HPFS

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 24. 8. 2016, 23:27

HPFS (High Performance File System) je poměrně moderní 16/32-bitový souborový systém vyvinutý společnostmi Microsoft a IBM, který se poprvé objevil během listopadu 1989 v jejich, tehdy společném, operačním systému OS/2 verze 1.2.

Umožňuje lepší využití větších disků, výrazně rozšiřuje možnosti v pojmenování souborů (vůči FAT – na 254 znaků), zrychluje přístup k souborům (pomocí B-tree) a nastavit větší bezpečnost při přístupu k souborům (rozšířené atributy). HPFS umožňuje automatické řazení adresářů a souborů. Základní alokační jednotka byla změněna z clusteru na jeden fyzický sektor (512 bajtů).

HPFS organizuje disk do série 8 MB bloků a pokud to jde, soubor se se vždy ukládá v rámci jednoho bloku. Mezi těmito bloky jsou alokovány 2 KB stránky (bitové mapy), které obsahují informace o tom, které sektory v rámci bloku jsou volné a které jsou obsazené. Toto řešení zvyšuje výkonnost při přístupech k souborům, protože se čtecí hlavičky disku nemusejí vracet na logický začátek disku, kde má starý systém FAT uloženy informace o umístění dalších sektorů právě čteného souboru.

V rámci HPFS obsahují adresáře více informací než pod FAT (třeba informace o vytvoření, modifikaci nebo přístupu). Namísto toho, aby ukazatel mířil na první cluster souboru, každá adresářová entita ukazuje na strukturu FNODE. Tato struktura obsahuje nejen vlastní data, ale může se skládat i z jiných ukazatelů na data nebo jiné struktury.

Specialitou HPFS je několik speciálních objektů – SuperBlock a SpareBlock, které však představují určitou malou slabinu v případě poškození celého souborového systému. Tato technologie umožňuje eliminovat dotěrné chybové DOS hlášení - Abort, Retry, Fail?.

HPFS386 – varianta pro vyvolené

HPFS386 (řídící soubor HPFS386.IFS) je vylepšený souborový systém pro servery, který je na trhu velmi dlouhou dobu a výrazně rozšiřuje možnosti standardního HPFS. Přitom ho lze použít i na běžných stanicích s OS/2 bez jakékoliv podpory sítě. Jeho výhody jsou:

1. HPFS386 vždy nabízel jednu důležitou funkci, která bolestně chybí ve Windows NT 4.0 Serveru. Nabízí možnost definovat diskové limity - omezit diskový prostor pro jednotlivé uživatele.
2. Umožňuje použít pro diskovou cache více než 2048 KB RAM, které poskytuje standardní HPFS. Její velikost je omezena pouze dostupnou RAM pamětí.
3. Je plně 32-bitový a nabízí tedy lepší výkon.
4. Na jednotlivé diskové oddíly lze individuálně nastavit zpožděný zápis a další HPFS parametry jako DISKIDLE a BUFFERIDLE.

Limitní hodnoty HPFS

Obě varianty HPFS mají v zásadě stejné limitní hodnoty:

1. Maximální velikost souboru je – 2 GB.
2. Maximální velikost logického disku je – 64 GB.
3. Transparentní šifrování není podporováno.
4. Transparentní komprese dat není podporována.

HPFS ve Windows

Systém Windows 95 a jeho nástupci – Windows 98, Windows Me – mohou číst / zapisovat na HPFS pouze tehdy, když jsou mapované přes síťové sdílení, ale nemohou číst z lokálního disku. Důvodem je skutečnost, že NTFS oddíly síťových počítačů jsou vedeny jako HPFS (mají stejné identifikační číslo v tabulce oddílů).

Systémy Windows NT 3.1 a Windows NT 3.5 obsahují nativní čtení / zápis pro lokální HPFS disky, a dokonce mohou být nainstalovány do oddílu HPFS.

Externí odkazy

• HPFS - vysoce výkonný souborový systém
• Co je HPFS386 ?
• HPFS FileSystem (anglicky)
• Appendix G - HPFS Internals (anglicky)