
(+ Nová skrytá kategorie) |
(→Ekonomika: Haiti se stále zotavuje z ničivého zemětřesení) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 67: | Řádka 67: | ||
== Ekonomika == | == Ekonomika == | ||
| - | Haiti | + | Ekonomika Haiti se stále zotavuje z ničivého zemětřesení v lednu 2010. [[Hrubý domácí produkt]] v roce 2010 spadl o 8 procent (z 12,15$ miliard na 11,18$ miliard) a HDP v přepočtu na obyvatele zůstalo nezměněné 12 000$. Porovnání socio-ekonomických indikátorů ukazuje, že Haiti zaostává za jinými [[Rozvojová země|rozvojovými zeměmi]] (zejména na západní polokouli), od roku 1980. V [[Index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]] Organizace spojených národů je Haiti zařazeno na 161. místě ze 186 zemí. |
| + | |||
| + | [[The World Factbook|CIA World Factbook]] hlásí nedostatek pracovních sil, rozsáhlou nezaměstnanost, „dvě třetiny pracovní sil nemají formální práci“, dále popisuje Haiti před zemětřesením jako „nejchudší zemi západní polokoule s 80% žijícími pod hranicí chudoby“. Většina Haiťanů žije za 2$ nebo méně za den. | ||
| + | |||
| + | Míra [[gramotnost]]i v dospělé populaci je podle odhadu OSN 65,3% a [[Světová banka]] odhadla, že v roce 2004 80% vysokoškolských absolventů žilo v cizině a peníze poslané jimi domů představují 52,7% HDP země. [[Cité Soleil]] je považováno za nejhorší [[slum]] v Americe a většina z jeho 500 000 žije v extrémní chudobě. Více než 250 000 dětí je kvůli chudobě nuceno pracovat jako neplacení služebníci v domácnostech; Spojené národy to považují za formu moderního otroctví. | ||
| + | |||
| + | 66% všech Haiťanů pracuje v zemědělském sektoru, které se skládá převážně z malých samoživitelských hospodářství, ale tato aktivita tvoří jen 30% HDP. Během uplynulého desetiletí nebylo v zemi vytvořeno mnoho oficiálních pracovních míst, nicméně neformální ekonomika roste. Nejvýznamnějšími vývozními artikly jsou [[mango]] a [[káva]]. | ||
| + | |||
| + | Zahraniční pomoc tvoří 30–40% národního rozpočtu. Největšími dárci jsou Spojené státy, Kanada a Evropská unie. Od roku 1990 do roku 2003 Haiti obdrželo více než 4$ miliardy zahraniční pomoci. Spojené státy poskytly Haiti 1,5 miliardy pomoci. Venezuela a Kuba také poskytly různé příspěvky do ekonomiky Haiti. V lednu 2010 Čína přislíbila 4,2$ milionů na pomoc zemětřesením zasaženému ostrovu, pomoc v hodnotě 1,15$ miliard přislíbil americký prezident [[Barack Obama|Obama]], Evropská unie přislíbila příspěvek v hodnotě 400 milionů [[euro]] na pomoc a rekonstrukci země. | ||
| + | |||
| + | V roce 2005 podle dosahoval celkový [[zahraniční dluh]] Haiti 1,3 miliard [[dolar]]ů, což odpovídá 169 dolarům [[Seznam zemí podle zahraničního dluhu|na osobu]]. V září 2009 Haiti splnilo podmínky stanovené [[Mezinárodní měnový fond|MMF]] a [[Světová banka|Světovou bankou]] pro zrušení jeho zahraničního dluhu. | ||
== Administrativní dělení == | == Administrativní dělení == | ||
Aktuální verze z 14. 7. 2017, 09:43
| Haiti | ||
| Repiblik d Ayiti République d'Haïti | ||
 
| ||
| Haitská vlajka | ||
| The media player is loading... Prehravac se nahrava...
