Kružba

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 31. 10. 2016, 20:47

Vrchol kružby tvořený pětilaločnou kružnicí a dvěma trojlisty

Kruhové okno (rozeta) západního průčelí katedrály Notre Dame v Paříži s kružbou ve formě paprskového kola vzniklo kolem 1225. Má průměr přes 10 m. Kružba byla modře osazena a poseta zlatými hvězdami.

Rozeta západního průčelí katedrály Notre Dame s kružbou ve formě paprskového kola vzniklo kolem 1225. Má průměr přes 10 m (pozice rozety v katedrále).

Kružba je pro gotiku (a také sakrální stavby severské renesance) charakteristický souměrný architektonický prvek, vyplňující oblouky oken, arkád, zábradlí a tympanonů.

Historie

První pravou kružbu nalezneme v chórové kapli katedrály v Remeši z 13. století, kde byla použita šestilaločná kružba.

Nejjednodušší kružby jsou založeny na kruhových obloucích, příkladem může být město Chartres (1220).

Po nich následují kružby ve tvaru paprskového kola, jaké mají rozety západního průčelí katedrály Notre Dame v Paříži.

Funkce

Tento geometrický prvek byl konstruován kružidlem, takže gotická kružba je často nazývána zkamenělá geometrie. Vzájemné vztahy mezi geometrickými prvky v gotice měly symbolický význam. Spojení geometrické systematičnosti a teologických nároků zformulovalo v gotickém slohu novou ideu krásy, která platila až do 16. století. Kružba nejdříve sloužila k rozčlenění plochy oken, později však byla využívána i k oživení a členění stěn.

Do kružeb oken církevních staveb jsou často vkládána barevná skla v dekorativním uspořádání nebo jako obrazy s biblickými výjevy - vitraje. Takto zasklená plocha neměla být širší než 60 až 80 cm a proto byla okna dělena na menší díly svislými sloupky, jež bylo nutné vyústit v oblouku zaklenutí.

Sloupky jsou většinou ukončeny trojlaločným obrazcem zvaným jeptiška.

V pozdní gotice je kružba hojně využívána o oltářním nástavci, na chórových lavicích, kazatelnách. Nacházíme ji i v gotické městské architektuře, například na štítech světských staveb.

Druhy

Slepá kružba s chrliči na katedrále Notre Dame v Paříži.

Nejdůležitější základní formou gotické kružby je lalok. V lomeném oblouku je v počátečním období (13. století) základním motivem kružnice. Podle počtu laloků rozeznáváme kružby:

třílaločnaté od roku 1200
čtyřlaločnaté
pětilaločné
šestilaločné (Notre Dame v Remeši)
sedmilaločné
mnoholaločné

jeptiška - trojlaločnatý obrazec zakončující gotickou kružbu či její část, pokud je okno děleno kamennými pruty (sloupky). V takovém případě zakončuje jeptiška každé jednotlivé pole. Skupina vedle sebe umístěných jeptišek pak odděluje vrcholovou část kružby s kruhovými laločnatými obrazci a spodní část členěnou vertikálními pruty. Jeptiška vznikla vložením symerticky umístěné dvojice nosů do základního lomeného tvaru gotického okna. Její název vychází z podobnosti prvku s lidskou postavou v hábitu.

Ve druhé polovině 14. století kružnice mizí a zůstávají jen sférické trojúhelníky a čtyřúhelníky. V tomto případě mluvíme o listech.

trojlist
čtyřlist atd.

Bathská katedrála. Okna hlavní lodi jsou příkladem perpendikulárního stylu.

Zvláštností v Anglické pozdní gotice je perpendikulární styl – kružba vytvořena pouze z spojených okenních prutů a zdůrazněňující vertikálnost. V Bathském opatství z 16. století.

Ve Francii se objevují paprskovité motivy (rayonantní gotika)

Z Francie (přes Holandsko a Severní Porýní) k nám vlivem Petra Parléře přicházejí tzv. plaménkové kružby (flaboyantní gotika). Velmi častý je motiv rotujících plaménků. Plaménky v ornamentu pozdní gotiky začínají se přetínat a ztrácejí tzv. nosy - vytažené hrotité konce prutů.

