Yekta Uzunoglu

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[MUDr.]] '''Yekta Uzunoglu''', '''Yekta Ergün Uzunoglu''', také (kurdsky) '''Yekta Geylanî''', (* [[10. květen|10. května]] [[1953]]) je [[kurd]]ský lékař, publicista a obchodník, jehož předci pocházeli z [[Arménie]] a v dětství přežili [[Arménská genocida|Arménskou genocidu]] na konci [[první světová válka|první světové války]]. Mimo obchodu se angažuje v kurdské problematice (potlačování kurdské menšiny v [[Turecko|Turecku]], [[Írán|Íránu]] a [[Irák]]u), píše a přednáší o ní, je autorem osvětových publikací pro kurdskou komunitu, překládá do kurdštiny a je vydavatelem řady publikací. Se svou druhou ženou, žije mj. i v Česku, ve vsi [[Třemblat]]. Má německé [[občanství]] a [[trvalý pobyt]] v ČR. Je otcem dvou dětí. == Životopis == V mládí, v roce 1970, odjel do [[Paříž]]e, kde studoval francouzštinu. Po vojenském puči v Turecku v březnu [[1971]] získal s pomocí [[K. Bedir Chan]]a, posledního kurdského prince<!--ověřit-->, stipendium na studia v [[Československá socialistická republika|ČSSR]]. Naučil se česky a v roce [[1979]] absolvoval lékařskou fakultu [[Univerzita Karlova|UK]] v Praze. Během studia náboženské přednášky v [[adventisté|adventistických]] modlitebnách v tehdejší ČSSR. Kontakty k [[Charta 77|Chartě 77]]. Spoluzakladatel kurdského [[Červený půlměsíc|Půlměsíce]] (1978). Na podzim [[1979]] byl pro své aktivity vyhoštěn z ČSSR. S podporou [[Asociace Francie-Kurdistan]] získal stipendium a zaměstnání na [[Pasteurův institut|Pasteurově institutu]] v [[Paříž]]i. Od téhož roku se angažoval v [[nevládní organizace|NGO]] [[Lékaři bez hranic]], pro kterou záhy, v březnu [[1980]], odjel pracovat do [[Írán]]u a od října pro ni působil v [[Irák]]u. V listopadu téhož roku mu turecká vláda odebrala cestovní pas, <!--podle jeho údajů-->za angažmá v Íránu a Iráku pro Lékaře bez hranic. V roce 1981 se jako [[politický uprchlík]] usadil ve [[Německo|SRN]], naučil se německy a v roce [[1982]] začal pracovat jako lékař. Angažoval se v [[Amnesty International]], [[Společnost pro ohrožené národy|Společnosti pro ohrožené národy]] a nadále ve věci Kurdů a porušování lidských práv v Turecku, Íránu a Iráku. Spolu se svým bratrancem [[Kendal Nezan|Kendalem Nezanem]] získali podporu francouzského ministra kultury [[Jack Lang|Jacka Langa]] pro založení [[Kurdský pařížský institut|Kurdského pařížského institutu]] ''(Institut kurde de Paris)'' [http://www.institutkurde.org/] v roce [[1983]] a obdobně stál u založení „[[Kurdský institut (SRN)|Kurdského institutu]]“ ''„(Kurdisches Institut)“'' v [[Bonn]]u, NSR v témže roce a stal se jeho ředitelem ([http://www.kurden.de/], [http://www.navend.de/], KI v Berlíně, zal. 1994: [http://members.aol.com/kurdins/]). V roce [[1986]] ho za tuto jeho „protistátní činnost“ Turecko zbavilo občanství. V roce [[1987]] stál u zrodu kurdského vysílání [[Radio Monte Carlo|Radia Monte Carlo]], šířícího v Turecku zakázanou kurdštinu po celém světě. V roce [[1988]] se vrátil k lékařství a zároveň založil obchodní společnost ve SRN, podle vlastních protože od ní očekával „možnost financování svých 'nepopulárních' publikací“ [http://uzunoglu.info/zivot.html]. V roce [[1989]] se dostal do prvního konfliktu s … podnikem zahraničního obchodu ČSSR<!--kterým?