Užovka obojková

{{ Taxobox
 | barva = pink
 | jméno = Užovka obojková
 | obrázek = Uzovka_obojkova_finsko.jpg
 | status = LC
 | popis obrázku = Užovka obojková
 | šířka obrázku = 258px
 | říše = [[živočichové]] (''Animalia'')
 | kmen = [[strunatci]] (''Chordata'')
 | podkmen = [[obratlovci]] (''Vertebrata'')
 | třída = [[plazi]] (''Reptilia'')
 | řád = [[šupinatí]] (''Squamata'')
 | podřád = [[hadi]] (''Serpentes'')
 | čeleď = [[užovkovití]] (''Colubridae'')
 | podčeleď = [[Natricinae]]
 | rod = [[užovka]] (''Natrix'')
 | binomické jméno = Natrix natrix
 | druh popsal = Carl Linné, 1758
}}
'''Užovka obojková''' (''Natrix natrix'') je evropský nejedovatý had z čeledi [[Užovkovití|užovkovitých]] (''Colubridae''), podčeledi [[Natricinae]] a rodu [[Natrix]]. Aktuálně nejsou uznávány žádné [[poddruh]]y, ale má mnoho forem.
== Rozšíření ==
Tento had se široce vyskytuje v nížínách kontinentální [[Evropa|Evropy]], od jižní [[Skandinávie]] po jižní [[Itálie|Itálii]], na [[Britské ostrovy|Britských ostrovech]] s výjimkou Irska. Obývá i severozápadní Afriku a jihozápadní Asii. Její počty však v mnohých oblastech prudce klesají.
== Vzhled ==
Užovka obojková je náš nejběžnější had, kolem štíhlého a dlouhého těla má 19 řad šupin. Hlavu mají mírně odlišenou podle pohlaví. Samice ji mají širší, zploštělejší a zřetelnější krk. Samci ji mají méně odlišitelnou od krku a protáhlejší. Dosahuje délky až 120 cm. Největší exempláře v jižních oblastech však dosahují až dvoumetrové délky. Rekord je 205 centimetrů. Dožívají se až 10 let. Nejstarší jedinec se však dožil 23 let.
Barvu má různou, obvykle tmavě zelenou nebo hnědou, s charakteristickými žlutými nebo oranžovými, černě a bíle lemovanými půlměsíčitými skvrnami za hlavou. Některým jedincům půlměsíčky za hlavou chybí. Existují i exempláře šedé či černé, břicho mají však všechny užovky světlejší. 
Od [[užovka podplamatá|užovky podplamaté]] se kromě barvy odlišuje hlavně počtem šupin na hlavě. Užovka obojková má 7 retních štítků (užovka podplamatá 8), 1 předoční štítek (užovka podplamatá 2 až 3) a 2 až 4 záoční štítky (užovka podplamatá 3 až 5).
== Způsob života a rozmnožování ==
Vyskytuje se většinou v blízkosti vody, ale ani tohle není pravidlo. Často se objeví na vinicích nebo v blízkosti lidských obydlí. Živí se [[obojživelník]]y a [[ryba]]mi, ale příležitostně i savci (drobnými hlodavci), [[ještěrka]]mi a [[hmyz]]em.
Přes zimu ulehá do zimního spánku a páří se krátce po jarním probuzení v dubnu až v květnu. Předtím se však vždy ještě svléká. Vejce dlouhá asi jen 3 centimetry s kožovitým povrchem jsou kladena po osmi až čtyřiceti kusech (vzácně až 50) v červnu a v červenci. V některých oblastech kladou užovky vejce hromadně na jedno místo, takže se tam může najít až 1500 vajec. Většinou jsou kladena v náplavových hromadách u řek, do hromad dřeva, listí a podobně. Známé jsou také případy, kdy klade svá vejce do [[kompost]]u. Před příchodem [[zemědělství]] byly užovky obojkové daleko méně početné. Právě díky kompostům se velmi rozšířily. V poslední době však zemědělství ubývá a tak ubývá i užovek. Mláďata se líhnou po šesti až deseti týdnech. [[Vejce]] potřebují teplotu nejméně 21° C. Mladí [[had]]i jsou dlouzí 15 až 20 [[centimetr]]ů a jsou samostatní ihned po vylíhnutí.
== Obrana ==
Užovka obojková je ve srovnání s ostatními hady neobyčejně rychlá, dokáže vyvinout rychlost až 6,7 kilometrů za hodinu. Protože nemá jedový aparát, na obranu produkuje pouze zapáchající tekutinu z kloaky, nebo předstírá smrt (tento obranný mechanismus se nazývá [[thanatoza]]). Někdy předstírá také útok, ale neotvírá při něm čelisti. Pokud ani tento způsob obrany nezabere, tak kouše. Největším nepřítelem užovek je člověk, dalšími pak jezevci, ježci, kočky a draví ptáci. Užovky rodu [[Natrix]] však mají jedovaté sliny, které působí hlavně na obojživelníky. Pro člověka však nepředstavují vůbec žádné nebezpečí.
== Zdroje ==
Příroda v ČSSR, Práce - nakladatelství a vydavatelství ROH, 1988


{{commonscat|Natrix natrix}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Užovkovití]]
[[Kategorie:Hadi žijící v Česku]]