Pokud je kružba jen dekorativním prvkem rámu a nezaplňuje celou plochu otvoru, hovoříme o ažurové kružbě.

Často se vyskytuje jen v reliéfní formě, tzv. slepá, lípaná nebo panelová kružba. Tento způsob výzdoby vznikl jako nepřímý důsledek zasklívání oken malými tabulkami skla v olověných rámečcích.

Literatura

Wie erkenne ich? Die Kunst der Gotik (Jak je poznáme? Umění Gotiky). Knižní klub ISBN 80-242-1520-9

Související články

Externí odkaz

Nákresy gotických oken s kružbami. Návod na narýsování kružby.

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kružba

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-[[Soubor:Schema.rosace.XIIIe.siecle.png|thumb|200px|Vrchol kružby tvořený pětilaločnou kružnicí a dvěma trojlisty]]
+[[Soubor:Schema.rosace.XIIIe.siecle.png|thumb|220px|Vrchol kružby tvořený pětilaločnou kružnicí a dvěma trojlisty]]
-[[Soubor:Roosvenster van de notre dame de paris.jpg|thumb|200px|Kruhové okno -[[rozeta]]-západního [[průčelí]] katedrály [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|Notre Dame]] v [[Paříž]]i s kružbou ve formě paprskového kola vzniklo kolem 1225. Má průměr téměř 10m. Kružba byla modře osazena a poseta zlatými hvězdami]]
+[[Soubor:La cathédrale Notre-Dame de Paris-Flickr.jpg|thumb|220px|Kruhové okno ([[Rozeta (architektura)|rozeta]]) západního [[průčelí]] katedrály [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|Notre Dame]] v [[Paříž]]i s kružbou ve formě paprskového kola vzniklo kolem 1225. Má&nbsp;průměr přes 10&nbsp;m. Kružba byla modře osazena a poseta zlatými hvězdami.]]
+[[Soubor:The 37m nave and massive 12,9m rose window (buit in 1260) of the Cathédrale Notre Dame de Paris-Flickr.jpg|thumb|220px|[[Rozeta (architektura)|Rozeta]] západního [[průčelí]] katedrály [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|Notre Dame]] s&nbsp;kružbou ve formě paprskového kola vzniklo kolem 1225. Má&nbsp;průměr přes 10&nbsp;m (pozice&nbsp;rozety v&nbsp;katedrále).]]
-'''Kružba''' je pro [[gotika|gotiku]] (a také sakrální stavby severské [[renesance]]) charakteristický souměrný architektonický prvek, vyplňující oblouky [[okno|oken]], [[Arkáda (architektura)|arkád]], zábradlí a [[tympanon]]ů.
+'''Kružba''' je pro [[gotika|gotiku]] (a také sakrální stavby severské renesance) charakteristický souměrný architektonický prvek, vyplňující oblouky [[okno|oken]], [[Arkáda (architektura)|arkád]], zábradlí a [[tympanon]]ů.
 == Historie ==
 První pravou kružbu nalezneme v [[Chór (architektura)|chórov]]é [[kaple|kapli]] katedrály v [[Remeš]]i z 13. století, kde byla použita šestilaločná kružba.
-Nejjednodušší kružby jsou založeny na kruhových obloucích př.[[Chartres]] (1220).
+Nejjednodušší kružby jsou založeny na kruhových obloucích, příkladem může být město [[Chartres]] (1220).
-Po nich následují kružby ve tvaru paprskového kola, jaké mají [[rozeta|rozety]] západního [[průčelí]] katedrály [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|Notre Dame]] v [[Paříž]]i.
+Po nich následují kružby ve tvaru paprskového kola, jaké mají [[Rozeta (architektura)|rozety]] západního [[průčelí]] katedrály [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|Notre Dame]] v [[Paříž]]i.
 == Funkce ==