| ||
| Haitská hymna – La Dessalinienne | ||
| Geografie | ||
|---|---|---|
.png)
| ||
| Hlavní město: | Port-au-Prince | |
| Rozloha: | 27 750 (147. na světě) z toho 1 % vodní plochy | |
| Nejvyšší bod: | Chaine de la Selle (2680 m n.m.) | |
| Časové pásmo: | -5 | |
| Obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 8 308 504 (89. na světě) | |
| Hustota zalidnění: | 293 (43. na světě) | |
| HDI: | 0,521 (střední) | |
| Jazyk: | kreolština (úřední), francouzština (úřední) | |
| Náboženství: | římští katolíci 80 %, protestanti 16 % (baptisté 10 %, svatodušní (Pentecostal) 4 %, adventisté 1 %, jiní 1 %), ateisté 1 %, jiní 3 % (1982) | |
| Státní útvar | ||
| Státní zřízení: | republika | |
| Měna: | haitský gourde (HTG) | |
| HDP/obyvatel: | USD () | |
| Mezinárodní identifikace | ||
| MPZ: | RH | |
| Telefonní předvolba: | +509 | |
| Národní TLD: | .ht | |
Haiti (Republika Haiti, francouzsky Republique d'Haiti) je stát v západní části ostrova Hispaniola v Karibském moři. Ve východní části ostrova se nachází Dominikánská republika, s níž má Haiti 360 km dlouhou suchozemskou hranici. Hlavním městem je Port-au-Prince (1 277 000 obyv.).
Obsah |
Geografie
Haiti leží v západní části ostrova Hispaniola, který je druhý největší ve Velkých Antilách. Území je většinou hornaté s malými rovinami u pobřeží a s říčními údolími. Nejvyšší hora Chaine de la Selle má výšku 2 680 metrů. K Haitské republice patří i menší ostrovy La Gonâve, La Tortue (Tortuga), Les Cayemites, Ile de Anacaona, a La Grande Caye. Vlhké tropické podnebí.
Historie
Pro Evropany ostrov objevil Kryštof Kolumbus při své první plavbě 5. prosince 1492, kdy zde jeho loď Santa Maria najela na mělčinu. Nazval jej „La Espaňola“ (Malé Španělsko, latinsky Hispaniola) a založil zde první španělskou osadu v Americe – La Navidad (Vánoce), ovšem o rok později byla zničena domorodci. Kolumbův bratr Bartoloměj na území dnešní Dominikánské republiky založil nové hlavní město Santo Domingo, ostrov se stal španělskou kolonií a původní indiáni byli do roku 1533 vyvražděni. K práci na plantážích se začali přivážet černošští otroci z Afriky. V 17. století se na severozápadě ostrova (na území dnešního státu Haiti), začali usazovat piráti, především francouzští a 1697 bylo prohlášeno francouzskou kolonií.
Zatímco východní španělská strana ostrova byla poměrně zanedbána, francouzská strana prosperovala a stala se nejbohatší kolonií v celé Americe, odkud se vyváželo velké množství cukru a kávy. Po Velké francouzské revoluci došlo k obrovskému povstání černochů a mulatů. Otrok Toussaint Louverture jako vůdce povstalců 1791 ovládl francouzskou i východní španělskou část ostrova a vládl zde jako guvernér. 1802 byl zajat Francouzi. Další povstání vedené černochem Dessalinesem vyhnalo Francouze ze země a 1. ledna 1804 byla vyhlášena nezávislost, po USA druhá na americkém kontinentu. Dessalines se prohlásil císařem, v roce 1806 byl zavražděn. Jeho nástupce král Jindřich I. vládl do roku 1820. V letech 1822-1844 byla republika v čele s prezidentem Boyerem. V roce 1844 východní část ostrova vyhlásila samostatnou Dominikánskou republiku. V letech 1915-1934 bylo Haiti okupováno USA.
V roce 1994 vyvrcholila nestabilita v zemí další intervencí Spojených států, která opět nastolila vládu Jean-Bertranda Aristidea. Další nepokoje v zemi proběhli v roce 2004. Od roku 2004 na Haiti působí stabilizační mise OSN.
Obyvatelstvo
Obyvatelé Haiti žijí především ve velkých městech a podél pobřeží, zatímco hornaté vnitrozemí je osídleno málo. 95 % obyvatel jsou černoši, 5 % je mulatů a bílých. Původní indiánské kmeny Taino a Arawak byly vybity Španěly, přesto se část haitského obyvatelstva domnívá, že má předky z kmene Arawak. Římskokatolíků je 80 %, protestantů 16 %, mnoho Haiťanů praktikuje woodoo, které si přinesli z Afriky. Gramotnost 53 %. Oficiální jazyky jsou francouzština a kreolština. Lidé se v průměru dožívají 53,23 let. Průměrný věk je 18,2 let. 5,6 % lidí trpí AIDS.