-->, a v červenci [[1990]] informoval šéfredaktora [[Lidové noviny|Lidových novin]] o tom že tento podnik „okrádá stát a financuje rozvratné aktivity v západní Evropě i v Turecku“, v Respektu 4/90 o těchto aktivitách vyšel jeho článek. Koncem roku [[1990]] založil v [[Česká a Slovenská Federativní Republika|ČSFR]] pobočku své obchodní společnosti a v roce [[1993]] obchodně-výrobní společnost (ČR, SRN a Turecko). Obchodoval s Tureckem (které jako „cizinec“ poprvé navštívil v roce 1993), pořádal ekonomické semináře v Praze, na nichž vystupoval i [[Václav Klaus]]. Spolu s ním a dalšími vydal v roce 1993 publikaci ''Ekonomické perspektivy České republiky'' (1. vyd.: [[Meridian]], Praha 1993, Uzunoglův příspěvek: ''Pohled na českou ekonomiku očima zahraničního podnikatele''). == Kauza == V srpnu [[1994]] s ním [[Škoda Praha]] a.s. uzavřela smlouvu o „výhradním zastoupení“ na „celém [[střední východ|středním východě]]“. Vzápětí se ale dostal do konfliktu s obchodními zájmy jiného „výhradního“ pověřence, reprezentantem [[Škodaexport]]u v Ankaře [[Jaromír Johanes|Jaromírem Johanesem]], posledním československým komunistickým ministrem zahraničí a pak velvyslancem v Turecku, a zřejmě proto byl v září 1994 zatčen a obviněn. [[Jiří Gregor]], detektiv jednotky pro boj s organizovaným zločinem, tehdy ve svých tiskových zprávách oznámil že Uzunoglu „obchodoval se zbraněmi a drogami“. O měsíc později oznámila policie že „neobchodoval ani s drogami, ani se zbraněmi“, ale že je obviněn z „vražd, vydírání, mučení a tunelů v českých firmách“. Na podzim [[1996]] dostal německé občanství, ještě ve vazbě v bezpečnostní cele bezpečnostního patra [[Vazební věznice Ruzyně]]. Z vazby byl Uzunoglu propuštěn v březnu [[1997]] a hned podal trestní oznámení na Jiřího Gregora za „pomluvu, lživou zprávu poskytnutou ČTK“. V květnu odjel navštívit rodinu do Turecka, odkud mu bylo v červnu zakázáno vyjet, ale díky tlaku mezinárodní politiky mohl v říjnu vycestovat. Z původních obviněni mezitím sešlo, ale zůstal stíhán pro "omezování osobní svobody a mučení tureckého emigranta [[Gürkan Gönen|Gürkana Gönena]], obchodníka a podle reportéra Respektu „práskače pro jednoho z Gregorových podřízených Jana Horáka, na jehož svědectví obžaloba stojí“. Po návratu do ČR pokračuje v podávání podnětů k trestnímu stíhání proti příslušníkům [[Policie České republiky|Policie ČR]], pracovníkům [[Státní zastupitelství|Státního zastupitelství]] a jiným. Na svých stránkách také uvádí, že byl podpálen jeho dům, opakovaně ničena jeho vozidla a že pokračuje v „boji za spravedlnost a očištění svého jména“. V říjnu [[2003]] soud v neveřejném jednání stíhání zastavil, což Uzunoglu komentoval slovy: „Proti rozhodnutí si podám stížnost, protože já chci od samého počátku, aby se soud konal.“ V jeho kauze se angažovali a angažují mj. [[John Bok]], [[Pavel Dostál]], [[Táňa Fischerová]], [[František Janouch]], [[Karel Jech]], [[Květa Jechová]], [[Svatopluk Karásek]], [[Jaroslav Kořán]], [[Dana Němcová]], [[Karel Schwarzenberg]], [[Jiřina Šiklová]], [[Věněk Šilhán]], [[Libuše Šilhánová]], [[Jaromír Štětina]], [[Petruška Šustrová]] a v poslední době [[Jan Šinágl]]. V dubnu [[2006]] mu byla udělena [[Cena Františka Kriegla]] [[Nadace Charty 77]] za „za dlouholetý a neohrožený boj za lidská práva a lidskou důstojnost jak za komunistického režimu (zakončený jeho vyhoštěním z Československa v roce 1979), tak i po listopadu 1989, kdy byl v roce 1994 zatčen a celých 31 měsíců vězněn, a již skoro 12 let se na české polistopadové justicí domáhá spravedlivého procesu a očištění svého jména.“ V březnu [[2007]] Uzunoglu zahájil na protest proti vleklému procesu hladovku, kterou po 11 dnech ukončil, jednodenní hladovkou ho podpořila řada lidí včetně bývalého prezidenta Václava Havla. 29. března 2007 uložil Obvodní soud pro Prahu 4 uložil Uzunogluovi za „vydírání a mučení jednoho cizince“ [Gürkena Gönena] dvouletý podmíněný trest vězení se zkušební dobou na pět let a zprostil jej obžaloby „z mučení dalších dvou cizinců“. Jeho dva spoluobžalované, souzené v nepřítomnosti, odsoudil soud k vyhoštění na deset let. Uzunoglu označil rozhodnutí soudu za fašizující a proti verdiktu se odvolal, obavy o spravedlivý průběh procesu vyjádřila podle tisku i mezinárodní organizace Amnesty International. 31. července 2007 osvobodil Odvolací pražský městský soud Uzunoglua a zrušil tak rozsudek obvodního soudu z 29. března 2007, proti rozsudku odvolacího soudu se již nelze odvolat, je možné pouze dovolání k Nejvyššímu soudu (státní zástupkyně uvedla, že počká na vyhotovení rozsudku a poté zastupitelství rozhodne o dalších krocích). V roce [[2009]] podal Uzunoglu žalobu na Českou republiku a domáhá se 50 miliard Kč. [http://www.novinky.cz/clanek/160294-uzunoglua-cesko-veznilo-nepravem-ted-chce-50-miliard-za-ujmu.html] == Bibliografie == * [[Petr Žantovský]]: ''Yekta Uzunoglu: Výpověď'', Akropolis, 2008 == Externí odkazy == * http://uzunoglu.info – vlastní stránky, s dopisy [[František Janouch|Františka Janoucha]] a spolupodepsaných''(Žalujeme)'', a [[John Bok|Johna Boka]] (spolek [[Šalamoun (spolek)|Šalamoun]]). ; články, zprávy: * ''[http://respekt.newtonit.cz/default.asp? Turecké hospodářství]'', [[Jaroslav Spurný]], 24.7.1995, [[Respekt]] …/95 * ''[http://www.respekt.cz/clanek.php?fIDCLANKU=1144&fIDROCNIKU=1996 Případ Yekta Uzunoglu – Místo skandálu politického asi skandál justiční]'', [[Jaroslav Spurný]], 19.8.1996, [[Respekt]] 34/96 * ''[http://www.spoleksalamoun.cz/view.php?cisloclanku=2006011305 Do smrti obviněn – Turecký lobbista v rukou české justice]'', [[Jaroslav Spurný]], 29.7.1998, [[Respekt]] 27/98, na stránkách [http://www.spoleksalamoun.cz spoleksalamoun.cz]<br />''[http://uzunoglu.info/c/32.html Do smrti obviněn – Turecký lobbista v rukou české justice]'' na stránkách [http://uzunoglu.info uzunoglu.info] * ''[http://www.bbc.co.uk/czech/sloupek/010614.shtml Kostlivec ve skříni]'', [[Petruška Šustrová]], 14.6.2001, [[BBC česká redakce]] * ''[http://respekt.newtonit.cz/default.asp? Kdo se bojí Yekty Uzunoglu]'', [[Jaroslav Spurný]], 27.1.2003, [[Respekt]] …/03 * ''[http://www.spoleksalamoun.cz/view.php?cisloclanku=2005123003 Soud v neveřejném jednání zastavil stíhání Uzunoglua]'', [[Štěpánka Kučerová]], 14.9.2003, [[ČTK]], na stránkách [http://www.spoleksalamoun.cz spoleksalamoun.cz]<br />''[http://uzunoglu.info/c/5.html Soud v neveřejném jednání zastavil stíhání Uzunoglua]'' na stránkách [http://uzunoglu.info uzunoglu.info] * ''[http://www.spoleksalamoun.cz/view.php?cisloclanku=2006011304 Muž obviněný neprávem z vraždy už devět let čeká na spravedlnost – Kdo se bojí Yekty Uzunoglu]'', [[Jaroslav Spurný]], [[Respekt]] …/03, na stránkách [http://www.spoleksalamoun.cz spoleksalamoun.cz]<br />''[http://uzunoglu.info/c/8.html Muž obviněný neprávem z vraždy už devět let čeká na spravedlnost – Kdo se bojí Yekty Uzunoglu]'' na stránkách [http://uzunoglu.info uzunoglu.info] * ''[http://www.respekt.cz/clanek.php?fIDCLANKU=49&fIDROCNIKU=2006 Tři vraždy stačí, Uzunoglu – Drama kurdského doktora se blíží ke konci]'', [[Jaroslav Spurný]], 8.1.2006, [[Respekt]] 2/06 * ''[http://www.blisty.cz/2006/3/14/art27494.html Vlamování do otevřených dveří]'', [[Zdeněk Jemelík]], 14.3.2006, [[Britské listy]] * ''[http://respekt.newtonit.cz/default.asp? Podjatost soudce Rašíka]'', [[Jaroslav Spurný|- JS -]], 19.6.2006, [[Respekt]] 25/06 ; dokumentace: * [http://www.spoleksalamoun.cz/view.php?cisloclanku=2005122903 Kauza Yekta Uzunoglu], na stránkách [http://www.spoleksalamoun.cz spoleksalamoun.cz] * [http://www.jan.sinagl.cz/phpbb2/viewforum.php?f=26&sid=7f49179e8ce320299aeea08265a09d4a Yekta Uzunoglu], částečně [[blog]], na stránkách [http://www.jan.sinagl.cz jan.sinagl.cz] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Němečtí lékaři|Uzunoglu, Yekta]] [[Kategorie:Turečtí podnikatelé|Uzunoglu, Yekta]] [[Kategorie:Žijící lidé|Uzunoglu, Yekta]]

Návrat na stránku „Yekta Uzunoglu“.