@@ Řádka 24: / Řádka 24: @@
 == Druhy ==
+[[Soubor:Gargoyles (Notre-Dame de Paris - South-West).JPG|thumb|220px|Slepá kružba s chrliči na katedrále [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|Notre&nbsp;Dame]] v [[Paříž]]i.]]
 Nejdůležitější základní formou gotické kružby je ''lalok''.
-V [[lomený oblouk|lomeném oblouku]] je v počátečním období (13. stol.) základním motivem kružnice. Podle počtu laloků rozeznáváme kružby:
+V [[lomený oblouk|lomeném oblouku]] je v počátečním období (13.&nbsp;století) základním motivem kružnice. Podle počtu laloků rozeznáváme kružby:
 * třílaločnaté od roku 1200
 * čtyřlaločnaté
@@ Řádka 36: / Řádka 36: @@
 * [[Jeptiška (architektura)|jeptiška]] - trojlaločnatý obrazec zakončující gotickou kružbu či její část, pokud je okno děleno kamennými pruty (sloupky). V takovém případě zakončuje jeptiška každé jednotlivé pole. Skupina vedle sebe umístěných jeptišek pak odděluje vrcholovou část kružby s kruhovými laločnatými obrazci a spodní část členěnou vertikálními pruty. Jeptiška vznikla vložením symerticky umístěné dvojice nosů do základního lomeného tvaru gotického okna. Její název vychází z podobnosti prvku s lidskou postavou v hábitu.
-Ve druhé polovině 14. století kružnice mizí a zůstávají jen sférické trojúhelníky a čtyřúhleníky. V tomto případě mluvíme o listech.
+Ve druhé polovině 14. století kružnice mizí a zůstávají jen sférické trojúhelníky a čtyřúhelníky. V tomto případě mluvíme o listech.
 * trojlist
 * čtyřlist atd.
-[[Soubor:Bath abbey 3.JPG|thumb|left|200px| [[Bath]]ská katedrála. Okna hlavní lodi jsou příkladem [[perpendikulární styl|perpendikulárního stylu]]]][[Soubor:Gargoyles (Notre-Dame de Paris - South-West).JPG|thumb|right|200px| Slepá kružba s chrliči na katedrále [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|Notre Dame]] v [[Paříž]]i]]Zvláštností v Anglické pozdní gotice je [[perpendikulární styl]] - kružba vytvořena pouze z spojených okenních prutů a zdůrazněňující vertikálnost. V [[Bath]]ském opatství z 16. století.
+[[Soubor:Bath abbey 3.JPG|thumb|220px|[[Bath]]ská katedrála. Okna hlavní lodi jsou příkladem [[perpendikulární styl|perpendikulárního stylu]].]]Zvláštností v Anglické pozdní gotice je [[perpendikulární styl]] – kružba vytvořena pouze z spojených okenních prutů a zdůrazněňující vertikálnost. V&nbsp;[[Bath]]ském opatství z 16. století.
 Ve Francii se objevují paprskovité motivy ([[rayonantní gotika]])
-Z Francie (přes [[Holandsko]] a [[Severní Porýní-Vestfálsko|Severní Porýní]]) k nám vlivem [[Petr Parléř|Petra Parléře]] přicházejí tzv. plaménkové kružby ([[flaboyantní gotika]]). Velmi častý je motiv rotujících plaménků.
+Z Francie (přes [[Holandsko]] a [[Severní Porýní-Vestfálsko|Severní Porýní]]) k nám vlivem Petra Parléře přicházejí tzv. plaménkové kružby ([[flaboyantní gotika]]). Velmi častý je motiv rotujících plaménků.
 Plaménky v ornamentu pozdní gotiky začínají se přetínat a ztrácejí tzv. ''nosy'' - vytažené hrotité konce prutů.
@@ Řádka 63: / Řádka 63: @@
-{{commons|Tracery windows}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Commonscat|Tracery}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Architektonické prvky]]
 [[Kategorie:Gotická architektura]]