Kultura
Od doby, kdy zemědělství a obchod vzkvétal, měli Haiťané nadbytek volného času na řemeslnou činnost a hraní her. Jedna z těchto her, Areyto, která je součástí náboženských ceremoniálů stejně jako hra totožná s americkým fotbalem, která se hrála v Batéy na specifickém druhu hřiště, ve kterém jsou postaveny kameny poseté symboly náboženství Taino. Díky množství volného času Haiťané investovali svou energii do kreativních činností jako je poezie, ruční práce, vyrábění kamenných nástrojů a kamenných soch. Ženy I muži si malovali na těla a nosili šperky ze zlata, kamene, kostí a mušlí. Taktéž pořádali sváteční oslavy a tance. Taíno pili alkohol vyrobený z fermentované kukuřice, taktéž užívali tabák a doutníky.
Náboženství
Haiťané zorganizovali systém náboženství a vlády. Věří v dobré a ďábelské duchy, kteří mohou posednout lidské tělo, zvěř, rostliny a předměty. Snaží se kontrolovat tyto duchy prostřednictvím svých šamanů. Politický systém Haiťanů byl hierarchický - ostrovy byly rozděleny do skupin, každý ostrov byl rozdělen na provincie řízené vůdci známými jako “caciques”. Provincie byly dále rozčleněny do distriktů, řízených menšími vůdci a každá vesnice měla svého vlastního vedoucího.
Ekonomika
Ekonomika Haiti se stále zotavuje z ničivého zemětřesení v lednu 2010. Hrubý domácí produkt v roce 2010 spadl o 8 procent (z 12,15$ miliard na 11,18$ miliard) a HDP v přepočtu na obyvatele zůstalo nezměněné 12 000$. Porovnání socio-ekonomických indikátorů ukazuje, že Haiti zaostává za jinými rozvojovými zeměmi (zejména na západní polokouli), od roku 1980. V indexu lidského rozvoje Organizace spojených národů je Haiti zařazeno na 161. místě ze 186 zemí.
CIA World Factbook hlásí nedostatek pracovních sil, rozsáhlou nezaměstnanost, „dvě třetiny pracovní sil nemají formální práci“, dále popisuje Haiti před zemětřesením jako „nejchudší zemi západní polokoule s 80% žijícími pod hranicí chudoby“. Většina Haiťanů žije za 2$ nebo méně za den.
Míra gramotnosti v dospělé populaci je podle odhadu OSN 65,3% a Světová banka odhadla, že v roce 2004 80% vysokoškolských absolventů žilo v cizině a peníze poslané jimi domů představují 52,7% HDP země. Cité Soleil je považováno za nejhorší slum v Americe a většina z jeho 500 000 žije v extrémní chudobě. Více než 250 000 dětí je kvůli chudobě nuceno pracovat jako neplacení služebníci v domácnostech; Spojené národy to považují za formu moderního otroctví.
66% všech Haiťanů pracuje v zemědělském sektoru, které se skládá převážně z malých samoživitelských hospodářství, ale tato aktivita tvoří jen 30% HDP. Během uplynulého desetiletí nebylo v zemi vytvořeno mnoho oficiálních pracovních míst, nicméně neformální ekonomika roste. Nejvýznamnějšími vývozními artikly jsou mango a káva.
Zahraniční pomoc tvoří 30–40% národního rozpočtu. Největšími dárci jsou Spojené státy, Kanada a Evropská unie. Od roku 1990 do roku 2003 Haiti obdrželo více než 4$ miliardy zahraniční pomoci. Spojené státy poskytly Haiti 1,5 miliardy pomoci. Venezuela a Kuba také poskytly různé příspěvky do ekonomiky Haiti. V lednu 2010 Čína přislíbila 4,2$ milionů na pomoc zemětřesením zasaženému ostrovu, pomoc v hodnotě 1,15$ miliard přislíbil americký prezident Obama, Evropská unie přislíbila příspěvek v hodnotě 400 milionů euro na pomoc a rekonstrukci země.
V roce 2005 podle dosahoval celkový zahraniční dluh Haiti 1,3 miliard dolarů, což odpovídá 169 dolarům na osobu. V září 2009 Haiti splnilo podmínky stanovené MMF a Světovou bankou pro zrušení jeho zahraničního dluhu.
Administrativní dělení
- Hlavní článek: Departementy Haiti
Haiti je unitární stát, který se dělí do 10 departementů.
|
|
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |