Monte Carlo

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 25. 5. 2017, 13:17

Panorama Monte Carla (2017)

Kasíno v Monte Carlu (2014)

Kasíno v Monte Carlu (2009)

Monte Carlo (česky též Montekarlo, v monegasqueštině Monte-Carlu, v okcitánštině Montcarles) je jednou ze čtyř částí Monaka a je patrně nejznámější z nich v tomto moderním městském státě, monackém knížectví. Úřední jazyky jsou francouzština a italština.

Toponymie

Monte Carlo (neboli Karlova hora) nese toto italské jméno na počest prince Karla III. Monackého a to již od 1. července 1866.

Historie

V roce 1848 přišlo knížectví Monako o 95% svého území, když monacká města Menton a Roquebrune vyhlásila samostatnost. Monako se ocitlo v těžké hospodářské situaci, jelikož z těchto dvou měst plynul do té doby největší finanční příjem z pěstování a prodeje citronů, pomerančů a oliv. Kníže Karel III. Monacký se rozhodl propad v hospodářství vyrovnat a prosperitu zajistit zřízením lázeňského komplexu a provozováním hazardních her na území Monaka. V roce 1856 tak na jeho popud zřídil Napoleon Langlois a Albert Aubert přímořské lázně s kasinem. V roce 1860 se kníže Karel III. rozhodl založit nový lázeňský komplex s kasinem na dosud neobydleném místě, zvaném Les Spelugues (Jeskyně) a obrátil se proto na zkušeného francouzského investora podnikajícího v oblasti hazardních her Francoise Blanca, s nímž 31. 3. 1860 podepsal smlouvu o spolupráci. Francois Blanc se i se svou manželkou Marií odstěhoval do Monaka, kde založil investiční společnost Société des Bains de Mer a osobně dohlížel na veškerou projektovou dokumentaci i samotnou výstavbu. Významnou pomocnicí i rádkyní mu byla po celou dobu především jeho manželka Marie Blancová. První stavební práce jsou ukončeny v roce 1864 (luxusní hotel Hotel de Paris) a v roce 1866 je slavnostně otevřeno i kasino. Při příležitosti otevření kasina pojmenuje kníže Karel III. na svou počest toto nové město jako Monte Carlo. Zisky nového kasina rostou závratnou rychlostí a do města se sjíždějí politici, panovníci i umělci z celé Evropy. Státní pokladna se plní penězi a Karel III. ruší v knížectví daně. Situace se stále zlepšuje, zvláště poté, co nechá Bismarck v roce 1877 uzavřít poslední kasino v Německém císařství. Monte Carlo získává v Evropě monopol na provozování hazardních her a jeho rozkvět dále pokračuje, k čemuž od roku 1868 napomáhá i zbudování železnice do Francie. Obrovské zisky malého knížectví ale vzbuzují u okolních států nelibost a kníže Karel III., a s ním i Francois Blanc, jsou zahraničním tiskem opakovaně napadáni za to, že se obohacují nemorálním způsobem. Největší kritika proti Monaku přichází z Francie a tak se Francois Blanc rozhodne pomoci Francii se splácením válečných reparací po prohrané francouzsko-pruské válce a rovněž velkoryse přispěje na dostavbu pařížské Opery. Po této jeho štědré finanční pomoci veškerá kritika ze strany Francie utichá. Francois Blanc umírá v roce 1877 během léčení ve Švýcarsku a jeho majetek připadá manželce Marii, která Monte Carlo dále zvelebuje. Mezi její největší počiny patří vybudování nového kasina spojeného s operou Opera de Monte-Carlo od významného architekta Charlese Garniera.

Numerické metody Monte Carlo

Vzhledem k tomu, že Monte Carlo je proslulé město hazardu s velkým množstvím kasín, existuje v numerické matematice skupina metod nazvaných po tomto městě. Metody Monte Carlo, laicky řečeno, dokážou spočítat poměrně přesný výsledek použitím pseudonáhodných čísel. Název Monte Carlo nese i jedna z metod radiosity, která spočívá v náhodném „střílení“ paprsků ze zdroje světla a zjišťování, kde zasáhly renderovaná tělesa.

Partnerská města

• Althen-des-Paluds

Související články

• Monaco-Ville
• Monako